Březolupy – 21. září
Bude to víc než čtvrtstoletí. Někdejší březolupský závodník Pavel Málek přivedl na ovály svého třináctiletého synka Martina. Jablko nepadlo daleko od stromu, ovšem dokutálelo se hodně daleko. K domácím titulům, reprezentaci, světovým medailím. Každý příběh musí dospět ke svému konci. A tak se Martin Málek příští čtvrtek rozloučí s plochodrážním publikem.
Patnáctiletý Martin Málek se ve Mšeně v září 2000 chystá k prvnímu závodu své kariéry | foto Pavel Fišer
Srdce by závodilo, ale hlava ví své. Až moc, pětadvacet otřesů mozku z toho dva v během pár loňských dnů, není žádná legrace. Ví to nejen pardubický primář Tomáš Brož, nýbrž také sám Martin Málek. Byť by si nachystal kopec argumentů vyšší než Mount Everest, lékaře by nepřechytračil. Sám sebe ostatně také ne.
„Bylo to těžké rozhodnutí,“ připomíná Martin Málek, že končit na vrcholu kariéry s dalšími ambicemi před sebou, je dost možná moudré, nikoliv snadné. „Tušil jsem, že mi doktor Brož další závodění neschválí. Rozhodl jsem se rozumně.“
Proto se čtvrteční Slovácký ovál v Březolupech do české plochodrážní historie zapíše nejen jako místo, odkud domů pojede nový český šampión. Ale také jako dějiště konce jednoho úžasného představení. Opona ale nepůjde dolů definitivně.
„V Březolupech budu hlavně jako technický komisař,“ zdůrazňuje Martin Málek, že od sportu levých zatáček úplně neodejde. „S koncem závodění jsem se už smířil, nemusel bych se tam rozbrečet. Kolečko na motorce si ale odpustím, nemám, na čem jet.“
O dvaadvacet let později jako vicemistr světa dlouhodrážních drusžtev | foto Pavel Málek
Třebusice – 19. září
Česká plochodrážní sezóna anno domini 2023 si nechává to nejlepší nakonec. Pardubické víkendové klenoty, vzápětí pondělní legendární mítink na pražské Markétě. Účty nebyly ještě podtrženy a sečteny ani v českém šampionátu jednotlivců, domácí juniorce, natož pak v extralize. Není divu, že jeden z hlavních aktérů následujících událostí si takhle v úterý po obědě mění na svém motocyklu blatník. Byť ten je po pátečním karambolu v dánském Vojensu přece jen to nejmenší.
V letošních podzimních závodech nebude Petr Chlupáč rozhodně hráčem druhých houslí | foto Karel Herman
„Ten blatník je ze zrakvený motorky, takže docela na prd,“ usmívá se Petr Chlupáč nad otázkou, jak mu jde práce od ruky. „Byly to těžké závody ve Vojensu, doufal jsem, že to dopadne líp. Ten pád nebyl úplně přijemnej.“
A co se vlastně v rozjížďce s číslem sedm seběhlo? „Chytil jsem po startu kolej, jak jsem je zavíral na lajnu,“ povzdechne si pražský závodník. „Narovnalo mě to a trefil jsem toho přede mnou. Naštěstí to odnesly jen plechy.“
V boxu Petra Chlupáče se v ten moment rozeznělo sólo mechaniků. Ačkoliv český závodník musel vjet na startovní rošt až po přestávce na samém konci třetí série, škody na motocyklu byly rozsáhlé.
„Z druhý motorky museli přeházet přední vidlice,“ kvituje Petr Chlupáč. „Byl to koncert. Lítali tam, ale stihlo se to. SGP2 se mi letos upřímně řečeno moc nepovedlo. Jel jsem ho naposledy, věku neporučíš.“
Petr Chlupáč měl v Liberci lví podíl na pražském vítězství | foto Karel Herman
Pardubická Zlatá stuha a Zlatá přilba rozehrají svá vlastní dramata. Stejně tak pondělní Tomíčkův memoriál. V dalších třech případech již karty leží vyložené na stole. Do Březolup přijede Petr Chlupáč jako pátý muž aktuální klasifikace individuálního šampionátu. Do Divišova jako junior číslo dvě za Danielem Klímou. Ve Slaném jeho Markéta bude třetím družstvem extraligy, ale vzpomeňme, jak to bylo loni v Liberci.
„Důležitý závody na konec sezóny,“ komentuje Petr Chlupáč svůj nejbližší závodnický program, aby se místo prognóz věnoval klíčové činnosti. „Proto dávám dohromady motorku, co byla rozstřelená po tom Vojensu.“
Děsivý pád ve Vojensu – Nazar Parnickij, Petr Chlupáč a Norick Blödorn | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Praha – 30. srpna
Vyhrát Zlatou přilbu SNP není jen tak. A získat ji natrvalo do vlastnictví je ještě náročnější kousek. On měl v neděli krásnou trofej na hlavě podruhé. Jenže po jeho prvním vítězství loni v Žarnovici nestartoval a tak nejrychlejší cesta, aby si klenot odvezl jednou provždy, by byla další vítězství v letech 2024 a 2025. Jan Kvěch ovšem nic takového neřeší.
Jan Kvěch měl současnou zlatou přilbu na své hlavě již podruhé | foto Karel Herman
„Těžký to bylo,“ vrací se k horkému nedělnímu odpoledni. „První dvě jízdy dva pády. S Ivačičem v první zatáčce. Chtěl mě zavřít, zahákli jsme se a jeli rovně. Jak to na plochý bývá, málo místa. Pak jsme jeli po úpravě, já startoval ze čtvrtý pozice. Jak to bylo ulitý, neodjel jsem. Předjížděl jsem Itala, on chytil díru, upad‘ a já ho trefil.“
Jan Kvěch z obou incidentů naštěstí vyvázl bez větší újmy. „Byl jsem trošku potlučenej,“ připouští. „Začátek nic moc. Musel jsem na druhou motorku, ale když to jsou jen trubky, je to dobrý. Pak už to šlo. Dařilo se, měli jsme to dobře naladěný, vyhrával jsem starty a bylo to.“
Jan Kvěch (modrá) při kolizi s Maticem Ivačičem (žlutá) | foto Karel Herman
Zlatou přilbu SNP získá natrvalo závodník, který ji vyhraje třikrát v řadě nebo pětkrát dohromady. Jan Kvěch má zatím na svém kontě dva triumfy z let 2021 a 2023.
„Loni jsem nejel,“ reaguje Jan Kvěch. „Bylo by hezký tu přilbu mít. Uvidíme, termíny jsou vždycky nejistý.“
Jan Kvěch (žlutá) na cestě k vítězství před Andrea Battagliem (červená) | foto Karel Herman
Praha – 25. srpna
Na základě vzájemných meziklubových dohod je Praha o dva závodníky chudší. Jan Macek se stal kmenovým jezdcem své Kopřivnice, Ondřej Smetana zase novou akvizicí Plzně. V oficiálních dokumentech bude jejich nová kmenová příslušnost uváděna po dnešku. Ve své podstatě prakticky od zítřka, kdy oba nastoupí v posledním letošním přeboru.
Ondřej Smetana při květnovém Memoriálu Antonína Vildeho | foto Eva Palánová
„Přešel jsem do Plzně,“ říká Ondřej Smetana, jenž se letos postavil na start zatím jen při Memoriálu Antonína Vildeho ve Slaném. „Po několikaměsíčním domlouvání s Markétou se to povedlo. Snad mi zítra vyjde kvalifikační jízda, abych se dostal do závodu.“
Myšlenka na křížek po funuse si přece jen nedá pokoj. Přebor na Borech čeká poslední závod, při jediné účasti z něho do českého šampionátu nevede cesta ani přes vítězství. Co tedy dál?
„Přebor končí,“ souhlasí Ondřej Smetana. „Ale příští rok bych jel první ligu, že by Plzeň postavila tým.“
SMESTAV Speedway Team při letošním Memoriálu Antonína Vildeho – Eduard Krčmář starší, Eduard Krčmář, Radek Smetana a Ondřej Smetana – nebyl dnes dítětem Štěstěny | foto Eva Palánová
Praha – 23. srpna
Mediální obraz výrazných osobností se může střídat stejně jako panáček a panenka v meteorologickém domečku při nestálém počasí. Jednu hrdina, záhy zase padouch. Jan Kvěch to prožil obráceně. Po evropském finále byl na pranýři, když se nesmířil s nespravedlivou diskvalifikací. Challenge s pravděpodobným postupem mezi elitu Speedway Grand Prix z něho udělalo poloboha českých plochodrážních dějin. On sám zůstává nad věcí a těší se na Zlatou přilbu do Žarnovice a semifinále evropských dvojic v Nagyhalaszu.
Evropským gaunerem
Jan Kvěch se svým mentorem Filipem Šiterou v Gislavedu | foto Radim Lamberský
Při své vyrovnané povaze dává průchod negativním emocím jen minimálně. Ovšem při druhém finále SEC v Güstrowě prý zničil židličku v depu. Údajně se nechoval jako pravý sportovec, když si nesedl na zadek při verdiktu sudího, jenž pokládal za nespravedlivý.
„Kopal jsem do ní jen málo, abych jí nic neudělal, přece bych si neničil židličku,“ usmívá se, aby jedním dechem přednesl svůj pohled na celou kauzu. „Kacper Woryna mi najel do kola, protrh‘ mi gumu. Myslel jsem, že by se mělo jet ve čtyřech, ale byl jsem vyloučenej. Smolnej závod. A nakonec jsem byl za špatnýho.“
V poločase SEC mu zatím patří třináctá pozice. „Závody mi zatím úplně nevycházely,“ připouští. „Snad to bude lepší. Bydhošť, pak přijdou Pardubice nakonec. Uvidím, jak se bude dařit, nic není nemožný. Snad se bude dařit víc než na začátku sezóny.“
Světovým hrdinou
V challenge o postup do Speedway Grand Prix 2024 ve švédském Gislavedu skončil pátý a první dva postupující borci se s velkou pravděpodobností udrží v seriálu automaticky. Martin Vaculík je prozatím třetí, Jason Doyle čtvrtý. Pravidla stanoví, že z challenge postupují tři nejlepší, pokud se v závěrečné klasifikaci velkých cen neumístí mezi elitní šestkou.
Jan Kvěch se svým týmem – zleva Radim Lamberský, Petr Kvěch, Adrian Rymel a Filip Šitera – v Rybniku po úspěšném víkendu | foto laskavostí Jana Kvěcha
„Povedenej víkend,“ konstatuje Jan Kvěch. „Jak v Gislavedu, tak i v polské lize. V challenge jsem nejlehčí jízdu klasiky zkazil, moh‘ jsem mít víc bodíků. Škoda, že postup utek‘ o pár bodů.“
Každopádně nyní se situace jeví dobře, dost dobře. „Co má být, bude,“ filozofuje pražský závodník. „Budu čekat. Bylo by hezký, kdyby to vyšlo. Nic není nemožný, nezbude než čekat a doufat, že to vyjde.“
Opět do akce
Jan Kvěch má o víkendu další práci | foto Kiril Ianatchkov
Jan Kvěch je mezi nominovanými náhradníky letošní série a při současných zraněních se dalo spekulovat, že by se mohl postavit na startu už příští sobotu v Cardiffu. „Za Anderse Thomsena pojede Andrzej Lebeděvs, Jack Holder by se měl vrátit,“ kácí takovou hypotézu, aniž by se pro něho hroutil svět. „Já můžu jet mistrovství Evropy dvojic s Vencou a Edou. Jedeme tam připravení, chceme postoupit, snad to vyjde.“
Pražanova dodávka natočí spoustu kilometrů také o nadcházejícím víkendu. „V sobotu jedu v Ostrowě,“ přibližuje své plány. „Ve čtvrtfinále máme dvanáct bodů k dobru. Budeme se snažit náskok udržet, ale bude to těžkej závod. A v neděli mám Zlatou přilbu SNP v Žarnovici.“
Praha – 5. srpna
Žertuje, že si měl vyměnit kombinézu a oholit vousy. Nikdo by nepoznal, že je již senior a on by ve středu mohl do sestavy družstva ACCR pro polské mistrovství juniorských družstev v Pardubicích. Inu, závody chybí nejen fanouškům, nýbrž rovněž samotným plochodrážníkům. Avšak Jan Kvěch má přece jen za sebou pestrý týden se světovým pohárem ve Wroclawi a kvalitním pouťákem v Žarnovici. A další práce na Jana Kvěcha čeká již o víkendu.
Ve světovém poháru radost…
Jan Kvěch prožil pestrý a poměrně úspěšný týden | foto Pavel Fišer
„Po dlouhý době bylo pár závodů, konečně,“ ohlíží se Jan Kvěch za uplynulým týdnem. „V úterý byly ve Wroclawi docela pěkný závody. Nechybělo moc a byli jsme druzí. Na Švédy jsme ztratili, tuším, jen devět bodů.“
Jan Kvěch tuší naprosto přesně. Seveřané skórovali dvaatřiceti, naši borci třiadvaceti body. Na druhou stranu, kdyby Fredrik Lindgren v samém závěru rozjížďky s číslem dvacet nepředjel Erika Risse, byli jsme ze světového poháru vyřazeni.
„Vyrovnaný závody a nám se docela dařilo,“ kvituje pražský plochodrážník. „Lindgren nám v poslední jízdě pomoh‘, ale ani Švédové nebyli tak přesvědčiví.“
…ale také zklamání
Český nároďák naposledy do race-off postoupil v sezóně 2014. Světový pohár se však konal prvně po šesti letech, v nichž o nejlepším týmu modré planety rozhodoval Speedway of Nations s formulí závodu dvojic.
S Václavem Milíkem po postupu do race-off | foto Pavel Fišer
„Na pátek trošku změnili dráhu,“ konstatuje Jan Kvěch. „Nemohli jsme dopasovat motorku. Já měl podobný problémy jako Venca. Začal jsem s tím, s čím jsem v úterý končil. Nic nefungovalo. Trápil jsem se, chyběla rychlost.“
Přitom po chutném semifinálovém předkrmu rostla chuť pro race-off. „Mrzelo mě to,“ krčí rameny. „Škoda, že jsme nezabojovali. Na finále to nebylo, ale chtěli jsme bejt vejš v závěrečné klasifikaci. Aspoň před Francouzi.“
Déšť v nevhodnou chvíli
Jan Kvěch nechyběl ve startovní listině mezinárodního závodu u příležitosti sedmdesátin žarnovické ploché dráhy. „Na Slovensku měli velkou slávu,“ líčí s uznáním. „Zkoušel jsem tam motory, ale dařilo se. Škoda, že se mi nepovedlo porazit Martina Vaculíka. Je tam doma a je zkušenej.“
Nebýt deště, třeba to bylo obráceně a Jan Kvěch lil šampaňské za krk Martinu Vaculíkovi | foto Pavel Fišer
O postupu pražského závodníka nebylo pochyb, semifinále vyhrál a druhý duel s Martinem Vaculíkem mohl přijít. „Na finále zapršelo,“ vypráví. „Kdo odstartoval, měl výhodu. Na vodě nešlo předjet, jeli jsme víceméně za sebou, jak jsme odstartovali.“
Přitom skalp domácího esa by si Jan Kvěch dal říct. „Škoda, že pršelo,“ lituje, avšak jinak je navýsost spokojený. „I takové závody jsou potřeba. Rád bych jel v Žarnovici i zlatou přilbu, jestli se mi nebude s něčím krejt, ale zatím se nikdo neozval.“
Víkendový program
Ani současný víkend nebude pro Jana Kvěcha volný. „Jedeme do Güstrowa na druhý finále SEC a druhý den ligu v Zielonej Goře,“ plánuje. „Těším se, já vlastně v podstatě jedu proti svýmu týmu. Těším se, zazávodím si a budu se snažit domácí porážet.“
