Pardubice – 2. srpna
S výjimkou let 1981 – 1985 se mistrovství republiky dvojic jezdí pravidelně od sezóny 1977. Je proto s podivem, že se Pardubice navzdory silným sestavám v průběhu celé historie svého prvního titulu dočkaly až v Březolupech na sklonku srpna 2013. Od té doby se Východočeši radovali ze zlata ještě třikrát. Ve všech případech byl u jejich vítězství Václav Milík a pokaždé měl jiného kolegu. Tento zajímavý rekord však nebude v sobotu v Liberci pokračovat, jelikož pardubický kapitán nastoupí po boku Hynka Štichauera, který s ním byl u prvního titulu před pěti lety.
Václav Milík a Hynek Štichauer po zisku prvního pardubického titulu
„Vašek si vybral Hynka,“ objasňuje pozadí nominace Lubomír Vozár. „A tak jedou spolu. Už to jednou spolu vyhráli, můžou to zopakovat. Ale Pražáci jsou silný, uvidíme, jenom doufám, že nebude takové vedro.“
I když by v případě pardubického triumfu padnul rekord Václava Milíka, že vítězí pokaždé s jiným partnerem, do statistik by se naproti tomu dostal Hynek Štichauer. Stal by se totiž prozatím jediným borcem, s nímž by pardubický kapitán vyhrál podruhé.
V minulosti si však Pardubice většinou s jedním týmem nevystačily… „Bylo víc dvojic, teď to vyšlo na sedm,“ komentuje Lubomír Vozár první změnu rozpisu po patnácti letech. „Nestavěli jsme druhou dvojici, protože Josef Novák a Martin Mejtský měli jet MACEC Cup v Rawiczi. Ale tak pak dali až na sedmnáctého.“
Poole – 1. srpna
Před současnými tropickými vedry se dá nejlépe ukrýt u vody. On to dobře ví, takže se dnes koupal ve vlnách kanálu La Manche. Nebo spíše English Channel, jelikož dlel na jeho anglické straně, kde se francouzská verze názvu úžiny mezi Keltským a Severním mořem příliš nenosí. Večer se možná sveze v Poolu, aby pak spěchal zpátky do Čech. V neděli má být klíčovou postavou slánského 3tonu při žarnovické extralize. A ještě o čtyřiadvacet hodin dříve se v Liberci postaví na start mistrovství republiky dvojic po boku Ondřeje Smetany. Zdeněk Simota se magazínu speedwayA-Z svěřil, proč se jezdecké spojení s dvěma triumfy ve slánském Memoriálu Antonína Vildeho poprvé objeví rovněž v šampionátu republiky.
Zdeněk Simota přijede z Anglie na víkend do Čech a na Slovensko
„Ležíme u moře,“ popisoval Zdeněk Simota okolo jedné hodiny po obědě, co právě dělá, aby ovšem vyvrátil spekulace, že se do ostrovní monarchie vydal finalizovat smlouvu s nějakým z místních klubů. „Byl jsem tady za známýma, ale večer se jdeme podívat do Poolu, jedou s King’s Lynn.“
Přitom není vůbec vyloučeno, že se v akci objeví také plzeňský závodník. „Mám motorky s sebou,“ říká. „Možná, že budu trénovat. Uvidíme, jak to půjde, v Anglii musí bejt‘ konec závodu do dvaadvaceti hodin.“
Ať už jeho trénování dopadne jakkoliv, nazítří bude muset otočit čumák své dodávky směrem k českým tropům. Sobota se totiž nezadržitelně blíží a s ní rovněž šampionát dvojic, kde nastoupí za svou Plzeň spolu s Ondřejem Smetanou. Spolu v letech 2017 a 2018 vyhráli dva Memoriály Antonína Vildeho.
„Plzeň mi řekla, ať si vyberu, koho chci,“ vysvětluje svou volbu. „Jeho taťka mi zaplatil Vildeho, tak jede na oplátku. Jsem rád, že ho Praha uvolnila, takže můžeme jet spolu.“
Dvojnásobní vítězové Memoriálu Antonína Vildeho spolu poprvé pojedou také v mistrovství republiky
Loni na plzeňských Borech nastoupil Zdeněk Simota po boku Jasona Doyleho. Ambice na titul se ale vytratily, když hvězdný Australan nenechal v první zatáčce Plzeňanovi dost místa. A Lenka Felixová po jeho pádu propásla šanci získat označení velkorysá sudí, byť tomu okolnosti přímo nahrávaly.
„Loni na to dali peníze HBC fans,“ chechtá se Zdeněk Simota nad hypotézou, že se světovému šampiónovi letos pomstil za promarněnou příležitost stát se českým mistrem ve dvojicích. „Letos řekl, že na to nemaj‘ peníze. Ve startovní listině v Liberci není žádnej‘ cizinec. Bude to hodně vyrovnanej‘ závod.“
Jeden titul a čtyři bronzy
Jaroslav Petrák se v pardubick0m semifinále v srpnu 2002 snaží ubránit Zdeňku Simotovi
Na kalendáři byla středa 28. srpna roku 2002 a v pardubickém Svítkově se konalo druhé semifinále mistrovství republiky družstev. Na svou premiéru v šampionátu se chystal rovněž Zdeněk Simota, tehdy sedmnáctiletý junior. Dnes je k nevíře, že hájil barvy dokonce až třetího páru Mšena. Nicméně tehdy jim s bezmála o čtvrt století starším Karlem Průšou přece jen pár bodů na postup chybělo.
Napřesrok Petr Moravec prosadil svůj záměr konat šampionát dvojic dle britského modelu, který jej nadchnul o rok dříve, když pobýval v Anglii při světovém poháru družstev. V Březolupech měl Zdeněk Simota opět o poznání staršího parťáka, Karla Kadlece, jehož myšlenka vrátit se na ovály po letech pauzy jen kvůli veteránským závodům na dlouhé dráze vzala rychle zasvé.
Po boku Karla Kadlece před patnácti lety v Březolupech
Také třetí účast Zdeňka Simoty v českých dvojicích přinesla jeho spojení se starším kolegou Petrem Vandírkem. Ale také velký úspěch. Plzeňský junior sice v semifinále upadl, ale v malém finále vyzráli na pražský Olymp. Bohumil Brhel odpadl vinou poruchy motocyklu z prvního místa a Luboš Tomíček byl sám krátký, aby ohrozil vedoucí tandem Petr Vandírek – Zdeněk Simota.
Dvojice dostávala jen jeden pohár a Petr Vandírek dodnes vzpomíná, že jej nechal Zdeňku Simotovi, který byl ve svých devatenácti letech z takové ceny pochopitelně na větvi. Jenže mladý junior stoupal po plochodrážních žebříčcích výše a výše. Napřesrok již působil v britské lize, takže v Divišově chyběl.
Jeho otec Zdeněk na druhý den ráno rychle sháněl výsledky, protože jeho bohémská nátura mu velela patřičně uctít spoustu kamarádů u stánku s občerstvením. Bylo teplo, takže raději odjel ještě před vrcholem závodu. Nicméně přátelství není jen fráze, takže když mu syn dopoledne volal, mohl jej informovat, že na mistrovský trůn usedli slánští Patrik Linhart a Pawel Staszek.
První pódium ve dvojicích s Petrem Vandírkem ve Mšeně před čtrnácti lety
Vrátil se až po třech letech v barvách fanouškovského uskupení HBC, s nímž jej spojovalo pouto také v dalších sezónách. Tehdy v Divišově obhájil tři roky starý bronz a vytvořil ojedinělý rekord, když jako jediný stál v mistrovství republiky dvojic na pódiu s otcem i synem, protože jeho kolegou byl Adam Vandírek.
Vážný úraz páteře jej pustil do šampionátu dvojic až roku 2009, ovšem v týmu Františka Liebezeita spolu s Filipem Šiterou po postupu z kvalifikace vypadl ve skupině. Sezóna 2010 zastihla plzeňského borce opět v týmu HBC, jemuž se povedlo spojit se s Centrem sportu ministerstva vnitra, které dodalo Josefa France. A výsledkem se stal mistrovský titul.
Jediný titul s Josefem Francem v Divišově v září 2010
Následovala horší léta, ale také comeback do ligy v monarchii královny Alžběty II. Spojení s HBC fans však neslo své ovoce. Jan Trojánek po svém odchodu z Divišova provedl obrat o sto osmdesát stupňů a z liberálního podnikatele se stal politikem za hnutí stojící na neomarxisticky levicové části politického spektra.
Výsledkem se stala dohoda s plzeňským klubem a Zdeněk Simota dostal dvakrát hvězdného kolegu. Poprvé Mateje Žagara, který se před branami pražské Markéty zjevil naprosto nečekaně, podruhé Jasona Doyleho, když z původního záměru o povolání Grega Hancocka sešlo. Výsledkem se stala dvě třetí místa, byť v případě loňské Plzně dostala fair-play přece jen trošku přes prdýlku.
Start po boku Jasona Doyleho loni přinesl Zdeňku Simotovi další statistický primát – nikdo jiný totiž v celé historii našeho šampionátu dvojic nestartoval s mistrem světa jednotlivců
Jenže loni bylo loni a letos je letos. Zdeněk Simota v sobotu dorazí do Liberce coby exmistr republiky z před osmi lety a držitel dalších čtyř bronzových medailí. Co se pod Ještědem odehraje je stále ve hvězdách. A nejlepší způsob, jak to zjistit, je být od patnácti hodin při tom rovnou v ochozech.
Zdeněk Simota v mistrovství republiky dvojic:
sezóna:
finálový závod:
tým a kolega:
umístění
7.9.2003
Březolupy
PK Plzeň – Karel Kadlec
5./skupina A
5.7.2004
Mšeno
PK Plzeň – Petr Vandírek
bronz
29.7.2007
Divišov
HBC&Rarach Fans Team – Adam Vandírek
bronz
8.8.2009
Liberec
DaK Moto Jablonec – Filip Šitera
3./skupina B
11.9.2010
Divišov
HBC&Vrates/CS MV – Josef Franc
mistři
3.9.2011
Březolupy
HBC&Vrates/Divišov – Jan Jaroš
4.
11.8.2012
Mšeno
PK Plzeň + AK Divišov – Filip Šitera
4./skupina A
31.8.2013
Březolupy
DaK Moto Team Liebezeit – Jan Holub
4./skupina B
6.9.2016
Praha
PK Plzeň – HBC&Vrates – Matej Žagar
bronz
8.5.2017
Plzeň
PK Plzeň – HBC&Vrates – Jason Doyle
bronz
4.8.2018
Liberec
PK Plzeň – Ondřej Smetana
?
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, Pavel Fišer a Antonín Škach
Liberec – 31. července
Sobotní mistrovství republiky dvojic v Liberci se ponese v duchu vzpomínky na Alexandra Kopeckého. Nicméně českodubský technický mág nebude jedinou velkou plochodrážní osobností, již si ve Starých Pavlovicích připomeneme. Zkraje měsíce uběhlo již devatenáct let od chvíle, kdy naposledy vydechl Emil Sova. Hned napřesrok odstartovala tradice jeho memoriálů ve Mšeně. Když plochodrážní klub z městečka u Mělníka zabředl do současné patové situace, konal se Memoriál Emila Sovy loni v září v Divišově. Nyní jeho export musí pokračovat a tak uzavře šampionát dvojic. Krásné poháry a další ceny jsou již připravené, podoba rozpisu se zrodí rovnou na místě.
V srpnu 1998 se legendární tým, který pro Pardubice roku 1978 vyhrál první extraligový titul, sešel kompletní – Emil Sova (v kožené bundě zhruba uprostřed) jeho řady bohužel opustil jako první
Foto: Josef Štěpánek a Karel Herman
Memoriál Emila Sovy loni v Divišově: Ondřej Smetana, Eduard Krčmář a Michal Škurla
Liberec – 30. července
Původně s ním Tomáš Topinka počítal až na nedělní extraligu v Žarnovici, protože v pátek večer měl startovat v Glasgowě. Odtud se měl po závodech přemístit do Edinburghu do Prahy a připravit se na šesté kolo naší vyšší soutěže. Jenže mítink britské Championship byl odvolán a Matěj Kůs prostřednictvím facebooku nabízí sobotní letenku ze skotské metropole na Ruzyň. Změněné situace využil i pražský kouč, který jej promptně nominoval na šampionát republiky dvojic v Liberci coby náhradníka k Josefu Francovi a Eduardu Krčmářovi.
Matěj Kůs liberecké dvojice nakonec přece jen pojede
Praha – 26. července
Nominace na mistrovství republiky dvojic, které příští sobotu uvidí liberecké Pavlovice, doslova zaskočila Eduarda Krčmáře. Slánský závodník počítal, že jako obvykle nastoupí za svůj klub v tandemu, který by opět mohl aspirovat na nejvyšší příčky, nicméně za barvy středočeského královského města budou hájit Roman Čejka a Michal Dudek. Nicméně plochodrážník takových kvalit nemohl zůstat neosloven z tábora soupeřů, což ve startovní listině rozpoutalo opravdovou tsunami.
Eduard Krčmář nakonec nastoupí za Olymp
Obtížně pochopitelné zůstává především skutečnost, že slánský klub Eduarda Krčmáře neměl ani kontaktovat s nabídkou startu v prestižním šampionátu dvojic. A že nepojede, si sám závodník prý přečetl až v článku v magazínu speedwayA-Z.
Zdeněk Holub posílí Třebusice
Antonín Vilde, šéf slánského klubu, zatím celou záležitost nechtěl komentovat, nicméně přislíbil své vyjádření během samotného libereckého závodu příští sobotu. Každopádně příležitost nominovat Eduarda Krčmáře se chopil Tomáš Topinka.
Reglementy umožňují každému týmu učinit jednu změnu vůči původní nominaci jako v předchozích letech, navíc vzhledem k návratu rozpisu klasických dvojic, může kouč nasadit také náhradníka. Pražskému Olympu se rozpadlo spojení Josef Franc – Matěj Kůs, jelikož kapitán extraligové Markéty jede v pátek v Glasgowě a pak se musí dostat na nedělní extraligu do Žarnovice.
Filip Hájek se stal náhradníkem pražské Markéty
Tomáš Topinka proto k Josefu Francovi nominoval osiřelého Eduarda Krčmáře. Zdeňka Holuba poslal do sestavy KFPD Třebusice, jíž Vladimír Vopat nahradil původně plánovaný liberecký tandem, a odkud pražský kouč vytáhl Filipa Hájka, z něhož učinil náhradníka AK Markéta.
Personální tsunami v mistrovství republiky dvojic:
Liberec – 20. července
I když nebude postavena domácí dvojice při českém šampionátu dvojic na libereckém stadiónu, uděláme to tak, aby se všichni cítili u nás jako doma. Přespříští sobota rovněž připomene jednu z výrazných osobností ploché dráhy a to nejen na Liberecku. Stačí jen vyslovit jméno Alexander Kopecký nebo prostě jen Saša a všechno je jasné.
Saša začínal jako vesnickej kluk, kterého bavilo něco tvořit. Po úrazu na Pionýru bylo jasné, že závodit nebude, ale jeho schopnosti a hlavně člověčí povaha brzo zafungovala. To, že opravoval všechno, co jsme postupně ničili, byl jenom začátek jeho působení. Se Sašou jsem se potkal na stadionu ve Starých Pavlovicích a od začátku bylo jasné, že to může mezi námi fungovat.
Saša a já jsme nakonec oba ve stejném znamení, Beran. To nebyla vždy výhoda, ale alespoň jsem nezapomínal na jeho narozeniny. Se Sašou jsem absolvoval nekonečné množství závodů a to klubovým autobusem, tak i v jeho Škodě 1000 MB, kterou nám i půjčoval.
Saša dokázal to co nám dnes, a to nejen u ploché dráhy schází, a sice položit se do práce pro druhé. Postupně se vypracoval v kouzelníka, co se týká v opravy plochodrážní techniky a Český Dub, kde bydlel, byl tím mezi sportovní veřejností najednou ve středu pozornosti.
Saša udělal Český Dub slavný a to i přesto, že tam nemají ani koleje pro vlak. Tím jsem ho v legraci provokoval, ale nemohl jsem tuto větu používat často, většinou jsem něco potřeboval a podobné legrácky mě mohly stát… Život. Čas ale běžel.
Saša nám oznámil svou diagnózu a nikomu okolo něj nebylo vůbec dobře. Držel se, a to tak, že dokázal sedět v dílně u stolu s rouškou přes obličej a makal a makal. Chtěl do poslední chvilky klukům pomoc, aby to co opraví, mohli zase rozbíjet.
Saša tak zůstává u nás pořád. Škoda, že jeho některé výroky, co vešly nám okolo něho do podvědomí, se nedají publikovat. V sobotu 4. srpna se tedy bude jak závodit o mistrovský titul, tak i vzpomínat na našeho Sašu. Jako na fotografii, kdy jsme ještě jezdili společně a mohli se radovat ze života.
