Vše nejlepší všem příznivcům speedway i CZ.

Svitavy – 29. prosince
Ve čtvrtek 25. prosince ve věku jednadevadesáti let naposledy vydechl František Tajovský. Dlouholetý předseda AMK Svitavy měl obrovské zásluhy na vybudování plochodrážního stadiónu v Cihelně. K projevům upřímné soustrasti zarmouceným pozůstalým se za všechny své čtenáře připojuje rovněž magazín speedwayA-Z. Čest jeho památce!

Pardubice – 27. prosince
Křupe to pod nohama. Sluníčko se však na obloze snaží přelstít mráz. Svítkovský areál spí zimním spánkem. Zdá se mu o nadcházející sezóně, který bude bohatá na události. A dozajista také na dramatické okamžiky. Depo je plné nafukovacích vaků, vedle nichž se rozvaluje klubové červená dvanáctsetrojka. Nikomu nepřekáží. Ostatně kdo by sem také na konci prosince chodil?!

Zdání klame. Brána do depa je otevřená již od šesti. Josef Suchánek s velkou vařečkou v ruce na své dílně připravuje ovar. A v místnosti naproti kančí guláš. Jeho syn Robert by si mohl oči vyplakat. Bodejť by ne, nakrájet dvě kila cibule je velká výzva. Uctít pozvané hosty není totiž žádná maličkost. Aby se tak říkalo, že u Suchánků je to jako u suchánků!

Dominik Suchánek má za sebou první kompletní sezónu za řidítky plochodrážní stopětadvacítky. Týmu pomohla spousta lidí, jimž je zapotřebí jaksepatří poděkovat. Libor Liška s sebou syna Matyáše nemá. Pochlubí se, že i mladší potomek by se chtěl vydat na ovály. A jedním dechem říká důrazné ne dceři, která pojme podobné plány.

Nechybí dvojčata David a Luboš Vrtáčkovi, Roman Štola nejstarší přiveze domácí škvarkovou pomazánku a dobré zprávy o úspěšné rekonvalescenci svého vnuka. Šimona Kníže dorazí v doprovodu svého tatínka Marka. Společností se mihnou i další známé tváře. A také sponzoři.

Dominik Suchánek se prezentoval novými dečkami a kombinézou v červenomodrých barvách. Příští sezónu ovšem nepojede pouze stopětadvacítky. V březnu by se v jeho dílně měl objevit stroj specifikace SGP4, s nímž jako jediný Čech zasáhne do mistrovství světa.

Na nesmírně vydařené akci nescházel ani jeho strýc Tomáš. Po svém nešťastném pádu při Zlaté přilbě SNP v Žarnovici před osmi lety chodí na plochodrážní závody pouze sporadicky. Kromě Zlaté přilby města Pardubice prakticky vůbec a věnuje se kariéře v šipkách.

Klidné a pohodové Vánoce nejen čtenářům magazínu speedwayA-Z, nýbrž i všem lidem dobré vůle.

Lausanne – 5. prosince
Dvacátého září byla obyčejná sobota. Přesto pro řadu lidí svátek, obrovský svátek. Tisíce diváků si v ochozech svítkovského stadiónu užívaly pardubický plochodrážní supervíkend. A Ervín Krajčovič svůj druhý titul mistra světa ve flat tracku. Nazítří se v Le Castellet světovým šampiónem ve vytrvalostních silničních závodech stal Karel Hanika. A do třetice se v říjnu ze zlata v mistrovství světa v kategorii veteránů v dálkových rallye radoval David Pabiška.

Okázalou ceremonii pořádala motocyklová federace FIM již popatnácté. Na pódiu v Lausanne se před zraky bezmála tisíce návštěvníků a delegátů sto dvaceti jedné národních federací prezentovali vítězové šedesáti čtyř mistrovství světa v šesti disciplínách.

Ředitel pro motoristické podniky promotéra Warner Bros Discovery Jean Baptiste Ley na pódiu dekoroval plochodrážníky. Tino Stjernegaard Olsen za SGP4, Villads Pedersen v SGP3, Nazar Parnickij v SGP2, Zach Wajtknecht na dlouhé dráze, Martin Haarahiltunen na ledové a Evín Krajčovič ve flat tracku.

Nakonec šel na scénu opět sám šéf FIM Jorge Viegas. Pogratuloval a předal zlaté medaile nejprestižnějším šampiónům motocyklového světa, nevyjímaje Bartosze Zmarzlika.

Praha – 15. listopadu
Jako každý rok tak i letos v půli listopadu a v sobotu od osmé hodiny začala schůze závodníků veteránů v budově AČR s neměnným programem dle scénáře. Před zasedáním probíhalo promítání historických filmů a fotek. Úderem desáté hodiny a svoláváním zvoncem odstartovala akce úvodním slovem předsedy Evžena Erbana.

Pokračovalo slovo zástupce AČR. Po něm Evžen Erban vyzval k odsouhlasení pomoci dotace parku Františka Šťastného v Kochánkách, což bylo schváleno jednohlasně. Částka tisíc korun měsíčně.

Následujícím příspěvkem uctil Evžen Erban památku letos zesnulých členů klubu. Poté jsme všichni drželi minutu ticha. Tentokrát vsedě.

A došlo na tu veselejší stránku schůze. Předávání plaket oslavencům 80, 85, 90 a 95 let. Někteří se dostavili osobně. Těch byla většina, jiní se ale i omluvili a další vůbec nepřišli bez omluvy. Následovala diskuze, ve které padala i ostrá slova na některé lidi, přítomné i nepřítomné.

Po ukončení diskuze Evžen Erban všechny přítomné pozval na malý oběd. Podával se řízek se šťouchaným bramborem. A to se dostavili úplně všichni, celé dopoledne se všichni mohli občerstvit různými nápoji včetně pivka i kávy.

Na začátku se jako vždy platily příspěvky již na rok 2026. Při této příležitosti jsem zjistil, že už jsem členem klubu dvacet let, což je pro mě hodně dlouhá doba. Po obědě se všichni rozcházeli do svých domovů.