Archiv autora: Antonín Škach

Gerd Riss vyhrál Parchim

Parchim – 21. srpna
Gerd Riss vyhrál včera v Parchimu třetí závod finálové série na dlouhé dráze. Na stupních vítězů mu dělali společnost Kelvin Tatum a Robert Barth. Náš jediný zástupce ve startovním poli, Antonín Šváb, vyhrál finále C. K postupu mezi nejlepších dvanáct mu scházel jediný bod. V zákulisí německého závodu se proslýchalo, že Ivan Mauger zřejmě letos zruší závěrečné dějství na Novém Zélandě. Jak jinak než kvůli finanční otázce.

Rozjížďka poslední šance:
1. Mathias Kröger, D
2. Sirg Schützbach, D
3. Daniel Bacher, D
4. Roberto Haupt, D
5. Stephane Tressarieu, F
6. Daniel Rath, D

Hlavní závod:

1. Gerd Riss, D 16
2. Kelvin Tatum, GB 17
3. Robert Barth, D 15
4. Theo Pijper, NL 19
5. Mathias Kröger, D 12
6. Stephan Katt, D 12
7. Paul Hurry, GB 11
8. Jonas Kyllmäkorpi, FIN 11
9. Jörg Tebbe, D 10
10. Bernd Diener, D 11
11. Enrico Janoschka, D 8
12. Andy Appleton, GB 9
13. Antonín Šváb, CZ 7
14. Sirg Schützbach, D 5
15. Jannick de Jong, NL 3
16. Herbert Rudolph, D 6
17. Marcus Eibl, D 2
18. Massimo Mora, I 6
res Daniel Bacher, D DNR
res Roberto Haupt, D DNR

Štěstí pršelo především Karolu Zabikovi

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 20. srpna
Štěstí bylo při sobotním finále mistrovství Evropy juniorů do devatenácti let vskutku často skloňovaným pojmem. Hovořili o něm mšenští pořadatelé, které negativní předpověď počastí postihla až v samotném závěru. O produktu bohyně Fortuny mluvili také medailisté. Z nich čněl nejvýše Karol Zabik, triumfující v jedné jízdě za druhou, který prohrál až v poslední sérii se svým krajanem Pawlem Hlibem. A také Kjastas Puodžuks a Robert Petterson. Lotyšovi totiž stačilo jedenáct bodů na druhé místo. A Švéd zvládl neupadnout ve dvakrát přerušeném rozjezdu na kluzkém ovále. O jeho bronzové medaili nakonec rozhodl vyšší počet lepších umístění, protože husté provazce vody padající z oblak znemožnily dodatkovou rozjížďku ukončit. Kapičku štěstíčka navíc potřeboval i Luboš Tomíček. S věkovou kategorií do devatenácti let se v evropském šampionátu rozloučil dvanáctým místem.

Loučení Luboše Tomíčka
Chvilku před nástupem bylo ve vzduchu pořádné dusno. A v žádném případě nešlo přičíst na vrub pouze blížící se bouřce. „Spal jsem do desíti,“ odpověděl Luboš Tomíček na mikrofon, když se jej spíkr Miloslav Čmejla ptal po přípravách na důležitý závod. Nicméně všem bylo nad slunce jasné, že svou rozlučku se světem devatenáctiletých plochodrážníků nadmíru vážně.

Pražský závodník se dostal poprvé ke slovu v rozjížďce s číslem tři. A hned dokázal rozjásat nepříliš početný zástup českých fanoušků. Kontingent diváků z Polska nebyl tak početný, jako během pražské Grand Prix. Ale Čechy zastínil na celé čáře. A stejně tak i hrstka lotyšských příznivců Kjastase Puodžukse.

Hned po vylétnutí pásky se Luboš Tomíček usadil v čele. Jenže švédský závodník Andreas Messing si uknul do pásky. Maďarský rozhodčí Istvan Darago nejprve vůbec nereagoval. Těsně před tím, než závodníci vjeli do druhého kola, se však přece jen rozhoupal k akci a stisknul knoflík od červených světel.

Švéd putoval do depa a jeho místo u mantinelu zaujal dobře známý Chorvat Jurica Pavlič. Zatímco v českém šampionátu juniorských družstev s výjimkou jediného závodu nikterak neexceloval, tady všem vyrazil dech. Dopředu sice šel Luboš Tomíček, ovšem Jurica Pavlič byl v ofenzívě.

Jeho útok na začátku protilehlé rovinky Luboš Tomíček s přehledem odrazil. Ale v první zatáčce druhého kola však už Chorvat jel přece jenom v čele. A nakonec naměřil jedinému českému jezdci bratru deset metrů.

Jednobodová ztráta však nemusela znamenat ještě konec všech nadějí. Jenže v rozjížďce s číslem šest porazili Luboše Tomíčka Poláci Krzysztof Buczkowski a Artur Pawlaszczyk. Pražan odstartoval jako druhý, jenže v první zatáčce šel Krzysztof Buczkowski nezadržitelně ze třetího místa rovnou do čela.

Luboš Tomíček zkusil pár útoků, ale marnost nad marnost. Katastrofální start ve dvanácté jízdě mu pak sebral naději na bodový zisk vůbec. A bylo vymalováno. V patnácté jízdě pak maďarský arbitr dlouho držel pásku. Pražský závodník se dokázal dostat za záda neporazitelného Karola Zabika, který právě tady zpečetil svůj evropský titul.

V nabité rozjížďce s číslem sedmnáct se Luboše Tomíčka rozloučil s věkovou kategorií do devatenácti let posledním místem. Celková suma jeho pěti bodů tak stačila na dvanácté místo. Samozřejmě zklamání, protože na domácí půdě se od něho čekalo více. Nejhorší muka však musel prožívat samotný závodník. Nicméně taková je plochá dráha. A řečeno jeho vlastními slovy: „Když to nejde, tak to nejde.“

Finále jediného jezdce

Při úrovni plochodrážního sportu v zemi našich severních sousedů, každý pokládá polské závodníky za favority téměř každého klání, jehož se zúčastní. V sobotu večer se tento předpoklad naplnil opět beze zbytku.

Nad vyrovnanými závodníky počínaje druhým místem výsledkové listiny ční vysoko Karol Zabik. Zatímco všichni jeho konkurenti minimálně jednou zaváhali, on se vyvaroval sebemenší chybičky.

Své vítězné tažení započal už v rozjížďce s číslem dva. Po brilantním startu rychle odrazil útočícího Rakušana Fritze Wallnera. Ve druhé sérii jej trošku potrápil Kevin Wölbert. V červenci u nás ještě bezejmenný Němec, který přijel na liberecký pouák jen jako náhradní řešení za Ronyho Weise, šokoval svým postupem ze semifinále v Daugavpilsu.

A nyní ukázal, že v žádném případě nešlo o náhodu. Perfektně odstartoval a i když vodil Karola Zabika jen po výjezd z úvodního oblouku, i dva body byly nesmírně důležité. A proto máme-li vůbec v souvislosti s letošním šampionátem devatenáctiletých hovořit o senzaci, je právě Kevina Wölbert tím nejžhavějším kandidátem. Vždy mu stačil jediný bod navíc a mohl se rozjíždět o třetí místo.

Ale vrame se ke Karolu Zabikovi. Desátá jízda byla na jeho pouti za titulem mistra Evropy nadmíru důležitá. Narazil v ní totiž na Kjastase Puodžukse, s nímž se do té doby dělil o post neporaženého závodníka. Ve třetí sérii se však osudy obou závodníků, kteří jako jediní dokázali proměnit své dva starty ve vítězství, rozdělily.

Karol Zabik totiž hladce triumfoval ve stylu start – cíl. Ovšem jeho lotyšský rival musel urputně válčit se švédským duem Robert Pettersson a Andreas Messing. Nesmiřitelný boj skončil ve druhém kole defektem posledně jmenovaného. Kjastas Puodžuks nakonec protnul metu až jako třetí.

Karol Zabik tím pádem v průběžném vedení osaměl. A vzápětí dokázal mistrně využít situace, že právě Kjastas Puodžuks se dvěma body ztráty byl jeho nejbližším sousedem v průběžné klasifikaci. V rozjížďce s číslem patnáct už po vylétnutí pásky odvedl Luboše Tomíčka. Mistrovský titul byl už ve své podstatě jeho.

Závěrečné drama v provazcích hustého deště se už Karola Zabika prakticky nedotklo. Klidně si mohl dovolit ve dvacáté jízdě nechat vyhrát svého krajana Pawla Hliba, který potřeboval tři body k účasti v rozjezdu o bronzovou medaili. S cifrou čtrnáct u svého skóre tak porazil veškerou konkurenci doslova o zaoceánský parník.

Řádění živlů ukončilo boj o bronz
Zatímco boj o titul se smrsknul víceméně na kumulování vítězných jízd Karolem Zabikem, majitelé dalších cenných kovů nebyli jasní až do konce. Jak už bylo řečeno, závod skvěle rozehrál Lotyš Kjastas Puodžuks.

Jeho úvodní vítěznou sérii však lemovaly pády soupeřů. V rozjížďce s číslem čtyři sice nejlépe odstartoval, ovšem v prvním oblouku se okolo něj přesypal Klaus Jakobsen. A jeho příkladu vzápětí následoval i Kevin Wölbert. Ten však udělal o chvilku později chybu a Kjastas Puodžuks se vrátil zpátky na druhé místo.

Rovněž návrat do vedení mu umožnila chyba soupeře. V poslední zatáčce si totiž vedoucí Klaus Jakobsen škrtnul o mantinel. A místo tříbodového inkasa se rozplácnul na červené mšenské dráze. Z rozjížďky s číslem sedm předčasně vypadl Fritz Wallner. Dojel jen do první zatáčky a tam upadl. Istvan Darago neměl pro incidenty v prvním oblouku vůbec žádné pochopení a nešastného Rakušana vyloučil. Jak se později ukázalo, právě tento verdikt jej stál stupně vítězů.

Kjastas Puodžuks se pak krátce po vylétnutí pásky zbavil dotěrného Robina Thörnqvista. Ve třetí sérii jej ale štěstí opustilo a jeho triumfální tažení přerušil nejen nedostižitelný Karol Zabik, ale rovněž Robert Pettersson.

Kjastas Puodžuks tak rázem byl jen o bod před triem Pawel Hlib, Krzysztof Buczowski a Ricky Kling. Oba Poláci i Švéd však nebyli příliš konzistentní. Dokázali vyhrát, ale také zároveň inkasovat jen jeden bod. A dalšího zaváhání se dopustili ve čtvrté sérii. Ricky Kling dojel ve třinácté jízdě až třetí za Fritzem Wallnerem a vítězným Andreasem Messingem. A polská dvojice podlehla Kjastasi Puodžuksovi, který si tak vytvořil rozhodující platformu pro útok na stříbro.

Do ofenzívy se však pustil Robert Pettersson, jemuž přistřihla křídla nula z jeho druhé jízdy. Jasně ovládl rozjížďku s číslem čtrnáct. Celá čtyři kola vedl před Kevinem Wölbertem. Jenže ve výjezdu z poslední zatáčky jej stihl defekt. Němec byl ve střehu a okamžitě otočil plynovou rukojetí naplno. Narazil do nešastného Švéda, ale vítězství bylo jeho.

Robert Pettersson díky fyzikálním zákonům o setrvačnosti uhájil alespoň dva body. V osmnácté jízdě pak hladce vyhrál ve stylu start – cíl a stal se tak hlavním aktérem dramatu v deštivém vyvrcholení. Na svém kontě měl deset bodů. A stejně tak jeho krajan Ricky Kling, vítěz sedmnácté jízdy. Ten přitom porazil Kjastase Puodžukse. Lotyše o bod obral i náhradník Jurica Pavlič, takže měl u svého jména cifru jedenáct.

A teď se čekalo, co na to Poláci. Krzysztof Buczkowski bojoval v rozjížďce s číslem devatenáct jako lev. Odstartoval jako úplně poslední. Během třech kol výbušné jízdy na smyklavém oválu se propracoval nejprve před Kevina Wölberta a pak i před Jana Graversena.

Švéda Andrease Messinga však už ohrozit nestačil. Skončil tak s deseti body jako Ricky Kling a Robert Pettersson. A všichni už věděli, že se budou rozjíždět o bronz, zatímco Kjastas Puodžuks má již definitivně stříbro. V poslední rozjížďce však do rozjezdu přibyl ještě jeden účastník. Pawel Hlib se v prvním oblouku dostal z třetí příčky do čela. A Karol Zabik s čerstvým titulem v kapse se za ním už moc nehnal.

Rozjezd mezi hustými provazci deště nejlépe rozehrál Ricky Kling. Pawel Hlib se nejprve krátce po startu vypořádal s Krzysztofem Buczkowskim, jemuž před úvodním nájezdem nemilosrdně přehradil cestu. A pak se na konci protilehlé rovinky jako blesk zjevil na čele. Poslední Krzysztof Buczkowski se pokoušel o něco podobného. Jenže ve druhé zatáčce upadl.


Istvan Darago rozjížďku přerušil. Opakování přineslo nejlepší start Pawla Hliba. Jenže v prvním výjezdu jej objel Robert Pettersson. Polák se ani nestačil pustit do odvety, když v nájezdu do druhého oblouku upadl za ním jedoucí Ricky Kling. A červená světla blikala podruhé. Protože však d隝 sílil a kvalita dráhy upadala, přerušil rozhodčí závod. A duel dvou zbývajících účastníků tak rozhodl větší počet lepších umístění ve prospěch Roberta Petterssona.

Hlasy z depa
„Je to pro mě skvělý pocit,“ nechal se na tiskové konferenci slyšet Karol Zabik. „Jsem velmi šastný. Loni jsem byl druhý a letos se tak ještě o jednu pozici zlepšil. A nic lepšího už nic být nemůže.“ Náladu mu nezkazil ani vytrvalý d隝, který v průběhu mítinku udeřil na mšenský stadión. „V dešti jsem jel jen jednu jízdu,“ komentoval povětrnostní situaci čerstvý mistr Evropy. „Dráha byla perfektní. Nejlepší bylo jet venek, ne vnitřek. A tak mě d隝 vůbec neohrozil.“

„Byl jsem sám se sebou překvapen,“ formuloval své pocity Kjastas Puodžuks za vydatné překladatelské pomoci Karola Zabika. „Druhé místo je lepší výsledek, než jsem čekal. Chtěl jsem mezi nejlepší tři. Dráha byla skvělá. Navíc jsem v dešti jel jenom jednu jízdu.“

„Je to moje první medaile z mistrovství Evropy,“ bilancoval Robert Pettersson. „Takový
výsledek jsem vskutku nečekal.“ A co jeho účinkování ve dvakrát přerušeném a nakonec odvolaném rozjezdu? „Bylo to hodně kluzké,“ připustil Švéd. „A bylo to hlavně o štěstí, ne o čemkoliv jiném.“

„Dal jsem do toho všechno,“ říkal ve zmoklém depu zdrcený Luboš Tomíček. „I po technický stránce. Všechno šlapalo. Ale hrozně to ztvrdlo. A tak jsem v prdeli. Teď jedu na prázdniny, rodiče mi zaplatili třetí turnus na táboře. Ale ne vážně, zejtra letím do Anglie. A vracím se na Slaný.“ A jak by pražský junior zhodnotil závod? „Pár startů nebylo špatnejch,“ konstatoval. „Ale jeden byl úplně na hovno. Pro úspěch jsem dělal, co jsem mohl. Kdybych měl trošku štěstí, dva body navíc bych asi ještě posbíral. Na víc bych však asi neměl. A se sedmi bodama bych se stejně o moc neposunul.“ Přesto si však ve Mšeně českou hymnu poslechl. Jakmile pro magazín speedwayA-Z řekl svou poslední větu, omylem se z ampliónu ozvaly úvodní tóny české hymny namísto polské. Všichni přítomní Češi by si však Kde domov můj dozajista vychutnali za jiných okolností.

1. Karol Zabik, PL 3 3 3 3 2 14
2. Kjastas Puodžuks, LAT 3 3 1 3 1 11
3. Robert Pettersson, S 3 0 2 2 3 10
4. Pawel Hlib, PL 1 3 2 1 3 10
5. Ricky Kling, S 2 1 3 1 3 10+X
6. Krzysztof Buczkowski, PL 1 3 2 2 2 10+X
7. Fritz Wallner, A 2 X 3 2 2 9
8. Kevin Wölbert, D 2 2 1 3 1 9
9. Andreas Messing, S T 2 E 3 3 8
10. Mathieu Tresarrieu, F 1 F 3 E 1 5
11. Jurica Pavlič, CRO (res) 3 2 5
12. Luboš Tomíček, CZ 2 1 0 2 0 5
13. Patryk Pawlaszczyk, PL 1 2 0 0 1 4
14. Jan Graversen, DK 0 1 2 0 0 3
15. Robin Thörnqvist, S 0 2 0 E 0 2
16. Klaus Jakobsen, DK F 0 1 1 0 2
17. Maksim Bogdanov, LAT 0 1 E M – 1
18. Marcin Jedrzejewski, PL (res) 1 1

Pozn.: rozjezd o třetí místo byl dvakrát přerušen. Nejprve kvůli pádu Krzysztofa Buczkowského, vzápětí i pro pád Rickyho Klinga. Třetí repete se už vinou hustého deště nekonalo a v potaz byl vzat vyšší počet lepších umístění.
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Antonín Šváb opět pojede sám

Praha – 19. srpna
Ani ve třetím finálovém podniku mistrovství světa na dlouhé dráze v Parchimu tuto neděli nedostane český šampión Zdeněk Schneiderwind možnost bojovat o účast v rozjížďce poslední šance. Německý pořadatel nominoval
Matthiase Krögera, Stéphane Tresarrieuho, Daniela Ratha a Roberto Haupta. České barvy tak bude hájit opět pouze Antonín Šváb.

World Speedway Home Page končí

Česká Třebová – 19. srpna
5. srpen je posledním dnem, kdy byla aktualizována polská internetová stránka www.world.speedway.org. Marcin Babnis z Gdaňska, její webmaster a neúnavný sběratel výsledků po celém plochodrážním světě, vysvětluje svůj krok ztrátou zájmu o plochou dráhu. Jeho stránky byly první, které se v roce 1994 začaly detailně věnovat ploché dráze. V současné době Marcin Babnis shání svého následovníka, který by tuto obrovskou studnici informací převzal. Pakliže byste měli o stránku zájem, kontaktujte Marcina Babnise nejlépe v angličtině na webmaster@world.speedway.org.

Divišov nabízí vyrovnaný závod

Divišov – 18. srpna
Na závěr své úspěšné sezóny uspořádá AK Divišov tuto neděli volný závod s mezinárodní účastí Memoriál Jaroslava Simandla a Rudolfa Maška s podtitulem Velká cena města Divišova. Ze sedmnácti jmen ve startovní listině neční žádné výrazné eso, nicméně její vyrovnanost by měla garantovat patřičnou dávku dramatičnosti. Doplňkový program nabídnou nejmladší jezdci v mistrovském klání stopětadvacítek. Rovněž jejich boj nebude nudný. Jisté je totiž pouze to, že nikdo ze čtveřice uchazečů o trůn uvolněný Pavlem Pučkem, se v neděli ještě s definitivní platností nestane šampiónem.

Pouáky se v Divišově začaly pořádat už v padesátých letech. Už tehdy vzniklo klání o cenu divišovské městské samosprávy. K této tradici se divišovští vrátili při obnovení ploché dráhy počátkem devadesátých let. A rovněž nové vedení, které převzalo otěže řízení klubu v loňské sezóně, nezůstává k myšlence prestižního volného závodu hluché. Loni pak do názvu Cena města Divišova přibyl memoriál zakladatelů výroby motocyklů ESO, letos se poprvé před slůvkem cena objevuje přídavné jméno velká.

Tvůrci startovní listiny jsou už léta manželé Václav a Marie Vítkovi. A také letos se jim podařilo přivést do Divišova vskutku pestrou jezdeckou společnost. A pročítáte sedmnáct jmen odshora či odspodu, stěží najdete aspiranta na pojmenování jednoznačný favorit. Špička českého juniorského šampionátu tady narazí na zkušené seniory. Mezinárodní punc pak dodají jména borců vesměs dobře známých ze startů na českých oválech.

Vedle půllitrů se v divišovském depu objeví také stopětadvacítky. Průběh šampionátu nejmladších závodníků zdramatizoval Michal Dudek. Čerstvý přeborník libereckého kraje vyhrál před čtrnácti dny shodou okolností právě v Divišově. A zařadil se tak po bok svých klubových kolegů Radima Choda a Romana Čejky a Pražana Jaroslava Slavaty bojujících o titul.

Celou čtveřici zajímá jedině vítězství, i když z diametrálně odlišných důvodů. A za všechno může pravidlo o škrtání plné poloviny uskutečněných závodů. Suveréni prvé půle Radim Chod a Roman Čejka mohou zvýšit svůj počet započítávaných bodů jedině už díky vyhraným podnikům. A pro Jaroslava Slavatu a Michala Dudka je pětadvacetibodová nadílka jedinou šanci, jak v konečném součtu překonat dvojici leaderů.

Memoriál Jaroslava Simandla a Rudolfa Maška – Velká cena města Divišova:
Časový harmonogram:

technická přejímka 12:00
prezentace jezdců 12:00
trénink 13:30
rozprava s jezdci 13:50
slavnostní nástup 13:55
první jízda 14:00

Časový harmonogram MR 125 ccm nebyl doposud zveřejněn.

Startovní listina
1 Jurica Pavlič, CRO
2 Patrik Linhart, Slaný

3 Jaroslav Petrák, Pardubice
4 Martin Vaculík, SK
5 Martin Málek, Březolupy
6 Jan Hlačina, Slaný
7 Adam Vandírek, Markéta Praha
8 Věroslav Kollert, Liberec
9 Marián Jirout, Pardubice
10 Filip Šitera, Plzeň
11 Hynek Štichauer, Pardubice
12 Miroslav Fencl, Slaný
13 Marco Müller, D
14 Martin Gavenda, Březolupy
15 Jakub Hejral, Mšeno
16 Tomasz Loman, PL
17 Petr Vandírek, Plzeň

MR 125 ccm:
Nominační listina:
1 Radim Chod, Slaný
2 Roman Čejka, Slaný
3 Jaroslav Slavata, Praha
4 Michal Dudek, Slaný
5 Martin Wasyliw, Mšeno
6 Petr Vaic, Plzeň
7 Jiří Benda, Slaný
8 Jakub Fencl, Slaný

Aktuální stav šampionátu:

1. Radim Chod, Slaný 22 22 25 25 (22) 25 (22) 119(163)
2. Roman Čejka, Slaný 25 25 22 22 (12) 22 (18) 116(146)
3. Jaroslav Slavata, Praha 20 20 20 (16) 25 (14) 20 105(135)
4. Michal Dudek, Slaný 16 (10) (16) 18 18 20 25 97(123)
5. Martin Wasyliw, Mšeno 18 (12) (12) 14 20 16 16 84(108)
6. Pavel Pučko, Praha 14 16 18 20 16 (12) 84(96)
7. Petr Vaic, Plzeň 12 14 14 12 14 66
8. Jiří Benda, Slaný 10 18 18 46
9. Jakub Fencl, Praha 10 10 14 34

Legenda: umístění v závěrečné klasifikaci se boduje 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 a do celkové klasifikace se počítá pět nejlepších výsledků.
Dosavadní závody se konaly v Plzni, v Pardubicích, v Chabařovicích, ve Slaném, v Praze, ve Mšeně a v Divišově.

České naděje jsou v rukou Luboše Tomíčka

Mšeno – 17. srpna
Stříbrná a zlatá medaile bratří Drymlových a jedno finále v Pardubicích. To jsou v kostce největší přínosy České republiky pro evropský šampionát devatenáctiletých. Česká pořadatelská bilance se vylepší tuto sobotu, kdy se ve Mšeně uskuteční letošní finále. Zda po pěti letech znovu dosáhneme i na medaili může ovlivnit jediný závodník. Luboš Tomíček z pražského Olympu, který jako jediný z kvarteta českých reprezentantů donesl českou trikolóru až do rozhodující fáze bojů o evropského šampióna.

I když Luboš Tomíček nikdy nezískal český titul pro juniory do devatenácti let, přesto je v jednom ohledu nejlepším naším závodníkem této věkové kategorie. V uplynulých třech letech se totiž pokaždé dostal do finále mistrovství Evropy.

V Pockingu v září 2003 byl z našich sám, loni v Rybniku společně se Zdeňkem Simotou a Filipem Šiterou. A z českého tria obsadil nejlepší příčku. Letos bude z českých reprezentantů v evropském šampionátu znovu jedničkou. Filip Šitera, Hynek Štichauer a Věroslav Kollert uvázli v husté síti semifinálových klání.

Domácí fanoušky by dozajista potěšilo, kdyby se pražský junior stal jedničkou nejen v národním měřítku. A to tím spíše, že od stříbrné medaile Aleše Drymla a titulu jeho bratra Lukáše už uplynula pěkná řádka sezón. Nová jezdecká generace mladých Čechů nedokázala na oba Pardubáky ještě navázat.

Nejblíže stupňům vítězů byl před čtyřmi lety Tomáš Suchánek, když ve svých domácích Pardubicích skončil na nevděčné bramborové příčce. A konec konců i o rok dříve Miroslav Fencl. Slánského borce ovšem v Lublani z rozjezdu o bronz se Zbigniewem Czerwinskim a Martinem Smolinskim předčasně vyřadily uzavřené palivové kohoutky.

Tvrzení, že Luboš Tomíček patří do okruhu hlavních favoritů jistě není přehnané. Oprávnění k takovému zařazení dávají nejen jeho zkušenosti, ale také skvělé výsledky v letošní sezóně. A dozajista také bojovné srdce, které mu nedovolí zabalit rozjížďku dříve než po odmávání šachovnicovou vlajkou.

Nesmíme však zapomínat ani na soupeře. Vždy prosadit se v semifinálových bojích mezi pět postupujících na evropském kontinentu a šest ve Skandinávii nemůže být dílem náhody. Tradičně vysoko budou mířit Poláci. Nebezpečný může být i Lotyš Kjastas Puodžuks. A v žádném případě se nenechejte mýlit nepříliš zvučnými jmény Švédů či Dánů.

Držme proto Luboši Tomíčkovi v sobotu všechny palce. A pokud možno přímo v ochozech mšenského stadiónu.

Startovní listina:
1 Ricky Kling, S
2 Robert Pettersson, S
3 Jan Graversen, DK
4 Pawel Hlib, PL
5 Karol Zabik, PL
6 Krzysztof Buczkowski, PL
7 Fritz Wallner, A
8 Maksim Bogdanov, LAT
9 Mathieu Tresarrieu, F
10 Luboš Tomíček, CZ
11 Robin Thörnquist, S
12 Andreas Messing, S
13 Kevin Wölbert, D
14 Patryk Pawlaszczyk, PL
15 Kjastas Puodžuks, LAT
16 Klaus Jakobsen, DK
17 Marcin Jedrzejewski, PL
18 Jurica Pavlič, CRO

Medailisté a další účast českých závodníků v ME do 19 let:

18.7.1998 – Krško (SLO)  
1. Rafal Okoniewski, PL 9. Josef Franc
2. Aleš Dryml, CZ 15. Květoslav Šebela
3. Hans N. Andersen, DK  
 
1.8.1999 – Gniezno (PL)  
1. Rafal Okoniewski, PL 6. Lukáš Dryml
2. Karol Malecha, PL 15. Miroslav Fencl
3. Jaroslaw Hampel, PL 16. Ondřej Šebela
 
27.8.2000 – Lublaň (SLO)  
1. Lukáš Dryml, CZ 5. Miroslav Fencl
2. Niels Kristian Iversen, DK  
3. Zbigniew Czerwinski, PL  
 
6.10.2001 – Pardubice (CZ)  
1. Lukasz Romanek, PL 4. Tomáš Suchánek
2. Rafal Kurmanski, PL 15. Miroslav Fencl
3. Daniel Davidsson, S  
 
25.8.2002 – Daugavpils (LAT)  
1. Matej Žagar, SLO 9. Tomáš Suchánek
2. Kenneth Bjerre, DK 15. Miroslav Fencl
3. Fredrik Lindgren, S  
 
20.9.2003 – Pocking (D)  
1. Kenneth Bjerre, DK 13. Luboš Tomíček
2. Janusz Kolodziej, PL  
3. Antonio Lindbäck, D  
 
28.8.2004 – Rybnik (CZ)  
1. Antonio Lindbäck, S 10. Luboš Tomíček
2. Karol Zabik, PL 11. Filip Šitera
3. Morten Risager, DK 13. Zdeněk Simota

Foto: Pavel Fišer a Karel Herman