AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Liberec – 22. října
Ostřílený plzeňský rutinér Petr Vandírek a pražský junior Antonín Galliani nasbírali nejvíce bodů při sobotní liberecké tečce za sezónou 2005. Avšak Poslední nalévání – setkání mistrů nevyhráli jen oni dva. Vítězem se stal svým způsobem každý, kdo do Liberce dorazil. Krásné počasí, strhující rozjížďky a přitom velikánská show, v níž vynikali především Marián Jirout a Věroslav Kollert. A nakonec hudba a pivo s pečeným vepřovým zdarma. Akce splnila rovněž své charitativní poslání. Na handicapované sportovce se vybralo bezmála dvacet tisícovek a to nejen ze vstupného a dražby poháru s podpisy všech závodníků a italského vermutu. Do kasičky přispívali i samotní závodníci symbolickým najížděním do pásky. Za ně se totiž tentokrát nevylučovalo, ale platilo se padesáti korunami.
Hvězda na dvě série
Taková startovní listina, jaká se na samotném sklonku sezóny sešla v libereckých Pavlovicích, se vskutku jen tak někde jinde nevidí. Na původní podmínce zisku alespoň jediného titulu v některé plochodrážní disciplíně se zas až tak striktně ve všech případech netrvalo, přesto však stál výsledek zato.
Největší specialita, která se libereckému publiku servírovala, byl čtyřiatřicetinásobný mistr naší republiky Antonín Kasper. Ten se s aktivní činností rozloučil během Tomíčkova memoriálu v roce 2002 a od té doby se veřejně v sedle plochodrážního motocyklu neobjevil.
Snad to ani nebyl záměr, avšak při svém prvním vystoupení na pavlovickém ovále změřil své síly s Mariánem Jiroutem. Právě tato dvojice se před šesti lety postarala o první české regulérní zastoupení v prestižním cyklu Grand Prix.
Nyní však měl vrch jednoznačně Antonín Kasper. A po triumfu ve stylu start – cíl připisoval své první tři body. Marián Jirout totiž po vylétnutí pásky uvázl za Hynkem Štichauerem. Celé jedno kolo pak jel těsně po jeho boku, aby jej nakonec předčil.
Ve stejně jednoznačný výsledek proměnil Antonín Kasper také svůj druhý start v rozjížďce s číslem šest. Zatímco za jeho zády si Věroslav Kollert, Jaroslav Petrák a Martin Málek nedarovali ani centimetr zadarmo, on suverénně kraloval v čele.
Šest bodů však bylo definitivním počinem multinásobného mistra. „To, jak jsem jel, bylo strachy,“ žertoval posléze v depu, aby vzápětí dodal smutnou zprávu pro všechny fanoušky: „Už končím.“
Současně s jeho prohlášením tak na postu leadera průběžné klasifikace osaměl Petr Vandírek. Vrstevník Antonína Kaspera a jeho dlouholetý kolega z pražské Rudé hvězdy a posléze i Olympu rozehrál závod velkým sólem v rozjížďce s číslem jedna. Už od prvních metrů jasně předčil Antonína Gallianiho, Martina Málka i Martina Vaculíka. A to by každému z nich mohl dělat tatínka.
A hned po přestávce si Petr Vandírek své fenomenální sólo střihnul ještě jednou. Jakub Hejral, jenž prve strhujícím způsobem podjel v první zatáčce rozjížďky s číslem dva Antonína Švába, ovšem prahnul po dalším vítězství v řadě. A proto útočil na plzeňského matadora ze všech sil. Jenže Petr Vandírek jel v čele naprosto bezchybně.
Závody nebo show, ale nejlépe obojí
Po dvou pětinách závodu a rozloučení Antonína Kaspera tedy prozatím neměl konkurenci pouze Petr Vandírek. S jedním bodem ztráty za ním čekali v odstupu Jakub Hejral a Antonín Galliani. Pražský junior sice na úvod podlehl Petru Vandírkovi, avšak poté vyhrál sedmou jízdu. Po přímo raketovém startu se rychle usadil před Antonínem Švábem.
Ostatní pronásledovatelé vedoucí trojice by v zásadě šli rozdělit do dvou skupin. Ta první se do Liberce přijela bavit. Jejím klasickým reprezentantem mohl být třeba Vladimír Kalina. Po startu se nikam necpal a většinou dával soupeřům okázale přednost. Rošt opouštěl beznadějně poslední, nicméně stylově čistá jízda prozrazovala mnohem vyšší možnosti.
Králem závodníků bavičů by však mohl být s klidným svědomím prohlášen Marián Jirout. Pardubický bouřlivák evidentně nevěděl, kam dřív skočit. Sotva udolal Hynka Štichauera v rozjížďce s číslem dva, už sekundoval Věroslavu Kollertovi staršímu u moderátorského mikrofonu. A tomu obětoval dokonce i své účinkování ve druhé sérii.
Vzápětí s Věroslavem Kollertem schválně zaspali na startu rozjížďky s číslem jedenáct. A svou vzájemnou honičkou nakonec demonstrativně ukončili předčasným vyjetím na zelený trávník, aby vzápětí bavili publikum skopičinami na čtyřkolkách.
Do rejstříku komediálních schopností Mariána Jirouta spadaly také jeho další akce. Jednou se pokusil postavit se na start v sedle horského kola, které bylo sponzorským darem pro průvodce jednoho z handicapovaných motoristů. A po chvilce už předváděl na blatníčku za Petrem Vandírkem svérázný tandem.
Ale byli tu samozřejmě i borci, kteří brali tréninkový test match Poslední nalévání – Setkání mistrů jako každý jiný regulérní závod. Nicméně shodou okolností jim na vedoucí trio pár bodů chybělo. Leaderem pelotonu pronásledovatelů se záhy stal Vladimír Višváder.
V Pardubicích naturalizovaný Slovák začal sice nulou v bitvě s Jakubem Hejralem, Jaroslavem Petrákem a Antonínem Švábem. Osmou jízdu však vyhrál, když už v prvním oblouku objel svého krajana Martina Vaculíka. V rozjížďce s číslem jedenáct pak dojel jako druhý za Antonínem Gallianim.
Rovněž další pořadí se na technické dráze hodně míchalo. Pavel Ondrašík vyhrál opakovanou čtvrtou jízdu. V rozjížďce s číslem sedm mu však po špatném startu dlouho trvalo, než udolal Hynka Štichauera. V šestnácté jízdě však při útoku na vedoucího Mariána Jirouta, který ke konci podniku přesunul těžiště aktivit z bavičské oblasti spíše zase k závodění, najel do mantinelu. Naštěstí nebyl zraněn, ani vyloučen, ovšem v závěrečné pětině se už na dráze neobjevil.
Srdnatě bojoval i Jaroslav Petrák a také Antonín Šváb. Martin Málek doplatil na prasklé těsnění karburátoru ve své první rozjížďce. A ve druhé sérii mu třetí příčku na poslední chvíli sebral Jaroslav Petrák.
Pokud se týká defektů, úplné martýrium si prožil Matěj Kůs. Při svých čtyřech startech jen jedenkrát viděl cíl. A v závěru se svým zánovním motorem GM laboroval také Martin Vaculík.
Vedle Antonína Kaspera startovní pole záhy doznalo další ztráty. Věroslav Kollert se v rozjížďce s číslem čtyři při stíhání vedoucího Pavla Ondrašíka ve druhé zatáčce přetočil. Za ním jedoucí František Liebezeit už nestačil reagovat a narazil do ležícího stroje. Na opakovaný start místo něj putoval náhradník Jaromír Otruba.
„Podívej se na motorku,“ názorně vysvětloval důvody svého odstoupení František Liebezeit. „O nohu jsem si urazil hák. Aspoň si teď nebudu muset stříhat nehty. A jdu na pivo!“ Toho stejně jako opečeného masa bylo totiž dostatek pro všechny hladové a žíznivé krky a to vše v režii organizátorů.
Vyhráli nejen dva
Také závěr závodu se nesl především ve znamení tria Petr Vandírek, Antonín Galliani a Jakub Hejral vytrvale stíhaného Vladimírem Višváderem. Ostřílený plzeňský borec před rozjížďkou s číslem devět chvilku vozil Mariána Jirouta na tandemu. O chvilku později však už všem 
naměřil hned po vylétnutí pásky. Jaroslav Petrák se dokázal dostat přes Hynka Štichauera, ovšem to už byl Petr Vandírek daleko.
Jakub Hejral se vzápětí serval o tři body s Pavlem Ondrašíkem. Pražský borec se totiž ve druhém kole dostal v úvodním výjezdu do čela. Ovšem Jakub Hejral, který v barvách libereckého GRS společně s Věroslavem Kollertem hrál roli vyzývatele, mu to ve třetím okruhu oplatil.
Antonín Galliani vévodil jedenácté jízdě ještě dříve, než ji opustili Marián Jirout a Věroslav Kollert. Sebral přitom důležitý bod Vladimíru Višváderovi. Po třetí přestávce zažil svou první porážku Petr Vandírek. Když na něho odstartoval Antonín Šváb, vzal to třiačtyřicetiletý borec pragmaticky.
Duel mezi Antonínem Gallianim a Jakubem Hejralem tak na pozadí jednobodové ztráty Petra Vandírka dostal nádech boje o vítězství. A to tím spíše, pakliže oba jeho aktéři přišli každý po bodu při střetnutích s Petrem Vandírkem.
Vše však třímal pevně v rukou Antonín Galliani. A připsal si další vítězství ve stylu start – cíl. Svým způsobem mu pomohl i samotný Jakub Hejral. Zpočátku se totiž před něho dostal Pavel Fuksa. A trvalo kolo, než se liberecký vyzývatel před něho dostal.
V sedmnácté jízdě Petr Vandírek porazil Vladimíra Višvádera a mohl se tak pochlubit ziskem čtrnácti bodů. Jeho skóre srovnal Antonín Galliani v předposlední rozjížďce. Sice ho trápil útočící Jaroslav Petrák, ovšem Pražan se jej zbavil vyvezením na mantinel. A podobně vyřešil i Vladimíra Kalinu, v němž nakonec chytly saze. Jakub Hejral už nemohl na vítězství za těchto okolností pomýšlet. A navíc jej v první zatáčce dvacáté jízdy podjel Věroslav Kollert.
Jak Petr Vandírek, tak Antonín Galliani měli na svém kontě čtrnáct bodů. Protože se neuskutečnil žádný rozjezd, všichni se samozřejmě ptali, kdo byl vlastně první. S odpovědí samozřejmě přispěchal Věroslav Kollert starší. A prohlásil, že vyhráli oba.
Jenže on svým způsobem vyhrál každý, kdo se akce v jakékoliv úloze zúčastnil. Všichni přítomní se totiž bavili od časného rána, přes zlatavé odpoledne až do pozdních nočních hodin. Vedle závodu půllitrů viděli také nesmiřitelné boje slánského gangu v sedlech stopětadvacítek, veterány a ukázky motokrosu.
Za srdce je však musely vzít urputné souboje handicapovaných motoristů, kterým čtyřkolky nahrazují nohy. Právě jim byl určen veškerý finanční výtěžek. Vedle vstupného a symbolických pokut za najetí do pásky, se další finance sešly v dražbě. Věroslav Kollert starší, který tvrdě makal u mikrofonu téměř celý závod, se prezentoval jako umný licitátor. Ceny poháru s podpisy všech závodníků a sady italského vermutu se tak brzy vyšplhaly na slušné cifry.
Suma sumárum, rozloučení s plochodrážní sezónou v Liberci mělo pořádný glanc, který mnohým jiným, většinou neveřejným akcím, chybí. Snad se dočkáme ještě mnoha jeho repríz.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
MMS foto Františka Kaliny: Antonín Škach
Setkání mistrů:
| 1. | Petr Vandírek, Plzeň | 3 3 3 2 3 | 14 |
| Antonín Galliani, Markéta Praha | 2 3 3 3 3 | 14 | |
| 3. | Jakub Hejral, GRS Liberec | 3 2 3 2 2 | 12 |
| 4. | Vladimír Višváder, Březolupy | 0 3 2 3 2 | 10 |
| 5. | Antonín Šváb, Olymp Praha | 1 2 3 3 0 | 9 |
| 6. | Jaroslav Petrák, Pardubice | 2 1 2 2 2 | 9 |
| 7. | Marián Jirout, Pardubice | 2 – L 3 3 | 8 |
| 8. | Pavel Ondrašík, Olymp Praha | 3 1 2 1 – | 7 |
| 9. | Antonín Kasper, TK Motors | 3 3 – – – | 6 |
| 10. | Věroslav Kollert, GRS Liberec | X 2 L 1 3 | 6 |
| 11. | Martin Vaculík, Žarnovica (SK) | 1 2 2 E E | 5 |
| 12. | Hynek Štichauer, Pardubice | 1 0 1 2 1 | 5 |
| 13. | Martin Málek, Březolupy | E 0 1 1 2 | 4 |
| 14. | Vladimír Kalina, GRS Liberec | 2 0 0 0 1 | 3 |
| 15. | Pavel Fuksa, Pardubice (res) | 1 0 1 1 | 3 |
| 16. | Jaromír Otruba, Mšeno (res) | 1 1 1 0 F | 3 |
| 17. | Matěj Kůs, Markéta Praha | E E 0 E – | 0 |
| 18. | František Liebezeit, Bedřichov | F/R – – – – | 0 |
Vložený závod 125 ccm:
| 1. Radim Chod, Slaný | 3 4 3 4 3 | 17 |
| 2. Roman Čejka, Slaný | 4 3 2 3 4 | 16 |
| 3. Michal Dudek, Slaný | 2 2 4 2 2 | 12 |
| 4. Eduard Krčmář, Slaný | 1 1 1 1 1 | 5 |
| 5. Tomáš Habada, Slaný | X 0 0 0 0 | 0 |
Závěrečná jízda veteránů:
Vladimír Kalina, Robert Ráliš, František Kalina
