Žarnovica – 6. novembra
Sezóna 2011 je nenávratne za nami a jazdci sa väčšinou venujú krátkemu nieko¾kotýždňovému odpočinku, či vyjednávaniu s klubmi o nových zmluvách. Trochu inak to však vyzerá u Martina Vaculíka.

Martin Vaculík má totiž na sezónu 2012 už uzavreté zmluvy vo švédskej Elitserien, dánskej Superlige, ale čo je najhlavnejšie zmluvu má už od minulého roka podpísanú aj v po¾skej Extralige v Tarnówe. Takisto čo sa týka vo¾ného času vyhradeného na oddych, využil ho trochu inak než väčšina jazdcov. Už počas sezóny si totiž dohodol termíny operácií, v rámci ktorých mu mali z tela vybra už nadbytočné titánové spevňovače od zlomenín hojacich sa kostí, ku ktorým prišiel počas sezón 2009 a 2010.

„Vo štvrtok 27. októbra som absolvoval prvú operáciu, v rámci ktorej mi vybrali titán z k¾účnej kosti, ktorú som si zlomil v Taliansku minulý rok,“ začal rozprávanie o sebe Martin Vaculík. „Druhú operáciu som mal tento týždeň v stredu, keď mi vyberali zase titán z nohy. Ten je aj pekne ohnutý od záaže z dvoch sezón,“ ukončil referát o operáciách Martin.

A ako sa cítil slovenský pretekár v piatok po druhej operácii? „Je mi už fajn. Teraz síce trochu krívam lebo s tým stehnom to bolo trochu ažšie, mám tam 25 stehov. No do dvoch týždňov by som mal by v poriadku a o mesiac plánujem zača fyzickú prípravu na sezónu behaním a jazdením. Mám teraz taký pocit, že som ¾ahší o to železo, je to lepšie,“ ukončil rozhovor o rekonvalescencii Martin Vaculík.

Foto: Martin Búri

Praha – 31. října
Smlouva mezi pražskou Markétou a Pavlem Pučkem, která dnes vypršela, už nebude obnovena. Závodník, který do světa plochých drah vstoupil před sedmi lety v role obtížně porazitelného krále stopětadvacítek, se rozhodl zůstat u závodění na oválech. Jenže místo klasické speedway půjde o flat track. Magazín speedwayA-Z zjistil důvody.

„Škoda to je,“ připouští Pavol Pučko, aby vzápětí odhalil, co ho k jeho rozhodnutí vedlo. „Přiměly mě k tomu finanční důvody a problémy spojený s častými pády a úrazy. Když jsem neměl prostředky na techniku, šel jsem do toho o to víc. A upad‘ jsem. Když upadneš, nic nevyděláš. A tak jsem se po dvou letech plácání rozhod‘, že to ukončím.“

Jeho další kroky povedou k flat tracku, který poprvé ochutnal při exhibici před loňským Tomíčkovým memoriálem. „Jdu do flat tracku, ve světě je to docela střelba,“ má Pavol Pučko jasno. „Příští rok by mělo bejt‘ mistrovství světa. Pořádá ho Armando Castagna, kterej‘ ho sám jezdí. Tam je to palba, ale toho nejlepšího jsem jednou porazil ve Slaným, když jsem jel na dvě a půle. Myslím, že je možnost se tam chytit. Za rok se domlouvaj‘ závody v Praze, slyšel jsem i o Goričanu…“

Nicméně flat track se prozatím neukázal jako příliš silný magnet na diváky. Mítink před zářijovým střetnutím jadranské ligy se ve Svitavách obešel prakticky bez divácké přítomnosti a finálová rozjížďka rozhodně plochodrážní osazenstvo depa nikterak nenadchlo.

„Plochá dráha trošku upadá,“ argumentuje Pavol Pučko. „Ale flat track se rozjíždí, proto chci bejt‘ u toho. Pocit, když jedeš pod plným plynem na plochodrážce do nájezdu ničím nenahradíš, ale nechci jezdit vzadu. To ne! Chci vyhrávat, ve flat tracku bych se moh‘ časem chytnout. Snad, snad… Když ne, tak jsem se netrefil. Určitě je škoda přestat závodit na ploché dráze, ale nevidím v tom budoucnost.“

Pavol Pučko dál rozvíjí své myšlenky. „Za rok končím juniory,“ připomíná. „A co pak dál?! I větší hvězdy než já potom byly prdeli. Teď jsem v situaci, že jdu shánět zaměstnání a sponzory. Flat track je víkendovka, můžu přes tejden‘ chodit do práce, ale plochá dráha se jezdí hlavně ve všední den. Já si plochou dráhu nevybral. Chci závodit, tehdy to byla jediná alternativa, jak závodit. Teď je pro mě flat track jediná alternativa. Motorka je pro mě důležitá, motorka! Chtěl bych ještě poděkovat všem sponzorům a kamarádům, co mu za celou kariéru pomohli a také CS MV.“

Sezóna flat tracku končí v sobotu ve Svitavách. Pavla Pučka ovšem čekají ještě lékařská vyšetření po pádu během druhého finále českého šampionátu v Praze, takže se nezúčastní ani jako divák, by by z pozice celkově druhého mohl směle útočit na titul.

Foto: Wojta Zavřel a Antonín Škach

Článek obsahuje jubilejní 13 000. fotografii publikovanou magazínem speedwayA-Z

Milevsko – 11. října
Sezóna škvárových drah nezadržitelně směřuje ke svému konci. O to s větší intenzitou slyšíme o přípravách ledařů. Magazín speedwayA-Z hovořil také s Antonínem Klatovským a mimo jiné se dozvěděl i o revolučních technických novinkách, s nimiž se letos KLABO Team představí.

„Chystám se na závody,“ říká Antonín Klatovský. „Budeme mít tři druhy rámu. Jednu úplnou novinku, co nebude mít nikdo. Jeden jako Krasnikov. Má vsazenou hliníkovou nádrž, dělali jsme mu to na zakázku. Základ je pérování a hlavně desénové změny. Černá bude konturovaná bíle a bude více červená, protože teď to vypadalo jako černej‘ brouk.“

Závodní kolotoč se začne odvíjet už za pár týdnů. „Řešíme švédskou ligu,“ svěřuje se česká ledařská jednička. „Hamarby nám poslalo podmínky. Řeší se tréninky, buď Rusko nebo Švédsko.“

Antonín Klatovský se během léta připravoval rovněž v sedle motokrosového motocyklu. „Jel jsem republiku v motokrosu,“ vypráví. „V Jiníně jsem byl v první jízdě třicátej‘, ve druhý sedmadvacátej‘. Jel jsem to naposledy před třinácti lety, jinak jsem závodil v kraji. To jsem vyhrával s přehledem o dvě minuty. V Jiníně jsem odstartoval, ale pak jsem upaď a než jsem se zvednul, skončil jsem třicátej‘. V tý druhý jízdě jsem spadnul taky. Čtyřicet minut je očistec, prvních pět, deset lidí, co jednou naplno, obdivuju.“

Stejně jako v předchozích letech si Antonín Klatovský nenechal ujít pardubickou Zlatou přilbu a se zájmem sledoval také pondělní mistrovství republiky jednotlivců v Praze. „Krátká dráha se mi líbí,“ připustil, aby vzápětí dodal, jak je to s jeho avízovanými pokusy si jí osobně vyzkoušet. „Možná příští rok. Uvidíme, jak vyjdou finance. Ale ta úroveň u nás je velmi slabá, to bylo vidět na Zlatý přilbě. Je to jako v motokrosu, tady se závodí, ale když jedeš ven, je to o něčem jiným.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Přelouč – 6. října
Během pardubického víkendu měl na starosti prodejní stánky. Obvyklé starosti s prodavači či kontrolory obchodní inspekce, větřící při velké akci příležitost udělit pokuty, zvýšilo časové posunutí Zlaté stuhy. Zvýšený elektrický příkon hrozil energetickým výpadkem v přilehlých částech města. Radek Hutla si však přesto našel krátký okamžik, aby se magazínu speedwayA-Z svěřil se svými plány na zimu.

„Musím začít hubnout,“ nezastíral. „Sice tady teď běhám po stadiónu, ale bolej‘ mě z toho kyčle, tak radši jezdím na skútru.“ Rovněž v nadcházející sezóně bude Radek Hutla sedět na dvou židlích. Vedle závodění chce znovu pořádat závod na písníku v Mělicích.

„Když počasí dovolí, budu pořádat Mělice,“ rozvíjel své plány. „Chtěl bych zase začátek února jako letos. Bylo na hovno léto, ale zima má bejt‘ dobrá. Věřím tomu. Mám postavenej‘ novej‘ rám, ještě jeden budeme stavět. Jednu starou motorku prodáme, jednu necháme jako rezervu.“

Vedle jeho syna Lukáše se letos do sedla ohybovaného speciálu vrátil také otec Václav. Při hamerské show ale prošel nezaviněným pádem, po němž se vyjadřoval, že bude jezdit jenom s regulérními závodníky, kteří mu podobné horké chvilky nepřipraví. Navíc se záhy vynořily hlasy, že si staví motocykl s motorem BM Alexandra Kopeckého.

„Táta si postaví motorku nebo může jet na naší rezervě,“ komentoval Radek Hutla záměry svého otce. „Nevím, jestli se požene do mistráku, ale někde by se svez‘. Možný ale je, že pojede i tam, když nebudou lidi. Ale další ledaři mají zase přibejt‘. Bude asi honička, koho z cizinců pozvat.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pardubice – 29. srpna
Pouze jediný sandál potřeboval Hynek Štichauer, aby se včera pohyboval po svítkovském depu. Levou nohu měl bosou, opíral se o berle a magazínu speedwayA-Z se svěřil se svými plány po operaci poraněných vazů.

„Vykuchali mě jako kapra,“ žertoval pardubický závodník. „Postranní vaz sešili, křížovej‘ a meniskus udělali laparoskopicky. Vypadá to, že je pro letošek konec. Než abych to dojel se zraněním, rozhod‘ jsem se, že se dám do kupy, aby netrpěla příští sezóna.“

Již potřetí si Hynek Štichauer zkomplikoval život úrazem o letních prázdninách. Vezme si tedy příští rok dva měsíce dovolenou? „Tak se nedá uvažovat,“ směje se. „To je plochá dráha, to se nedá ovlivnit. Bohužel se mi to stává v ty samý datumy…“

Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlý návrat do formy.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)