Australské dráhy se vskutku vymykají evropskému standardu

Gold Coast – 10. prosince
Tři dráhy poznali čeští junioři Filip Šitera a Tomáš Suchánek během svého australského turné. Gatton, Ayr a Tamworth jsou na hony vzdálené poměrů v kontinentální části Evropy. Oba naši jezdci se svěřili se svými poznatky čtenářům magazínu speedwayA-Z.


„Gatton měří 520 metrů a má hrozně dlouhý zatáčky,“ popisuje Filip Šitera. „Jezdí se tam většinou kolem prken. Na australský poměry jsou mantinely výjimečně po celý dráze. Jsou však položený podélně. Je to tak dost nebezpečný. Když při pádu do nich nejdřív bouchne motorka, může prkna rozlomit proti tobě. A pak to může dopadnout hrozně!“

A jak to vypadá na ovále v Ayru? „Dráha je dlouhá asi jako v Pardubicích,“ líčí Filip Šitera. „Jsou však o něco kratší rovinky. Od startu do prvního nájezdu měli dřevěný mantinely. Do druhýho nájezdu nebylo nic. A od něj do půlky druhý zatáčky pneumatiky zalitý betonem! Pak až do cíle metr a půl vysoká betonová zeď. Materiál dráhy byl z mořského písku a jezdilo se prostředkem dráhy. Návštěvnost byla docela dobrá a organizace závody taky. Akorát sprchu měli hned vedle záchodový mísy.“

Zatímco Ayr by šel přirovnat k Pardubicím, Tamworth k oválu ve Slaném, by o něco zvětšenému. „Není to ale takovej motokros jako ve Slaným,“ komentuje svou třetí zkušenost s australskou dráhou Filip Šitera. „Mantinely byly všude, akorát ne na protilehlý rovině od startu. Motokrosaři vyjeli na dráze všude hluboký koleje. K tomu ještě před závodama přišel hustý d隝. Dráha tak byla fyzicky vyčerpávající a velice rychlá. My jsme si s ní však poradili. Ale co nás doslova štvalo, bylo asi milión much, co ti pořád lítaly do obličeje a otravovali tě. Slušná organizace závod měla jedinou chybu. Třináct jízd jsme měli pauzu, takže jsme vychladli nejen my, ale i motorky.“

Další dráha čeká na oba naše závodníky zítra. Turné Ivana Maugera totiž pokračuje na dráze v Gold Coastu.

Foto: Filip Šitera a Tomáš Suchánek