Martin Málek se dlouhodrážního titulu přece jen dočkal

Mariánské Lázně – 14. května
Trénink se opozdil kvůli opravám mantinelů, aby trať mohla být regulérní, a spolu s ním i celý program na lázeňském kilometru. Martin Málek se svým týmem vymontovával zadřený motor a smiřoval se s myšlenkou, že to s titulem nevyjde ani letos. Na slavnostní nástup vyjel jako první a pak se všechno otočilo jakoby mávnutím kouzelného proutku. Po třech sériích osaměl na hrotu aktuální klasifikace. Vzápětí mu bod sebral defekt zadní pneumatiky. Jeho konto srovnal Jörg Tebbe. Ve finále se tentokrát body přičítaly a jejich duel byl kdo s koho. Dlouho vedl Němec, avšak v posledním okruhu se přece jen prosadil Martin Málek, aby se stal českým dlouhodrážním šampiónem. Josef Franc poněkud zpochybňoval regulérnost startů na zhasnutí zeleného světla po fatální poruše startovacího zařízení v rozjížďce s číslem tři. Celkově mu patřila pátá příčka, sedmý Hynek Štichauer hovořil o blbém dni, Lukáš Hromádka byl dvanáctý.

Jörg Tebbe, Martin Málek a Jakob Bukhave na stupních vítězů | foto Karel Herman

Létající Martin Málek

Martin Málek se vrací z tréninku se zadřeným motorem | foto Karel Herman

Po vyhlášení svého dopoledního mistrovského závodu měli kolibříci notně naspěch. Dle časového harmonogramu měl za pár minut na lázeňském kilometru začínat trénink a oni museli vyklidit své improvizované depo na travnaté ploše. Jenže tato kaše se nakonec nejedla zas až tak horká.

Rozhodčí Pavel Váňa při své inspekci zjistil vážné závady na mantinelech a konání dlouhodrážního šampionátu podmínil jejich odstraněním. Místo řevu plochodrážních půllitrů se ozývalo ťukání kladívek. Mítink nabral zpoždění, přestávku mezi tréninkem a závodem nešlo zkrátit. Zraněného Denise Helfera zastoupil náhradník Dominik Werkstetter. Ve startovní listině zůstalo ještě jedno místo volné po Stanislawu Burzovi, jenž včas nedal dohromady motocykl.

Exhibice plochodrážního sajdkáru s motorem Suzuki | foto Štěpán Ševčík

Místo půl druhé začal nástup asi o tři čtvrtě hodiny později. Dle místní tradice závodníci se vyráželi představit publiku jednotlivě za řidítky svých motocyklů. Nejprve veteráni, pak účastníci českého šampionátu a to v pořadí dle svých startovních čísel. Na vrcholu startovní listiny byl Martin Málek. Místo jedničky však užil rovnou své tři jedničky, nicméně po tréninku se necítil ani jednou z nich.

Jakub Panák vysvětluje, proč se Hynek Štichauer po příjezdu sháněl po nákupním středisku:

„Potřebovali jsme koupit hadici na odfuk. Jenže v Mariánkách seženeš oplatky, ale ne OBI. Nakonec jsme ale museli přepojit, co jsme našli od druhýho motoru. A jede to líp než originál!“

Martin Málek (modrá) útočí na Jörga Tebbe (červená) | foto Pavel Fišer

Při tréninku totiž zadřel motor. Avšak v závodě jej všechny patálie opustily bez sebemenší lítosti stejně jako nevěrné slečny nevalných pověstí. V rozjížďce s číslem jedna březolupský závodník odstartoval hned za Jörgem Tebbe. Němec vystřihnul bleskový start i průjezd první zatáčkou, Martin Málek ale nechtěl prohrávat.

Ve druhém kole najížděl první zatáčku spodek. Ve výjezdu šel ven, převzal vedení, které do cíle už jen zvyšoval svůj náskok. V páté jízdě hrál velké sólo, v deváté si dopřál jeho remízu a ve třech pětinách základní části stál na hrotu aktuální klasifikace se dvanácti body. Jörg Tebbe, Romano Hummel a Jörg Tebbe za ním byli o dva body pozadu, Josef Franc a Hynek Štichauer dokonce o čtyři.

Jacob Bukhave (modrá) a Josef Franc (červená) u haprující pásky ve třetí jízdě | foto Karel Herman

Oba Češi kladli své bodové manko za vinu změny startovní procedury. V rozjížďce s číslem tři totiž Jacob Bukhave vzal pásku, ale Josef Franc zůstal na čáře, což signalizovalo závažnější problém. A vskutku, startovací zařízení zahaprovalo ještě dvakrát. Pavlu Váňovi nezbylo, než operativně svolat jezdecký brífink.

Společně odešli na ovál, kde vše probrali v praxi. Jako ve formuli bylo pokynem vyrazit id startu zhasnutí zeleného světla. Sudí také upřesnil tresty. Na první letmý start napomenutí, za druhý diskvalifikace. A právě oba Češi se netajili zklamáním, že diskvalifikace zůstaly jen ve verbální rovině. Pravdou zůstává, že kvůli ulitému startu byla opakována jen rozjížďka s číslem devět.

 

Šampionát končí až v posledním kole finálové rozjížďky

Lukáš Hromádka (modrá) v souboji s Nigelem Hummelem (bílá) | foto Pavel Fišer

Přitom Josef Franc vstoupil do závodu skvělým triumfem v oné nešťastné rozjížďce s číslem tři. Sotva zhaslo zelené světlo, vypálil jako raketa a úřadujícímu mistru světa i republiky Romano Hummelovi naměřil pěkných pár délek svého motocyklu. Pak však projel metou dvakrát třetí. Hynek Štichauer se nejprve skláněl před Stephanem Kattem, poté před Jacobem Bukhavem, aby v rozjížďce s číslem sedm skončil třetí.

Od finálové rozjížďky přitom mistrovský závod dělily již jen dvě série. Varovně znějící zvon vyslyšel Josef Franc. Zatímco v garáži, kde se usadil Justin Bielmeira dozníval hurónský řev nad Němcovou senzační porážkou Romano Hummela v desáté jízdě, Pražan se po super rychlém startu usadil na čele rozjížďky s číslem jedenáct. Za sebou měl Martina Málka, jenže unikající vzduch ze zadního kola jej donutil ubrat. Hynka Štichauera se sebou udržet nedokázal. Hned vzápětí Jörg Tebbe opanoval dvanáctou jízdu a jeho bodové skóre s Martinem Málkem bylo šul nul.

Zleva Romano Hummel, Josef Franc a Martin Málek | foto Pavel Fišer

Oba měli jasný postup do finálové rozjížďky. Letos se však na rozdíl od předchozí praxe začala bodovat a zisky s ní se připočítávaly ke skóre po základní části. Závěrečná série neučinila pro vyřešení rébusu mistrovského titulu ani zbla. Martin Málek kraloval třinácté jízdě před zraky Josefa France, kdežto Jörg Tebbe s ním srovnal krok hned vzápětí. Hynek Štichauer se přitom nedostal před druhého Romano Hummela a finálové brány se pro něho zabouchly.

Scénárista dnešního časového harmonogramu naplánoval mistrovské finále jako zlatý hřeb programu, když už veteráni z EVLS bilancovali svá umístění. Jako první přitlačil na hranu výjezdu depa motocykl mechanik Jörga Tebbeho. V patách mu byl Zdeněk Holub, aby po nějakých dvaceti sekundách ze své garáže vykročil jeho závodník Josef Franc v doprovodu Zdeňka Schneiderwinda.

Josef Franc vysvětluje své patálie ve finálové jízdě:

 „Zdálo se, že mi tam po dvaceti centimetrech spadla dvojka, lek‘ jsem se, jestli to není neutrál.“

Finále: Josef Franc (bílá) stojí kvůli řazení, zatímco Martin Málek (zelená), Jacob Bukhave (žlutá), Jörg Tebbe (modrá) a Romano Hummel (červená) letí vpřed | foto Karel Herman

Martin Málek měl k výjezdu na ovál ze svého boxu nejdelší trasu. Zdeněk Holub zatím ujišťoval Josefa France, že kohoutky přívodu metylu jsou otevřené. Pražan se spustil na ovál, za ním následovali Jörg Tebbe, Jacob Bukhave a Romano Hummel. Martin Málek si dával na čas a vraty k lázeňskému kilometru projel jako poslední.

Jörg Tebbe se ještě od roštu otočil kvůli zamlženým brýlím. Sotva zhasla zelená, předvedl impozantní start. Za sebou měl Martin Málka, Jacoba Bukhave a Romano Hummela. A konečně i Josefa France, jehož v prvních metrech zdržely problémy s řazením. Vedoucí dvojka se svým pronásledovatelům utrhla.

V poslední zatáčce má Martin Málek (zelená) titul v kapse, zatímco Jörg Tebbe se marně snaží kontrovat | foto Štěpán Ševčík

Jörg Tebbe si však držel vrch. Až do posledního třetího okruhu. Martin Málek udeřil na jeho protilehlé rovince. Za jásotu publika převzal vedení. V posledním oblouku jej konsolidoval. A pak již pádil vstříc šachovnicové vlajce, která jej pozdravila jako mistra republiky.

 

Hlasy z depa

Martin Málek létá nad hlavy svých mechaniků jako mistr republiky | foto Štěpán Ševčík

„Říkal jsem si, co se zase vysere,“ vyprávěl Martin Málek. „Vůbec jsem nevěřil, že by to mohlo vyjít. Chystal jsem se, až jsem se prochystal, o tréninku zadřený motor. Asi se prášilo. Pak guma, jinak to jelo super, jakžtakž to startovalo. Ve finále jsem si na startu trošku přispal, ale to neznamená, že bych titulu vzdal. Jörg jel dobře, rychle, ale ztratil nervy. Nevěřil jsem, že ho doženu, ale on se nechal unést a v posledním kole udělal chybu. Naštěstí jsem se nevzdal a v posledním kole jsem ho doklepnul. Bomba, o titul se snažím tolik let. Po loňském fiasku jsem si říkal, že už to nemůže vyjít, paráda, mám radost! Měl jsem půjčený motor od pana Knappeho a děkuju Káčovi Kadlecovi, že to tak vyřídil a mamce – babičce, že rozbila prasátko a motor vlastně půjčila. Děkuju taťkovi, Jardovi, Gabče a pak sponzorům, hlavně Jirkovi Křenkovi z firmy Tradix.“

Česká želízka v ohni: Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek | foto Štěpán Ševčík

„Už jsem dědek, nebavilo mě to, dlouhý závody,“ svěřoval se Josef Franc. „Ve finále byl strašnej letmák. Vlastně každou jízdu byly letmáky, dělali je skoro všichni, kromě mě, proto jsem měl o tolik míň bodů. Já a Hynek jsme byli jediný poctivý. Závody jako každej rok, kluci se tady vždycky snažej. Ve finále mi tam spadla dvojka, jak jsem se rozjel. Slyšel jsem cvaknutí, myslel jsem, že je to neutrál, radši jsem zastavil.“

„Neměl jsem absolutně svůj den,“ povzdechl si Hynek Štichauer. „A samozřejmě to byly neregulérní závody kvůli startům. Ale nevím, jestli by mi to pomohlo, kdyby nebyl problém s páskou. Nebyl den. Naštěstí je sezóna dlouhá a bude příležitost k reparátu. Když nejedeš domů polámanej nebo se zvinglovanejma motorkama, to není člověk nasranej. Na stupnici od jedničky do pětky je to dneska trojka.“

Lukáš Hromádka sbíral zkušenosti | foto Pavel Fišer

„Něco vyšlo, něco nevyšlo,“ přemítal Lukáš Hromádka. „Jedna jízda vyšla, jednou jsem to zadrbal na startu. Jedna jízda krásná, chytali jsme se na rovince. Spokojenost, pomaličku to začíná jít, beru to pozitivně, jde to nahoru.“

Po startu finálové jízdy letí Jörg Tebbe (modrá) do vedení před Martina Málka (zelená) | foto Karel Herman
Po startu finálové jízdy letí Jörg Tebbe (modrá) do vedení před Martina Málka (zelená) | foto Karel Herman
FIN TOT
1. Martin Málek, Březolupy 4 4 4 2 4 4 22
2. Jörg Tebbe, D 3 3 4 4 4 3 21
3. Jabob Bukhave, DK 2 4 4 3 4 2 19
4. Romano Hummel, NL 3 4 3 3 3 1 17
5. Josef Franc, Praha 4 2 2 4 3 0 15
6. Stephan Katt, D 4 2 3 2 2 13
7. Hynek Štichauer, Pardubice 3 3 2 3 2 13
8. Daniel Spiller, D 2 3 3 2 0 10
9. Julian Bielmeier, D 1 1 2 4 1 9
10. Nigel Hummel, NL 1 2 1 0 3 7
11. Sem Ensign, NL 2 E 1 1 1 5
12. Lukáš Hromádka, Kopřivnice 1 1 0 0 2 4
13. Dominik Werkstetter, D E R 1 1 E 2
14. Marcin Sekula, PL 0 0 0 1 0 1

Poznámka: z původně přihlášených nestartovali Stanislaw Burza (PL) a Denis Helfer (D)

EVLS 2: John Pedersen, Wolfgang Barth a Johan Last | foto Karel Herman

EVLS 2:

B A.
1. Wolfgang Barth, D 5 5 5 15 1.
2. John Pedersen, DK 5 5 4 14 2.
3. Johan Last, NL 4 3 5 12 3.
4. Manfred Giertz, D 3 4 4 11 4.
5. Kare Heia, N 2 4 2 8 5.
6. Gerd Mauer, D 4 3 3 10 6.
7. Franz Greisel, D 3 2 3 8 1.
8. Geoff Urben, GB 2 1 2 5 2.
9. Wolfgang Henselak, D 1 0 1 2 3.
10. Frank Ernst, D E 2 E 2
11. Bill Haynes, GB E 1 1 2
12. Keith Snelling, GB E – – 0
EVLS 4: Bob Dolman a Arne Andersen na pódiu s otcem a synem Šmídovými | foto Karel Herman

EVLS4:

TOT B A
1. Bob Dolman, GB 5 5 5 15 1.
2. Ulrich Büschke, D 3 4 4 11 2.
3. Arne Andersen, DK 4 4 3 11 3.
4. Graeme Brown, GB 4 3 2 9 4.
5. John Hartley, GB 3 2 4 9 5.
6. Martin Cazemíer, NL 5 5 5 15 6.
7. Dave Hammond, GB 2 3 1 6 1.
8. Anton Wannasek, A 2 2 3 7 2.
9. Mick Norton, GB 1 1 2 4 3.
10. Steen Larsen, DK 1 0 1 2 4.
Po lázeňském kilometr se proběhnul také tento ušák | foto Karel Herman