Josef Franc míří do Březolup s vidinou zlepšení své reputace

Březolupy – 12. října
Bude jich šestnáct. Plochodrážníků, kteří se dnes po obědě přijdou představit březolupskému publiku při slavnostním nástupu třetího finále mistrovství republiky jednotlivců. Jen tři z nich se budou moci pochlubit, že ve své kariéře finálový mítink nejstaršího motoristického šampionátu naší země vyhráli. Václav Milík třináctkrát, Josef Franc dvakrát a Martin Málek jednou. Pokud se týká titulů mistra republiky, seznam bude ještě kratší. Václav Milík a Josef Franc. Ať už to na samém hrotu letošní závěrečné klasifikace dopadne ve prospěch pardubického kapitána či Jana Kvěcha, jenž ztrácí pět bodů, jeden fakt je jistojistý. Josef Franc své dva předchozí primáty neobhájí. Ale něco takového pražské eso, jenž při neúčasti Jaroslava Petráka bude nejstarším finalistou, rozhodně nemůže rozhodit z konceptu, dle něhož chce odpoledne na Moravě vystupovat jako skutečný šampión.

 

Nešťastný tréninkový start

Josef Franc se dnes v Březolupech chce chovat jako správný šampión

„Nedbalá školácká chyba,“ vrací se Josef Franc ve svých vzpomínkách o měsíc dopředu, kdy se kolotoč českého finále teprve zastavoval na plzeňských Borech. „Ale vyřadila mě z mistrovství republiky. A přitom než jsem to v tý Plzni zahodil, měl jsem úplně skvělej‘ pocit. Pak jsem byl zklamanej‘, ale myslel jsem na mistrovství světa družstev. A nechtěl jsem si dovolit rozbít si držku ještě jednou.“

Stále ještě úřadující dvojnásobný mistr republiky prožil smolný příběh již v úvodním finále na pražské Markétě. Zatímco o deset dnů dříve při Velké ceně UNITOP létal jako stíhačka, nyní jakoby se změnil v práškovací letadlo. Které ke všemu nestihlo dvouminutový startovací limit. A pak přišla Plzeň a Josef Franc místo progresu ze své šesté pozice, zamířil o dalších šest příček dolů.

„Ale byl to fofr na tom startu, že jsem ani nestačil reagovat,“ povzdechne si Josef Franc ještě jednou nad svým plzeňským pádem. „Ani by mě nenapadlo, že bych nejel třetí finále a musel čekat na divokou kartu. To jsem rád, že mě nakonec nominovali a jedu si zlepšit reputaci. A skončit na bedně.“

 

Spřádání plánů na rok 2020

Zatímco o titul v mistrovství republiky jednotlivců už přišel, týden po Plzni se s pražskou Markétou dostal na extraligový trůn při vyvrcholení soutěže v Pardubicích. „Od tý Plzně je to neslaný, nemastný,“ říká. „Byla to řacha na záda, tak jsem bral prášky. V Pardubicích jsem je vysadil, tak se mi taky jelo na hovno.“

Josef Franc už spřádá plány na další sezónu

Nicméně nejstarší muž dnešního startovního pole nepodléhá skepsi. „V Březolupech se zkusím polepšit,“ slibuje. „A začít makat na další sezóně. Ta letošní byla taková výpadková. Proto chci příští rok zatáhnout. Nevím, možná je to jedna z mých posledních sezón.“

A tak si nastavil ambiciózní cíle. „Přál bych si jet kvalifikace mistrovství světa a SECu,“ odhaluje svá přání na plochodrážní kampaň s dvojicí dvacítek v letopočtu. „Nechci spoléhat na divokou kartu. Ale z dvanáctýho místa v mistráku se tam asi spíš nedostanu.“

 

Místo mistra republiky vicemistrem světa

Josef Franc se v uplynulých dvou sezónách mohl chlubit také mistrovským double. Vedle klasické dráhy totiž triumfoval i v domácím šampionátu na dlouhé dráze, ať již z Kopřivnice či z Mariánských Lázní. Letos takový výkon nezopakuje, protože po nešťastném defektu přišel i zlato i na západočeském oválu.

Na dlouhé ztratil domácí titul, ale stal se vicemistrem světa

Nicméně na konci dlouhodrážního finále světa stál na pódiu v Rodenu, celkově byl v seriálu pátý, ale především se ve Vechtě s českým nároďákem stal vicemistrem světa. „Konec na dlouhý dobrý,“ souhlasí. „Ale celá sezóna byla neslaná, nemastná,. Na první finále jsem měl perfektní motorku, ale nebyly starty. Pak jsem si to pokazil. Začal jsem závodit a probral jsem se až pozdě.“

A přitom nechybělo mnoho a seznam českých plochodrážních světových šampiónů se mohl zdvojnásobit. „V průběhu závodu jsem to netušil,“ svěřuje se Josef Franc. „Ale pak kluci říkali, že jsme skutečně dvě kola jeli na mistra světa.“

 

Foto: Pavel Fišer a Karel Herman

Napsat komentář