Dvoudenní závody v Žarnovici přinášejí skvělé možnosti poznat zdejší malebné okolí. A to tím spíše, když se v neděli začíná, když už je dávno po obědě. Hrad Reviště se nad Hronem tyčí již minimálně od druhé poloviny třináctého století a v současné době místní nadšenci provedli citlivé rekonstrukční práce, bez nichž by romantická zřícenina dávno podlehla zubu času. Dávno se nemusíte bát, že zahučíte do hlubiny hradní cisterny plné smradlavé vody, na druhou stranu se za vstup platí, ale jen hodně symbolický poplatek. Slečna před vstupní baštou nabízí i suvenýry. Vezmete do rukou jednu z brožurek pro dětské návštěvníky. Otočíte pár stránek. A ejhle samolepka s Martinem Gavendou!

Žarnovica je se sportem levých zatáček spojená již bezmála sedm desetiletí. Není divu, že autoři průvodce po okolí ji nevynechali a za splnění úkolu nabízejí možnost nalepit si samolepku. Že je na ní Martin Gavenda, zasvěcené tolik nepřekvapí, vždyť moravský závodník býval v prvních letech ikonou místního Speedway Clubu.

S plochou dráhou se však dá setkat i v jiných tiskovinách, které se jí prvoplánově příliš nevěnují. Ačkoliv týdeník Stadión se ve své historii nevyhýbal ani motorismu. Na konci června pětašedesátého svým čtenářům nabídl snímek plochodrážníka, jenž byl z drtivé části vytvořen křížovkou.

Její titul nabízel, že po úspěšném vyplnění všech jejích řádků a sloupců vyjdou jména předních a československých jezdců na ploché dráze.

Po bezmála šedesáti letech si je můžete vyluštit sami. Pokud ale nejste velkými luštiteli, vězet, že každá trojice otazníků ukrývá jména Jan Mucha, Pawel Waloszek, Joachim Maj, Andrzej Pogorzelski, Gennadij Kurilenko, Stanislav Kubíček, Luboš Tomíček, Marian Rose, Antoni Woryna, Jaroslav Volf, Pavel Mareš, Zbigniew Podlecki, Antonín Kasper, Valentin Mojsejev, Andrzej Wyglenda, Igor Plechanov a Florian Kapala.

Čtrnáctideník ABC přinášel mladým technikům a přírodovědcům neocenitelné informace. Jeho obrazové školy jsou vyhledávaným zdrojem ještě dnes, když se orientace časopisu soustředí na mladší čtenářskou obec.

V prvních březnových dnech roku 1972 se třinácté číslo Ábíčka, které se dalo sehnat v trafikách v zásadě jen pod pultem, prezentovalo s obrazovou školou s prostým názvem Plochá dráha. Na její výtvarné stránce se podílel i skvělý designér a automobilový závodník Václav Král. Čtenáři v kostce poznali plochodrážní historii i závodní speciály, jejichž pohyb po ovále zkoumali i z hlediska fyzikálních zákonů.

V průběhu stoleté historie se ploché dráze psalo v mnoha periodikách, která by si fanoušek kvůli sportu levých zatáček rozhodně nepředplácel. Dnešním historikům přináší specifický úhel pohledu. Na další články se na stránkách magazínu určitě ještě podíváme.

Dnes zkusme ještě připomenout, jak roku 1998 ve své rubrice Sport měsíce viděl speedway moravský recesistický titul Trnky brnky. Jeho gagy jsou vcelku povedené, tak mu odpusťme i klasický omyl laiků, že plochodrážní speciály pohání drahý benzín.