Toruň – 29. června
Loňský evropský pohár FIM-Europe, neoficiální mistrovství Evropy ve stopětadvacítkách v Divišově nám přinesl dvě medaile, zlatou Jana Kvěcha a bronzovou Filipa Šifaldy. O takovém úspěchu se nám loni ani nezdálo a tak jsme letos jeli s očekáváním do Toruně. Pořadatelé umístili na úvodní stranu oficiálního programu krásnou fotku Filipa Šifaldy na Shupě . Asi věděli proč. Nicméně netušili, že všechny porazí na motoru, který se před časem z Toruně do Shupy vrátil, protože prý vůbec nejede.
Shupa dominuje světu plochodrážních osminek
My jsme to ještě nevěděli a tak celý tým v tréninku i při závodě pracoval s maximálním nasazením. Udělali jsme si malou statistiku konkurence. Tedy takové porovnání motocyklů Shupa a zbytku světa. Na startu bylo 24 závodníků, z toho třináct mělo naše motocykly nebo motory. Ze zbylých jedenácti měli naše dva podvozky s vlastními motory Holanďané, Němci něco od nás a něco vlastního, tři Angličané zcela vlastní stroje.
Poláci a Češi byli kompletně ošupováni. Toto pro nás potěšující zastoupení našich strojů bylo dáno především množstvím polských jezdců, kterých nakonec jelo celkem sedm. Ze zahraniční konkurence má asi nejlépe opečované motorky s našimi čtyřventilovými motory Erik Bachhuber z Německa, loňský německý mistr a letošní leader národního mistrovství. Angličané používají podobný základ motorů jako my, jen tuningovou hlavu mají od jiného výrobce.
Poláci preferují naše dvouventilové motory a takzvané univerzální podvozky, které se dají variabilně upravit na malá kola, přední 19″ a zadní 17“, která jsou předepsána v polském národním mistrovství. My vzhledem k šetření hmotnosti používáme naše klasické podvozky.
Fenomén třináctky
Potom, když při vážení strojů ukázala váha u motorek Filipa Šifaldy hmotnost přesně na limitu šedesát kilogramů, tak si technik na přejímce šel pro hadr, aby si utřel zpocené čelo. Trochu se nám potom pomstil a naše kluky honili na váhu i během závodu.
Filip Šifalda a Milan Dobiáš jeli na čtyřventilech, Daniel Klíma a Pavel Kuchař na dvouventilech.
Zajímavá byla potom statistika rozjížděk. Celkem třináct vítězství pro Shupu včetně finále A i B. V základním rozpisu Shupa prohrála jedinou rozjížďku ze dvanácti. Třináct motocyklů Shupa , třináct vítězství a potom že třináctka nosí smůlu! Musím se podívat co se dělo 13. června, třeba mi to přinese štěstí…
Češi úřadují v polské Toruni
Trénink i závody proběhly, co se týče techniky zcela bez problémů, a to jak u našeho tak i polského týmu. Zkrátka se jen závodilo, takže příprava byla provedena na jedničku. No, a jak jeli kluci…
Před každou jízdou byli naprosto soustředění a na dráhu vyráželi s pohledem tygra před skokem, přičemž kořistí byli soupeři v jejich jízdách. Po základním rozpisu dvanácti rozjížděk měl Filip Šifalda patnáct bodů, jelikož všechny jízdy s přehledem vyhrál. Daniel Klíma třináct bodů, Pavel Kuchař dvanáct a Milan Dobiáš sedm.
Filip s Danem šli rovnou do áčka, i když Dan losem na Bachhuberovi. Pavel Kuchař dostal možnost vybojovat finále A v béčku, odkud postupovali první dva. Nejprve se tedy jelo finále B, kde druhé postupové místo uteklo Pavlovi Kuchařovi po nádherném souboji s McGurkem tak o půl metru.
Skončil tak celkově na krásném sedmém místě. Ve finále C dojel Milan Dobiáš na druhém místě, celkově byl tedy dvanáctý. A před závodníky už byla jen poslední medailová jízda. Naše dvě želízka v ohni neponechala nic náhodě a odstartovala ze všech nejlépe.
Po průjezdu první zatáčkou vedl Filip Šifalda před Danielem Klímou. Filip svůj náskok udržel a dovedl do cíle vítězně svou Shupu k radosti nás všech. Dan musel bojovat s Tyburskim v samotném závěru o druhé místo, ale udržel ho a zdvojnásobil naši radost.
Potom jsme si všichni užili to, o čem se nám jenom zdálo. Vítězství a českou hymnu!
Foto: Jiřina Šifaldová a Shupa Team
