Ostrý úvod lázeňské sezóny ohlásilo burácení veteránů

Mariánské Lázně – 7. května
Zítřejší mistrovství republiky na dlouhé dráze dnes předznamenal první díl evropské série veteránů. Publikum si bohužel neužilo pohled na naše závodníky. Karel Kadlec nemohl startovat kvůli operované noze a Jan Boháč odstoupil již po své první jízdě. Dvouventily vyhrál Hartmut Ernst, na dalších místech skončili Kevin Teager a Franz Greisel. Pořadí nejlepších čtyřventilů bylo Henk Snijder, Bob Dolman a Ulrich Büschke.

dvouventily
dvouventily

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

čtyřventily
čtyřventily

Ani jedna z postupových sedmiček neobsahuje české jméno

Slangerup, Terenzano a King’s Lynn – 7. května
Trojlístkem kvalifikačních kol odstartoval proces postupu do seriálu velkých cen na příští rok. Bohužel ani jednomu z českých reprezentantů se nepodařilo postoupit do race-off. Eduard Krčmář skončil v dánském Slangerupu třináctý. Nejblíže k postupu měl Matěj Kůs v King’s Lynn, kde Pražanova naděje zhasla až po diskvalifikaci v jeho poslední jízdě. Obrovský pech prožil Václav Milík. V pátečním utkání polské extraligy v Zielonej Goře jej sestřelil Piotr Protasiewicz. Výsledkem se staly zlomeniny kůstek v Pardubičanově zápěstí, omluva do Terenzana a předpokládaný měsíční klid.

 

Slangerup:  
1. Bartosz Zmarzlik, PL 3 1 3 2 3 12
2. Mikkel B. Jensen, DK 2 3 1 3 2 11+3
3. Timo Lahti, FIN 1 3 1 3 3 11+2
4. Andrej Karpov, UA 3 3 3 0 2 11+1
5. Martin Vaculík, SK 3 E 2 2 3 10
6. Tomas H. Jonasson, S 2 3 2 2 1 10
7. Andrzej Lebeděvs, LAT 2 2 2 1 2 9
8. Anders Thomsen, DK 0 2 X 3 3 8+3
9. Linus Sundström, S 3 1 1 1 2 8+2
10. Vadim Tarasenko, RUS 1 0 3 3 1 8+1
11. Chris Harris, GB 2 2 2 0 1 7
12. Nick Morris, AUS 0 2 0 2 1 5
13. Eduard Krčmář, CZ 0 1 3 E 0 4
14. Glenn Moi, N 1 1 E 1 0 3
15. Rohan Tungate, AUS 1 0 1 0 0 2
16. Oleg Michajlov, LAT 0 E 0 1 0 1
17. Leon Madsen, DK (res) DNR
18. Mikkel Michelsen, DK (res) DNR
 
Terenzano:  
1. Piotr Pawlicki, PL 3 3 3 3 2 14
2. Kim Nilsson, S 3 1 3 3 3 13
3. Michael Jepsen Jensen, DK 2 2 3 2 3 12
4. Krzysztof Buczkowski, PL 3 3 1 1 2 10
5. Peter Ljung, S 3 2 1 3 1 10
6. Nicolas Covatti, I 2 1 2 3 2 10
7. Kai Huckenbeck, D 1 3 2 X 3 9+3
8. Jurica Pavlic, CRO 0 3 1 2 3 9+2
9. Michela Castagna, I 2 2 0 2 1 7
10. Stanislav Mělničuk, UA 2 0 3 0 1 6
11. Rene Deddens, D 1 X 0 2 2 5
12. Norbert Magosi, H 1 1 2 1 0 5
13. Nick Škorja, SLO 0 1 2 1 1 5
14. Matic Ivačič, SLO 1 2 1 0 0 4
15. Jonathan Iturre, RA 0 0 E 1 E 1
16. Alessandro Milanese, I 0 0 0 0 0 0
17. Giorgio Trentin, I (res) DNR
 
King’s Lynn:  
1. Fredrik Lindgren, S 3 3 3 2 2 13
2. Krzyzstof Kasprzak, PL 3 X 3 3 3 12+3
3. Kenneth Bjerre, DK 1 3 3 2 3 12+2
4. Hans N. Andersen, DK 2 3 2 3 1 11
5. Joonas Kylmäkorpi, FIN (SVEMO) 3 2 2 3 T 10
6. Sam Masters, AUS 2 1 3 3 1 10
7. Brady Kurtz, AUS 1 2 1 2 3 9
8. Craig Cook, GB 3 3 0 X 2 8+3
9. Robert Lambert, GB 2 2 E 1 3 8+2
10. Ricky Wells, USA 1 2 2 1 1 7
11. Matěj Kůs, CZ 2 1 1 2 X 6
12. Jason Garrity, GB 1 0 2 0 2 5
13. Bradley Wilson-Dean, NZ X 1 1 1 0 3
14. Lewis Kerr, GB (res) 2 2
15. Alexandre Dubrana, F 0 1 0 0 1 2
16. Lasse Madland Fredriksen, N F 0 1 1 0 2
17. Gabriel Dubernard, F 0 F 0 0 0 0
18. Lewis Bridger, GB (res) DNR

Gaetan Stella je šampiónem dvěstěpadesátek

Toruň – 7. května
Po včerejších stopětadvacítkách pokračoval program v Toruni světovým pohárem dvěstěpadesátek na dlouhé dráze. Ve finálové jízdě měl pech Mads Hansen, který předtím triumfoval šestkrát, ale nyní byl diskvalifikován. Závod se tak stal kořistí Francouze Gaetana Stelly. Ve výsledkové listině najdeme spoustu jmen borců, kteří u nás závodili v kubatuře stopětadvacítek v mezinárodních i národních akcích. Jediný český zástupce ve startovním poli Petr Chlupáč obsadil patnáctou příčku.

 

finále: 1. Gaeten Stella (F) 16, 2. Dave Meijerink (NL) 14, 3. Mika Meijer (NL) 14, Mads Hansen (DK) 18 – E; další pořadí: Celina Liebmann (D) 14, 6. Marcin Turowski (PL) 12, 7. Kyle Bickley (GB) 10, 8. Tim Wunderer (D) 8, 9. Niels Oliver Wessel (D) 8, 10. Henry Atkins (GB) 7, 11. Karol Zupinski (PL) 4, 12. Finn Loheider (D) 4, 13. Kenneth Budgaard Jürgensen (DK) 4, 14. Steven Goret (F) 4, 15. Petr Chlupáč (CZ) 2, 16. Pawel Tyburski (PL) 2, 17. Denis Zielinski (PL) 2, 18. Benjamin Cambe (F) 0

Jan Boháč chce letos hlavně jezdit dlouhou

Praha – 7. května
Po letech závodní pauzy začal mávat praporkem tak vehementně, že se z traťového komisaře stal opět plochodrážník. I když se nevyhýbal regulérním podnikům, jeho doménou se přece jen stala veteránská klání. Stejné to bude také letos, i když dnešní začátek evropské série v Mariánských Lázních chtěl původně vynechat. Jan Boháč nakonec pojede i zítřejší mistrovství republiky a magazínu speedwayA-Z se svěřil, že nelituje, že se nechal přemluvit.

 

Osmnáctý nejlepší čtyřventilový veterán

Jan Boháč si povídal s magazínem speedwayA-Z
Jan Boháč si povídal s magazínem speedwayA-Z

„Loňská sezóna byl zvláštní, částečně zajímavá, částečně smolná,“ zamýšlí se Jan Boháč nad loňským závodním rokem, který strávil zejména na dlouhých oválech. „Pro nedostatek času a financí jsem musel některé závody odmítnout. Dva závody ELVS byly zrušeny, navíc mně odešly tři převodovky. Takže největší radost jsem měl, že můžu jet v barvách AK Slaný. Jel jsem dokonce ve třech různých slánských vestách a se dvěma stál i na stupních. Takže se mi splnilo další přání.“

Stejně jako letos i jeho loňská sezóna začala druhý květnový víkend v Mariánských Lázních. „V obou závodech jsem byl úplně poslední, což jsem očekával,“ nestaví si žádné monstrózní stavby na růžových obláčcích. „Ale super jsem se povozil, mám tenhle ovál rád. Na veteránech mně vypadávala jednička, takže jsem startoval na dvojku.“

Před startem v Mariánských Lázních
Před startem v Mariánských Lázních

Technické trable se mu nevyhýbaly ani nadále. „Ve Slaném na Memoriálu Antonína Vildeho mně hned v první jízdě bouchla zadní guma,“ vzpomíná. „Málem jsem si ustlal a zbytek závodů jsem jel jako posera. Měl jsem z toho špatnej‘ pocit, nic nepomohlo ani třetí místo a pohár, kterej‘ mně sice udělal radost, ale ten pocit, že jsem jel jako bych měl tři promile a sluneční brejle zůstal…“

Nicméně datum na kalendáři nezůstalo a kolotoč evropské série veteránů se roztočil naplno. „V Mulmshornu jsme si s Káčou šáhnuli na dno sil,“ vypráví Jan Boháč. „Bylo strašný horko, přes čtyřicet stupňů. Káča zadřel GM a mně uletěla převodovka. Bohužel jsem jel na půjčený Jawě od Káči. Když k tomu přičtu, že mu nabourali Medvěda, napadá mě přísloví o třetici… Musím ale moc poděkovat Doris a Igorovi z Mulmshornu, že nám poskytli přístřeší a možnost zrehabilitovat se po dost těžkým závodě. No, oni nám pomáhali už i během závodů. A taky Andy Burmeisterovi, bez něj bych byl úplně v prdeli.“

Věrný mechanik Jan Klauz
Věrný mechanik Jan Klauz

Tropické teploty nás ovšem provázely celé léto. „V Pardubicích bylo zase strašný vedro,“ souhlasí Jan Boháč. „Ale závod byl super. Dráha taky a výsledek mě uspokojil. Spousta lidí a veselo celej‘ den. Den na to jsem jel do Žarnovice, kam jsem dostal pozvánku od Martina Búriho a hned ji přijal. Nemohl jsem se zúčastnit veteránů a Žarnovicu mám moc rád, je to super místo se super lidma. Tam jsem se aspoň povozil na dlouhánu jako vloženej‘ závod při mistrovství Slovenska. Podařilo se mně vyhrát jednu jízdu a bejt‘ v součtu druhej‘, což mně udělalo radost.“

A pak přišel Eenrum. „Byli jsme tam s dvoudenním předstihem,“ vzpomíná Jan Boháč. „Relaxovali jsme na sluníčku, cestovali po okolí, pozorovali mladé fotbalistky Eenrumu… V den závodu začalo jemně pršet, krásnej‘ trávníček se proměnil na kluzkou, slizkou plochu. Při tréninku to klouzalo, jako kdyby dráha byla plná hnusnejch‘ hnědejch‘ slimáků. Na závod začalo pršet, po první sérii to ukončili. Škoda, jet se o den dřív, byl by to super závod. Moc musím poděkovat Pedro Čapkovi a Petrovi Benzovi za spolufinancování cesty. Pojali jsme to zase jako vejlet a užili si těch několik dní volna.“

Cestující MHD Praha mnohdy ani netuší, že je vozí plochodrážní závodník
Cestující MHD Praha mnohdy ani netuší, že je vozí plochodrážní závodník

V celkové klasifikaci čtyřventilů v ELVS figuruje na osmnáctém místě. „Závěrečnej‘ závod v Pfarrkirchenu byl suprovej‘,“ netají se. „Dostal jsem se zázrakem do céčka a byl dvacátej‘ z osmadvaceti, což jsem nečekal ani náhodou. Navíc když se na dráhu navezla spousta novýho písku. Byla strašně hluboká, všechny bolely ruce. S Klauzíkem a Čahounem jsme tam ve volnu blbnuli na dopravním hřišti a skate rampě. Večerní posezení a vyhlašování výsledků super. Hudba, jídlo, pití… Konečné umístění na osmnáctém místě z třiceti bodujících beru jako dobré. Jen Honza Klauz kroutil hlavou nad hudbou, kterou tam hráli. Holt, jódlování je zvláštní.“

 

Krátká dráha jedině snad pod Ještědem

Na krátké dráze se Jan Boháč sveze asi jen v Liberci
Na krátké dráze se Jan Boháč sveze asi jen v Liberci

Na podzim jsme Jana Boháče mohli vidět opět na klasických českých oválech. „V Divišově Bára Pajkrová uspořádala veteránskej‘ závod,“ říká. „Bylo to super, podařilo se mně vyhrát jednu jízdu a celkově se mi jelo dobře. Poslední závod byli veteráni v Liberci. Jelo se systémem družstev a zároveň byli vyhlašováni i jednotlivců. Sever byli Češi, Angláni a Jih Rakušáci a Italové. Naši prohráli jen těsně, bohužel tím, kdo to týmu posral, jsem byl já. Vůbec mně to nešlo a udělal jsem jen dva body. Nakonec úplně nejlepší akce byla rozlučka se sezónou u nás ve Slaným. Povozili jsme se na všem možném. Největší sranda byla s Patrikem Mikelem v sajdě.“

Jan Boháč nelituje, že se nechal přemluvit ke startu v Mariánských Lázních
Jan Boháč nelituje, že se nechal přemluvit ke startu v Mariánských Lázních

Jenže nyní píšeme letopočet 2016 a sezóna Jana Boháče začíná dnes a zítra opět v Mariánských Lázních. „Mariánky jsem vůbec neměl jet,“ vydechne hrdina našeho vyprávění. „Z ležáku lezou jak stříbrný, tak zlatý piliny. To bude asi z vahadel. Chtěl jsem, že bych nejel ani veterány dnes, jeden výsledek se škrtá, ale Tonda Šiška mě ukecal. Měl jsem rozhovor s Káčou Kadlecem, že tam hodím ležáka a pojedu oba víkendy.“

A tak se v uplynulých dnech Jan Boháč za volantem pražského městského autobusu moc neobjevoval. „Mám volno, dával jsem motorky dohromady,“ popisuje. „A mám dobrej‘ pocit, že jsem se nechal ukecat. Honza Klauzů mi slíbil, že tam pojede se mnou na celej‘ víkend, takže to bude hoch zabezpečený.“

Na cestách s Jawa Clubem
Na cestách s Jawa Clubem

Další víkend je na pořadu dne Memoriál Antonína Vildeho s tradičním veteránským vloženým závodem, ale Jan Boháč v něm absentuje. „Krátkou nepojedu,“ vysvětluje. „Akorát kdyby Větrouš z Liberce chtěl, nechám si otevřený vrátka. Jel bych tam i na stará krátký, na stojáku, v Liberci je to hrozně hezký.“

Takže hlavním náplní závodního diáře Jana Boháče bude opět ELVS? „To bych chtěl jet celý, krátkou budu asi vynechávat,“ uvažuje. „Muhlmshorn, Eenrum, Rastede… Budu pokaždý bydlet někde po okolí. Závěrečnej‘ závod je v Rodenu, kde jsou tři dráhy v jedný. Tam chci, nikdy jsem tam nejel, bude tam rozlučka. A pokud skončím do dvacátýho místa, budu spokojenej.“

 


Jan Boháč děkuje:

8„Velké poděkování bráchovi Danielovi, Honzovi Rybovi, Honzovi Klauzovi s Marcelkou a Čahounem, Láďovi Zeithamelovi. Bez nich bych už dál nezávodil. A úplně nejvíc děkuju Radkovi Habartovi, že mě stále vychází vstříc s pracovní dobou.“


 

Premiéra longtracku v Žarnovici
Premiéra longtracku v Žarnovici

Foto: Mirek Horáček, Martin Mesiarik, Jan Kobzáň a archív Jana Boháče

Vyhlašování výsledků ELVS
Vyhlašování výsledků ELVS

Michal Škurla neztrácí naději

Třebsín – 7. května
Loňskou smůlu v české juniorce si chtěl vynahradit letos. Jenže naděje vzala ze své v předvečer prvního závodu v Praze, když se mu vysmekla bruska a zranila jej na levé ruce. Přesto nastoupil, po úvodní nule vybojoval vítězství, avšak bolest byla silnější. Jelikož se letos konají jen dva mítinky, se třemi body žádnou díru do závěrečné klasifikace neudělá. Nicméně sezóna nabízí další výzvy, první hned zítra, kdy v Mariánských Lázních může oslovit kouče národního týmu Milana Špinku. Michal Škurla se magazínu speedwayA-Z svěřil, že si tuto šanci nechce nechat ujít.

 

Michal Škurla před úterním závodem chmuřil čelo
Michal Škurla před úterním závodem chmuřil čelo

„Připravoval jsem si motorku a říznul jsem se,“ popisuje Michal Škurla, jak přišel k ošklivé ráně na své levačce. „Chybička se vloudila.“

Po jeho odstoupení z úterní juniorky na Markétě se vynořily pochybnosti, zda pražský závodník nevypadne ze startovní listiny dlouhodrážního mistrovství republiky. Avšak on sám je rychle vyvrací.

„Mariánky pojedu, včera odpoledne jsem dodělal motorku,“ říká rozhodně, byť poraněná ruka není stále v optimálním kondici. „Snad ta ruka bude lepší. Bolí to, uvidíme.“

Labutí píseň Michala Škurly v úterní pražské juniorce - vítězství před Michalem Tomkou (modrá) a Markem Helmhoutem (bílá)
Labutí píseň Michala Škurly v úterní pražské juniorce – vítězství před Michalem Tomkou (modrá) a Markem Helmhoutem (bílá)

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)