AKTUALIZOVÁNO – FOTO

České Budějovice – 18. února
Antonín Klatovský úřadoval také během včerejšího druhého závodu na ledové ploché dráze v Českých Budějovicích. Protože přijelo pouze dvanáct borců, jury operativně změnila rozpis závodu. O pořadí do mistrovství republiky rozhodovalo jen dvanáct rozjížděk základního rozpisu. A Antonín Klatovský vyhrál nejen v nich při svých čtyřech startech, ale i v semifinále a finále. V nich dvakrát narazil na Franze Zorne a právě jejich vzájemný duel s častými výměnami pořadí rozpálil dvě tisícovky lidí přítomných okolo rybníku Kamenný. Antonín Klatovský se tak stal prvním šampiónem republiky v plochodrážním sportu. Hodnotu jeho primátu zvyšuje fakt, že ani v Divišově, ani v Českých Budějovicích neprohrál ani jednu jízdu. Na jihu Čech byl druhý Franz Zorn před Janem Klatovským a čtyřiapadesátiletým Vladislavem Kuncem. Jan Klatovský byl celkově druhý před René Stellingwerfem. Závod skončil obrovským úspěchem organizátorů, kteří si díky oblevě vedle neuvěřitelného množství práce užili v posledních dnech pořádné nervy. Zdeněk Simota starší pak veřejně na mikrofon Miloslava Čmejly právě vzhledem k mnohohlavému davu přislíbil pokračování i příští rok.


Hrátky s pořadatelskými nervy
Obleva a teploty nad vysoko nad bodem mrazu. K tomu d隝 a záplava srážkové vody na dráze. Spousta úmorné práce až nad hlavu. A ke všemu nelítostná předpověď přívalu teplého jarního vzduchu s jedinou jiskřičkou naděje v teplotě v podobě jednoho jediného dílku pod nulou stupnice pana Celsia.

Tohle všechno přineslo pořádnou zátěž na nervy pořadatelského týmu. Navíc se postupně omlouvali zahraniční závodníci. V pátek večer i Vjačeslav Nikulin, polovina avízovaného souhvězdí letošní Grand Prix, který měl být ozdobou startovní listiny. Oficiální důvod byl stejný jako v případě divišovského Golden Spike. A sice záměr soustředit se především na výsledek ve finále mistrovství světa.

V sobotu ráno už však bylo vítězství pořadatelů takřka na dosah. Ustaraný Zdeněk Simota starší však kmital sem a tam, aby případné problémy utlumil hned v samém zárodku. Rozhodčí Milan Špinka se startmaršálem Janem Holubem prováděli poslední důkladnou kontrolu kolbiště vzniklého po mnoha hodinách práce na rybníku Kamenný.

Pochvalovali si hladký led v první zatáčce. Druhý oblouk však byl trošku rozrytý. Ani tohle však nemohlo odhodlané organizátory zastavit. Okružní ulice lemující hráz rybníka, stejně jako protilehlé břehy se pomalu začaly zaplňovat diváky. Závodníci už měli po rozpravě.

Sešlo se jich dvanáct a tak přišel ke slovu rozpis na dvanáct jízd se závěrečnou nadstavbovou částí dvou semifinále a klíčového finále. Do pořadí šampionátu republiky se přitom počítaly pouze body ze základní části, zatímco závěrečná trojice jízd byla určující pouze pro pořadí závodu.

Zahraniční konkurenci představovala dvojice Holanďanů se shodným křestním jménem René, Stellingwerf a Verhoef, a především slavný Franz Zorn. „Dráha je dobrá,“ pochvaloval si ledový ovál. „Dost dlouhá. Je tam dost vody, ale bude to dobrý.“

Když si dvanáctka borců nahřívala své motocykly pro trénink, pořadatelé si oddechli. Jenže průšvihy chodí zásadně v dlouhých řadách a Murphyho zákony jsou bohužel platné i pro ledovou plochou dráhu. Ke spokojenosti chyběla jedna jediná věc. Sanitka s lékařským personálem!

Nedaleká Rallye Šumava totiž odčerpala značnou část zdravotnického personálu z celého regionu. A po týmu, který měl být krátce po poledni v Českých Budějovicích, nebylo ani vidu, ani slechu. Ve chvílích, kdy početné publikum bavil Zdeněk Simota v sedle svého GM s hřebíčky v pneumatikách, organizátoři zvyšovali zisky všech tří mobilních operátorů.

A škodolibý osud se konečně rozhodl, že už jim dá pokoj. Trénink proběhl pod dohledem lékaře z publika. Jiří Petrásek tak mohl jako jeden z prvních sdělovat světu své dojmy z nové dráhy. „Myslím, že dnes to budou horší závody než v Divišově,“ říkal. „Dráha je dost měkká.“

Hned vzápětí se naštěstí zjevila toužebně očekávaná ambulance. A opona dramatu druhého dějství mistrovství republiky šla konečně nahoru.

Tvrdé boje na měkkém ledě
Už v rozjížďce s číslem jedna jsme však přišli o jednoho z horkých favoritů. Josef Šiška se okamžitě po vylétnutí pásky usadil za zády Antonína Klatovského. Neobjel však ani dvě kola a musel tlačit. Na dotaz, co jej přinutilo k pěšímu návratu do depa, jen pokrčil rameny. „Něco v motoru,“ konstatoval smutně. „Jen to zabečelo a už jsem stál.“ Porucha však byla evidentně fatálního charakteru. Josef Šiška v depu na zamrzlé ploše rybníka nepřišel, v čem je vlastně zakopaný pes.

Defekty si však svou zlověstnou daň vybíraly i nadále. Ve třetím kole třetí jízdy přestal fungovat motor suverénnímu Franzi Zornovi. A hned vzápětí po dlouhé první přestávce, kterou pořadatelé vyplnili důkladnou úpravou dráhy a odstraněním měkkého vrchního ledu, byl na řadě Jan Klatovský.

V poslední zatáčce před cílem zastavil kvůli unašeči spojky. Závodník myslel na nejhorší, protože defekt měl příznaky zadřeného motoru. Proto si vypůjčil bratrův motocykl, ovšem už po zběžné kontrole jeho stroje bylo všechno jasné.

Antonín Klatovský tak v čele průběžné klasifikace osaměl. A nutno poznamenat, že naprosto oprávněně, nebo zatím ještě nenarazil na toho správného soupeře. Při svém prvním startu úřadoval už od prvních metrů. Podruhé mu Jan Klatovský s Janem Pecinou vzdorovali pouze do poloviny prvního oblouku.

Při technických trablech Franze Zorna, Josefa Šišky a Jana Klatovského se bodově nejbližšími soupeři leadera šampionátu i závodu stali Jan Pecina s Holanďanem René Stellingwerfem.

Samozřejmě liberecký závodník hodně profitoval z výpadků soupeřů, protože shodou okolností bral body na úkor odstoupivších Franze Zorna a Jana Klatovského. Nicméně po černém víkendu v Divišově naznačoval návrat závodnické formy. Ve třetí jízdě uhlídal staršího Vladislava Kunce i Jiřího Petráska, zatímco ve druhém předvedl vynikající start. Tlaku obou Klatovských však stačil vzdorovat pouze do první zatáčky.

René Stellingwerf ve druhé jízdě raketově odstartoval na Jana Klatovského. Náš borec se však nevzdal. A co mu nevyšlo v první zatáčce, si vynahradil hned v té následující. Nasměroval svůj motocykl pod vedoucího závodníka a ve výjezdu už jel v čele.

Holanďan si tak na svůj triumf musel počkat do rozjížďky s číslem šest. Do ní vyrážel až za Jiřím Petráskem, který později zpytoval své svědomí za špatnou volbu převodů. V prvním oblouku však byl René Stellingwerf rychlejší.

Titul je doma
Když Antonín Klatovský vyhrál sedmou jízdu s náskokem celé rovinky před svými pronásledovateli v čele s René Verhoefem, mohl slavit titul. Jeho vlastní bratr, ztrácel bod už po Divišově. A porucha spojky ze druhé série českobudějovického závodu tento odstup prohloubila až na čtyřbodovou hranici. Ta už v jediné rozjížďce, jenž do konce šampionátu ještě zbývala, nešla překonat ani teoreticky.

Nicméně naše ledařská jednička oslavila svůj titul stylově. V rozjížďce s číslem deset obrala o body René Stellingwerfa, přičemž jejich duel rozehřál diváky víc než stále častěji vykukující sluníčko. Holanďan spěchal potvrdit své postavení třetího muže šampionátu už o jízdu předtím. Tady na něho sice odstartoval Jan Pecina, ovšem René Stellingwerf v prvním oblouku udržel vnitřek a posunul se tudy k dalšímu triumfu.

Ten jej evidentně namlsal. V desáté jízdě se pak řítil vstříc první zatáčce v čele. Z výjezdu ovšem vylétl jako první Antonín Klatovský. Holanďan však jel stále po jeho levici
a ve druhém oblouku se spodní stranou vrátil zpátky do vedení. Teprve rázný odvetný útok Antonína Klatovského vnitřkem první zatáčky ukončil ve druhém kole s definitivní platností jeho vládu. Klasická vítězná holubička českého mistra tak vedle radosti z titulu měla další podtext. Poprvé za celé odpoledne musel o tři body z jízdy urputně bojovat.

René Stellingwerf si tak do závěrečné klasifikace připsal deset bodů. A stejnou sumou se obohatil taktéž Jan Pecina. Popisovaný duel s René Stellingwerfem sice prohrál, ovšem v rozjížďce s číslem dvanáct oplatil Vladislavu Kuncovi staršímu porážku z Divišova i s úroky.

Občan Osečné poblíž Liberce byl tím pádem druhým nejlepším Čechem základní části. Jan Klatovský totiž po svém vyřazení z páté jízdy narazil na Franze Zorna. A vzhledem ke specifikům rozpisu pro dvanáct závodníků hned dvakrát. Rakušan ovšem pojal souboj s nejmladším členem ledařského gangu ve velkém stylu. Pokaždé rychle odstartoval a na svém high tech stroji se rychle vzdálil.

Dramatická koncovka
Po dvanácti jízdách byly sečteny body, které daly vznik závěrečného pořadí mistrovství republiky. Osm nejlepších borců však mělo napsat do knihy letošních českých ledů závěrečnou kapitolu a poprat se o stupně vítězů v závodě.

Čtyřmi vyřazenými byli shodou okolností samí Češi. O nešastném Josefu Šiškovi už byla řeč. Málo bodů na postup měli také Jan Klauz, Martin Běhal a při svém debutu v rámci regulérního klání i mladší Vladislav Kunc.

Ten debutoval před týdnem při rámcovém podniku divišovského Golden Spike. Pro čtenáře magazínu speedwayA-Z prozradil, že šlo o premiéru nejen na ledové dráze, nýbrž v celém motocyklovém sportu. „Hrál jsem hokej a nikdy jsem nejezdil motokros, ani nic jinýho. Svezli jsme se doma na rybníku. Příští rok bych však chtěl závodit zase.“

Závěrečná část začala dvojicí semifinálových rozjížděk, přičemž nasazení bylo nakonec určeno losem. V tom prvním triumfoval Jan Klatovský, jemuž se povedlo zvítězit ve stylu start – cíl.

Za jeho výfukem se usadil Jiří Petrásek. Ten těsně před startem vyměnil převody, aby v průběhu jízdy zjistil, že šlo o pozitivní krok. Jenže ve druhé zatáčce předposledního kola se jeho stroj zastavil.

„Jak jsme měnili převod, byla tam asi větší ségerovka,“ líčil posmutnělý závodník bezprostředně po svém odstoupení. „A ta shodila řetěz.“ Detailnější kontrola však odhalila úplně zdemolované převodové kolečko.

Postup tak spadl do klína Vladislavu Kuncovi staršímu. Tomu se vyplatilo, že ve druhém okruhu zdolal René Verhoefa. Hodně se předjíždělo také ve druhém semifinále. Tady ovšem Antonín Klatovský s Franzem Zornem odsoudili René Stellingwerfa s Janem Pecinou do role statistů.

Po vylétnutí pásky vyletěl dopředu Rakušan těsně následovaný českým mistrem. Dopředu se však dral i René Stellingwerf, který v prvním oblouku Antonína Klatovského podjel. Ten však ve druhé zatáčce hup a byl zase zpátky. A z jedné vody načisto se pustil i do vedoucího Franze Zorna.

Už ve druhé zatáčce druhého kola se spodem dostal do vedení. V následujícím oblouku Rakušan kontroval, avšak už v tom dalším vodil Antonín Klatovský pole závodníků natrvalo.

Duel gigantů měl své pokračování také ve finále. Start vyšel nejlépe Antonínu Klatovskému. Ve druhé zatáčce ho nakopla díra a Rakušan se rychle posunul do čela. Začátkem druhého okruhu byl Antonín Klatovský opět první.

A i když se Franz Zorn usilovně snažil o odvetu, vedoucí příčku nepustil z rukou. Stal se tak nefalšovaným králem českých ledů. Ve třech závodech na našem území totiž absolvoval šestnáct rozjížděk, aniž by alespoň jednou poznal hořkost porážky.

Třetí příčka připadla Janu Klatovskému. Vladislav Kunc se do bojů o vavříny příliš nemíchal. Protože si u svého stroje utrhnul ventilek, musel si motocykl vypůjčit od Jana Peciny. A když řadil na dvojku o něco déle než soupeři, šance ohrozit vedoucí trio byla ta tam.

Hlasy z depa
„Vůbec jsem nedoufal, že se pojede,“ řekl Antonín Klatovský magazínu speedwayA-Z cestou ze stupňů vítězů. „Díky pořadatelům, že to udělali. A to tady na dráze bylo dvacet čísel vody! Ledy se pohnuly zase dál, Budějice jsou velký město. Jsem rád, protože se tím otevírají nový možnosti. Ohlásili se i další lidi, že by chtěli zkusit ledy. Možná budeme mít zase šestnáct Čechů ve startovce.“ A jaké pocity zažívá staronový český šampión ve chvílích bezprostředně po svém triumfu? „Pocit je dobrej,“ nechal se slyšet. „Byl jsem míň nervózní než v Divišově. Před tím jsem byl na dně, ale vyškrabal jsem se z tý díry. Nejhorší jsou nervy, to byl můj problém. Fyzičku nahoníš, ale nejhorší je fakt odejít na nervy. Jsem rád, že jsem vyhrál, protože Franky Zorn je dobrej jezdec. Je to super. Hodně mi pomohla Jawa, díky jí. Děkovat se musí, takže děkuju i celýmu týmu a rodičům.“ Téměř bezprostředně po mistrovském klání se část Klabo Teamu odebrala na cestu do Ruska k prvnímu dílu Grand Prix. „Teď spěchám domů,“ svěřil se Antonín Klatovský. „Manželka je v nemocnici s dcerkou, která je nachcípaná. Dám jim pac a pusu a zase na tři tejdny zmizím.“

„Bylo to dobrý, ale měl jsem trošku smůlu,“ hodnotil závod Jan Klatovský, aby vzápětí vysvětlil příčinu svého odstoupení v rozjížďce s číslem čtyři. „Na unašeči ulítla matka. Říkal jsem si, že je to motor, proto jsem si na další jízdu půjčil motorku od Antona. Ale když jsme pak sundali kryt, vypadnul celej unašeč. A na druhou stranu jsme měli i štěstí, protože jsme zase byli ve finále.“ V Českých Budějovicích už bylo všude ve vzduchu cítit jaro, které pro ledaře znamená konec jejich sezóny. „Teď budu jeden tejden stát,“ zalistoval český vicemistr v duchu ve svém závodnickém diáři. „Pak jedu do Švédska na dva pouáky, který se tam jezdí na hřištích pro bandy hokej. Sejdu se tam s bráchou, kterej se bude vracet z Ruska. Potom společně pojedeme do Assenu a nakonec budou v Berlíně družstva.“

„Bylo to štěstí,“ komentoval Vladislav Kunc starší svůj senzační postup do finálové rozjížďky. „Tam bych stejně na oba Kláby a Zorna neměl. A tak jsem jel opatrně i proto, že jsem měl půjčenou motorku od Pecky. Na mojí jsem totiž utrhnul ventilek od duše.“ A jak vidí svou závodnickou budoucnost čtyřiapadesátiletý borec? „Budeme zbrojit na příští
rok,“ zněla jeho bezprostřední odpověď. „Pojedeme ledy zase ve stejný sestavě jako letos. Možná s náma bude jezdit i syn Josefa Matějky, bejvalýho motokrosaře, co jezdil i mistrovství světa. Chtěl by závodit i na škváře. Já mám ještě nabídku jezdit na silnici šoupátka, ale to stojí balík peněz.“

„Pětka kolečko se úplně roztrhlo,“ líčil Jiří Petrásek příčinu svého nešastného vyřazení ze semifinálové rozjížďky. „Nebyl čas přehazovat převody až před tím semifinále. Zkazil jsem si to vlastní chybou, zaváhal jsem s těma převodama.“ Nicméně nakonec se prokousal až na postupové místo do finálové jízdy, než se jeho motocykl bezmocně zastavil v předposledním kole. „V semifinále si povídám buď a nebo,“ popisoval Jiří Petrásek rozhodující momenty. „Start s novým převodem byl na stejno, ale jízda lepší. Led už byl špatnej, ale na to se nechci vymlouvat, pro všechny to bylo stejný.“ Při svém comebacku do sedla ledařského motocyklu obsadil Jiří Petrásek závěrečnou čtvrtou příčku v šampionátu republiky jako třetí nejlepší Čech. „Celkově to v mistrovství republiky není špatný,“ hodnotil svůj výkon samotný závodník. „Mohlo to bejt horší.“ Na rozdíl od jeho soupeřů
z ledových kolbiš však pro něho sezóna nekončí koncem března. „Tu dlouhou a trávu pojedu,“ potvrdil své původní záměry. „Teď budu kupovat motorku. Záleží, jak mi teď v Divišově vyjdou vstříc. Řekl jsem si, že buď pojedu na nový motorce nebo vůbec. Když totiž koupíš starou, dojdeš tak jako tak ke stejnejm penězům.“ A jaké podniky chce Jiří Petrásek přes léto absolvovat? „Pojedu Mariánky a Teterow,“ pochlubil se. „Budu ale psát i jinejm pořadatelům.“

„Zase jsem si zazávodil,“ mírně pookřál Jan Pecina. „Ale pořád to není vono. Je to takový syrový. Snad se svezu ještě při družstvech v Berlíně. Jestli mě vezmou do Assenu, to ještě nevím.“ A jak liberecký ledař hodnotí celou sezónu? „Jako špatnou,“ řekl na rovinu. „Takovej krach! Byl jsem měkkej a motorky mi nepřidaly. Chce to pořád pilovat, pilovat, pilovat. Jak na podzim zamrzne, uděláme dráhu a začneme trénovat. Trénink v Rusku stál balík peněz a stejně tam jezdíš za Rusama.“

			SMF1	SMF2	FIN
1. Antonín Klatovský, CZ	3 3 3 3	12		1.	1.
2. Franz Zorn, A	E 3 3 3	9		2.	2.
3. Jan Klatovský, CZ	3 E 2 2	7	1.		3.
4. Vladislav Kunc sen., CZ	1 1 1 2	5	2.		4.
5. René Stellingwerf, NL	2 3 3 2	10		3.
6. Jan Pecina, CZ	3 2 2 3	10		4.
7. René Verhoef, NL	2 1 2 1	6	3.
8. Jiří Petrásek, CZ	2 2 1 1	6	E
9. Jan Klauz, CZ	1 2 1 R	4
10. Vladislav Kunc jun., CZ	1 1 0 0	2
11. Martin Běhal, CZ	0 – 0 1	1
12. Josef Šiška, CZ	E – – –	0

Poznámka: do závěrečné klasifikace mistrovství republiky byly započteny body po základní části, pořadí v nadstavbové části bylo rozhodující pouze pro klasifikaci závodu.
Martin Běhal nestartoval v rozjížďce s číslem pět nestartoval kvůli technickým problémům, Josef Šiška odstoupil ze závodu vinou fatálního defektu motoru.

Závěrečné pořadí mistrovství republiky:

	Divišov	ČB	celkem
	12.2.	18.2.
1. Antonín Klatovský, CZ	15	12	27
2. Jan Klatovský, CZ	14	7	21
3. René Stellingwerf, NL	10	10	20
4. Jiří Petrásek, CZ	11	6	17
5. Jan Pecina, CZ	5	10	15
6. Vladislav Kunc sen., CZ	6	5	11
7. Johann Bruckner, A	11	NS	11
8. Josef Šiška, CZ	10	0	10
9. Franz Zorn, A	NS	9	9
10. Martin Posch, A	8	NS	8
11. Claude Gadeyene, F	8	NS	8
12. Dmitrij Čačin, D	7	NS	7
13. Graham Halsall, GB	7	NS	7
14. René Verhoef, NL	NS	6	6
15. Jan Klauz, CZ	2	4	6
16. Josef Kreuzberger, A	3	NS	3
17. Vladislav Kunc jun., CZ	NS	2	2
18. Martin Běhal, CZ	1	1	2
19. Thomas Cavigelli, CH	2	NS	2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

České Budějovice – 17. února 13:30
Navzdory obavám z vlny teplého počasí a sněžení se zítřejší druhý závod mistrovství republiky na ledové dráze v Českých Budějovicích uskuteční. Dopoledne prohlédl ovál na rybníku Kamenný Antonín Klatovský starší a padlo rozhodnutí dotáhnout pořadatelský záměr do konce. Parta lidí kolem Zdeňka Simoty v současné době pracuje na zamrzlé ploše. Magazín speedwayA-Z zřídil informační linku. A vedle toho pro své čtenáře získal obrázek historické stříbrné přilby, kterou si na svou hlavu dočasně nasadí zítřejší vítěz.

Informace z jihočeské metropole mluví jednoznačnou a srozumitelnou řečí. Mělo by se jet. V současné době pořadatelé instalují startovací zařízení, reklamy a mantinely. Vedle toho neustále odsávají z povrchu svého obdivuhodného díla vodu.

Pakliže budete mít přesto pochybnosti, zda se do Českých Budějovic vydat, můžete zavolat vydavateli magazínu speedwayA-Z na mobilní telefon s číslem 604 534 551. Rád vám sdělí aktuálně dostupné informace. A protože vyrazí na cestu už zítra o půl páté ráno, můžete naši provizorní informační linku využívat už od této nekřesanské hodiny. Zároveň upozorňujeme, že uspokojit můžeme pouze telefonáty, nikoliv žádosti prostřednictvím SMS zpráv.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark) a archív pořadatelů

České Budějovice – 17. února
Zatímco ještě předloni jsme si závod na ledové dráze na území České republiky nedokázali takřka ani představit, letos se s pořadateli doslova roztrhl pytel. Po dvoudenních bojích o minulém víkendu v Divišově nás už zítra čeká další ledový mítink v Českých Budějovicích. A nebýt problémů se zaseklými rybáři, viděli bychom ledaře ještě ve Svitavách a Stráži pod Ralskem! Takhle ovšem vyvrcholí boj o titul mistra republiky už zítra. Magazín speedwayA-Z svým čtenářům jako obvykle připravil vyčerpávající informační balíček na cestu.


Návrat překrásné trofeje
V dobách politického oteplování koncem šedesátých let patřily České Budějovice mezi pilíře české ploché dráhy. Speedway Club České Budějovice pod Jihočeským AMK České Budějovice na stadiónu Na dlouhé louce pravidelně pořádal plochodrážní podniky.

Budějovický ovál s obvodem 481 metrů patřil ke skutečným obrům. V roce 1965 prošel rekonstrukcí, kdy byl škvárový povrch nahrazen pískem. Někdy v tomto období došlo k navázání klubových kontaktů s tehdejším západním Německem.

A odtamtud dostali budějovičtí pořadatelé krásnou stříbrnou přilbu. O ní se začaly jezdit mezinárodní klání. Protože byla putovní a nikdo nedokázal mítink O stříbrnou přilbu Speedway Clubu vyhrát třikrát, zůstala navždy v jihočeské metropoli. Nejblíže k jejímu trvalému vlastnictví byl Rus Igor Plechanov se dvěma triumfy.

V roce 1974 zaburácely v Českých Budějovicích plochodrážní motory naposledy, už pod hlavičkou AMK Povodí Vltavy. Ten převzal pořadatelské žezlo po Speedway Clubu, jenž se rozpadl z ekonomických důvodů. A právě on se stal prvním pořadatelem ledové dráhy na území města, která měla dějiště na rybníku Bagr. Vedle toho dostal ledaře i do Černé v Pošumaví na jezero Lipno.

Stříbrná přilba z pětašedesátého zůstala nadále v opatrovnictví klubu. A na svou hlavu si ji nasadí také zítřejší vítěz, i když hned po slavnostním ceremoniálu ji zase odevzdá zpátky pořadatelům.

Nevyzpytatelné počasí
Plán na organizaci závodů na ledové dráze zrál v hlavě Zdeňka Simoty staršího už delší dobu. Jízda na šroubcích patří k oblíbenému druhu zimní přípravy jeho syna. A odtud už nebylo daleko k myšlence na ledovou show s názvem Vánoční pohár, která měla proběhnout o vánočních svátcích v Netolicích.

Jenže pád dnů před Štědrým dnem přišly sněhové mraky. A společně s teplotou nad bodem mrazu dokonaly své zhoubné dílo. Zdeněk Simota plánoval náhradní termín a nakonec se rozhodlo vyčkat až na další zimu.

Pak se však ve Svitavách nedohodli s místními rybáři a den před plánovaným podnikem ve Stráži pod Ralskem bylo volno. A Zdeněk Simota se rozhodl rázně jednat. Myšlenku na exhibici pustil k vodě a ve spolupráci s Rimini Miloslava Vernera pořádá hned regulérní ledařský závod mistrovství republiky.

Společně se svým týmem vytyčil na zamrzlém povrchu rybníku Kamenný na Okružní ulici ovál s délkou 380 metrů a šířkou až 12 metrů. Zajistil všechny nezbytné formality, podpořil akci mediálně a společně Antonínem Klatovským starším zabezpečil všech šestnáct účastníků.

Dlouhá zima, která v Čechách nebyla už několik let má ovšem i své negativní stránky. Přes den se teploty dostávají do kladných hodnot a sněhová duchna paradoxně může fungovat jako teplá peřina. I když se síla ledu na rybníku Kamenný pohybovala až u hranice půl metru, sníh a teplo ji neprospívají.

„Děláme všechno pro to, aby se závod jel,“ říkal včera večer magazínu speedwayA-Z Zdeněk Simota starší. „Dopoledne přijede Tonda Klatovský a rozštípneme to. Já ale věřím, že se to uskuteční. Teď jsem byl venku a mrzne.“

Zdeněk Simota si ani moc neužil včerejšího maturitního plesu své dcery. Ještě před půlnocí se vydal za svými přáteli pracujícími na úpravě závodní dráhy.

Češi versus hvězdy i zbytek světa
Jedním z pozitivních dopadů renesance ledové ploché dráhy v Čechách je bezesporu vzrůst domácí jezdecké základny. Už v Divišově se divákům představilo osm českých borců, navíc jeden další sbíral zkušenosti ve vloženém juniorském klání během sobotního podniku seriálu Golden Spike.

Prim hrají samozřejmě bratři Antonín a Jan Klatovští. Oba jsou leadery šampionátu a nutno dodat, že s celkem výrazným náskokem. Boj o mistrovskou korunu by tedy měl být víceméně jejich rodinnou záležitostí.

S trochou štěstí by se mezi ně mohl zamíchat i Jiří Petrásek. První ledový šampión po rozpadu federativní republiky sice v Divišově v sobotu dostal dvacet stehů na tržných ran na nohou, ale druhý den přišel o stupně vítězů až v dodatkové jízdě.

Své slovo do pranice dozajista řekne i Josef Šiška. V předchozím klání nevyhrál ani jednu jízdu a to jej s největší pravděpodobností stálo ambice na celkové zlato. Na České Budějovice se chce dobře připravit i Jan Pecina, jenž se v Divišově netajil svým zklamáním.

Martin Běhal se zase těší, že tentokrát už vyjede na své motorce. V Divišově ji neměl, nebo netušil, že se pro něho najde jezdecká příležitost. Svůj vlastní stroj by už měl mít opraven Vladislav Kunc. Přitom není vyloučeno, že se v závodě objeví také jeho jednadvacetiletý syn. A to tím spíše, jsou-li jména obou Švýcarů stále zastřena rouškou dohadů. Posledním českým závodníkem bude další navrátilec Jan Klauz, který se o řidítka bude dělit s Jiřím Petráskem.

Zahraniční část startovní listiny prozatím překonává veškerá očekávání. Mezi šestnácti borci přímo září jména Franze Zorna a Vjačeslava Nikulina, účastníků letošní Grand Prix. Především start populárního Rakušana, známého svými vysokými nároky, napovídá ledacos o finančních možnostech organizátorů. Z diváckého pohledu bude nepochybně zajímavé sledovat, jak se vyvine jejich duel s českou špičkou na české půdě. Avšak o výhodě domácího prostředí nemůže být ani řeč, protože dráhu na rybníku Kamenný prozatím okusil pouze Zdeněk Simota mladší v sedle svého GM pro klasickou dráhu.

Také zbytek cizinců vzbuzuje respekt. Sebastian Gegenbauer byl při divišovském hřebíku třetí. A René Stellingwerf o ně druhý den přišel jen díky poruše. A pozlobit by konec konců mohli i Dmitrij Čačin i René Verhoef.

Předběžná startovní listina (start 13:00):
1 Antonín Klatovský, CZ
2 Josef Šiška, CZ
3 René Verhoef, NL
4 Dmitrij Čačin, D
5 Jan Klatovský, CZ
6 CH
7 René Stellingwerf, NL
8 Jan Klauz, CZ
9 Jan Pecina, CZ
10 Franz Zorn, A
11 Martin Běhal, CZ
12 CH
13 Jiří Petrásek, CZ
14 Vladislav Kunc sen, CZ
15 Vjačeslav Nikulin, D
16 Sebastian Gegenbauer, D

Pořadí šampionátu po úvodním kole v Divišově:

1. Antonín Klatovský, CZ	15
2. Jan Klatovský, CZ	14
3. Johann Bruckner, A	11
4. Jiří Petrásek, CZ	11
5. Rene Stellingwerf, NL	10
6. Josef Šiška, CZ	10
7. Martin Posch, A	8
8. Claude Gadeyene, F	8
9. Dmitrij Čačin, D	7
10. Graham Halsall, GB	7
11. Vladislav Kunc sen., CZ	6
12. Jan Pecina, CZ	5
13. Josef Kreuzberger, A	3
14. Thomas Cavigelli, CH	2
15. Jan Klauz, CZ	2
16. Martin Běhal, CZ	1

Pozn.: do závěrečného pořadí se sčítají body z obou závodů. Mistrem republiky se může stát i cizinec.

Ceník vstupného

dospělí	Kč 140,-
děti do 15 let	zdarma
program	Kč 20,-

Lokalita:
rybník Kamenný se nachází přímo v sousedství Okružní ulice. Organizátoři slibují dostatečně značení v českém i německém jazyce. Internetová mapa Českých Budějovic se dá nalézt například na adrese www.budweb.cz .

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

České Budějovice – 16. února
Už jen hodiny zbývají do chvíle, kdy v sobotu na ploše rybníku Kamenný na Okružní ulici v Českých Budějovicích úderem jedné po obědě vypukne druhý závod letošního českého šampionátu na ledové dráze. Ve startovní listině, kterou magazín speedwayA-Z svým čtenářům přináší, prozatím chybějí jen jména dvou Švýcarů. Ovšem hvězdy Franz Zorn a Vjačeslav Nikulin už byly potvrzeny.

Předběžná startovní listina:
1 Antonín Klatovský, CZ
2 Josef Šiška, CZ
3 Rene Verhoef, NL
4 Dmitrij Čačin, D
5 Jan Klatovský, CZ
6 CH
7 René Stellingwerf, NL
8 Jan Klauz, CZ
9 Jan Pecina, CZ
10 Franz Zorn, A
11 Martin Běhal, CZ
12 CH
13 Jiří Petrásek, CZ
14 Vladislav Kunc sen, CZ
15 Vjačeslav Nikulin, D
16 Sebastian Gegenbauer, D

Obsáhlý informační balíček o závodech v Českých Budějovicích vyjde na stránkách magazínu speedwayA-Z o dnešní půlnoci.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

České Budějovice – 13. února
Druhý závod ledařského šampionátu České republiky, jenž se uskuteční v sobotu na ploše českobudějovického rybníku Kamenný, rozhodne boj o titul letošního mistra. Vedle osmi českých závodníků, jenž se předvedli v akci už o víkendu v Divišově, bude startovní listina doplněna opět o zahraniční borce. A tentokrát se máme na co těšit.

V sítích Zdeňka Simoty a Antonína Klatovského totiž uvázli Vjačeslav Nikulina a Franz Zorn. Především účast někdejšího rakouského vicemistra světa je bezesporu překvapením. Kvůli jeho finančním nárokům jej odmítl nejen Divišov, ale také promotér seriálu Golden Spike. Rovněž v Německu naturalizovaný Rus se v divišovském Golden Spike neobjevil s omluvou, že po svém postupu do Grand Prix ztratil o zlatý hřebík zájem.

Z dalších cizinců už svou účast potvrdil také Sebastian Gegenbauer. Čtyřiadvacetiletý bavorský zámečník byl v sobotu třetí v divišovské zastávce seriálu Golden Spike. Zatím posledním zahraničním borcem, který se v Českých Budějovicích představí, je Nizozemec Rene Stellingwerf, po Divišově pátý muž průběžného pořadí šampionátu.

Předběžná podoba startovní listiny:
Antonín Klatovský, CZ
Jan Klatovský, CZ
Jiří Petrásek, CZ
Josef Šiška, CZ
Jan Pecina, CZ
Vladislav Kunc sen., CZ
Jan Klauz, CZ
Martin Běhal, CZ
Franz Zorn, A
Vjačeslav Nikulin, A
Sebastian Gegenbauer, D
Rene Stellingwerf, NL

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 12. února
Dnešní první závod dvojdílného seriálu ledařského mistrovství republiky v Divišově měl stejné suverény jako sobotní podnik Golden Spike. Antonín Klatovský ani tentokrát nenašel přemožitele. A Jan Klatovský opět našel přemožitele pouze v osobě svého staršího bratra. Na třetí místo měl namířeno Rene Stellingwerf. Avšak v rozjížďce s číslem devatenáct musel zastavit s defektem. Aby byl jeho pech ještě větší, stalo se tak zrovna ve chvíli, kdy se probil do čela před Johanna Brucknera. Právě on si pak odvážel třetí příčku. Ještě před tím však musel v dodatkové jízdě porazit Jiřího Petráska. Pražský závodník, který se do sedla ledařského speciálu vrátil po čtyřech letech, bojoval jako statečný lev navzdory dvaceti stehům ve třech tržných ranách na nohou po sobotním pádu. Jenže Rakušan na něho v rozjezdu odstartoval a rozbitý led u mantinelu mu pak zabránil využít svých překvapivých úderů z vnější strany. Kladem závodu, který se konal zhruba před sedmi sty lidmi, byla bezesporu i účast osmi českých borců.


Očividné výsledky nočních šicht
Ne každý mohl po sobotním mítinku Golden Spike strávit příjemnou noc se sladkými sny pod teplou duchnou. Stanislav Hlačina, hlavní stavitel ledového oválu na ploše divišovského stadiónu, možná ve skrytu duše podobné myšlenky choval, nicméně nakonec prožil drtivou část další noci opět venku.

Společně se svým týmem využil mírného mrazíku a zalil závodní dráhu dalšími osmi kropičkami vody. Alespoň zčásti se tak zacelily nejhorší rány po sobotním zápolení. A pro účastníky republikového šampionátu bylo připraveno zhruba patnáct centimetrů silná vrstva ledu.

Napilno měli také oba bratři Klatovští. Noc strávili ve své domácí dílně a podařilo se
jim zprovoznit poničený motocykl, s nímž Josef Šiška ve své závěrečné rozjížďce upadl. A tak se do startovní listiny dostal i Vladislav Kunc. Klabo Team mu mohl půjčit jeden ze svých strojů i se šikovným mechanikem.

Tón závodu začal udávat Antonín Klatovský už v rozjížďce s číslem jedna. Už v úvodním oblouku podjet Dmitrije Čačina a bez větších problémů připisoval své úvodní tři body. Vzápětí ho napodobil i bratr Jan. Triumfoval s astronomickým náskokem celé roviny před René Stellingwerfem, jenž se teprve v nájezdu do posledního kola posunul před Jana Pecinu.

Pátá jízda přinesla duel obou bratří. A jak posléze ukázal další vývoj závodu, první a poslední bodovou ztrátu jednoho z nich. Zatímco Antonín vyrazil po vylétnutí pásky jako raketa, před Janem se usadil Johann Bruckner. Překvapivý vítěz rozjížďky s číslem čtyři, v níž obral o body Martina Posche, Grahama Halsalla i Vladislava Kunce, zavřel mladšího ze sourozenecké dvojice.

V žádném případě nevypadalo, že by chtěl překvapivě nabyté druhé místo vyklízet. V první zatáčce druhého kola ale nezvládl tlak našeho borce a poroučel se k zemi. Opakovaný start zvládl nejlépe Jan Klatovský, jemuž se tentokrát do cesty nikdo nepostavil. Jenže už v úvodním nájezdu se po jeho levici jen mihl starší Antonín.

Česká vlajka vlaje vysoko
Že po dvou sériích bude na čele Antonín Klatovský s maximálním počtem bodů, přičemž jeho mladší sourozenec bude po vzájemném duelu druhý s jednobodovou ztrátou, byla předpokládaná realita. Pět bodů se dalo očekávat i od Reného Stellingwerfa, ovšem stejná suma u Jiřího Petráska a Martina Posche překvapila.

Jiří Petrásek rozehrál mítink ve velkém stylu. V rozjížďce s číslem tři razantně
odstartoval a hned neomylně zamířil k mantinelu. Útočící Josef Šiška si držel vnitřek, nicméně výhoda kratší stopy nedokázala vykompenzovat rozbitější led. To se nejmarkantněji projevilo v ve druhé zatáčce úvodního okruhu. V jejím ohnisku byl táborský závodník opticky v čele, nicméně výjezd udržel opticky ve vedení Jiřího Petráska.

Exmistr republiky tak inkasoval tři body, v čemž mu pomohl i Francouz Claude Gadeyene svým ohrožováním Josefa Šišky. Ten vzápětí ve druhém kole šesté jízdy na rovince u depa sebral vedení Vladislavu Kuncovi, avšak nakonec se v nájezdu do závěrečného okruhu musel sklonit před René Stellingwerfem.

Holanďan předvedl vskutku omračující výkon, protože startovní rošt opouštěl až jako poslední. Záhy překonal nevýrazného Dmitrije Čačina a na začátku třetího kola i Vladislava Kunce. A nakonec byl na řadě i Josef Šiška.

Protože se Jan Pecina trápil také v nedělním závodě a Josef Šiška nedokázal tentokrát vyhrát jedinou jízdu, převzal post Čecha číslo tři Jiří Petrásek. V sedmé jízdě měl dokonce na dohled vyrovnání šestibodové bilance Antonína Klatovského.

Jenže navzdory rychlému startu jej v nájezdu do prvního oblouku předčil Martin Posch. Náš borec zkusil odvetu, avšak jeho útok spodní stranou druhé zatáčky skončil hupem do díry v ledu a ztrátou klíčových metrů.

Čtyři Češi o stupně vítězů
V deváté jízdě však na Jiřího Petráska čekali Antonín Klatovský a René Stellingwerf. Nejlepší start předvedl Holanďan. V prvním oblouku ho však za svá záda odsunul Antonín Klatovský, aby tak udržel čisté skóre.

Jiří Petrásek dovezl sice jen bod, přesto se však v boji o stupně vítězů zbavil jednoho soupeře. Martin Posch totiž hned vzápětí skončil beznadějně poslední. Nula představovala takovou ztrátu, z níž se Rakušan až do konce závodu nevzpamatoval.

Naproti tomu růžky vystrčil jeho krajan Johann Bruckner. Ve svém úsilí eliminovat předchozí diskvalifikaci se stal dalším závodníkem, jenž se mohl pochlubit skalpem Josefa Šišky. V rozjížďce s číslem dvanáct mu ujel už záhy po vylétnutí pásky. A když ho ve třetím kole Josef Šiška dotáhl, znovu se mu velice rychle vzdálil.

Johanna Brucknera však v rozletu přibrzdil Jiří Petrásek. Čtrnáctá jízda přinesla rychlý start Dmitrije Čačina. Jenže už z prvního výjezdu vyjel jako první právě Jiří Petrásek s Johannem Brucknerem těsně za zády. Zatímco náš borec preferoval opět vnější stopu, Rakušan volil spodek a neměl šanci.

Dmitrije Čačina nakonec pokořil i Jan Pecina. Ten tak alespoň částečně napravil svou chybu z jedenácté jízdy. Tehdy z posledního výjezdu nedal dostatek plynu, motor se dostal z otáček a rutinér Vladislav Kunc mu na poslední chvíli vyrval tři body.

Jiří Petrásek s devíti body tak ukončil čtvrtou sérii jako nejlepší z čekatelů na stupně vítězů. Johann Bruckner a Josef Šiška měli o bod méně, nicméně stále zůstávali ve hře. Ovšem průběžné klasifikaci vévodilo trio Antonín a Jan Klatovští a René Stellingwerf.

Antonín Klatovský po zmiňované výhře nad René Stellingwerfem vyhrál i slabší rozjížďku s číslem třináct. Jan Klatovský v desáté jízdě záhy odvrátil počáteční nápor Dmitrije Čačina, aby mu nakonec nadělil bratru padesát metrů.

A po přestávce rychle vyřešil Grahama Halsalla, jenž posléze společně s Josefem Šiškou udělali jízdu. Dvakrát si prohodili pořadí, aby se nakonec v poslední zatáčce před šachovnicovou vlajkou prosadil český závodník.

Když v rozjížďce s číslem šestnáct hladce triumfoval René Stellingwerf, zdálo se být o stupních vítězů rozhodnuto. Jenže nikdy se nic nemá míti za definitivní…

Drama až za konec
Poslední série začala zpočátku naplňovat očekávání. Antonín Klatovský suverénně opanoval sedmnáctou jízdu a s patnácti body se stal neporaženým vítězem. A pokud vezmeme v úvahu jeho sobotní výkon, pak i absolutním králem letošního Divišova. Nemohl mu konkurovat ani Josef Šiška, který skončil popáté druhý a hra o pódium pro něho skončila.

Ovšem René Stellingwerf v rozjížďce s číslem devatenáct nezopakoval spanilou jízdu Antonína Klatovského. Nebo lépe řečeno, nedotáhl i do konce. Neměl povedený start, avšak už v prvním oblouku překonal Claude Gadeyena. A hned se hnal za vedoucím Johannem Brucknerem.

V prvé zatáčce druhého kola předčil také jeho. Jenže po pár metrech se jeho motocykl kvůli poruše zastavil. Tři body tak inkasoval Johann Bruckner, který tak své konto zaokrouhlil na hodnotu jedenáct. René Stellingwerf skončil na deseti a již bylo jasné, že letos ho divišovské vyhlášení vítězů mine.

Díky překvapivému vývoji situace svitla zase naděje pro Jiřího Petráska. K absolutní jistotě zeleného věnce by ovšem potřeboval v poslední jízdě překonat Jana Klatovského. Zatímco on se už chystal na rošt, Jiří Petrásek stál u vrat do depa.

Čekal na Jana Klauze, s nímž se dělil o motorku, a který se po Stellingwerfově vyřazení vracel z devatenácté jízdy se svým druhým bodem. Jan Klauz bleskově sesedl, předal stroj Jiřímu Petráskovi. Poplácal ho po zádech, mechanik dolil metyl a šlo se na věc.

Závěrečnou jízdu však opanoval Jan Klatovský, který si cestu ke druhému místu vydláždil dalším triumfem. Jiří Petrásek, jemuž se v zápalu bojů potrhaly stehy v ranách, na něho zkusil útok v první zatáčce. Na rovince to už už vypadalo na předjetí, nicméně Jan Klatovský situaci ohlídal.

Zatímco šastný vítěz jízdy dopřál čestné kolo divišovskému předsedovi Milanu Hajnému, Jiří Petrásek se pomalu vracel do depa. Tady na něho už čekal Petr Moravec v roli šéfa jury. „Dělej, jedeš rozjezd!,“ uvítal ho.

Závodník se zatvářil překvapeně, ovšem rychle se připravil na dodatkovou jízdu s Johannem Brucknerem. Rakušan odstartoval lépe a usadil se ve vedení. Jiří Petrásek zkusil svůj obávaný venek.

Jenže v předchozích rozjížďkách jeho zničující útoky zkoušeli kopírovat i jiní závodníci. A ten, který na to přišel nejdříve, nyní splakal nad výdělkem. Místo razantního postupu vpřed se dočkal pouze rozhoupaného motocyklu na obrovských dírách. Nicméně čtvrté místo se zašitýma nohama ve druhém závodě po čtyřleté pauze je samo o sobě vynikajícím výsledkem.

Hlasy z depa
„Včera to byly menší nervy než dneska,“ oddechl si po vyhlášení vítězů Antonín Klatovský. „Každej říká, že to vyhraješ, ale víš, jak to chodí. Padne ti třeba motor nebo praskne řetěz. Jsem taky rád za bráchu. Forma mu roste, což bude dobrý do Berlína na družstva. Pojedeme s Peckou. Říkám to na rovinu, že mě podržel v Rusku, teď podržím já jeho.“ Na rozdíl od loňského roku však k titulu ledařského mistra nestačí patnáct bodů z Divišova, protože šampionát pokračuje v sobotu na českobudějovickém rybníku Kamenný. „Musíme udělat motorku a budeme taky trénovat,“ svěřil se Antonín Klatovský se svými plány na nejbližší období. „Do Budějic se už těším. Bude to dobrej trénink i na nervíky. To je moje velká bolest a často se s ní potýkám. Teprve potom se to dá ukočírovat. Dneska je to všechno o tréninku.
Rusové jsou profíci a pak se jim rovnej.“ Právě rostoucí počet ledařských podniků by v tomto ohledu mohl být tou správnou pomocí. „Musíme to vykombinovat tady,“ souhlasil Antonín Klatovský. „Díky všem, hlavně Jawě a divišovskejm pořadatelům. Bez spolupracovníků to nejde. A kdyby nebylo táty, neděláme to nikdo. Je hodně závodů, přibyli i další závodníci. Začne mezi náma rivalita a doufám, že se prolomí ledy i se sponzorama. Jsou i dobrý zimy, to je taky důležitý.“

„Dráha byla dneska horší,“ nechal se po závodech slyšet Jiří Petrásek. „Ale jelo se mi docela dobře. Jenom mi ostatní v průběhu závodu okoukali moje venky. V rozjezdu jsem dělal, co jsem mohl, ale už to nešlo. Navíc mi praskly někde stehy, protože mi z toho teče krev.“

„To víš, je to půjčená motorka,“ hodnotil svůj výkon Vladislav Kunc. „Ale jede jako z děla! To víš, když si půjčíš motorku od fabrickýho jezdce i se skvělým mechanikem, nemůže to bejt jiný.“ A jak se Vladislavu Kuncovi na divišovském ledě závodilo? „Je to jízdu od jízdy lepší,“ odpověděl čtyřiapadesátiletý závodník od jihočeského Milevska. „Musím si udělat svou motorku do Budějic! Jsem rád, že mě dneska Klabo půjčil svoji.“

„Pocity jsou špatný,“ netajil se Jan Pecina zklamáním ze svého výsledku. „Ale trošku jsem závodil.“ A co stálo za ztrátou vítězství v rozjížďce s číslem jedenáct, kdy ho těsně před metou překonal Vladislav Kunc? „Dal jsem tam málo plynu,“ přiznal vousatý borec. „Motor už neměl výkon, protože nebyl roztočenej.“ V sobotu však má Jan Pecina šanci na zlepšení svého umístění na ploše rybníku Kamenný na českobudějovické Okružní ulici. „Tam bych chtěl trošku škubnout,“ mírně pookřál. „Připravím se na to. Nic jinýho nezbejvá. Ale uvidíme, jaký bude počasí, hlásej, že se má oteplit.“

„Každá zkušenost je dobrá,“ komentoval pragmaticky svůj výsledek Martin Běhal. „Když budu jezdit jen po rybníku, není to ono. Dnes to sice byla bída a utrpení, ale zaplapánbůh, že jsme živý a můžeme zejtra do práce.“ A nastoupí Martin Běhal také ve druhém mistrovském klání v Českých Budějovicích? „Určitě,“ odpověděl. „To už pojedu na svý motorce. Včera a dneska jsem měl půjčenou od Pecky. Díky mu za to!“

1. Antonín Klatovský, CZ	3 3 3 3 3	15
2. Jan Klatovský, CZ	3 2 3 3 3	14
3. Johann Bruckner, A	3 X 3 2 3	11+3
4. Jiří Petrásek, CZ	3 2 1 3 2	11+2
5. Rene Stellingwerf, NL	2 3 2 3 E	10
6. Josef Šiška, CZ	2 2 2 2 2	10
7. Martin Posch, A	2 3 0 2 1	8
8. Claude Gadeyene, F	1 2 1 2 2	8
9. Dmitrij Čačin, D	2 0 2 0 3	7
10. Graham Halsall, GB	1 3 0 1 2	7
11. Vladislav Kunc sen., CZ	0 1 3 1 1	6
12. Jan Pecina, CZ	1 1 2 1 0	5
13. Josef Kreuzberger, A	0 1 1 0 1	3
14. Thomas Cavigelli, CH	1 0 0 1 0	2
15. Jan Klauz, CZ	0 – 1 0 1	2
16. Martin Běhal, CZ	0 1 0 0 0	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)