Brandýsek – 20. srpna
V sestavě českého nároďáku, ať již velkého či juniorského se neobjevil ani poprvé a rozhodně ani naposledy. Letošní Vojens byl však mnoha ohledech kromobyčejný. Nejen kvůli stříbrné medaili ze Speedway of Nations 2, ale především díky týmového duchu. Přitom při tréninku se Petr Chlupáč ptal sám sebe, co s těmi svými pomalými časy v království dánském vlastně pohledává.
Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Matouš Kameník se ZDeňkem Schneiderwindem na stupních vítězů SON2 | foto Petr Makušev (Sport Photo)Skvělá týmová spolupráce Petra Chlupáče (modrá) a Jana Kvěcha (červená) přinesla úspěch | foto Petr Makušev (SportPhoto)
Program české výpravy se změnil na třídenní, když Česká republika postoupila z druhého místa do finále Speedway of Nations. „Kluci jeli nádherně,“ kvituje počínání Václava Milíka a Jana Kvěcha jejich náhradník. „Ani mě nemrzí, že jsem se nesvez‘. Nechtěl jsem se jim do toho šťourat. Měli to rozjetý dobře.“
V pátek ale přišel na řadu juniorský Speedway of Nations 2 a Petr Chlupáč přenechal post náhradníka Matouši Kameníkovi. „Pro mě to byla docela zvláštní dráha,“ zvážní. „V pátek jsem měl o tréninku nejpomalejší časy z celý startovky. Kdyby tehdy někdo řek‘, že budeme druhý, bral bych to všema deseti.“
Cesta ke světovému stříbru nebyla jednoduchá | foto Petr Makušev (SportPhoto)
A ono ano. „Honza byl vůdčí osobnost,“ uznává Petr Chlupáč. „Já přispěl pár bodíkama a vyšlo to hezky. Strašně se mi líbilo, jak jsme byli jeden tým a pomáhali jsme si. Dlouho jsem to neviděl. Matouš Kameník makal, s Honzou jsme komunikovali o dráze, Venca nám radil, Luboš Vrtáček od Maxe Fricka taky. To se povedlo.“
K dokonalému happy endu ve stylu hollywoodského trháku chyběla jen další medaile z finále Speedway of Nations. „Pokazila se jedna jízda,“ říká Petr Chlupáč. „Kdyby se povedla ta s Austrálií, dopadlo by to. Třeba jindy…“
Jeden z klíčových duelů s Brity | foto Petr Makušev (SportPhoto)
Pardubice – 10. srpna
Je v laufu, v dokonalým laufu! Proti takovému tvrzení by protestovali učitelé češtiny, nicméně plochodrážní fanoušci ani náhodou. Jeho patnáct bodů při středečním pardubickém dokonalém triumfu v extralize zapadlo do konceptu posledních dnů. Od medaile při Speedway of Nations chyběl kousíček, nicméně příští sobotu se ve skotském Glasgow jede o postup do Speedway Grand Prix. A Václav Milík nechce hrát druhé housle.
Škoda jediné rozjížďky
Václav Milík chová smělé plány | foto Karel Herman
Český nároďák v dánském Vojensu překvapil už ve čtvrtek, když se s přehledem z druhé příčky dostal do sobotního finále. „Super,“ odtuší své hodnocení jeho kapitán. „Postup byl prima, ale jedna jízda mě tam stejně štvala. Ztratili jsme bodáky, prohráli jsme, ale na to se historie neptá, postoupili jsme a to bylo super.“
V pátek šli do akce junioři, kteří se ozdobili druhým místem. „Kluci měli stříbro, bylo to skvělý,“ září Václav Milík. „Nebudu říkat, že je to škoda. Vidíš ty týmy, co tam byly, ale viděl jsem to na zlato. Stalo se, co se stalo. To se stane každýmu. Byl to záhul. Vzala to Discovery, tam se cejtíš jako profík. To bylo hezký, ale vydržet bylo těžký. Já si jejich stříbro užil.“
Český medailový příběh však mohl mít v sobotu večer pokračování při finále Speedway of Nations. „Krásný, super,“ bilancuje Václav Milík. „Mrzí mě jízda s Austrálií. S Maxem Frickem jsem od začátku sezóny ved‘ na souboje 3:1. Víme, že má český mechaniky, byl jsem napumpovanej, cuknul jsem si a málem šel do pásky.“
Trest však přišel i tak. „Rozhodčí to nechal jet,“ pokračuje český kapitán. „Sám jsem se potrestal. Kdybych jim body sebral, jeli jsme last chance. Nikdo od nás nic nečekal a my jsme mohli mít medaili. Loni jsme byli patnáctý, letos pátý.“
Z evropského šampionátu dál cesta už nevede
Napřesrok se však na scénu vrací světový pohár družstev, jenž se na sklonku července pojede ve Wroclawi. „To bude těžší,“ uvažuje Václav Milík. „Změní se systém, pojede se v pětkách. S Kvěchounem se mi jezdí krásně ve dvojici, je to super kluk. Bylo krásný postoupit do finále, bylo tam třináct závodníků SGP a mně se povedlo bejt třetí nejlepší.“
Český nároďák ve Vojensu: Jan Kvěch, Václav Milík a Petr Chlupáč | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Z Dánska se závodníkovi pardubické Zlaté přilby vracelo domů krásně. „I pro mě samotného to bylo dobrý,“ netají se. „Teď se mi nedařilo, měl jsem pád v kariéře. A zase jsem začal všechny porážet. A co jsme ve Vojensu udělali pro Českou republiky, mě těší doteď.“
Nicméně na obzoru jsou nové výzvy. „Evropa se mi nedaří,“ zvážní. „V Rybniku jsem neměl den. Nerad se tam vracím, nemám nejlepší vzpomínky, když jsem tam závodil v extralize. Nikdy se mi tam nechce. V Güstrowě to teď bylo lepší, ale nepovedla se mi poslední jízda. Ambice byly větší.“
Přitom z evropského šampionátu vede cestička do světa velkých cen. „Rád bych se tam dostal,“ připouští Václav Milík. „Přes Evropu vidím, že je to už nereálný.“
Skotské naděje
Ve středu pomáhal poslat Zlatou přilbu na čelo extraligové tabulky | foto Karel Herman
A tak zbývá Glasgow, kde se příští sobotu uskuteční ostře sledovaný challenge. „Do toho dám všechno,“ plánuje. „Párkrát mi postup utek‘. I když jsem třeba o bod nepostoupil, nepodíval jsem se ani na prvního náhradníka.“
Proto bych chtěl teď udělat výsledek. Dostat se do Grand Prix rovnou. Nebo zajet takovej závod, aby si vzpomněli na Čechy s divokou kartou. Ta nová společnost teď může přemýšlet jinak.“
Naděje umírá poslední. „Bylo by to dobrý pro českou plochou dráhu,“ uvědomuje se. „Věřím, že mě to nakopne, abych udělal výsledek. Zvedlo by to u nás úroveň plochý dráhy.“
Startovní listina challenge o SGP 2023 v Glasgow:
1 Oliver Berntzon (S), 2 Václav Milík (CZ), 3 Daniel Bewley (GB), 4 Max Fricke (AUS), 5 Andrzej Lebeděvs (LAT), 6 Rasmus Jensen (DK), 7 David Bellego (F), 8 Andeers Thomsen (DK), 9 Szymon Wozniak (PL), 10 Chris Holder (AUS), 11 Rohan Tungate (AUS), 12 Robert Lambert (GB), 13 Jack Holder (GB), 14 Dominik Kubera (PL), 15 Kai Huckenbeck (D), 16 KIm Nilsson (S), 17 Drew Kemp (GB), 18 Connor Bailey (GB)
Pardubice – 10. srpna
Sám o sobě žertem mluví jako o maskotu pražského klubu. Kdyby to byla pravda, včera večer by v takové roli musel selhat na plné čáře. Extraligu sledoval z tribuny společně se svou rodinkou, leč seznam ztrát Markéty výrazně převýšil zisky. Ještě před tím se však Josef Franc objevil u stolu s prodejem knih, kde se věnoval fanouškům, a pochopitelně se v krátkých chvilkách volna rozhovořil o svých plánech.
Josef Franc plnil všechna přání | foto Eva Palánová
„Mám neschopenku do konce září,“ svěřoval se. „Snad to urychlím, ale prognóza doktora je, abych na motorku zapomněl ještě tři měsíce.“
Nicméně říkejte něco takového plochodrážníkovi, který svůj první závod absolvoval na podzim pětadevadesátého roku!
„Minulej tejden jsem byl na kontrole,“ pokračoval Josef Franc ve svém vyprávění. „Ve čtvrtek před Plzní mi sundali sádru.“
Za tři měsíce bude vládnout kalendáři listopad, který nemá plochou dráhu vůbec v oblibě.
„Rád bych se sklouznul v Rodenu…“ připomněl vrchol světového šampionátu na dlouhé dráze, než se šel věnovat dalšímu zájemci o autogram.
Josef Franc by se rád vrátil za řidítka na konci září | foto Eva Palánová
Zielona Gora – 6. srpna
Historie se mnohdy opakuje častěji, než by měla. A to platí i pro českou plochou dráhu. A její juniorský šampionát. V něm mu obhajoba jeho jediného titulu z roku 2019 pokaždé sebrala smůla, která se evidentně ujala scénáristického pera také předevčírem na Borech. Co čert nechtěl, Jan Kvěch po krachu svého Brovstu odmítnul nabídku jiného dánského klubu, aby se mu před SGP2 v Cardiffu proboha nic nestalo.
Jan Kvěch závod v Plzni nedokončil | foto Pavel Fišer
„Nečekal jsem, že někdo přiletí zezadu,“ připouští Jan Kvěch, že incident z rozjížďky s nechvalně proslulým číslem třináct byl pro něho překvapením. „To je vždycky nejhorší, když to nečekáš.“
V plzeňské nemocnici se ale moc neohrál. „Měl jsem vykloubený rameno,“ svěřuje se. „Ale teď už jsem v Polsku, aby mě dali do kupy. Rameno je pochroumaný, říkali, že vazy, ale dají mě do kupy, abych jel v Cardiffu.“
Velšská metropole bude nejbližším závodem, kde se Jan Kvěch představí, což před středeční extraligou v Pardubicích není dobrá zpráva pro Markétu. „Extraligu určitě nepojedu,“ plánuje. „Jsem tady do středy, mám procedury, budou mě dávat do kupy.“
Jan Kvěch chce určitě stihnout SGP2 v Cardiffu | foto Pavel FIšer
Divišov – 3. srpna
Nedělní volný závod na dlouhé dráze v německém Pfarrkirchenu se pro něho měl stát další přípravou na mistrovství světa. Jenže podobný záměr vůbec nevyšel. Ani v jedné z dvojice úvodních rozjížděk neviděl cíl. Navíc si přivodil škody na svých motocyklech, které však naštěstí byla závažnější než na jeho těle. Martin Málek byl již v pondělí propuštěn z nemocnice do domácího ošetřování.
Martin Málek je již v domácím ošetřování | foto Szilvia Szabo
„No jel jsem, aspoň se o to pokoušel, dvě jízdy, dvě zničené motorky, silný otřes mozku a předevčírem mě pustili z nemocnice,“ vypráví Martin Málek. „Nic zlomeného, ale jsem dotlučený jak nikdy, bolí mě celé tělo, hlavně hlava a vůbec si nedokážu říct, jak dlouho budu mimo.“
A co se vlastně na ovále v Pfarrkirchenu odehrávalo? „V první jízdě jsem neviděl a skončil v mantinelu, spíše v nafukovačkách,“ vysvětluje březolupský závodník. „A v druhé jízdě jsem jel blízko za Hynkem, hluboká dráha, koleje a blbě mě to natáhlo a škrtl si o něj a probral se až v nemocnici.“
Libež – 27. července
Pakliže by se narodil o pouhý den dříve, už předposlední květnovou sobotu by s největší pravděpodobností startoval v českém nároďáku do třiadvaceti v šampionátu Evropy. Jenže své šestnáctiny oslavil až v neděli, kdy bylo jasné, že nás o místo ve finále o čtyři body sebrali Britové. Jaké by to bylo bývalo bylo kdyby, nemá cenu řešit. Každopádně Matouš Kameník si v reprezentaci počíná náramně dobře. V sobotu jej ve slovenské Žarnovici čeká boj o pět postupových míst do finále evropských devatenáctek. Druhý den při šampionátu našich východních sousedů má být náhradník, ale kdoví, jak se všechno schumelí.
Tipujte:
Loading ...
Ve jménu sbírání zkušeností
Matouš Kameník prožívá vydařenou sezónu | foto Karel Herman
Oproti původním plánům přišel Zdeněk Schneiderwind před semifinále mistrovství Evropy v Nagyhalaszu o dva ze třech nominovaných závodníků. Václav Milík se potloukl ve Švédsku, Eduard Krčmář musel do Polska. Trojka Jan Kvěch, Daniel Klíma a Matouš Kameník však stála na druhé příčce pódia.
„Bylo to dobrý, byly nový zkušenosti,“ přemítá Matouš Kameník, který v závodě jel k pásce pouze jednou. „Jel jsem jednu jízdu. Domlouvali jsme se, že mi ji pustěj. Sice jsem spad‘, ale bylo to dobrý. Hlavně zkušenosti.“
Spolu s Brunem Belanem posléze zamířil na evropské finále dvojic do lotyšské Rigy. „Byli jsme tam oba poprvý,“ říká. „Chlup říkal, že se tam dráha rozbije a udělaj‘ se díry a koleje, ale byla úplně v pohodě. Byli jsme předposlední, porazili jsme Angličana.“
Překvapení pro Poláky
Navzdory personální krizi je naše země líhní mnoha plochodrážních talentů. Matouš Kameník o této pravdě přesvědčil minulý týden také Poláky. Při kempu tamní extraligy určené pro nejmladší závodníky se probil až do závěrečné finálové rozjížďky, v jejímž cíli mu patřila čtvrtá pozice.
Daniel Klíma, Zdeněk Schneiderwind, Matouš Kameník a Jan Kvěch se svou velkou fanynkou v Nagyhalaszu | foto Szilvia Szabo
„Líbilo se mi to,“ usmívá se. „Měli to krásně udělaný, všechno zařízený, k dispozici nám byla i psycholožka a fyzioterapeut. Bylo to udělaný hezky, fakt se mi to líbilo a od bedny byl kousek.“
Opravdový kousek. „Šel jsem do finále,“ pokračuje divišovský závodník. „Vybíral jsem si pozici na startu jako druhej. Modrá, bílá, žlutá. Třikrát jsem jel ze žlutý a pokaždý jsem odpálil hodně dobře. Teď nebylo nakropíno, ale neodjelo jsem.“
Víkend na Slovensku
Matouš Kameník a Bruno Belan v Rize
Při tipování pódiového umístění pro sobotní přebor v Plzni dostal Matouš Kameník od čtenářů magazínu speedwayA-Z dost hlasů. A on je nezklamal. Po závodech se smál ze třetí příčky pódia. V Chabařovicích byl sice před pěti týdny druhý, avšak na Bory přijela přece jen silnější konkurence.
„Plzeň se povedla,“ odtuší. „Dráha byla rozbitá, ale dalo se to, Plzeň je rozbitá vždycky, ale teď to bylo hodně.“
Víkend jej zastihne v Žarnovici, v sobotu se pokusí o postup do evropského finále, pro nedělní šampionát Slovenska je prozatím na pozici náhradníka. „V Žarnovici jsem byl už na MACEC Cupu,“ připomíná, aby jedním dechem zhodnotil své ambice. „Když se podaří den, podaří se i závody.“
Startovní listina sobotního semifinále mistrovství Evropy U19 v Žarnovici:
Loading ...
