Berlín – 6. března
Stejně jako včera i v dnešním šestém finále světového šampionátu na ledové dráze pád favorita zamotal situaci. Dmitrij Koltakov se v základní části skláněl jen před Dmitrijem Chomicevičem, avšak v semifinále upadl. Jeho soupeři tím pádem měli o dvě možnosti navíc bodovat a on se sice udržel na hrotu aktuální klasifikace avšak jen o pouhé dva body. Cílem finále projel jako první Igor Kononov, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Dmitrij Chomicevič a Danil Ivanov. Jan Klatovský byl tentokrát dvanáctý a do Assenu bude příští týden cestovat jako čtrnáctý muž průběžného pořadí.

Průběžné pořadí seriálu:

1.Koltakov 100, 2. Ivanov 99, 3. Kononov 98, 4. Chomicevič 98, 5. Myškovec 72,5, 6. Zorn 65, 7. S. Svensson 44, 8. Ledström 39, 9. Krasnikov 33, 10. N. K. Svensson 31, 11. Bauer 30,5, 12. Seifter 28, 13. Henderson 21, 14. Klatovský 20, 15. Aakko 15, 16. Pletschacher 12, 17. Niedermaier 11

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Berlín – 5. března
Před čtrnácti dny opouštěl Danil Ivanov kazašskou Almaty jako druhý muž průběžné klasifikace ledařského mistrovství světa a na Dmitrije Koltakova ztrácel čtyři body. Dnes se na berlínském ledě vydal do čela a vyhrával jednu jízdu za druhou. Avšak ve finále zaváhal po startu a snaha dohnat své soupeře skončila pádem v závěrečné zatáčce. Triumfoval Dmitrij Chomicevič před Dmitrijem Koltakove, jenž tak obhájil pomyslný žlutý trikot vedoucího muže šampionátu. Svůj zatím nejlepší výsledek v letošním seriálu zajel Jan Klatovský. Dostal se do semifinále, skončil osmý a před zítřejším pokračováním je celkově čtrnáctý.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Almaty – 21. února
Nedělní závod v Almaty ovládl Danil Ivanov. Sedmkrát vyjel na ovál a sedmkrát se vracel do boxů s trojbodovým ziskem. V průběžné klasifikaci dostihl druhého Igora Kononova, jenž si vyskočil na nejnižší stupínek pódia. Leaderem průběžné klasifikace zůstává Dmitrij Koltakov, dnes druhý, ovšem před západní části finále má na své krajany k dobru pouhé čtyři body. Jan Klatovský obsadil čtrnácté místo, jenž mu patří prozatím i v aktuálním pořadí.

Danil Ivanov slaví dnešní triumf

Průběžné pořadí seriálu:

1. Koltakov 69, 2. Ivanov 65, 3. Kononov 65, 4. Chomicevič 60, 5. Myškovec 48,5, 6. Zorn 40, 7. Krasnikov 33, 8. S. Svensson 29, 9. Ledström 29, 10. Seifter 28, 11. Bauer 20,5, 12. Henderson 17, 13. N. K.Svensson 17, 14. Klatovský 10, 15. Aakko 8, 16. Niedermaier 5, 17. Pletschacher 4, 18. Makarov 1, 19. Čeblokov 1, 20. Někrasov 1, 21. Slepuchin 0, 22. Cholodov 0.

Foto: Reygondeau/GoodShoot (FIM)

Almaty – 20. února
Triumfem Igora Kononova skončil třetí finálový závod světového šampionátu na ledové dráze. Někdejší extraligová posila pražského Olympu protnula finálovou metu před Danilem Ivanov, Dmitrijem Chomicevičem a Dmitrijem Koltakovem a stala se již třetím vítězem závodu letošního seriálu. Jan Klatovský dnes na kazašském ledu skončil patnáctý.

Foto: Reygondeau/GoodShoot (FIM)

Almaty – 18. února
Další dvě zastávky čekají elitu ledařského světa o víkendu jižně od Almaty, které bylo až do roku 1997 hlavním městem Kazachstánu. V údolí řeky Malá Almatinka leží v nadmořské výšce bezmála 1700 metrů stadión Medeu. Otevřen byl již roku 1951 a kvůli asijským zimním hrám o šedesát let byl výrazně modernizován, takže pojme osm a půl tisícovek diváků. Chladící zařízení, které odebírá čirou vodu z blízké řeky, ovšem pracuje ještě se čpavkem a Jan Klatovský ve středoasijské zemi narazil i na další anachronismy.

Již několik let používá FIM ve spojení s účastníky ledařského mistrovství světa označení Gladiátoři podle antických bojovníků bojujících v arénách pro pobavení publika. Mnohdy se však zapomíná, že navzdory jejich lesku šlo o nesvobodné otroky, což staví obchodní značku mezinárodní motocyklové federace do poněkud kontraproduktivního světla. Nicméně o nejlepší gladiátory bývalo po mnoha stránkách dobře postaráno, což v současném ledařském mistrovství světa vždy neplatí.

„Petr Moravec to řešil už v noci,“ komentuje Jan Klatovský včerejší problémy při příletu na letiště, kdy v rozporu s informacemi FIM nebyl bez víza vpuštěn do země. „To bylo super, ale FIM a organizace v Kazachstánu, to je perla, jak koordinátor, tak celé vedení tady.“

Nicméně českému reprezentantovi nebyl souzen klid ani poté, co vstupní vízum nakonec obdržel. „Po příjezdu na hotel, kterej‘ pamatuje ještě mýho tátu jako jezdce, nás čekalo další překvápko,“ pokračuje. „V pokoji bylo asi deset stupňů, protože kluci Kazaši se neobtěžovali dát sem topení.“

Dovnitř zatékalo a ke všemu tekla jen studená voda. „Po malé rozmluvě v recepci nám dali přímotop, kterej‘ ale moc netopí,“ líčí Jan Klatovský. „První noc jsme spali i v zimní bundě a teplejch‘ kalhotech. Dnes jsme to vytáhli na snesitelných šestnáct, ale pořád to je na tepláky a mikinu do postele.“

Na rozdíl od závodníků, kteří do Almaty letěli přes Moskvu, se motocykly z Togliatti vezli kamiónem. „Motorka nám dorazila dnes,“ vypráví Jan Klatovský. „Naštěstí pohoda, ale po příchodu do depa jsme zjistili, že tam jsou asi tak mínus tři stupně. Zřejmě studenej‘ odchov.“

Nejvíce však Jan Klatovského nadzdvihl příchod organizátorské suity. „Dorazili delegáti z FIMu a kazašské federace a ještě si z nás dělali prdel, jestli máme víza,“ kroutí hlavou. „Protože jsem slušně vychovanej‘, poděkoval jsem jim za nepomoc na letišti a odvětil, že na debilní otázky neodpovídám. Jsou ubohý, když chtěj‘ pořádat svět, mají se o to trochu postarat a ne se na to vykašlat. Zítra dorazí hlavní šéf Mr. Castagna, toho ubytujou minimálně do pětihvězdy. Do toho, jak my říkáme dobytčáku, ho určitě spát nedají.“

Foto: Jan Klatovský

Almaty – 18. února
Po světovém šampionátu ledařských družstev v Togliatti pokračuje finálová série individuálního mistrovství světa v kazašském Almaty. Jan Klatovský si užil komplikace již s překračováním ruské hranice cestou do Krasnogorsku, avšak ve srovnání se zážitky po příletu do Kazachstánu to nešlo srovnat. Český reprezentant málem skončil s razítkem nežádoucí osoby v pase. Jeho otec Antonín, který magazínu speedwayA-Z vyprávěl podrobnosti, si ještě více vyhranil svůj názor vůči FIM po zkušenostech z kvalifikačních závodů.

„FIM nezajišťoval dopravu do Kazachstánu, přičemž sponzor seriálu má na letištní ploše deset letadel,“ říká Antonín Klatovský starší. „Že jim přidá peníze na cestu. Motorky jedou do Almaty na náklaďáku, závodníci letěli ze Samary do Moskvy. Tam byli devět hodin na letišti a pak pokračovali do Kazachstánu.“

Potíže nastaly po vystoupení z letadla. „Od FIM dostali papír, že nemusí mít víza,“ pokračuje vicemistr světa z roku 1992. „Přitom, když se podíváš na internetový stránky kazašskýho vyslanectví, říkaj‘ tam, že jo. Když přilítli, Honzu, jeho mechanika a tři Rakušáky nepustili. Nechali je tři hodiny v místnosti s nějakýma běžencema, nemohli se ani napít.“

Dvanáctý muž průběžného pořadí mistrovství světa neměl jistotu, zda vůbec bude o víkendu závodit. „Řekli jim, že jsou v zemi nežádoucí,“ kroutí hlavou jeho otec. „A že je pošlou šupem zpátky do Ruska. Táhlo se to dvanáct hodin, koordinátor šampionátu se neozýval. Petr Moravec dělal, co moh‘, volal do Kazachstánu. Nakonec je nevyhostili, udělali si tam víza za šedesát éček. Proč ale musí mít Češi víza a ostatní Evropani ne, když se pořád chlubíme, jak máme dobrý vztahy z Kazachstánem?!“

Antonín Klatovský kroutil hlavou nad FIM už v okamžiku, kdy jeho staršího syna Antonín od zeleného stolu srazila do postavení druhého náhradníka ve prospěch závodníků, kteří v challenge skončili až za ním. Podobnou zkušenost zažil i loni. Po zrušení challenge v rakouském St. Johannu mezinárodní federace nevzali v úvahu jeho pódiovém umístění v kvalifikaci ve Strömsundu a nominovali jej do finále jen coby náhradníka. Mezi elitu se dostal až po rezignaci Reného Stellingwerfa.

„Peníze za výhry srazili dolů, nechci říkat, co nás sezóna stojí, ale je to balík prodělek, když nejede Anton,“ kritizuje Antonín Klatovský starší, který připomíná i další nedostatky letošního mistrovství světa. „Ve Finsku nebyly žádný balíky slámy, ale jen sníh, pomalovanej‘ sníh. FIM má předpisy a nedodržujou se. V Östersundu se ke konci závod jezdilo po hlíně a to bylo přitom mínus třicet. Zničily se hřebíky. Už mě to zmáhá…“

Foto: Radek Hutla