Inzell – 19. a 20. března
Sezóna plochodrážních závodů na ledu je pro Středoevropana poměrně krátkou a exotickou záležitostí.  Do Skandinávie, Ruska a Kazachstánu se vypraví většinou pouze přímo zúčastnění jezdci  s doprovodem.  Berlin, Assen a Inzell, to jsou cílové destinace pro seriál mistrovství světa poněkud nepatřičně prosazovaného pod názvem FIM Ice Speedway Gladiators.  První dva evropské zavodni víkendy navázaly na úvodní kola  a neuvěřitelným způsobem srovnaly čelo celkové kvalifikace.  Z  pětky ruských stálých účastníků seriálu světového šampionátu se první tří vešli do rozdílu pouhých třech bodů! Lepší pozvánku do finálového klání snad nešlo připravit. Pro české fanoušky pořadatele navíc dodali bonus účasti Antonína Klatovského místo Fina Antti Aakko.

 

Holubice rozjásává davy
Začněme tedy bratry Klatovskými. Starší Antonín odložil čertovskou čepici a objevil se v nové vizáži. Dominovala nova bekovka, plochá čepka s kšiltem. Zdá se, že přidal i pár kilogramů navíc, ale u tak velkého chlapa a s ledařskou ochrannou výbavou  pod kombinézou těžko soudit. Rukavice ve zlaté barvě dál přidaly na celkovém dojmu. A ke všemu motocykly Klabo Teamu jsou bezpochyby nejhezčí z celého startovního pole.

Antonín Klatovský po  oba dva dny působil uvolněné a v té nejlepší náladě. Také neměl co ztratit, jelikož se účastnil jen posledních dvou závodů. Jeho bratr Jan byl pravým opakem. V Berlině jsem měl přežitost na vlastní očí pozorovat jeho odhodlání po oba dny závodu. Už před sobotním startem na něm bylo poznat nesmírně zaujetí. Někdo z německých pořadatelů ho pěkně rozčilil, ale bylo potřeba doufat, že páru vypustí v tom nejlepším smyslu výrazu na ledové draze.

Vždyť měl za sebou první účast v semifinále, na kterou určitě by rad navázal.  V sobotu nasbíral pět bodů, z toho tři za vítězství e třinácté jízdě  stejně jak v Berlíně po pádu Švéda Ove Ledströma. Neděle byla mnohem úspěšnější a se sedmi body Jan Klatovský skutečně klepal na dveře semifinále, ale prohrál až po započítání vítězství Švéda Daniela Hendersona v relativně slabší páté jízdě proti Němcům Niedermaierovi a Pletschacherovi a nevyježděnému Antonínu Klatovskému.

Porovnejme s šestou jízdou s výsledky:  Chomiceč, Ivanov, Myškovec, Jan Klatovský, jedinou v které Jan Klatovský nebodoval. Starší Antonín takové bodové zisky nepředvedl a první den získal jediný bod na mladého Lucu Bauera. V jízdě s číslem jedenáct měl defekt převodovky, který nestačil odstranit za dvě minuty a nestartoval. V nedělí  tři za tři třetí místa. První nulu zapsal ihned v první jízdě proti třem Rusům, druhou až v úplně poslední dvacáté, kdy asi víc připravoval show pro diváky na rozloučenou. A ta se povedla.

Antonín Klatovský je pověstný oslavnou holubicí, kterou předvádí pokaždé, kdy projede cílem na prvním místě. V Inzellu k tomu mohlo dojit jen těžko, tak se předvedl, až na konec svého působení. Jenomže Jihočechova show zapůsobila na přítomné diváky mnohem víc než případný lepší bodový zisk.

Jízdu po zadním kole předvedlo, tu lépe, onde hůř víc jezdců, ale akrobacie Antonína Klatovského předčila všechny tyto předváděčky a bezpečně je zastínila. Takže z pohledu propagace českých ledařů účinkovaní bratrů Klatovských bylo velice úspěšně a zasloužilo si potlesk diváků. Co bude za rok, uvidíme.

 

Třetí místo ve finále titul nebere

Z ostatních jezdců mimo ruských suverénů nejlépe působil bezesporu Rakušan Franz Zorn. Ten je nejen velice populární, ale taky jediný co umí potrápit Rusy a to pravidelně během celého seriálu. Nikdy neskončil mimo semifinále a k pátému místu v celkovém hodnocení měl docela blízko. Franz Zorn už v Berlině vedl po dvě, tři kola proti trojici Rusů a stejně výborné starty se mu dařily i v Inzellu.

Dobře zajeli Švéd Niklas Kalin Svensson a domácí  Günther, který dokonce v neděli nikoho neodstřelil,  což neplatilo o sobotě. Solidně se prezentoval  Stefan Svensson.  Na opačném pólu byly mladičký Luca Bauer a Švéd Ove Ledström. Syn Günther Bauera, Luca je zatím přiliž opatrný a dojížděl většinou daleko vzadu. Ove Ledström, kterého kočíruje a doprovází sám legendárný Posa Serenius, je naopak přiliž odvážný a velmi často padal. Švéd Daniel Henderson se probojoval do nedělního semifinále a byl to úspěch pro sympatického Švéda.  Zase, co bude za rok, těžko odhadnout. Je dobře ale, že se vedle Rusů a evropských veteránů objevují i jezdci mladší.

A teď k tomu nejdůležitějšímu, soupeření o titul mistra světa. O tom, že ho získá někdo z ruských jezdců, asi pochyboval už na začátku seriálu málokdo. Nesporným favoritem byl  šampión z roku 2013 Danil Ivanov, který má víc druhých míst v mistrovství světa než Nikolaj Krasnikov titulů!  Start sezóny se mu povedl a do Berlina přijel s dobrými vyhlídkami na zisk druhého  titulu. Jenomže už  tam zakopl,  začal ztrácet body vinou ztráty výkonu motocyklu anebo v semifinále a finále. Každopádně do Inzellu dorazil se ztrátou na vedoucí dvojici. Po nizozemském Assenu sice ztrácel sice jenom tři body na Dmitrije Chomiceviče a dva na Dmitrije Koltakova, ale tu ztrátu už nedokázal smazat. V Inzellu se dařilo obojím soupeřům a Danil Ivanov nenašel na ně účinnou taktiku a nakonec titul nezískal.

Dmitrij Chomicevič byl v lepší pozice a dařilo se mu víc až do sobotního finále. Tam nepochopitelně hrubě chyboval a byl vyloučen za předčasný start a přetržení startovací pasky. Špatná zpráva pro Chomiceviče, ale skvěla záplata pro diváky. Příležitosti se chopil soujmenovec Dmitrije Koltakov, kterého pro změnu doprovázel slavný Nikolaj Krasnikov  a před nedělním startem vše bylo pořád otevřené. Jenomže sympaticky Chomicevič zachoval hladnou hlavu a k finální jízdě přijížděl k startovací pasce s komfortním tříbodovým bodovým náskokem. Vítězství Koltakova a propad Chomiceviče by vedl k rovností bodu, jenomže leader toho nedopustil. Chomicevič odstartoval nesmírně odvážně a jako pravý mistr po tři kola vedl finálovou jízdu. Pak možná zvítězil rozum a nehal se předjet jedoucím vabank  Koltakovem. Pak jel poslední kolo takticky obrannou stopou a ani mu moc nevadilo, že na čáře ho předjel i Igor Kononov. Bod bohatě stačil k zisku titulu.

Ledaři nezklamali a odjeli skvělé mistrovství plné zvratů a dramatu. Nejsou to žádní gladiátoři, kteří by si zahrávali se smrtí. Naopak, jsou to neohrožení sportovci, kteří dobře vědí hranice možného a nebojí se pochybovat se těsně u nich. Snad není lepší podívaná než rychle jedoucí ohrotovaná motorka na hraně ledového oválu s jezdcem vysedlým nad betonovým vnitřkem oválu. Pro Čechy o to hezčí, předvádí-li ji Jan Klatovský.

 

A na to se těšmě i za rok!

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov