Pardubice – 17. října
Jaroslav Petrák plánoval rozlučku s letošní sezónou původně na příští sobotu. Jenže ve Svítkově je ten den jiná soukromá akce. Proto došlo k přesunu na neděli. Čas bude teprve upřesněn. Nepůjde o žádný závod ani v recesistické podobě. Na plochodrážních strojích se mají svézt především mechanici. A byť nepůjde o podívanou primárně určenou pro veřejnost, nikdo z příchozích nebude dozajista vykázán.
Kostěnice – 15. října
Po červencovém Srandamači plánují v Kostěnicích tradiční Rozlučku. Původně ji měli v plánu v sobotu šestadvacátého října, jenže ve stejný den plánují akci obdobného charakteru ve Svítkově. Logický krok byl proto přesun na neděli sedmadvacátého. Protože se v noci změní čas na klasický středoevropský, bude se začínat již úderem třinácté hodiny.
Sezóna je prostě u konce. S tím nenadělá nikdo nic. Jedině jaro pětadvacátého roku. A třeba se pochlapí i zimní bratříčci a nebudou se jen hřát u ohně dvanácti měsíčků. Minulý týden nabídl skvělý Tomíčkův memoriál a úchvatný víkend v Kopřivnici a v Žarnovici. Čeští a slovenští plochodrážníci se však během něho objevili také za hranicemi.
Letošní MACEC Cup se svrknul na pouhé dva závody, protože mítink v Braile plánovaný na tuto sobotu byl odvolán kvůli záplavám. Před pardubickým vrcholem se jelo v sobotu ve Swietochlowicích. V rozjezdu o vítězství Andrej Karpov porazil Marcela Kowolika, třetím na pódiu byl Roman Kapustin.
Z našich se nejlépe umístil Jan Jeníček. Skončil osmý (X M 2 3 2 = 8). Jaroslav Petrák byl desátý (1 1 1 2 1 = 6), Jan Hlačina dvanáctý (1 2 1 0 0 = 4), David Hofman šestnáctý (0 1 0 0 1 = 2) a Filip Kasan sedmnáctý (0 0 0 E 0 = 0).
V neděli se uzavřela volným mezinárodním podnikem v Murecku letošní chudičká sezóna v Rakousku. Místo šestnácti borců jich nakonec přijelo jen dvanáct. Pořadatelé změnili rozpis, jenž vyvrcholil finálovou jízdou s pořadím Maric Ivačič, Daniel Gappmaier, Nicolo Percotti a Nicolas Vicentin.
Hlavní závod doprovázely dvěstěpadesátky. Sešlo se jich šest a jejich finále skončilo pořadím Sven Cerjak, Tilen Bračko, Karel Průša (0 2 1 1) v základní části) a Gregor Zorko.
Pardubice – 14. října
Na úvod neměl optimálně nastavený motocykl. A v rozjížďce s číslem dvě jej v úvodním nájezdu předčil Marcel Kowolik. Polák upaloval za prvních ze svých pěti dnešních vítězství a také celkový primátem v letošním krátkém MACEC Cupu. Jan Jeníček si v depu se svým tatínkem Jiřím ujasnili set up. Od té doby neznal ve skóre jinou číslovku než trojku. Druhý stupínek pódia neměl ale jistý až do poslední jízdy. Pakliže by jej v rozjížďce s číslem dvacet porazil Roman Kapustin, oba by museli do rozjezdu s Bartoszem Szymurou. Pardubický junior ale takové hypotézy odmítl a vítězstvím stylem start – cíl se vyhoupnul pro stříbro. Doprovodný mistrovský podnik dvěstěpadesátek se stal kořistí Maksymiliana Pawelczaka. Český šampión Adam Nejezchleba jezdil ve finále druhý. Jenže motocykl nastavený na rychlý start se neukázal jako dostatečně rychlý a jeho pronásledovatelé jej postupně předjeli.
Spěchalo se, spěchalo. Až tak, že doprovodný mistrovský závod dvěstěpadesátek začal o pět minut dříve před avizovaným začátkem MACEC Cupu. Chyběl vítěz sobotních Swietochlowic Andrej Karpov, nepřijel ani Mateusz Pacek, jenž právě v úvodním díle středoevropského poháru jel svůj první letošní závod.
Navzdory dalším improvizacím ve startovní listině jsme viděli skvělý poslední oficiální závod této sezóny v Čechách. Bartosz Szymura se stal jeho prvním vítězem. Jaroslav Petrák jezdil druhý, jenže přetržený primární řetěz jej poslal k zemi v poslední zatáčce.
Než se posbíral a došel s motocyklem do cíle, dva body mu stačil sebrat Roman Kapustin. Vzápětí nelépe odstartoval Jan Jeníček. Ale v prvním nájezdu byl před ním Sebastian Kowolik, který jako jediný z úvodních vítězů protáhnul sérii své neporazitelnosti i do druhé série.
„Mám moc těžkou motorku, musíme jít o zub vejš. A taky to nebyl lehkej soupeř.“
Sebastian Kowolik do rozjížďky s číslem sedm odpálil jako z děla. Za sebou měl celou armádu pětibodových pronásledovatelů. Bartusz Szymura, Romna Kapustin, Mateusz Kacper Grzelak a Jan Jeníček. Pardubičan v páté jízdě odstartoval na Bartosze Szymuru poté, co Dominik Hrbek odtlačil z roštu motocykl s prasklou spojkou.
Jan Jeníček musel v rozjížďce s číslem deset startovat dvakrát. V prvním případě totiž pokračovala smůla Jaroslava Petráka, který upadl v prvním oblouku. Podruhé měl vrch Andrei Popa, ovšem Pardubičan jej objel v úvodním výjezdu.
Mítink nabral zpoždění, když traťová parta musela vyměnit nafukovací mantinel, který propíchnul Milen Manev v jedenácté jízdě. Pak v rychlém sledu zahrál Marcel Kowolik dvě velká sóla. S dvanácti body byl na nejlepší cestě k vítězství. Ve třinácté jízdě s ním ztratil bod i Bartosz Szymura, což byla dravá voda na mlýn Jana Janíčka.
V rozjížďce s číslem patnáct neměl za soupeře nikoho než statečného hobíka Jana Buňku, jemuž Hynek Štichauer pomáhal nejen s motocyklem, ale také s křečemi v rukou. Marcel Kowolik zkompletoval v osmnácté jízdě patnáctibodové maximu. A Jan Jeníček měl na dohled druhý stupínek pódia. Potřeboval však vyhrát rozjížďku s číslem dvacet.
Pakliže by byl druhý, jel by rozjezd s třináctibodovým Bartoszem Szymurou a Romanem Kapustinem. Ukrajinec ale nakonec porazil již s vylétnutím pásky. Poslal jej na třetí stupínek a sám si šel stoupnout na druhý.
Nebylo ještě ani pět, když Maksymilian Pawelczak projel cílem rozjížďky s číslem jedna. Vzápětí jej okázalostí svého sóla napodobil Sven Cerjak. Slovinci a Poláci měli opět hrát prim v českém šampionátu dvěstěpadesátek.
Luboš Hromádka a Karel Průša sbírali zkušenosti, Petr Marek laboroval s elektrickým okruhem a šel raději na druhý motocykl. A Adam Nejezchleba dojel v rozjížďce s číslem dvě poslední. Do finále proto pro něho nevedla dráha kompromisů.
A on je nedělal. Ve třetí jízdě vyhrál stylem start – cíl před Gregorem Zorkem a Tilenem Bračkem. Sedmá jízda byla klíčová a on v ní nechal za sebou Karola Szmyda. V rozjížďce s číslem deset ovšem nestačil na suverénního Maksymiliana Pawelczaka.
„Měl jsem to hodně nastavený na start. Nečekal jsem, že pojedou po tom venku. Moje chyba. Užil jsem si závod, bylo to zlepšení po Žarnovici. První jízda a finále se nezadařily. Bylo to nahoru a dolů.“
S osmi body na kontě nebyl Adam Nejezchleba vůbec přesvědčený o svém postupu do finálové jízdy. Jenže ono ano, pátý Gregor Zorko na něho ztratil bod. A tak se mohl chystat na boj o pódium. Jeho začátek mu vyšel skvěle.
Odstartoval hned na Maksmylianem Pawelczakem. Jenže ve druhém kole jej objel Karol Szmyd. O okruh později se před Čecha za navlas totožných okolností dostal rovněž Sven Cerjak. Adam Nejezchleba se přesto na pódiu objevil. A sice při vyhlašování celého šampionátu, kde obhájil titulu.
„Dráha pěkná,“ pochvaloval si Jan Jeníček. „Ale neuměli jsme se na ní napasovat. Jak techniku, tak i nastavení v hlavě. Motorka jela dobře, druhý místo na konci sezóny není špatný.“
„Přední řetěz, kdybych doje druhej, byl bych na bedně,“ připomínal Jaroslav Petrák svou úvodní smůlu. „Dobrý, bavilo mě to. Za dnešek jsem si vybral smůlu za celou sezónu. Řetěz, lamely, koš na spojku, deflektor… A ještě kšilt na helmu.“
„krásný jízdy, jedna vyhraná, byla to paráda,“ nechal se slyšet David Hofman. „Držel jsem si to až do cíle. Dobrý závody.“
„Nemoh‘ jsem na ruku,“ připouštěl Jan Buňka. „Ale díky Hynkovi, že jsem dojel poslední jízdu. Udělal mi rychlou rehabilitaci předloktí. Rád jsem si splnil sen svýzt se na dráze v Pardubicích.“
| 1. Marcel Kowolik, PL | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Jan Jeníček, CZ | 2 3 3 3 3 | 14 |
| 3. Bartosz Szymura, PL | 3 2 3 2 3 | 13 |
| 4. Roman Kapustin, UA | 2 3 2 3 2 | 12 |
| 5. Andrei Popa, ROM | 2 2 2 1 3 | 10 |
| 6. Jaroslav Petrák, CZ | 1 3 X 3 2 | 9 |
| 7. Jan Hlačina, CZ | 3 1 2 2 1 | 9 |
| 8. Milen Manev, BG | 2 2 1 2 2 | 9 |
| 9. David Hofman, CZ | 1 1 3 0 1 | 6 |
| 10. Volodymyr Zlaman, UA | 1 1 1 1 2 | 6 |
| 11. Kacper Mateusz Grzelak, PL | 3 2 F – – | 5 |
| 12. Filip Kasan, SK | 0 1 2 F 1 | 4 |
| 13. Dominik Hrbek, CZ | 1 – 1 1 1 | 4 |
| 14. Jan Buňka, CZ | 0 F 0 2 0 | 2 |
Poznámka: Kacper Mateusz Grzelak nahradil Jana Heleniaka, z původně přihlášených dále nestartovali Mateusz Pacel, Andrej Rozaljuk a Andrej Karpov
| TOT | FIN | ||
| 1. Maksymilian Pawelczak, PL | 3 3 3 3 | 12 | 1. |
| 2. Karol Szmyd, PL | 2 2 3 2 | 9 | 2. |
| 3. Sven Cerjak, SLO | 3 2 3 3 | 11 | 3. |
| 4. Adam Nejezchleba, Liberec | 0 3 3 2 | 8 | 4. |
| 5. Gregor Zorko, SLO | 1 2 2 2 | 7 | |
| 6. Tilen Bračko, SLO | 2 1 1 1 | 5 | |
| 7. Karel Průša, Slaný | 1 1 2 0 | 4 | |
| 8. Petr Marek, Praha | – 1 1 1 | 3 | |
| 9. Luboš Hromádka, Pardubice | 0 0 0 1 | 1 |
| KRŠ | LIB | PCE | LIB | PCE | TOT | |
| 7.4. | 28.7. | 7.8. | 24.8. | 14.10. | ||
| NC Sven Cerjak, SLO | 16 | 20 | 12 | 20 | 16 | 84 |
| NC Karol Szmyd, PL | 11 | 14 | 20 | 20 | 18 | 81 |
| NC Gregor Zorko, SLO | 9 | 16 | 16 | 18 | 18 | 63 |
| 1. Adam Nejezchleba, Liberec | – | 12 | 18 | 11 | 14 | 55 |
| NC Maksymilian Pawelczak, PL | 14 | 18 | – | – | 20 | 52 |
| NC Tilen Bračko, SLO | 10 | 10 | 6 | 12 | 11 | 49 |
| 2. Karel Průša, Slaný | (6) | 11 | 7 | 14 | 10 | 48 (42) |
| 3. Petr Marek, Praha | (5) | 9 | 9 | 9 | 9 | 41 (36) |
| 4. Luboš Hromádka, Pardubice | (2ú | 7 | 8 | 8 | 8 | 33 (31) |
| NC Maksymilian Kostera, PL | – | – | 14 | – | – | 14 |
| NC William Cairns, GB | 20 | – | – | – | – | 20 |
| NC Janek Konzack, D | 18 | o | – | – | – | 18 |
| NC Villads Pedersen, DK | 12 | – | – | – | – | 12 |
| NC Kacper Sobkowiak, PL | – | – | 11 | – | – | 11 |
| NC Kevin Melato, I | 3 | 8 | – | – | – | 11 |
| NC Igor Kordun, PL | – | – | 10 | – | – | 10 |
| NC Nicolas Hohlbein, USA | 8 | – | – | – | – | 8 |
| NC Zoltan Lovas, H | 7 | – | – | – | – | 7 |
| NC Brando Lunardi, I | 4 | – | – | – | – | 4 |
Poznámka: Poznámka: klasifikováni jsou držitelé licencí AČR, bodový klíč za umístění v závodech 20 – 18 – 16 – 14 – 12 – 11 – 10 – 9 – 8 – 7 – 6 – 5 -4 – 3 – 2 – 1; jeden nejhorší výsledek se škrtal; o = omluven ze závodu; seriál byl také šampionátem Slovinska
Pardubice – 14. října
Po včerejší extralize v Žarnovici nezbývá v českých šampionátech příliš mnoho medailových sad na rozdávání. Vlastně jen dvě. V sobotu bude na malé Markétě dekorován šampión stopětadvacítek na minioválech. A dnes nejlepší mezi dvěstěpadesátkami. Poslední mistrovský podnik čtvrtlitrů se stane rámcovým závodem MACEC Cupu, jenž po sobotních Swietochlowicích vyvrcholí svým druhým díle. Má ve startovní listině pět Čechů a dalšího v roli náhradníka.
| MACEC Cup: |
| 1 Bartosz Szymura, PL |
| 2 Jaroslav Petrák, CZ |
| 3 Mateusz Pacek, CZ |
| 4 Roman Kapustin, UA |
| 5 Jan Jeníček, CZ |
| 6 Volodymyr Zlaman, UA |
| 7 Marcel Kowolik, PL |
| 8 Filip Kasan, SK |
| 9 David Hofman, CZ |
| 10 Andrej Rozaljuk, UA |
| 11 Jan Hlačina, CZ |
| 12 Andrei Popa, ROM |
| 13 Andrej Karpov, UA |
| 14 Jan Heleniak, PL |
| 15 Milen Manev, BG |
| 16 Jan Buňka, CZ |
| 17 Dominik Hrbek, CZ |
| MR 250 ccm: |
| 1 Luboš Hromádka, Pardubice |
| 2 Karel Průša, Slaný |
| 3 Tilen Bračko, SLO |
| 4 Maksymilian Pawelczak, PL |
| 5 Adam Nejezchleba, Liberec |
| 6 Karol Szmyd, PL |
| 7 Gregor Zorko, SLO |
| 8 Sven Cerjak, SLO |
| 9 Petr Marek, Praha |
| 10 neobsazeno |
Kopřivnice – 12. října
Richard Dufek někdy po obědě přehlédl hlavní tribunu kopřivnického stadiónu Emila Zátopka. Konstatoval, že diváků je možná méně než obvykle. Ale depo a okolní prostory praská ve švech. Měl pravdu, na Happy End Josefa France dorazila spousta lidí. Mezi nimi i tací, kteří by cestu autem nebo vlakem na běžný závod do Kopřivnice nevážili. Tím spíše na pouťák. Rozloučení s plochodrážní legendou si ujít nenechali, třeba i za řidítky plochodrážního motocyklu. Josef Franc se nakonec prohnal vítězně cílem finálové rozjížďky. Přenechal ale stupínky pódia trojici za sebou, jež startovala s handicapem patnácti metrů. Ono o výsledky tolik nešlo, ve své podstatě vyhrál každý, kdo dorazil.
Byl všude po celém městě. Jeho tvář se usmívala z plakátů a zvala na Happy End s jeho bezmála třicetiletou plochodrážní kariérou. Depo se zatím plnilo lidmi, kteří by jinak do Kopřivnice na obyčejný pouťák nedorazili. Dokonce vlakem napříč republikou. Vidět Josefa France naposledy v ostré akci jim za to dozajista stálo.
Rozlučka Josefa France měla svůj časový harmonogram. Ale ten se nakonec měnil pod taktovkou jediné velké improvizace. Kdo by se ovšem mračil, když se had zájemců o autogramy všech startujících před velkoprostorovým stanem věnovaným společností MPM protahoval do nekonečna.
Richard Dufek při pohledu na hodinky při autogramiádě:
„Budeme mít zpoždění.“
Zpoždění nedalo dohromady více než půlhodinky. Konečně se šlo na nástup. Nejen patnáctka plochodrážníků, která měla účinkovat v posledním závodě aktivní kariéry Josefa France. Ale také ti, kteří přestali závodit o poznání dříve.
Jiří Štancl ve své typických žlutých barvách. Jeho syn Jiří v zelených. Svou starou kombinézu chtěl provětrat rovněž Richard Wolff. Lukáš Dryml přijel do Kopřivnice se svým Harleyem. Prezentoval se v motorkářském outfitu. Ve vložených jízdách měli participovat také Radek Bambuch a Milan Moravec.
Jako poslední vyrazil z depa sám oslavenec. Před sebe si na motocykl posadil svou dcerušku Gitu. Aplaus byl bouřlivý. Nástup ve slunečné sobotě okázalý. Josef Franc převzal četné dary. A mohlo se začít závodit.
I když ono se závodilo již na nástupu. Vyndat, otočit a namontovat nazpět. Takový byl úkol proto trojici mechaniků. Nejpohotovější se ukázal Štafan Valkovič. Slovák v tomto ohledu předčil Filipa Šiteru a Jiřího Georgieva.
Poté už mluvily plochodrážní pětistovky. Speciální návštěvníci jezdili své vlastní jízdy. Jiří Štancl starší jel po bezmála čtyřicet letech zase na některém z našich stadiónů. Motocykl vypůjčený od Milana Moravce přivedl do cíle jako první.
Druhý Richard Wolff jezdil i nadále, kdežto nejlepší český plochodrážník všech dob se přesunul do prostor depa. Po úvodní jízdě nepokračoval ani jeho syn. A Josef Franc, jenž s velikány v první jízdě odstartoval, se soustředil na hlavní klání, kdežto Radek Bambuch a Milan Moravec se na exhibiční rozjížďky teprve těšili.
Daniel Klíma vypráví o svém pádu v rozjížďce s číslem tři:
„Nečekal jsem to, zaskočilo mě, co se stalo.“
Závod dvojic byl poněkud zamotaný. Josef Franc totiž nefiguroval v sestavě žádné z dvojice. Ale do každé z nich jednou nakouknul. Naproti tomu za pražskou Markétu startoval stabilně Jan Kvěch, který v průběhu odpoledne kromě vlastního oslavence, vystřídal ještě šest dalších parťáků.
Jan Kvěch pustil před sebe Josefa France před cílem čtvrté jízdy. Gentlemanské gesto završilo maximální triumf Markétě nad Berwickem. Jeho barvy hájili stabilně Leon Flint, jehož dědeček kdysi působil jako mechanik Josefa France, a Jakub Oleksiak.
Gesta přednosti v jízdě rozhodně nebyla obvyklá. Bojovalo se na ostří nože. Bruno Belan zahučel pod nafukovačky v v první zatáčce druhé jízdy. Hned vzápětí Daniel Klíma prohrál duel o vítězství s Hynkem Štichauerem, když post leadera ztratil pádem v závěrečném oblouku.
Dramatické momenty nešlo spočítat. Zdeněk SImota dorazil bez avizovaného Jana Holuba v roli mechanika už o půl dvanácté. V rozjížďce s číslem šest proháněl vedoucí tandem Josef Franc až do cíle. Jan Macek hned nato zaskočil vedoucího Jana Kvěcha spodní stranou druhé zatáčky ještě v úvodním okruhu.
Adam Bubba Bednář zase ustál wheelie v prvním výjezdu rozjížďky s číslem šestnáct, v jejímž cíli byl dříve než Jana Macek. Jan Kvěch se pro změnu nerozpakoval vsadit svůj motocykl na druhého nájezdu třetího kola devatenácté jízdy pod Jaroslava Vaníčka. Ale to už Adam Bubba Bednář mířil za triumfem.
V konečném součtu slavila triumf Kopřivnice. Jen Macek a Hynek Štichauer jí ruku v ruce s jedním třetím místem Josefa France přivezli nejvíce bodů. Septet pražské Markéty bral druhé místo. Třetí příčka připadla Newcastlu Adama Bubby Bednáře a Jaroslava Vaníčka. Pochopitelně také Josefa France, který v průběhu odpoledne střídal nejen týmy, ale také svoje vlastní kombinézy.
Jan Kvěch na téma finálové jízdy:
„Neporazil jsem Pepu, myslím, že jsme se rozloučili krásně.“
Čekal jej ještě jeden výjezd na ovál. A sice ve finálové jízdě nejlépe skórujících jednotlivců. On jediný v ní měl předem jisté místo. Na vnitřním poli startovního roštu, zatímco trojice jeho soupeřů se postavila na trestnou čáru o patnáct metrů dozadu.
Josef Franc vskutku odstartoval jako první. Za ním Jan Kvěch, Adam Bubba Bednář a Jan Macek. Bojovali sami se sebou. Ale předjet legendárního závodníka na první pozici se jim nechtělo. Adam Bubba Bednář nakonec v posledního objel Jana Kvěcha.
Dokázal protnout metu před svým starším klubovým kolegou a přitom neohrozit Josefa France. Ten se ale vzdal vítězství. Než akce pokračovala volnou zábavou do nočních hodin, na pódium se postavili trio Adam Bubba Bednář, Jan Kvěch a Jan Macek.
„Počítal jsem, že budu s klukama víc závodit,“ netajil se Josef Franc.. „Ale Kopřivnice je veliká. Gentlemansky jsem vyhrál dvě jízdy.“
„Pepa to měl krásně vymyšlený,“ vyseknul Adam Bubba Bednář poklonu. „Byla to sranda. Já si ten závod užil. Ve finále vyhrál Pepa. Byl sakra rychlej.“
„Jsem strašně rád, že jsem tady mohl startovat,“ neskrýval Jan Kvěch. „Pepa mi toho předal hodně. Doufám, že ve Speedway Grand Prix spolu budeme super tým.“
„Vítězství, to je jasný,“ bilancoval Hynek Štichauer týmový primát své Kopřivnice. „Pepa to měl hezký. Člověk si představí, kolik úsilí ho to stálo. Jsem rád, že jsem tady mohl jezdit. Dráha bezva, super tým, bezva závod.“
„Ve finále jsem rád, že jsem tu moh‘ bejt s Pepou a pěkně se s ním rozloučit,“ netajil se Zdeněk Simota. „Já sám oficiálně kariéru neukončil, až to ohlásím, že se budu loučit, snad taky přijede. Zazávodil jsem si, ale je znát, když kluci sedí na motorce jednou, dvakrát za tejden. Já byl na pásce plonkovej a ruce mě od druhýho kola bolely, tak jsem se do větších akcí nepouštěl. Dělat trojky jsem sem rozhodně nepřijel.“
| 1. SPT Profil Kopřivnice | 27 | |
| Hynek Štichaeuer | 3 1 2 2 – 2 | 10(3) |
| Jan Macek | 2 3 3 3 2 3 | 16/1) |
| Josef Franc | 1 | 1(1) |
| 2. Markéta Praha | 23 | |
| Josef Franc | 3 | 3 |
| Jan Kvěch | 2 2 3 3 3 2 | 15(1) |
| Jakub Valkovič, SK | 0 | 0 |
| Jaroslav Vaníček | 1 | 1 |
| Kacper Tkocz, PL | 2 | 2 |
| Hynek Štichauer | 2 | 2 |
| Burno Belan | 0 | 0 |
| 3. Newcastle Diamonds | 21 | |
| Adam Bubba Bednář | 3 2 3 3 3 3 | 17 |
| Jaroslav Vaníček | 1 0 – 1 0 1 | 3 |
| Josef Franc | 1 | 1 |
| 4. Eldarna Huddnge | 20 | |
| Daniel Klíma | F 2 2 2 3 3 | 12(1) |
| Jakub Valkovič, SK | 1 – 0 0 2 2 | 5(2) |
| Josef Franc | 3 | 3 |
| 5. Sheffield Tigers | 15 | |
| Matouš Kameník | 3 1 1 1 0 0 | 6 |
| Kacper Tkocz, PL | 1 3 3 – 1 1 | 9 |
| Josef Franc | 0 | 0 |
| 6. Berwick Bandits | 9 | |
| Leon Flint, GB | 2 1 2 0 1 3 | 9 |
| Jakub Oleksiak, PL | – 0 0 1 0 1 | 2 |
| Josef Franc | 0 | 0 |
| 7. Plymouth Devils | 9 | |
| Zdeněk Simota | 2 1 2 1 2 1 | 9 |
| Bruno Belan | 0 0 0 0 0 – | 0 |
| Josef Franc | 0 | 0 |
| TOT | FIN | ||
| NC Josef Franc, Praha | 0 3 3 1 0 1 0 | 8 | 1. |
| 1. Adam Bubba Bednář, Praha | 3 2 3 3 3 3 | 17 | 2. |
| 2. Jan Kvěch, Praha | 2 2 3 3 3 2 | 15 | 3. |
| 3. Jan Macek, Kopřivnice | 2 3 3 3 2 3 | 16 | 4. |
| 4. Daniel Klíma, Praha | F 2 2 2 3 3 | 12 | |
| 5. Hynek Štichauer, Pardubice | 3 1 2 2 2 2 | 12 | |
| 6. Kacper Tkocz, PL | 1 3 3 2 1 1 | 11 | |
| 7. Leon Flint, GB | 2 1 2 0 1 3 | 9 | |
| 8. Zdeněk Simota | 2 1 2 1 2 1 | 9 | |
| 9. Josef Franc, Praha | 0 3 3 1 0 1 0 | 8 | |
| 10. Matouš Kameník, Pardubice | 3 1 1 1 0 0 | 6 | |
| 11. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 1 0 0 2 2 | 5 | |
| 12. Jaroslav Vaníček, Praha | 1 0 1 1 0 1 | 4 | |
| 13. Jakub Oleksiak, PL | 0 0 1 0 1 | 2 | |
| 14. Bruno Belan, Slaný | 0 0 0 0 0 0 | 0 |
Poznámka: každý závodník si připisoval body také sám pro sebe, tři nejlepší startovali ve finále s handicapem patnácti metrů za páskou, u níž stál přímo nasazený Josef Franc; ten nakonec rezignoval na své vítězství ve prospěch svých soupeřů
| I. | Jiří Štancl, Richard Wolff, Jiří Štancl ml.; Josef Franc R |
| II. | Radek Bambuch, Milan Moravec |
| III. | Radek Bambuch, Richard Wolff |
| IV. | Richard Wolff, Milan Moravec |
| V. | Radek Bambuch, Milan Moravec |
| VI. | Radek Bambuch, Milan Moravec |
