Praha – 10. června
Jedno je jisté. O právě Mitas FIM Speedway Grand Prix České republiky se bude ještě dlouho mluvit a ještě déle vzpomínat. Vyprodaná Markéta se dočkala exkluzivního sportovního představení té nejvyšší úrovně. Plné překvapení a zvratů, že by stačily na dvouhodinový hollywoodsky trhák. Pověstnou třešničkou na dortu byl nejlepší výsledek českého závodníka na pražském oválu celé dosavadní historie. Ale to, co potěšilo nejvíce, byla skvělá, vyspělá a neústupná jízda Václava Milíka. Pojďme se za jedním z vrcholů domácí sezóny podívat ještě jednou a poněkud detailněji.
Ještě v pátek při tréninku Václav Milík trénoval oslavnou jízdu. V sobotu to už bylo vážné od samého začátku až do… Oslavné jízdy!
I během prezentace Václav Milík pečlivě zkoumal stav dráhy. Měla odehrát důležitou roli.
Zatímco při nástupu zdravili publikum Greg Hancock a Václav Milík si pečlivě prohlíželi trať. Dojeli až na bednu. Emil Sajfutdinov a Matej Žagar se na tréninku neobjevili a dopadli bídně. Příprava je pořád polovina úspěchu.
Greg Hancock si vyhledává americkou vlajku v davu a vždy se zastaví u fanoušků. Před i po mítinku.
Přitom první série jízd nenapověděla, co nás čeká tento příjemný letní večer. Každé drama, ale potřebuje gradovat a nebylo tomu jinak ani teď. V první jízdě z vnitřní dráhy perfektně odjel úřadující mistr světa a tímto ukázal svůj záměr odvrátit nepříznivý začátek sezóny. To se mu také povedlo, nakonec večera nejen, že vystoupil na druhý stupínek, ale co je momentálně možná důležitější, získal osmnáct z maximálně jednadvaceti možných bodů. Nejvíce ze všech účastníků.
Mentor Hancock a učeň Janowski. Pod vedením mistra vše jde lépe. Později Janowskeho výkony spíš klesaly.
Pak se podobný scénář odehrál ještě dvakrát za sebou. Rychlý start z vnitřní červené dráhy a až do cíle v pořadí po první zatáčce. Toto nepsané ustanovení nejdřív ve třetí jízdě porušil Jason Doyle, který protrhl pasku a právem byl vyloučen.
Zvědavost na nástup prvního náhradníka Josefa France natolik zaujala přítomné, že si možná málokdo všimnul při opakování na velké obrazovce, že předčasný výstřel ze startovní čary vyprovokoval pohyb dánské náhrady za pořád zraněného Nickiho Pedersena, Petra Kildemanda. Rozhodčí ale dával pozor a publikum prvně vidělo udělení žluté karty na Pražské Markétě. Pro pořádek, Josef Franc neodstartoval nejlépe, nechal se zavřít a po startu zůstal poslední. Bojoval ale statečně a jeho kola nebyla pomalejší od jezdců v čele. Zato se ale body nepřipisují. Opravdu škoda nepovedeného startu. Podobný průběh mělo pro oporu domácího extraligového týmu i repete v osmnáctí jízdě, takže první náhradník si žádný bod z dvou startů nepřipsal.
Poslední čtvrtá jízda první série byla první, v které nezvítězil jezdec z červeného startovního pole. A vnitřní dráhu vylosoval právě Václav Milik. Z čtvrtého pole nezadržitelně odstartoval vedoucí muž šampionátu a zároveň největší překvapení jeho dosavadního průběhu, debutant mezi stálými účastníky Patryk Dudek.
Václav Milík odstartoval druhý, ale Martin Vaculík ho dokázal předjet. Jeden bod však se hodil. Pardubičan se nakonec potkal s Martinem Vaculíkem ještě jednou, a sice v prvním semifinále. V něm to bylo mnohem důležitější, že si přehodilo místa na cílové čáře. S Patrykem Dudkem se Václav Milík pro změnu střetl ve finále. A toho také nechal za sebou.
Po úpravě dráhy ve druhé série se začaly dít věcí. Chris Holder na poslední chvilky přesedl na jiný motocykl a přijel na start těsně před rozsvícením zeleného světla. Odstartoval poněkud nepřipraven a v první zatáčce přetočil motocykl, uklouznul a rázem byl na zemi. Mimochodem to byl jediný pád večera a dopadl bez jakékoliv důsledků, mimo vyloučeni Australana.
Velká hvězda československé ploché dráhy Jiří Štancl vzpomíná, jak se vždycky snažil přijet na start co nejdřív, pokud možná první. Upravit si pole, soustředit se a co nejlépe odstartovat. Dávalo mu to obrovskou výhodou. Když viděl Chrise Holdera poroučet se, asi musel kroutit hlavou, jelikož působil jako pozorovatel na startu. Měl sledovat, zda páska vyskakuje rovnoměrně a naštěstí po všech třiadvacet jízd včetně několika opakování nemusel zasahovat.
Na opakovaném startu ve třech nakonec profitoval Antonio Lindbäck. Greg Hancock svůj skvělá start nezopakoval a rodák z Ria po dvou jízdách měl komplet šest bodů. Před tím musel svést vytrvalý souboj s Patrykem Dudkem, kterého pak předjel i Greg Hancock. Švéd závody skončil až v semifinále, což nejenom, že je jeho nejlepší letošní výsledek, ale určité mu vrátil část ztracené sebedůvěry.
V sedmé jízdě na start dostal Václav Milík. Po vyskočení pásky se nedal vytlačit a z první zatáčky vyjížděl jako první. Pak už vedoucí pozici nepustil. Domácí divoká karta poprvé dosáhla vítězství v jízdě SGP své kariéry. 4tyři body z dvou startů a začínalo to vypadat zajímavě.
V osmé jízdě se Tai Woffinden proháněl s Fredrikem Lindgrenem. Vítěz z Varšavy asi pořád ještě nevyléčil koleno a nakonec ho předjel i Niels Kristian Iversen. Devátou vyhrál Greg Hancock s přehledem, ale za jeho zády Jason Doyle zaútočil velice tvrdě na Emila Sajfutdinova. Postavil se mu do cesty a Rus po lehkém kontaktu měl co dělat, aby se nepřevrátil. Kdyby upadl, tak by určitě vítězem české velké ceny byl někdo jiný než Jason Doyle. Rozhodčí nezasáhl a Emil Sajfutdinov se propadl i za Mateje Žagara. A pak na jízdu rezignoval. Do konce závodu následně přidal jediný bod a skončil na dvou celkem.
Desátá jízda. Václav Milík vítězi v souboji s Bartoszem Zmarzlikem. Antonio Lindbäck s Fredriekm Lindgrenem, který měl defekt, zůstali daleko vzadu.
Se sedmi body se vidina semifinále se stává naprosto reálnou. Vítězné gesto Václava Milík dává najevo, že si sám závodník uvědomuje, jak vysokou hru hraje.
V další jízdě se Tai Woffinden se dotýká pasky. Příležitost dostává Matěj Kůs. Na startu jsou snad všichni čtyři závodníci v pohybu. Matěj Kůs se zastaví pravě v okamžiku, kdy páska výlety. Pražan nezískal žádnou výhodu, naopak sám se potrestal, takže jízda pokračuje.
Matěj Kůs se drží soupeřů, na bod to nestačí. Přesto byl rovnocenným protivníkem.
V třinácté jízdě Piotr Pawlicki předvádí dokonalý start. Perfektní reflex, skvělé provedení. Rozhodčí je ale jiného názoru a jízdu zastavuje. Opakování na velkoplošné obrazovce Poláka neusvědčila, nicméně páska warning se přilepuje na závodníkovo jméno. Piotr Pawlicki vyhrává.
Čtrnáctá jízda. Jason Doyle vynáší Bartosze Zmarzlika. Má tak dobře nastavenou motorku, že z posledního místa po první zatáčce nakonec vyhrává.
V šestnácté a sedmnácté jízdě se má rozhodnout o postupu Václava Milika do semifinále. Pokaždé má za soupeře mistra světa. Nejdřív podléhá Chrisu Holderovi, ale poráží zdemoralizovaného Emila Sajfutdinova a Nielse Kristiana Iversena. Postup je nadosah.
V další jízdě mistrů světa jsou hned dva. Úřadující Greg Hancock a Tai Woffinden. Václav Milík prohrává s oběma, ale bod na Petera Kildemanda znamená postup do další fáze. Senzace je na světě.
Pak přišla na řadu osmnáctá jízda a v ní Piotr Pawlicki na třetím startovním poli evidentně ukradl start a po předchozím varování se stává prvním vyloučením podle nových pravidel. Když blikala červená světla, Polák už musel vědět, že je diskvalifikován.
Situaci nejlépe popsal trenér Poláků Marek Cieslak: „Ať byl první trest sporný, po jeho uložení Pawlicki nepochopitelně riskoval“. Poitra Pawlickeho incident stál dozajista místo v semifinále. V osmnácté jízdě ho nahradil ho Josef Franc. Ani nyní nezůstává daleko vzadu, ale opět končí bez bodů.
Ve stejně jízdě se Matej Žagar s Bartoszem Zmarzlikem několikrát střídají na druhém místě. Souboje nejsou zrovna čisté. Po finiši na sebe najíždějí motocykly, ale zůstává to bez povšimnutí. Ztracený bod bude chybět Bartoszi Zmarzlikovi k postupu.
Předposlední start základní části se stává kořisti Fredrika Lindgrena. Švéd se raduje skoro jako po vítězství ve Varšavě. Asi nedoléčené koleno bylo větším handicapem, než byl ochoten přiznat.
V poslední jízdě vítězný Martin Vaculík a druhý Jason Doyle bodují, jak potřebují. Niels Kristian Iversen nejdřív ulil start, ale podruhé už dával velký pozor. Získal bod, ale s celkovým skóre třech bodů skončil mezí poraženými.
První semifinále kontroloval Greg Hancock. Václav Milik na začátku přemohl Martina Vaculíka. A když získal mírnou převahu, pustil se i do Američana. Útok mu napoprvé nevyšel. Greg Hancock o něm už věděl. A pardubická hvězda velice rozumně upustila od dalších útoků v zájmu bezpečného postupu do finále.
Před závodem by si na Čechův postup vsadil jen málokdo. Ruku na srdce, kdo z vás?
Druhé semifinále je jasnou záležitostí dvou jezdců. Patryka Dudka a Jasona Doyla.
Ještě ale nebyl vyloučen. Když Craig Ackroyd, rozhodčí závodů, jízdu zastavil, Australanovi se asi hodně ulevilo, že ve třetí jízdě přetrhl pasku. Kdyby dostal varování, by znamenalo sbohem finále. Nyní ale muselo skončit jako v dobrém filmu. Jason Doyle nezklamal a dotáhl drama do šťastného závěru.
Patryk Dudek v základní části porazil všechny finalisty. Nakonec ale skončil čtvrtý. Poslední tři jízdy Václav Milík potkával Grega Hancocka. Ani jednou ho neporazil, přesto skončil na bedně. Ať by se nám určitě líbil happy end v podání Václava Milíka, i tento konec byl šťastný. Ale vyhráli vlastně všichni.
Považte sami. Jason Doyle zvítězil v závodě, který začínal naprosto špatně. Greg Hancock má nejvíce bodů a vrátil se do první osmičky. Václav Milik jako divoká karta vystoupil na pódium. Markéta Praha vyprodala stadion, důsledně prosazovala momentálně nejlepšího závodníka a ten se jim po třech letech skvěle odvděčil. Diváci zažili skvělý závod. A ti jsou ty nejdůležitější v každém sportu.
Od teďka budeme zvědaví, kdy ten Vašek bude znovu na bedně v Grand Prix? Jediné, co zbývá, aby se naučil porážet mistry světa. Body, krom ve své první jízdě, ztratil jen s nimi a s Jasonem Doylem ve Finále. Ale o něm se vážné spekuluje jako o budoucím mistru světa. Tak na ně!
Foto: Kiril Ianatchkov
