Pardubice – 29. června
Od loňského návratu systému čtyřutkání má extraliga odjeto doposud dohromady jedenáct závodů. Pouze dvakrát se ovšem z vítězství radoval domácí tým. Poprvé se tak stalo loni v dubnu ve Svítkově, podruhé před třemi týdny ve Slaném.  Potřetí bychom se mohli dočkat dnes. Konec konců Východočeši jsou vesměs favorizováni pro dnešní čtvrté kolo na svém domácím stadiónu, nicméně okolnosti přerušení posledního závodu jsou ještě přetřásanou událostí. Slaný se však odlišuje od svých protivníků i v mnoha dalších ohledech, což z něj činí něco na způsob zabijáka rutiny extraligových čtyřek.

 

Pardubice – klasika v sestavě i předzávodních komentářích

Pakliže bychom obě sezóny, kdy se extraliga opět jezdí dle formule čtyřčlenných družstev, spojili do jediné, jsou Pardubice permanentně v jejím čele. Dostali se tam loni v dubnu, kdy vyhráli úvodní kolo ve Svítkově. Jak již bylo řečeno v úvodu šlo o poslední triumf nějakého týmu před domácím publikem až do předchozího extraligového kola před třemi týdny ve Slaném. Přitom však Pardubičané se mohli cítit předčasným koncem nejvíce poškozeni. Slaný je totiž vystřídal na čele ve třinácté jízdě, kam Lubomír Vozár musel poslat Josefa Nováka k jeho třetímu povinnému startu, zatímco Milan Mach vyplnil prázdné místo v sestavě náhradníkem Adrianem Miedzinskim.

„Svedli to na manažery, to je vždycky nejjednodušší,“ reaguje Lubomír Vozár na otázku na průběh mimořádného zasedání jury ve Slaném. „Nechtějí jezdci, ale svedou to na nás. Já hlasoval poslední, nemělo význam postavit se proti. Navíc se to tam dohadovalo a byla už tma. Je to už za námi.“

Takže vítězné doutníčky ze Slaného se budou kouřit až dneska? „To se neví, každý závod je jinej‘,“ odmítá roli favorita Lubomír Vozár, jehož ještě včera odpoledne zaměstnával trénink. „V pondělí pršelo, nemohl být trénink, tak se trénovalo včera. Kluci si něco zkusili, dráha u nás bude klasická, žádná hlubina.“

V otázce své sestavy Pardubice nepřekvapují, zůstávají věrny své filozofii ryze svého vlastního týmu, v němž se střídají jen startovní čísla podle barvy povlaků, zatímco jména jsou stále stejná. „Klasická sestava, nebudeme to měnit,“ říká Lubomír Vozár. „Někdo by musel být zraněnej‘ nebo dva závody špatnej‘. Nemám proto důvod měnit.“

Sestava:	1 Tomáš Suchánek, 2 Josef Novák, 3 Aleš Dryml, 4 Hynek Štichauer, 5 Václav Milík
Postavení v tabulce 2016:	leader
Bilance výsledků 2016:	2-1-0-0

 

BP Team – čekání na podzim se Zdeňkem Simotou

Extraligová koalice Plzně a Březolup se evidentně nenarodila pod šťastnou hvězdou. BP Team se prozatím ani v jednom ze třech uskutečněných závodů nesešel v optimální sestavě. A tak, i když se svým soupeřům v průběžné klasifikaci nakrásně přiblížil, medailové umístění mu stále uniká. Ve Slaném jim chybělo šest bodů, když se Martin Málek v roli žolíka vrátil z poslední třinácté jízdy se čtyřmi body.

„Dráha byla drobet těžší, ale nebezpečná nebyla,“ vrací se Vladimír Kosina o jednadvacet dnů zpátky. „Jestli se všichni kloní, že přerušení je pro zdraví jezdců, tak jsem samozřejmě pro to zdraví. Přiklonil jsem se k tomu. Ale nepamatuju se, že by se za nás na takové dráze nejelo.“

Dnes si vesty BP Teamu budou fasovat jen čeští závodníci, když se místo cizince v sestavě objevuje Radek Podhadský. „Snad něco ujedou, hlavně aby motorky vydržely, bude vedro,“ konstatuje Vladimír Kosina, aby vysvětlil absenci Michaela Härtela či Fritze Wallnera. „Jednou říkaj‘ to, jednou zase něco jinýho. Teďka tam dám Radka Podhadského. A od podzimu by možná jel všechny čtyři závody Zdeněk Simota, říkal, že by v září mohl bejt‘ zpátky z Anglie.“

Včetně dneska má BP Team rovnou pět příležitostí proměnit sen o stupních vítězů v realitu. „Bylo by hezký udělat bednu,“ zasní se kouč koaličního celku. „Uvidíme. Spíš se soustředíme na ten podzim. Jestli se ten Zdeněk vrátí, bude to posila jako hrom.“

Sestava:	1 Radek Podhadský, 2 Martin Málek, 3 Martin Gavenda, 4 Patrik Mikel, 5 Michael Hádek
Postavení v tabulce 2016:	čtvrtí
Bilance výsledků 2016:	0-0-0-3

 

Praha – defétismus nehrozí

Předčasného ručníku v ringu slánské extraligy mohli Pražané litovat ještě více než Pardubice. Na postavení leadera se pro východočeský tým nezměnilo vůbec nic. Borci z metropole skončili až třetí, takže nejenže ztrácejí na vedoucí Východočechy čtyři body, ale navíc se jim o poloviční hodnotu vzdálil také vítězný Slaný.

„Pech,“ odtuší Tomáš Topinka při zmínce o slánských událostech, aby se vzápětí rozohnil jako Ital při pohledu na dlaň se vztyčenými ukazováčkem a malíčkem. „Nechápu, co tam řešili! Nemělo se to zastavit,mělo se jet dál! Proč extra jury? Když budu v pozici rozhodčího, nezajímaly by mě cizí názory. Až kdyby dráha byla špatná, šel bych se zeptat na názory do depa. Devadesát devět procent lidí tam bylo pro to, aby se to zrušilo. Navrhoval jsem smykování, ale pořadatelé řekli, že to nejde. Tak jsem byl nakonec taky proti pokračování.“

Nicméně dnes se pojede úplně nový závod. Pražský manažer svou sestavu nezměnil, byť povolání cizince visela jako hrozba Damoklova meče nad jeho juniory ještě včera odpoledne při tréninku na Markétě. Nakonec ovšem ke změnám nemuselo dojít a Tomáš Topinka je vedle Lubomíra Vozára jediným koučem současné extraligy, k jehož sestavě se dá přiložit přídavné jméno klasická. Vzhledem k postavení v tabulce díky dvojici třetích míst z Plzně a Slaného, by ofenzíva byla na místě.

„Jsou to závody jako každý jiný,“ odmítá Tomáš Topinka myšlenku, že by měl řídit děravý Titanic nabírající vodu. „Pardubice jsou favoriti, jedou tam všichni dobře. Milíka maj‘ na pětce. Ale Pepe dokáže v Pardubicích závodit, Matěj taky, Zdeněk, když má svůj den. Smeták tam umí taky zajet, třeba se chytne i Škurla. Na závody nesmíš přijet odevzdanej‘.“

Sestava:	1 Zdeněk Holub, 2 Michal Škurla, 3 Matěj Kůs, 4 Ondřej Smetana, 5 Josef Franc
Postavení v tabulce 2016:	třetí
Bilance výsledků 2016:	0-1-2-0

 

Slaný – zlatý důl na rarity

Ukončení slánského závodu hrálo nejvíce do karet domácím, kteří se tak během nové historie extraligových čtyřek stali druhým týmem triumfujícím před zraky vlastního publika. To však vzhledem k nevyplněným kolonkám s výsledky sedmi jízd dávalo najevo spíše záporné emoce. Skutečnost, že se déšť řešil až po vítězství Adriana Miedzinskeho v rozjížďce s číslem třináct, nikoliv po skončení třetí série o pár minut dříve, dává živnou půdu konspiračním teoriím.

„Když jsem viděl, co sem leze za mraky, navrhoval jsem ukončit závod po dvanáctý jízdě,“ odmítá Milan Mach, že by se spřáhnul s Lenkou Felixovou, aby se začalo jednat o dalším osudu závodu ve chvíli, kdy se Slaný dostal do čela. „To vedly Pardubice. Když jsme se bavili, jestli jet nebo ne, řek‘ jsem, ať zavolaj‘ kluky, protože ti na tom jedou. Dráha nebyla dobrá už před závodem. Kdyby bylo osvětlení, mohlo by se počkat půl hodiny a bylo by to dobrý.“

Slaný je prozatím jediným celkem, který si letos vyzkoušel všechny tři stupínky pódia. A stejně pestrá bývá jeho sestava, do níž se po zranění vrací Jakub Jamrog, který se na nedělním ligovém vítězství své Lodže v Bydhošti podílel pěti body s jedním bonusem. Že ve středočeské sestavě zdomácněl Piotr Dziatkowiak, není už žádnou novinkou, ovšem na angažmá Bulhara Milena Maneva s českou licencí vyrazilo řadě lidí dech více než srážka s rozjetým expresem.

„Líbil se mi, když byl ve Slaným na Memoriálu Antonína Vildeho,“ usmívá se Milan Mach. „Jel docela hezky. Jirka Georgiev (mechanik Josefa France s bulharskými kořeny – pozn. redakce) se ozval, že by měl zájem. V neděli byl v Žarnovici a dali jsme to dohromady. Na Slovensku žádnou slávu neudělal, snad se šetřil na Pardubice (smích).“

Aby těch raritek nebylo málo, při posledním závodě ve Svítkově to byli právě Slaňáci, kdo mávali pardubickému publiku zlatými věnci. „Uvidíme,“ uvědomuje si Milan Mach, že loni v říjnu měli Pardubičané titul již v kapse, čemuž odpovídala i sestava. „Pardubice jsou favoriti. A jak říkám pokaždé, ze zbytku může bejt‘ každej‘ druhej‘ a každej‘ čtvrtej‘.“

Sestava:	1 Milen Manev (BG – ACCR), 2 Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR, 3 Eduard Krčmář, 4 Michal Dudek, 5 Jakub Jamrog
Postavení v tabulce 2016:	druzí
Bilance výsledků 2016:	1-1-1-0

 

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov

Pardubice – 28. června
Návrat extraligových čtyřutkání svým způsobem zavřel dveře cizincům do naší vyšší soutěže. Týmy staví sestavy z domácích zdrojů a pro zahraniční akvizice sahají pouze v případě personální nouze. Ta však v souvislosti se zítřejším čtvrtým kolem v Pardubicích netrápí Lubomíra Vozára, Tomáše Topinku, ani Vladimíra Kosinu. Milan Mach by však českou pětici dal dohromady jen stěží. A přestože pravidla povolují jediného cizince, on úderem osmnácté hodiny přivede na nástup pod svítkovskou věž rovnou tři.

 

Bráno zněním reglementů, cizincem bude jen Jakub Jamrog. Jeho krajan Piotr Dziatkowiak je držitelem české licence, jíž získal i Bulhar Milen Manev. Sedmatřicetiletý závodník bude prvním zástupcem své země v českých ligových soutěžích vůbec.

Oficiálně nahlášené sestavy:

ZP Pardubice:	1 Tomáš Suchánek, 2 Josef Novák, 3 Aleš Dryml, 4 Hynek Štichauer, 5 Václav Milík
BP Team:	1 Radek Podhadský, 2 Martin Málek, 3 Martin Gavenda, 4 Patrik Mikel, 5 Michael Hádek
Markéta Praha:	1 Zdeněk Holub, 2 Michal Škurla, 3 Matěj Kůs, 4 Ondřej Smetana, 5 Josef Franc
AK 3ton Slaný:	1 Milen Manev (BG – ACCR), Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR), 3 Eduard Krčmář, 4 Michal Dudek, 5 Jakub Jamrog (PL)

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Slaný – 8. června
Medardova kápě byla dnes suchá jako troud. Horké odpoledne dospělo k podvečeru. Nad Slaným byla modř oblohy prošpikována kupami olověně šedivých mraků, z nichž na obzoru tu a tam směřovaly k zemi prsty deště. Třetí extraligový mítink začal stížnostmi na povrch dráhy a odstoupením Michaela Hádka, který v nejspodnějším depu zjistil, že jeho motor nemá kompresi. Vstup do vlastního závodu měl nejlepší Slaný, když Piotr Dziatkowiak před sebe v rozjížďce s číslem jedna nepustil Tomáše Suchánka. Díky konzistentním bodovým přídělům si domácí drželi vrch i nadále. Praha se dostala za jejich závod, když se Patryk Dolny z osmé jízdy vrátil s šesti body, Pardubice až o jízdu později po druhém triumfu náhradníka Václava Milíka. To už vedli Pražané zásluhou Matěje Kůse, který v deváté jízdě důrazně odkázal Martina Málka na třetí místo. Mezitím se zvedl vítr, obloha zčernala, tu a tam z ní sjel oslnivý blesk nebo deštivá kapka. V jedenácté jízdě už šlo hovořit o slejváku. Václav Milík projel cílem jako vítěz, což hned nato zopakoval Aleš Dryml a Pardubičané trávili třetí přestávku jako leadeři. Avšak v rozjížďce s číslem třináct neměl Adrian Miedzinski konkurenci, přičemž Josef Novák nebodoval a tím pádem se Slaný do čela vrátil. Účastníci rozjížďky s číslem čtrnáct byli vráceni zpátky do boxů. Čekalo se deset minut, zda přestane pršet. Stalo se, ale na operativním brífinku dospěla jury společně s manažery a kapitány k názoru, že dráha není bezpečná a závod byl předčasně ukončen.

Slanému padají jen samé trumfy

Závodníci přijížděli do slánského depa a spíše než obloha hrozící deštěm, poutala jejich pozornost dráha. „Neviděla vodu snad měsíc,“ kroutil hlavou Václav Milík. A zatímco se diváci řadili do fronty na vstupenky, stavem dráhy se zabývala na svém předzávodním zasedání také jury. Posléze se depem šířily zvěsti, že závod bude po své polovině ukončen.

Svým způsobem by podobnému scénáři napovídal i vlažné tempo, jež mítink nabral, byť z mraků na horizontu se již k zemi snášely špagáty deště. Nástup se protáhl až kamsi k půl sedmé. Již před ním Vladimír Kosina věděl, že se musí obejít bez náhradníka. GM Michaela Hádka se po repasi nedokázalo rozburácet zdravým řevem.

Michael Hádek po návratu z nástupu:

„Jsem bez komprese a zpocenej‘ z kombinézy jako vrata od chlíva!“

Konečně přišla rozjížďka s číslem jedna! Tomáš Suchánek měl nejrychlejší reakci na let pásky, avšak první zatáčkou projel jako první Piotr Dziatkowiak. Pardubičan útočil. Ve druhém okruhu naznačil v zatáčce u depa nájezd vnějškem, aby bleskurychle zlomil motocykl na opačnou stranu.

Jenže Polák s českou licencí si udržel vrch. Stejně i v závěrečném kole, v němž byl Tomáš Suchánek stejně neodbytný jako telefonní pojišťovák.

Slaný byl nečekaně v čele a volná trojka v kolonce startovních čísel jeho aspirace jedině zvyšovala. Bylo totiž nad slunce jasné, že Milan Mach pošle do akce svého náhradníka Adriana Miedzinskeho. Jenže Aleš Dryml namontoval do rámu svého motocyklu motor, který se slánském ovále fungoval dokonale.

Po vylétnutí pásky se ujal vedení a polskému Slaňákovi nezbylo, než bojovností dohánět handicap své ztráty. Ve druhé zatáčce druhého okruhu se tvrdě cpal pod Pardubičana po spodní straně, ale neuspěl. Přesto se nevzdal a z posledního výjezdu udeřil vnějškem. Jenže Aleš Dryml pádil rychle k šachovnicové vlajce a Adrian Miedzinski jej nestíhal.

V té chvíli měly jak Slaný, tak Pardubice již čtyřbodovou převahu na oba zbývající týmy. Martin Gavenda se při svém comebacku po zranění z českého semifinále vrátil z první jízdy s nulou. Ondřej Smetana byl sice rychlý, avšak mohl jen sledovat, kterak Tomáš Suchánek nahání Piotra Dziatkowiaka. V roli bezprostředního pozorovatele se vzápětí ocitnul také Fritz Wallner, když Matěji Kůsovi spadl hned na startu rozjížďky s číslem dvě sekundární řetěz.

Milan Mach si stěžovat rozhodně nemohl. A to tím spíše, šly-li mu trumfy na ruku i nadále. Eduard Krčmář si nechal od svého otce udělat poslední úpravy nastavení svého motocyklu před třetí jízdou ještě po projetí vraty na ovál. A pak odvedl Zdeňka Holuba, zatímco Patrik Mikel a Josef Novák zůstali za nimi. A přestože Michal Dudek po nepovedeném startu rozjížďky s číslem čtyři nevylepšil své poslední místo, zůstal Slaný na čele o dva body před Pardubicemi a Prahou.

Tomáš Topinka evidentně prahnul po zářivější roli, než mu zatím nabídl duel s BP Teamem o třetí místo. Nechal proto sedět Michala Škurlu a do čtvrté jízdy poslal Patryka Dolneho. Jeho náhradník se mu odvděčil velkým sólem. Ostří Martina Málka otupila chyba na začátku druhého kola. Avšak Hynka Štichauera, jenž při vjezdu na ovál musel před stále uzavřenými vraty depa hledat únik na travnatý svah, za sebou udržel.

 

Tomáš Topinka nevítá déšť deštníkem, nýbrž žolíkem

Šprýmaři by řekli polististům, že na displeji svých digitálních hodinek mají vztyčený pendrek, sněhuláka, židličku a ještě jeden natažený pendrek. I tak se dá vyložit čas 18:41, kdy začínala druhá série. Jenže žerty musely jít stranou. Tmavé mraky se už opíraly o vrchol protější Slánské hory. Za ní už pršelo, přičemž oblohu tu a tam pročísnul oslnivě bílý blesk doprovázený ohlušujícím hromem. Aby brzdících faktorů nebylo málo, Patrik Mikel najel v páté jízdě do pásky.

Než se postavil na trestnou čáru, z níž mohl maximálně jen dojet třetího Michala Škurlu, zmizel na chvilku v depu, aby si seřídil spojku. Mezitím na čele exceloval Aleš Dryml, jenž už na konci druhého okruhu vedl o třicet metrů před Piotrem Dziatkowiakem, který v prvním oblouku objel Michala Škurlu.

Pardubice se dotáhly na rozdíl jediného bodu od vedoucího Slaného. Avšak Tomáš Suchánek v rozjížďce s číslem šest skončil bez bodu. Z jeho zaváhání těžili domácí, protože Adrian Miedzinski pojal svou druhou jízdu stylem start – cíl. Zdeněk Holub však trčel za Martinem Málkem, který měl prozatím na svém kontě dvě třetiny všech bodů koaličního týmu.

Milan Mihule jako obyčejně dolaďoval nastavení motocyklu Matěje Kůse, když jeho závodník projel vraty depa k rozjížďce s číslem sedm. Lubomír Vozár však vystřídal Hynka Štichauera Václavem Milíkem, který předvedl start jako plochodrážní pánbůh.

Matěj Kůs za sebou nechal Martina Gavendu, aby spodní stranou první zatáčky nekompromisně udeřil na Eduarda Krčmáře. Slánský junior však druhou příčku udržel. Mávání šachovnicovou vlajkou byl zároveň signál pro Tomáše Topinku, aby svou osmibodovou ztrátu na Slaný zužitkoval pro taktickou ofenzívu.

Tomáš Topinka vysvětluje své rozhodnutí nasadit žolíka již v rozjížďce s číslem osm:

„Není na co čekat. A kdybych ve čtvrtý jízdě nechal jet Michala Škurlu, měli jsme žolíka už v páté jízdě.“

Černočerné mraky totiž signalizovaly, že se dnes rozhodně nemusíme dočkat plánované dvacítky rozjížděk. Patryk Dolny, který v rozjížďce s číslem osm mířil pro dvojnásobný bodový příděl, však pocuchal nervy svého manažera. U pásky mu zhasnul motor, leč naštěstí pro pražské záměry, nejenže neuplynuly dvě minuty, ale Lenka Felixová ani nerozsvítila zelené světlo.

Polák svůj motocykl roztlačil a po vylétnutí pásky už neměl konkurenci. Michal Dudek si v první zatáčce vnějškem vyšlápnul na Fritze Wallnera marně a Josef Novák nebodoval. A tak Slaný sice uhájil post jedničky průběžného pořadí, ale o bod za sebou měl Pražany. Pardubice ztrácely čtyři a BP Team osm bodů.

 

Déšť dovršil zkázu slánského oválu

Po druhé delší úpravě dráhy se pořadí první trojice začalo zašmodrchávat ještě více. Předčasný konec závodu tušili také ostatní manažeři. A Lubomír Vozár odložil třetí povinný start Josefa Nováka a v deváté jízdě nasadil na Matěje Kůse již podruhé Václava Milíka. Rybník však oběma vypálil Martin Málek.

Jenže v první zatáčce se prosadil Václav Milík. Před březolupského závodníka mířil také Matěj Kůs, avšak jemu druhé místo říkalo definitivně pane až ve druhém oblouku, kdy Martina Málka předjel zprava.

„Tomu nakropenýmu venku jsem nevěřil,“ připouštěl Martin Málek. Matěj Kůs dostal svým manévrem Pražany do průběžného vedení o jeden bod před Slaný, který měl stejnou sumu k dobru na třetí Pardubice. Milan Mach však hrozbu odrazil.

Zatímco se z nebe snášely k zemi první kapky, Adrian Miedzinski startující v rozjížďce s číslem deset až od mantinelu objel všechny konkurenty před půlkou úvodní zatáčky. Hynek Štichauer před odjezdem na startovní rošt přesedl na druhý motocykl, který mu mechanik Pavel Fuksa přistavil rovnou na ovál.

„Jak mi to tady šlo v semifinále, dneska je to úplně na hovno, nandal mi i Mates Málek,“ povzdechl si Pardubičan. Odstartoval třetím, avšak v nájezdu do druhého okruhu se zprava mihnul okolo Ondřeje Smetany.

„Hynek to umí a jel hrozně rychlej‘ venek,“ vysvětloval Ondřej Smetana, zatímco Praha tvořila výplň pomyslného hamburgeru, z jehož každé strany byly s odstupem jediného bodu Slaný a Pardubice. Jenže hlavní trumfy třetí série měl ve svých rukou držet Lubomír Vozár. V rozjížďce s číslem jedenáct nechal stát Tomáše Suchánka a vyslal do boje Václava Milíka.

Úřadující český šampión znovu odpálil stylem balistické střely a v první zatáčce odrazil Eduarda Krčmáře a Patryka Dolneho. Mezi ně se ovšem vklínil Fritz Wallner. Cizinec BP Teamu právě servíroval největší překvapení dnešního klání. Zatímco se nebeská stavidla otevřela naplno, pražský Polák si na Rakušanovi vylámal všechny zuby a po šesti žolíkových bodech nyní inkasoval pouhopouhou nulu.

Vzápětí si stejně suverénně jako prve jeho kolega počínal Aleš Dryml, který nenechal Zdeňka Holuba vůbec promluvit do vývoje jízdy. Michal Dudek se pustil do křížku s Martinem Gavendou. V první zatáčce jej objel, avšak Březolupák držel spodní stranu a na už na protilehlou rovinku vyjel zase jako třetí.

V dešťové záplavě by rozhodně nepřekvapilo zastavení závodu ani jeho předčasný konec. Pardubice byly o dva body před Slaným, kterým disponoval jedním bodem navíc oproti Praze. Jenže dráha opět patřila pracovním mechanismům. Když skončily své dílo, rozezněl se opět signál avizující začátek dvouminutového limitu.

Vysvitlo sluníčko a nad oválem se rozklenula duha. Nejlépe odstartoval Michal Škurla, jenže z první zatáčky jej vystřídal Adrian Miedzinski. Slánský Polák si za sebou táhnul jako na provázku Martina Málka, jemuž Vladimír Kosina vložil do rukou žolíka. Josef Novák si vyčerpal svůj třetí povinný start juniora. Nebodoval a Slaný se o bod vrátil do vedení.

Není proto divu, že rozhodnutí Lenky Felixové přerušit závod a svolat mimořádný brífink, vzbudilo v pardubických boxech značnou dávku nevole. Vždyť sudí měla na jednání celou předchozí přestávku! Během desetiminutového čekání, jak se situace na obloze vyvine, přestalo pršet. Část závodníků vyrazila na ovál, aby vzápětí manažeři se svými kapitány zmizeli na jednání jury.

Hynek Štichauer glosuje jednání, kam se přišel podívat:

„My, co jsme placený od bodů, chceme jet, ty, co jezdí za fix, nechtěj‘.“

Očekávané traktory na ovál nevyjely. Pro nezúčastněné pozorovatele bylo dění na mimořádném zasedání jury poměrně nepřehledné. Část účastníků byla zřejmě pro pokračování. V průběhu jednání převážil názor, který zkušenější závodníci zastávali již od začátku závodu. A sice, že dráha je nebezpečná, takže přišlo již jen vyhlášení vítězů a předčasný odjezd z boxů.

 

Hlasy z depa

„Dobrý, akorát dráha stála za prd,“ nechal se slyšet Eduard Krčmář. „Už od začátku to bylo špatný. Bylo lepší skončit kvůli zdraví. Pro mě dobrý, akorát Venca je rychlejší. Ale vyhráli jsme, to je bomba.“

„Co jsem přijel hodinu před tréninkem, dráha byla suchá, jako kdyby neměla vodu měsíc,“ vyprávěl Václav Milík. „Příprava katastrofální, byly tam díry z minulýho závodu. Můžeme bejt‘ rádi, že jsme dojeli všichni ve zdraví. Rozhodnutí skončit bylo dobré.“

„Jsem zklamanej‘, nešel jsem ani na vyhlášení,“ svěřoval se Hynek Štichauer. „Myslím si, že skončit závod na způsobilý dráze, je ostuda. Fanoušci na závodníky řvali a to poslouchat nebudu. Škoda, ale kdybych byl divák, příště nepůjdu. To závodníkům nedochází, že je sice o pár rozjížděk míň, ale je to i o celkovým obrazu plochý dráhy.“

„Dnes jsme zažili parodii na plochou dráhu ve slánském podání,“ nešetřil Matěj Kůs kritikou. „Myslím, že jsem právem obvinil pana Křikavu, že musí být pod vlivem návykových látek, pokud řekl, že dráha byla v pořádku, jen nepokropená. Na jury jsem řekl vše, co jsem měl na srdci, a stojím si za tím. Někdo musí být černá ovce. Děkuji Alešovi, Vencovi a Edovi, že vyznávali stejně rozumný názor jako já. Můj respekt mají všichni dobrovolníci, kteří se tam schází po práci, aby se tady závody vůbec odjely, mají můj obdiv. Takhle se naštěstí drží plochá dráha v Čechách, prací lidí, kteří to milují a mají to v srdci. Pořádání závodů ale není o tom, aby byl párek s hořčicí a vychlazené pivo. Člověk, který zaplatí vstupné, chce vidět pěkné závody a také se musí příště vrátit zpět a tomu po dnešku moc nevěřím. A taky po dnešku nechápu, z jakého důvodu dostávají dotace na přípravu mládeže jiné kluby než Praha nebo popřípadě Pardubice. Nevidím v tom smysl a jediný pádný argument.“

„První jízdu jsem byl rychlej‘,“ povzdechl si Ondřej Smetana. „Měl jsem šanci zabojovat, ale nedotáh‘ to. Druhou jízdu jsem měl super start, jel jsem druhej‘, ale Hynek to umí. Jel hrozně rychlej‘ venek a byl tam. Mrzí mě, že jsem nebyl nasazanej‘ třikrát. Myslím si, že zrušení bylo zbytečný. Dráha na začátku byla těžká, ale myslím, že jak zapršelo, byla by lepší než zezačátku. Zkazili to divákům a nám taky. Škoda.“

„Nebylo to nejhorší,“ bilancoval Martin Málek. „Dvakrát jsem jel s Miedzinskim, ten letěl dobře. Dráha nebyla zas tak špatná, jen se hůř předjíždělo.  Škoda, že jsem se nechal předjet od Matěje. Nevěřil jsem tomu nakropenému venku. Nebylo to ale nejhorší, to se nedá říct o týmu. Martin je po zranění, Michalovi odešel motor. Nějak se nemůžeme sejít v dobrém naladění.“

„Nic moc,“ komentoval Martin Gavenda svůj druhý letošní comeback. „Hele takový, že mám třetí závod za dva roky. Ještě jsem marodil, mám čerstvě sundanou sádru a na motorce jsem dlouho neseděl.“

1. AK 3ton Slaný		24
Michal Dudek	0 1 0	1
Eduard Krčmář	3 2 2	7
st. č. 3 – neobsazeno
Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR)	3 2 0	5
Adrian Miedzinski, PL	2 3 3 3	11
2. ZP Pardubice		23
Tomáš Suchánek	2 0 –	2
Aleš Dryml	3 3 3	9
Hynek Štichauer	1 – 2	3
Josef Novák	0 0 – 0	0
Václav Milík	3 3 3	9
3. AK Markéta Praha		21
Matěj Kůs	E 1 2	3
Ondřej Smetana	1 – 1	2
Zdeněk Holub	2 1 2	5
Michal Škurla	– 1 – 1	2
Patryk Dolny, PL	3 6* 0	9
4. BP Team		15
Patrik Mikel	1 0 0	1
Martin Málek	2 2 1 4*	11
Fritz Wallner, A	1 2 1	4
Martin Gavenda	0 0 1 –	1
Michael Hádek

Poznámka: závod byl ukončen po třinácti jízdách; Michael Hádek nestartoval vinou problémů s motorem

Aktuální extraligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	velké body
1. Pardubice	2-1-0-0	97	11
2. Slaný	1-1-1-0	88	9
3. Praha	0-1-2-0	83	7
4. Březolupy/Plzeň	0-0-0-3	62	3

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Slaný – 8. června
V zásadě je to půl na půl. Pro dnešní třetí kolo extraligy, jenž se začne odvíjet dnes vpodvečer ve Slaném, musely Slaný a Praha improvizovat se svými sestavami. Naproti tomu Pardubice a BP Team se vrací do zaběhnutého personálního soukolí. Každopádně se složení týmů jeví jako nesmírně vyrovnané, byť mírná převaha Pardubic je přece jen podpořena nejen jejich suverénním počínáním v éře renesance extraligových čtyřek.

 

Slaný – oběma nohama na pevné zemi

Slaný na Borech na poslední chvíli díky operativní strategii v sérii nominačních rozjížděk sestřelil pražskou Markétu z druhé příčky. V Praze mezi oběma týmy nebylo daleko k rozjezdu a upřímně řečeno, Milan Mach jej už osnoval, když se Michael Härtel v rozjížďce s číslem dvacet hnal vstříc šachovnicové vlajce rovnou vedle Josefa France. Pražan byl však v cíli o chloupeček dřív a díky němu svému týmu zachránil tři body do tabulky.

Slaňáci se v Praze objevili v nových vestách, avšak dnes se s tou s pětkou neobjeví Jakub Jamrog. „V Daugavpilsu si zlomil kost na ruce, z prvního místa měl defekt a v poslední zatáčce upadl,“ líčí jeho osud Milan Mach, který však neuhnul z koncepce své týmotvorby. „Místo něj jede Miedziňák. Dělá náhradníka, naše filozofie zůstává stejná.“

Tým z královského města tak dnes úderem osmnácté hodiny dorazí k nástupu před hlavní tribunu je se čtyřmi závodníky. „Ptal jsem se Adama Fencla, jestli chce do sestavy,“ říká Milan Mach. „Ale neozval se, stejně by ale nejel.“

Milan Mach dokáže s trojicí v základní sestavě a silným náhradníkem dělat opravdická kouzla, díky nimž loni v říjnu porazil Pardubice v jejich Svítkově. „Vyhrávat chceme vždycky a všude,“ vycítí slánský kouč skrytou narážku. „Ale že bychom dnes vyhráli, je trošku daleko od reality. Pardubice jsou silný i bez cizince. Ty jsou favority, zbytek bude vyrovnanej‘. Kdokoliv může bejt‘ druhej‘ a kdokoliv čtvrtej‘.“

Sestava:	1 Michal Dudek, 2 Eduard Krčmář, 3 neobsazeno, 4 Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR), 5 Adrian Miedzinski (PL)
Postavení v tabulce 2016:	druzí
Bilance výsledků 2016:	0-1-1-0

 

Pardubice – bez vytahování a se samými odchovanci

Letos se Pardubice vydaly na cestu ryze vlastní sestavy bez pomoci cizinců. Pouze nešťastný pád Václava Milíka při polské extralize dostal do vesty s bílým koníkem Krystiana Pieszczeka. Lubomír Vozár byl jediný, kdo si doposud v extralize vyzkoušel experiment se sestavou. Ať už měl tým klasicky ryze český jako v Plzni, nebo improvizoval s polským juniorem, nemohl být úspěšnější.

Pardubice mají na hrotu tabulky osm bodů a dnes dorazí pod Slánskou horu opět výhradně s českými závodníky. „Mám to svoje, nemusím nic měnit,“ komentuje Lubomír Vozár návrat Václava Milíka. „Venca měl smůlu v Goričanu, ale jel pěkně stejně jako v neděli v Polsku.“

Ani rozložení startovních čísel je prakticky shodné s Josefem Novákem coby juniorem a Václavem Milíkem na náhradnické pětce. „Osvědčená sestava,“ říká pardubický kouč. „Pokud budeme vítězit nebo se někdo nezraní, není důvod šahat pro cizince. Snad vyjde počasí a pak se uvidí,“

V případě Pardubic se nemění ani postoj jejich manažera k favorizování jeho týmu, dokud závod neskončí. „Jak kdo bude druhý za námi,“ durdí se žertem nad otázkou, kdože to dnes večer stane na stupních vítězů po boku Pardubičanů. „Já nikdy neříkám, že vyhrajeme. Každý závod je opravdu jiný.“

Sestava:	1 Tomáš Suchánek, 2 Aleš Dryml, 3 Hynek Štichauer, 4 Josef Novák, 5 Václav Milík
Postavení v tabulce 2016:	leader
Bilance výsledků 2016:	2-0-0-0

 

BP Team – návrat původní koncepce

Nedá se říct, že by koaliční uskupení Plzně a Březolup bylo v letošní extralize otloukánkem. Pádný argument kritikům dehonestujícím jeho sestavu dalo již na Borech. Rovněž na Markétě míchalo kartami, byť na závěrečný útok mu chyběla esa. Dnes se konečně dostává do hry sestava, s níž oba kluby při svém sbližování kalkulovaly. Samozřejmě s výjimkou Jana Holuba, po němž jakoby se v české ploché dráze zavřela voda.

„Nemám Jéňu, musím takhle,“ můžete z hlasu Vladimíra Kosiny slyšet smutek nad koncem kariéry jihočeského borce. Místo něho startuje Rakušan Fritz Wallner. Nechybí Martin Málek, ani junior Patrik Mikel. Do týmu se vrací i Martin Gavenda, jenž se zranil shodou okolností ve Slaném při semifinále šampionátu jednotlivců, a také Michael Hádek, kterého na Markétě do role diváka poslal nevydařený experiment s flat trackem v Chabařovicích.

Fritz Wallner na Borech rozhodně nezklamal, nicméně člověk by na trojce očekával spíše Michaela Härtela. „V sobotu jsem se s ním u nás domlouval,“ připomíná Vladimír Kosina, že Němcův start při semifinále světového šampionátu juniorských družstev v Plzni nenechal bez povšimnutí. „Tuten tejden má ale školu. Když má práci, je to dobrý, ale když je ve škole, na závody nemůže.“

Nicméně i tak by BP Team mohl už konečně odstranit příliš tuhý hymen, který jej nechce pustit na pódium. „Martin Gavenda je už dobrej‘, co jsem se bavil s jeho tátou,“ přemítá koaliční kouč. „Had se taky vytahoval, že je v pohodě. Nějakej‘ bodík bychom urvat mohli. Aspoň třetí kdybychom byli…“

Sestava:	1 Patrik Mikel, 2 Martin Málek, 3 Fritz Wallner (A), 4 Martin Gavenda, 5 Michael Hádek
Postavení v tabulce 2016:	čtvrtí
Bilance výsledků 2016:	0-0-0-2

 

Praha – francouzské dozvuky ve středních Čechách

Pražská role v letošní extralize by mohla být popsána jako úloha sparingpartnera Slaného v souboji o stříbro. V Plzni byl lepší Slaný, na Markétě zase domácí. V průběžné tabulce jsou borci z hlavního města pozadu za dnešními hostiteli o pouhé dva malé body. Když Tomáš Topinka začal své vyprávění o dnešním podniku jménem Patryka Dolneho se startovním číslem pět, bylo nutno zbystřit pozornost.

„Pepe je trochu omlácenej‘,“ vysvětluje pražský kouč angažmá cizince absencí svého nejzkušenějšího závodníka, jehož sobotní pád při mistrovství světa na dlouhé dráze v St. Macaire však naštěstí nemá vážnější dopady. „Nic to není, ale je takovej‘ dobitej‘.“

Patryk Dolny loni dovedl pražskou Markétu k vítězství ve Slaném a vrátil ji do hry o titul. Z ní ji paradoxně dostal svým pádem v polské lize, jenž mu zabránil cestovat do Divišova ke klíčovému mítinku. Jeho nominace na pětku je jedinou změnou v pražské pětici oproti běžnému standardu. Samozřejmě pomineme-li návrat Zdeňka Holuba na číslo juniora, které v Plzni a v Praze vozil Ondřej Smetana.

Protože kapitán Matěj Kůs má opět jedničku, dá se předpokládat, že hlavním architektem strategických plánů Tomáše Topinky bude právě Patryk Dolny. „Minule tam jel dobře,“ reaguje pražský kouč. „Nevidím důvod, proč ne teď. A Matěj chce mít svoje jízdy jistý předem.“
Takže by se Praha mohla nakonec vyhoupnout na nejvyšší stupínek pódia? „Je to týmová soutěž,“ nepouští se Tomáš Topinka na příliš tenký led spekulací. „Musej‘ všichni tahat. Jsou to závody, bereme to rozumně. Uvidíme.“

Sestava:	1 Matěj Kůs, 2 Ondřej Smetana, 3 Zdeněk Holub, 4 Michal Škurla, 5 Patryk Dolny (PL)
Postavení v tabulce 2016:	třetí
Bilance výsledků 2016:	0-1-1-0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Slaný – 7. června
Česká extraliga pokračuje zítra ve Slaném svým třetím kolem, přičemž všichni čtyři manažeři nahlásili sestavy již krátce po obědě. Na jednu stranu je ovlivňují zranění. Jakub Jamrog si v neděli zlomil kůstku na ruce a v sestavě Slaného jej vystřídá Adrian Miedzinski. Josefa France, jenž ze St. Macaire dorazil potlučený, vystřídá na pražské rezervě Patryk Dolny. Naopak Lubomír Vozár kalkuluje už s Václavem Milíkem a Vladimíru Kosinovi se vrací nejen Michael Hádek, ale rovněž Martin Gavenda.

Nahlášené sestavy:

AK 3ton Slaný:	1 Michal Dudek, 2 Eduard Krčmář, 3 neobsazeno, 4 Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR), 5 Adrian Miedzinski
ZP Pardubice:	1 Tomáš Suchánek, 2 Aleš Dryml, 3 Hynek Štichauer, 4 Josef Novák, 5 Václav Milík
BP Team:	1 Patrik Mikel, 2 Martin Málek, 3 Fritz Wallner (A), 4 Martin Gavenda, 5 Michael Hádek
AK Markéta Praha:	1 Matěj Kůs, 2 Ondřej Smetana, 3 Zdeněk Holub, 4 Michal Škurla, 5 Patryk Dolny (PL)

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

 

Praha – 17. května
Nejlepší vstup do druhého extraligového závodu zažil BP Team. Michal Härtel opanoval rozjížďku s číslem jedna a Martin Málek se vzápětí skláněl pouze před Jakubem Jamrogem. Slánský náhradník však už dláždil cestu do čela pro svůj klub, avšak úvodní sérii uzavřela na čele Markéta po triumfech Zdeňka Holuba a Matěje Kůse.  Nicméně v páté jízdě dovezl tři body opět Jakub Jamrog a Slaný srovnal s Pražany krok. V té chvíli měly Pardubice jen o kousek více než polovinu bodů obou vedoucích celků. Jenže pak zvítězili v rychlém sledu Hynek Štichauer, Aleš Dryml a Krystian Pieszczek, jenž na pětce nahradil zraněného Václava Milíka. Od té chvíle svěřenci Lubomíra Vozára jen kontroloval svou pozici leadera a na konci zdvojnásobil své čtyřbodové konto v aktuální tabulce. Z bitvy o druhé místo záhy vypadl BP Team, byť Michael Härtel v patnácté jízdě udeřil coby žolík naplno. Eduard Krčmář v jedenácté a Josef Franc v patnácté jízdě skončili ve stejné úloze druzí a duel Prahy a Slaného o stříbro se přenesl až do závěrečné série. Po nule Piotra Dziatkowiaka v rozjížďce s číslem sedmnáct na tom byli domácí už o tři body lépe. Jakub Jamrog hned nato vyhrál a k vítězství směřoval i v závěrečné jízdě. Josef Franc, který v poslední  pětině jel na startovní rošt rovnu třikrát, však uhlídal útočícího Michaela Härtela na uzdě a ponechal Markétu o jeden bod před Slaným.

 

Druhá série vede Pardubice do čela

Po zranění Michaela Hádka ze sobotního flat tracku v Chabařovicích přijel BP Team dnes do Prahy pouze se čtyřmi závodníky. Vladimír Kosina proto musel taktizovat hned od samotného počátku. Bylo jasné, že místo prázdné dvojky přijede na startovní náhradník Michael Härtel. Ale že dojede první před pardubickým kapitánem Alešem Drymlem se přece jen tak automaticky předvídat nedalo.

Koaličnímu uskupení se evidentně z postu leadera průběžné klasifikace nechtělo. V druhé jízdě úřadoval Jakub Jamrog, jenže Slaný po úvodní nule teprve zvedal hlavu. Ovšem Martin Málek se dostal před Tomáše Suchánka, s čímž už Pardubičan nezmohl vůbec nic.

Tomáš Suchánek líčí rozjížďku s číslem dvě:

„Není to ještě stoprocentně dopasovaný. Start nebyl hroznej‘, ale po těch třech metrech to nestrčilo dopředu, ale spíš se to zastavilo.“

Závěr úvodní pětiny patřil domácím. Michal Škurla na úvod porazil Michal Dudka, avšak Ondřej Smetana se vrátil z rozjížďky s číslem dvě s prázdnýma rukama. Jenže v juniorské rozjížďce se prosadil Zdeněk Holub, který vrátil Eduardu Krčmářovi porážky z české juniorky. Hned vzápětí Matěj Kůs poslal svým triumfem Markétu na hrot průběžné klasifikace.

Slaný a BP Team ztrácely bod, Pardubice dva. Milan Mach se netajil, že hlavním posláním Adama Fencla bude nasávat atmosféru vrcholného podniku. Proto jej i v páté jízdě nechal zastoupit Jakubem Jamrogem, který přibyl do cíle před Zdeňkem Holubem. Slaný dostihl Pražany a Tomáš Topinka poslal do šesté jízdy poprvé do akce svého náhradníka Josefa France místo Ondřeje Smetany.

Jenže útok ztroskotal. Hynek Štichauer osadil svůj motocykl novými spojkami LZ. „Jsou ostrý, fungujou jinak než NEB,“ hodnotil. Před startem šesté jízdy se vrátil ještě do depa, aby Pavel Fuksa provedl ještě poslední úpravy. A s vylétnutím pásky vypálil do čela.

Josef Franc vyjel z úvodního oblouku druhý před Michalem Dudkem a Patrikem Mikelem, což mu samozřejmě bylo málo. Ve výjezdu z druhé zatáčky zaútočil vnitřkem, avšak Hynek Štichauer své vedení uhájil. Pražan ale zůstával ve střehu. O dva okruhy později udeřil na stejném místě znovu. Jenže motocykl se mu vzepjal na zadní, takže než aby poslal na zem pardubického závodníka, šel raději dolů k zemi sám.

„Byla by to držka jako prase,“ komentoval Josef Franc své počínání. Protože červená světla blikala až po průjezdu vedoucího muže do posledního okruhu, nejelo se znovu a on skončil bez bodů. A Slaný díky nečekaným dvěma bodům Michala Dudka uskočil Pražanům o dva body. Jenže okamžiky středočeského vedení se již začaly sčítat.

Piotr Dziatkowiak totiž nebodoval v sedmé jízdě a hned vzápětí Eduard Krčmář neviděl cíl. Naproti tomu vítězství Hynka Štichauera byla vlastně jen dělostřeleckou přípravou mohutné pardubické ofenzívy. Rozjížďka s číslem sedm viděla sólo Aleše Drymla, když Zdeněk Holub za ním měl plné ruce práce s odrážením Martin Málka.

Tím pádem jedenáctibodový Slaný dostihla jak Praha, tak Pardubice. Východočeši však zamířili do čela. Krystian Pieszczek při svém prvním ostrém výjezdu na pražský ovál dělal poslední úpravy set-upu ještě za vraty depa. Po vlétnutí pásky odvedl Michaela Härtela.

 

Slaný se nechce pustit druhé příčky

V rozjížďce s číslem devět byl Josef Franc zpátky místo Michala Škurly. V dalším souboji s Hynkem Štichauerem odčinil své předchozí zaváhání a po rychlém startu rychle zmizel z dostřelu Pardubičana. Ten se musel spíše zaměřit na nebezpečného Eduarda Krčmáře, jemuž však nakonec nedal šanci.

„Nejdřív spojka, pak karburátor, a když jsme to doladili, posral jsem start,“ zdůvodňoval Martin Málek svou nulu. Michael Härtel sice v rozjížďce s číslem deset rychle odkázal Ondřeje Smetanu v první zatáčce za svá záda, ale BP Team se dotáhl na Slaný jen díky špatnému dni středočeských závodníků.

Krystian Pieszczek dalším hladkým triumfem v rozjížďce s číslem deset nejen konsolidoval vedení bílého koně, ale také umožnil Milanu Machovi vynést na hrací stůl žolíka.

Slánský kouč neváhal a už do rozjížďky s číslem jedenáct poslal Eduarda Krčmáře pro dvojnásobný bodový příděl. Jenže Tomáš Suchánek, který ve druhé pětině uvolnil své místo na startovním roštu náhradníkovi, konečně trefil správné nastavení. Výsledkem se stalo vítězství stylem start – cíl, zatímco Eduard Krčmář se zapletl se Zdeňkem Holubem.

Pražan se okolo něho přehnal vnějškem první zatáčky a Slaňák ve druhém oblouku odvetu zleva nestihnul. Přesto se však nevzdal a prosadil se v posledním výjezdu. Čtyři jeho body dostaly Slaný na dvoubodový dohled od Prahy. Jakub Jamrog slánský odstup ještě snížil svým vítězstvím před Matějem Kůsem ve dvanácté jízdě. Aleš Dryml třetím místem udržel Pardubice v čele, ale také bránil Pražanům použít žolíka.

Eduard Krčmář neměl být s dnešním večerem zrovna dvakrát spokojený, avšak ve třinácté jízdě si rozhodně stěžovat nemohl. Po dokonalém startu jako první porazil Krzysztofa Pieszczeka. Slánské věci přitom mohl i někdejší ikonický závodník sestavy Milana Macha Martin Málek, když za sebou nechal Ondřeje Smetanu.

A Slaný i nadále mířil od Markéty jako kladný pól magnetu od svého stejně nabitého bratříčka. Ve čtrnácté jízdě totiž nos nad nulou protahoval Michal Škurla. Tomáš Suchánek si opět střihnul roli suveréna, zatímco Piotr Dziatkowiak kromě pražského žluťáska porazil i Patrika Mikela. Žolíkový útok Tomáše Topinky byl nevyhnutný, jenže v rozjížďce s číslem patnáct se ke stejnému kroku odhodlal i Vladimír Kosina.

Dopředu však vypálil Hynek Štichauer, jenž však byl během kola poslední. „Přišlo mi, že se mi vytáh‘ zadní řetěz, ale jen se mi to zdálo,“ líčil v depu. Nicméně pardubická pozice se zachvěla asi jako americký mrakodrap v absolutním bezvětří. Z prvního výjezdu vyrazil jako první Michael Härtel. A byť Josef Franc inkasoval čtyři body, Jakub Jamrog udržel Slaný před Pražany i jedním bodem.

Avšak v šestnácté jízdě vypadl Michalu Dudkovi vypínač zapalování ještě v průběhu prvního okruhu. Martin Málek konečně vychytal všechny technické mouchy a dorazil k šachovnicové vlajce před Matějem Kůsem. Pardubice se chystaly do poslední série s devětadvaceti, Praha s šestadvaceti, Slaný s pětadvaceti a BP Team s třiadvaceti body.

Tomáš Topinka vsadil na seniorský závěr. Avšak sedmnáctá jízda patřila Aleši Drymlovi, jenž zmizel z dohledu Josefa France hned po startu. Piotr Dziatkowiak nebodoval, takže Praha se vzdálila Slanému již na tříbodový rozdíl. Avšak bojovný Jakub Jamrog vyhrál osmnáctou jízdu. Neměl to ovšem vůbec jednoduché, jelikož v prvních metrech mohl počítat pouze se skalpem Patrika Mikela.

V druhé zatáčce ovšem podjel Josefa France, aby ten samý kousek v bleděmodrém provedl na stejném místě o okruh později také vedoucímu Hynku Štichauerovi. Pražané opět cítili na svých zádech slánský dech, jelikož Středočeši byli pozadu jen o bod. Ani rozjížďka s číslem devatenáct nerozhodla jejich duel, byť už po ní byl jasný vítěz a čtvrtý v pořadí.

„Z trojky se špatně startuje,“ posteskl si Martin Málek nad druhou nulou dnešního večera. Zato Tomáš Suchánek se mohl smát. V úvodním oblouku podjel Matěje Kůse, který ovšem udržel na uzdě Eduarda Krčmáře. Pražský kapitán tím pádem dostal svůj tým na práh druhého místa, nicméně Markétě potřebovala z poslední jízdy přece jen dva body.

Josef Franc komentuje těsný průjezd cílem v rozjížďce s číslem dvacet:

 „Byl jsem určitě druhej‘, slyšel jsem ho, v dalším kole bych to ale už tak neviděl…“

Proto Tomáš Topinka nechal stát Zdeňka Holuba a na startovní rošt poslal Josefa France coby taktickou rezervu. Milovníci statistických rarit se zaradovaly. Jednak se dvacátá jízda stala soubojem borců s pětkou za zádech svých vest, navíc Josef Franc byl vůbec prvním borcem, který v celé české ligové historii nastoupil v závěrečné sérii třikrát.

Ještě během prvního kola zůstal stát Krystian Pieszczek, ale Pardubice si takový luxus mohly dovolit. Jakub Jamrog sebral Josefu Francovi výhodu nejrychlejšího startu již v první zatáčce. Po Pražanově skalpu navíc prahnul i Michael Härtel. Své útoky korunoval spodní stranou závěrečné zatáčky. Z šikmého úhlu pohledu z tribunky depa by se dalo přísahat, že se mu předjetí povedlo a Milan Mach se už zaobíral rozjezdem. Nicméně bráno mincí kolmice od věže rozhodčích k cílové čáře byl Josef Franc přece jen o kousek rychlejší. A právě oněch pár centimetrů definitivně rozhodlo duel o dnešní stříbro.

 

Hlasy z depa

„Dobrý, vyhráli jsme,“ říkal Tomáš Suchánek, aby jedním dechem odmítnul myšlenku, že by se mu pardubické triumfy přejedly. „Nuda to není, je to teprve druhej‘ závod. Škoda první jízdy, nebylo to stoprocentně dopasovaný. Start nebyl hroznej‘, ale po těch třech metrech to nestrčilo dopředu, ale spíš se to zastavilo. Škoda, že mě pak vyndal, ale trenér rozhodne, musíš poslechnout. Všechno je na dobrý cestě, snad to vydrží do konce, těch osm, deset let.“

„Dvakrát jsem si to pokazil z výjezdu sám,“ připouštěl Hynek Štichauer. „Asi nerad jezdím po lajně. Mám nový spojky od Alana a musím si na to zvyknout, fungujou jinak než NEB. Jsou ostrý, přišlo mi, že se vytáh‘ zadní řetěz. Ale to se mi jen zdálo. Vyhráli jsme, super závody, zasloužíme si to. Teďka mě čeká regenerace u práce a začneme se připravovat na dlouhou. Je to velká neznámí a chci přijet připravenej‘, abych tam nebyl do počtu.“

„Super, vyhráli jsme, nemyslím si, že jsme byli favorit,“ přemítal Aleš Dryml. „Nakonec celej‘ tým jel svoje. To lepší. Všichni jsme dělali kraviny, ale měli jsme vyrovnanej‘ tým. Jedu extraligu, že obhajujeme titul. Obhájit je těžší a já to obhájit chci.“

„Byly to hezký závody, řezalo se to,“ pochvaloval si Josef Franc. „Bodově to bylo velký skákání. V úvodu jsem to zkazil, ale byla by to držka jako prase. Ty jízdy navíc byly, že jsem nejzkušenější, takže tak. Dráha neříkám, že by byla špatná, já si nestěžoval. Na tyhle věci se nevymlouvám, ale bylo znát, že bylo dost nového materiálu na Grand Prix. Pohoda, jazz, jedeme dál.“

„Dnes jsme odjeli dobré závody na opravdu náročné dráze,“ svěřoval se Matěj Kůs. „Bylo vidět, že mladí kluci s tím mají problém. Dnes vyhrávaly zkušenosti. Druhé místo berem‘ určitě všichni jako spokojenost. Jedeme s našimi kluky a mně jako kapitána takový výsledek těší a dělá radost. Neutrácíme za zahraniční hvězdy a soustředíme se na svoje kluky. Chybělo málo a mohli jsme vyhrát. Já dva body ztratil zbytečně, Pepa sám upadl. Nechybělo moc a stáli jsme dnes na prvním místě. Neměl jsem nejrychlejší motorku, ale jel jsem dobré závody.“

„Ani se neptej,“ mávnul Zdeněk Holub rukou nad tradiční otázkou magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Moc jsem se nesvez‘, jel jsem jen tři jízdy. Nejel jsem špatně, akorát mě Topas vyndal. Jeli jsme na výsledek, tak je to dobře.“

„Nic moc dneska,“ protáhl Eduard Krčmář obličej. „Moc ti toho nepovím. Motorka nic moc. Bylo to ve mně i v motorkách…“

„Z druhýho místa vypad‘ chcípák,“ smutnil Michal Dudek. „Pak nemám bejt‘ nasranej‘! Mám chuť se na to vysrat! A dát se na šipky. Ty mě taky nejdou, ale plochá dráha stojí hodně peněz a výsledek žádnej‘.“

„Celý závod jsem se trápil s motorkou,“ povzdechl si Martin Málek. „Spojka dělala problém, pak karburátor. Když jsem to doladili, posral jsem start. Dneska jsme jenom montovali a montovali. Dobrá práce od Adi Rymela a Pavla Čermáka, ale byla to nestíhačka. Mrzí mě ten poslední start, z trojky se špatně startuje.“

1. ZP Pardubice			37
Josef Novák	0 0 – 1		1
Hynek Štichauer	2 3 2 0	2	9
Tomáš Suchánek	1 – 3 3	3	10
Aleš Dryml	2 3 1 –	3	9
Krystian Pieszczek, PL	3 3 2	E	8
2. AK Markéta Praha			33
Matěj Kůs	3 2 2 2	2	11
Zdeněk Holub	3 2 1 –	–	6
Ondřej Smetana	0 – 1 0		1
Michal Škurla	1 2 – 0		3
Josef Franc	F 3 4*	2 1 2	12
3. AK 3ton Slaný			32
Michal Dudek	0 2 – E		2
Adam Fencl	– – – –		DNR
Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR)	1 0 0 2	0	3
Eduard Krčmář	2 E 1 4* 3	1	11
Jakub Jamorg, PL	3 3 3 1	3 3	16
4. BP Team			25
Martin Málek	2 1 0 1 3	0	7
st.č. 2 – neobsazeno
Patrik Mikel	1 1 0 1	0	3
Radek Podhadský	0 1 0 –		1
Michael Härtel, D	3 1 2 6*	1 1	14

Aktuální extraligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	velké body
1. Pardubice	2-0-0-0	74	8
2. Slaný	0-1-1-0	64	5
3. Praha	0-1-1-0	62	5
4. Březolupy/Plzeň	0-0-0-2	47	2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)