Archiv pro rubriku: MČR

MČR tříčlenných družstev

Václav Milík to vzal k titulu přeborníka nejkratší cestou

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 11. října
Nejmladší závodníci hráli prim v posledním kole přeboru jednotlivců. Své by o tom mohl vyprávět Filip Šitera. Naději na zisk titulu mu nejprve zhatil zadřený motor a posléze se musel dívat na záda Ondřeje Veverky a Václava Milíka. Na prvních pěti místech výsledkové listiny figurují junioři. Nejvýše neporažený Václav Milík, který se v konečném součtu stal vítězem celého seriálu.

Není jednoduché být aspirantem na titul
Skutečnost, že se do závěrečného pořadí počítala pouze polovina výsledků ze čtyřdílného seriálu, mohla protřepat celkovou klasifikaci stejně účinně jako barman chystající koktejl. Nejpádnějším argumentem bylo logicky vítězství s dávkou pětadvaceti tabulkových bodů.

To by se nejlépe šiklo Michalu Dudkovi a Filipu Šiterovi, kteří dokázali triumfovat na jaře v Pardubicích a ve Mšeně, zatímco liberecký vítěz Vladimír Višváder ještě neusedl do sedla po svém flat trackovém pádu během Tomíčkova memoriálu.

Jenže stačily dvě série a předpoklady se začaly hroutit jako řecká ekonomika. Filip Šitera sice s přehledem vyhrál v první jízdě před Zdeňkem Holubem, Jaroslavem Petrákem a Ondřejem Smetanou, avšak technika přichystala ostré nůžky na jeho vítěznou šňůru, ještě než se stačila úplně rozvinout.

Filip Šitera se dostal do čela rovněž v rozjížďce s číslem osm, avšak na začátku posledního okruhu zůstal stát. „Říkal jsem si, že to ještě jedno kolo vydrží,“ svěřoval se svému tunerovi Bohumilu Brhelovi. „Už od startu to vynechalo a najednou jenom ‚úúúúúúú‘!“

Vítězství mšenského závodníka podědil Michal Škurla, který necelé dvě hodiny před mítinkem, obhájil svůj druhý mistrovský titul ve stopětadvacítkách. Své účinkování v pětistovkách rozehrál porážkou Tomáše Jůzy ve čtvrté jízdě, před něhož se dostal ve druhém kole.

Se šesti body se Michalu Škurlovi však mohli rovnat pouze Michal Dudek a Václav Milík. Slaňák se však na prozatímní maximum nadřel o poznání více. V rozjížďce s číslem čtyři zaznamenal triumf stylem start – cíl před Františkem Irmišem, když se David Štěrovský převrátil ve spektakulární svíci záhy po vylétnutí pásky. Jenže Ondřej Veverka v šesté jízdě kousal mnohem intenzivněji. Slaňáka objel v první zatáčce, aby pak povolil pod jeho neustávajícím tlakem až na počátku třetího okruhu.

Zato Václav Milík proplouval dnešním mítinkem jako rozžhavený nůž studeným máslem. Po dvou sériích se mohl chlubit nejen čistým štítem, ale také primátem, že se dnes ještě nikomu nemusel dívat na výfuk. Z nastoupeného trendu neuhnul ani v desáté jízdě, v níž odstartoval na Michala Škurlu.

Stejně jako on se hned vzápětí dočkal první ztráty květinky rovněž Michal Dudek. Před startem sprintoval do depa pro druhý motocykl, který mu Jakub Fencl promptně přistavil za vrata. Po startu se před ním usadil Zdeněk Holub, který prozatím prohrál jen na počátku s Filipem Šiterou.

Michal Dudek vedl nájezd vnějškem prvního oblouku, avšak jeho rival se s ním nemazlil a tvrdě ho zavřel na nafukovací bariéru. Slánský závodník nakonec byl rád i za dva body, protože se do depa vrátil pěšky. „Na startu mi prasklo spojkový lanko,“ líčil své patálie. „A druhá motorka nebyla dolitá.“

Junioři drží delší konec provazu
Václav Milík posléze v rozjížďce s číslem patnáct našel prvního soupeře, který se dokázal dnes dostat před něho. Zdeněk Holub po skvělém startu úspěšně odrážel všechny Pardubičanovy nájezdy, až do předposlední zatáčky, v níž Václav Milík našel cestu vnějškem k uhájení postavení průběžného leadera. „Slyšel jsem ho pod sebou,“ popisoval Zdeněk Holub. „Najednou jsem neslyšel nic a viděl ho vedle sebe!“

Výsledek s nádechem senzace se však dostavil v šestnácté jízdě. Ondřej Veverka se záhy usadil před Filipem Šiterou. Ve druhém kole protáhl Mšeňák nájezd do druhé zatáčky a po vnitřní straně převzal vedení. Jenže domácí junior se vrátil zpátky do čela ještě před koncem druhého okruhu!

„Říkal jsem si, že je to Šitera,“ chlubil se cenným skalpem v depu. „Dal to pode mě, ale mně to v tom materiálu strašně zrychlilo.“ Tři body byly tou správnou dlažbou na pódium. Předtím se ovšem Ondřej Veverka musel ještě vypořádat s neméně ambiciózním Zdeňkem Holubem. Nebylo to snadné, protože ten se ujal při vzájemné konfrontaci v rozjížďce s číslem devatenáct vedení.

Ondřej Veverka se žlutým povlakem na své přilbě nejprve minul v první zatáčce Michala Škurlu, avšak Zdeněk Holub byl tvrdší oříšek k rozlousknutí. Avšak v nájezdu do třetího kola se Ondřej Veverka přehnal okolo něj jako žíznivá čára. S třinácti body mohl koukat hodně vysoko, zatímco Zdeněk Holub měl o jeden méně.

Další dílek do puzzle složení stupňů vítězů dodala rozjížďka s číslem dvacet. Václava Milíka v ní nezastavil ani Filip Šitera. Pardubický junior se stal nejen dnešním vítězem s patnáctibodovým maximem, ale také letošním přeborníkem. Ondřej Veverka obsadil dnes druhou příčku. Michal Dudek, třetí v cíli, musel do rozjezdu se Zdeňkem Holubem. I když přišel o titul, svého soka odvedl už od startu.

Hlasy z depa
„Po Polsku jsem si zlepšil náladu,“ vrátil se Václav Milík ke svému nedělnímu účinkování na divokou kartu při posledním finále juniorského mistrovství světa v Gniezně. „Jsem spokojenej‘, ale takhle jsem měl jet v Gniezně. Tam to bylo ve mně, neměl jsem nadšení. Šlo mi o podpis na rok 2012 a posral jsem to. Je mě to líto, že jsem do toho nešel. Každej‘ má jednou den D, doufám, že se nějakej‘ klub ještě ozve. Když ne, jsem v prdeli a budu jezdit zase jen přebor. Dneska to šlo, Filip byl velkej‘ soupeř. Zadřel motor, říkám pecka, aspoň to vyšlo. Ještě, že mě neobjel, jinak bych byl v prdeli.“

„Bedna, dobrý, jsem spokojenej‘, konečně mi to jelo,“ řekl Ondřej Veverka. „Pan Tomíček udělal motor. Konečně přišla bedna, musím fárat. Začátek stál za hovno, s Mildou to bylo hrozný, s Michalem taky. Pak jsem přenastavil motorku a bylo to výrazně lepší.“

„Viděl jsem to líp, abych pravdu řek‘,“ připouštěl Michal Dudek. „Škoda dvou jízd, hlavně s tím Holubínem. V poslední jízdě jsem už neměl žádný špalky, kdyby to šlo, vypůjčil bych si kolo. V rozjezdu jsem byl rád, že jsem to dal. Titul byl blízko, co ti mám říct?!“

„Paráda, dobrý,“ radoval se Zdeněk Holub. „Jen škoda, kdybych měl o bod víc, moh‘ jsem bejt‘ druhej‘. Veveho jsem měl, ale ke konci jsem už nemoh‘. Po stopětadvacítkách mám dneska už druhej‘ závod. Je to škoda, ale na malý dráze přijít o titul, byla větší škoda.“

„Na malý dráze hodně dobrý,“ svěřoval se Michal Škurla. „V posledním kole jsem to už nečekal, ale vyšlo to. Teďka taky dobrý, vychytal jsem motorku. Jen poslední jízda se nevyvedla. Kdybych vyhrál, byl bych na bedně a mohlo to bejt‘ ještě o kousek lepší.“

„Úplně na hovno,“ neskrýval Filip Šitera. „Škoda, odešel mi motor. Chtěl jsem hlavně trénovat, aspoň jsem se svez‘. Čtyři jízdy jsem jel na jedný hraně a tu druhou si šetřil na poslední jízdu.“

1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Ondřej Veverka, Praha 2 2 3 3 3 13
3. Michal Dudek, Slaný 3 3 2 3 1 12+3
4. Zdeněk Holub, Praha 2 3 3 2 2 12+2
5. Michal Škurla, Praha 3 3 2 2 1 11
6. Filip Šitera, Mšeno 3 E 3 2 2 10
7. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 2 2 1 3 9
8. Ondřej Smetana, Praha 0 1 E 3 3 7
9. Tomáš Jůza, Pardubice 2 2 1 2 0 7
10. Michal Klein, Mšeno 1 1 2 0 1 5
11. Zdeněk Růžička, Mšeno E 1 1 1 2 5
12. David Štěrovský, Pardubice F 2 X – 2 4
13. František Irmiš, Plzeň 2 1 1 X – 4

Konečné pořadí šampionátu:

  PCE MŠE LIB PHA TOT
  27.4. 1.5. 6.8. 11.10.  
1. Václav Milík, Pardubice 22 (16) NS 25 47 (63)
2. Michal Dudek, Slaný 25 18 NS (18) 43 (61)
3. Jan Holub, Mšeno 16 22 NS NS 38
4. Filip Šitera, Mšeno NS 25 NS 12 37
5. Michal Škurla, Praha NS NS 22 14 36
6. Ondřej Veverka, Praha 12 (8) NS 22 34 (42)
7. Zdeněk Holub, Praha (2) (4) 16 16 32 (38)
8. Eduard Krčmář, Slaný 18 14 NS NS 32
9. Tomáš Jůza, Praha (4) (6) 18 7 25 (35)
10. Vladimír Višváder, Liberec NS NS 25 NS 25
11. Zdeněk Vrba, Praha 10 12 NS NS 22
12. Pavol Pučko, Praha 14 NS 6 NS 20
13. František Irmiš, Plzeň 5 (2) 14 (3) 19 (24)
14. Ondřej Smetana, Praha (7) 10 NS 8 18 (25)
15. Michal Klein, Mšeno (0) (1) 10 6 16 (17)
16. Stanislav Pouznar, Mšeno (0) 3 12 NS 15
17. Jaromír Otruba, Pardubice (1) 5 8 NS 13 (14)
18. Jaroslav Hladký, Praha 6 7 NS NS 13
19. David Štěrovský, Pardubice NS NS 7 4 11
20. Jaroslav Petrák, Pardubice NS NS NS 10 10
21. Zdeněk Růžička, Mšeno NS NS 5 5 10
22. René Vidner, Pardubice 8 NS NS NS 8
23. Karel Kadlec, Kadlec 3 NS NS NS 3
NC Dominik Hinner, Praha 0 0 NS NS 0

Poznámka: do celkové klasifikace se počítají dva nejlepší výsledky.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR tříčlenných družstev

O přebornický titul je velký zájem

Praha – 11. října
Zatímco v srpnovém třetím kole českého přeboru v Liberci do depa dorazilo pouze jedenáct závodníků, o dnešní vyvrcholení na pražské Markétě je vyšší jezdecký zájem. A to i ze strany borců, které bychom směle označili za extraligové. Ke korunovaci mají nejblíže Filip Šitera a Michal Dudek.

Oba totiž dokázali mávat z nejvyššího stupně vítězů a do celkové klasifikace, do níž se počítají dva nejlepší výsledky, si připsat hned pětadvacet bodů. Vítěz třetího klání Vladimír Višváder stále ještě po svém flat trackovém pádu nezávodí, takže pokud Filip Šitera nebo Michal Dudek své vítězství zopakuje, vyhraje i celý seriál tou nejpřímočařejší cestou.

Nicméně svět není černobílý a plochá dráha naštěstí také ne. Proto se nabízí bezpočet dalších scénářů. Ve startovní listině původně figurovalo třináct jmen, avšak dnes dopoledne se musel omluvit Jaromír Otruba, jehož sklátila střevní chřipka. O volná místa se ovšem mohou až do čtrnácti hodin přihlásit další zájemci.

Praha dnes rozhodne také o mistru stopětadvacítek na krátkých drahách. Tady vede Michal Škurla o dva body před Michaelou Krupičkovou a o tři před Zdeňkem Holubem.

Startovní listina:

1 Jaroslav Petrák, Pardubice
2 Ondřej Smetana, Praha
3 Zdeněk Holub, Praha
4 Filip Šitera, Mšeno
5 Václav Milík, Pardubice
6 Ondřej Veverka, Praha
7 Michal Klein, Mšeno
8 Zdeněk Růžička, Mšeno
9
10
11 Tomáš Jůza, Pardubice
12 Michal Škurla, Praha
13 František Irmiš, Plzeň
14 Michal Dudek, Slaný
15
16 David Štěrovský, Pardubice

Foto: Wojta Zavřel

MČR Jednotlivců

Závady komplikují život Jaroslava Petráka

AKTUALIZOVÁNO – VIDEO Z PONDĚLNÍHO VYLOUČENÍ

Srch – 5. října
Skvělý výkon podal Jaroslav Petrák ve slezském Opole. Šel svému štěstí naproti a v prvním kole letošního MACEC Cupu skončil s obrovským pohárem za třetí místo. Pardubický matador cítil šanci na dobrý výsledek také v celkové klasifikaci. Jenže proti dlouhé cestě do rumunské Braily se postavil nápor práce. A komplikace provázejí také možnou cestu do ukrajinského Rovna o tomto víkendu.

Patálie začaly při návratu z předposledního prvoligového kola v Plzni. Jaroslav Petrák odstavil svůj VW Caravelle do garáže jako obvykle. Jenže zkrat na elektroinstalaci nad ránem způsobil požár v motorovém prostoru a škodu bratru za 70 tisíc.

Ani poslední dny se Jaroslavu Petrákovi smůla nevyhýbala. Z víkendové Zlaté přilby si odvezl zadřený motor, jemuž k fatální závadě pomohlo rovněž horké počasí a nový výfuky. V pondělí musel želet minimálně dvoubob ztráty v rozjížďce s číslem čtrnáct.

Dle oficiálního verdiktu Pavla Kubeše a jeho asistenta Tomáš Topinky právě on, shodil svým zadním kolem řetěz Zdeňka Simoty, jenž vzápětí kolidoval s Martinem Málkem. „Je to první přetrženej‘ řetěz, který někdo shodil,“ popíral svou vinu Jaroslav Petrák. Svým argumentům dodával váhu svou pověstí nepříliš kontaktního závodníka.

Špatná shoda náhod:
Osudnou situaci z pondělní rozjížďky s číslem čtrnáct zachytila na videokameru Ludmila Málková. Její záběr skutečně ukazuje, že zkušený sudí se svým slavným asistentem mohli získat dojem, že kolizi zavinil Jaroslav Petrák. Na druhou stranu ovšem potvrzují nevinu pardubického borce, který byl na vnitřní straně Zdeňka Simoty, když mu praskl řetěz.KLIK.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Jednotlivců

V Praze dnes úřadoval Matěj Kůs, Pardubičané a mechanická epidemie

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 3. října
Matěj Kůs dnes ve druhém díle šampionátu republiky jednotlivců prohrál jen s Tomášem Suchánkem a nakonec se ozdobil pohárem za první místo. Tomáš Suchánek skončil druhý, když v rozjezdu porazil Aleše Drymla, zatímco Filip Šitera po nepovedeném startu záhy zůstal stát. V průběžném pořadí zůstal leaderem Aleš Dryml, když Matěj Kůs ztráci už jeden jediný bod. Mítink byl poznamenán velkým počtem defektů. Václav Milík litoval prasklé hadičky přívodu metylu, Zdeněk Simota zase dvakrát spadlých obou řetězů. Vrcholem však byla prokletá smůla obou Moravanů. Martin Gavenda okusil přetržený řetěz, ulomenou polovinu ozubení spojky a závodu na zapalování. Martin Málek zase proměnil dva motory v hromádku šrotu a z druhé příčky průběžné klasifikace spadl na devátou.

I motory mají své dny
Konec prvního finále v Divišově v půlce srpna nezastihl obhájce titulu Matěje Kůse zrovna v hovorné náladě. V předposlední jízdě měl už patnáctibodové maximum prakticky ve svém náručí, avšak pád po vlastní chybě katapultoval do čela Aleše Drymla. Kapitán extraligových Pardubic dnes dorazil na Markétu jako leader průběžné klasifikace, avšak jeho dvoubodový náskok začal roztávat hned v rozjížďce s číslem jedna.

Filip Šitera po divišovské fraktuře klíční kosti nemohl promlouvat do boje o zlato přímo, avšak tentokrát vystřelil dopředu jako raketa z ruských kauší. Zaskočil dokonce i mistra startů Tomáše Suchánka, jenž po závodech otevřeně přiznával: „Trošku jsem zaspal.“ Aleš Dryml se kolem svého klubového kolegy přehnal v první zatáčce.

Jenže Filip Šitera před ním neuhnul z naplánované ideální stopy ani o jediný milimetr a Aleše Drymla zbrzdili i Tomáš Suchánek, který se nechtěl smiřovat s prohrou. Když se mšenský borec vrátil do depa, na terásce nad druhou zatáčkou uznale poplácával ladiče Bohumila Brhela po ramenou. Zato k Matěji Kůsovi se zpráva o bodové ztrátě Aleše Drymla donesla zprostředkovaně.

Obhájce titulu se věnoval svému motocyklu. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu, avšak divišovským pódiem namlsaný Martin Málek toužil po dalších vavřínech. Jeho super nadlidské úsilí přineslo ovoce ve druhém oblouku druhého okruhu. Březolupský závodník se dostal pod Matěje Kůse a předjetí bylo dílem okamžiku.

Vítězství ovšem nebylo Martinu Málkovi dopřáno. V posledním kole zastavil, když jeho vypiplaný GM mohl dělat radost už jen obchodníkovi s kovovým šrotem. Matěj Kůs se vrátil do čela a šachovnicová vlajka v rukou Stanislava Klenovce ho přivítala jako prvního. Jenže už druhá série vrátila čelo průběžné klasifikace celého šampionátu do stavu po Divišovu.

V rozjížďce s číslem pět Zdeněk Simota vyrazil prodloužit svou vítěznou sérii, kterou rozehrál těsně před přestávkou, když v nájezdu do druhé zatáčky třetího kola připravil o triumf Eduarda Krčmáře. Jenže Matěj Kůs mu už po pár metrech přistřihnul křidýlka. Oba však v první zatáčce vyšouchnul Tomáš Suchánek.

Aleš Dryml už své druhé vystoupení proměnil v triumf. Cesta k němu však byla srovná asi tak jako horská serpentina. Start se opakoval kvůli neregulérnosti. Pardubičan toho využil k výměně motocyklu. Jeho mechanici koncertovali, Oldřich Řezníček přivezl nový stroj, Jiří Havlíček mezitím odklidil starý. Posléze však v první zatáčce upadl Pavol Pučko, jenž nakonec skončil v nemocnici s otřesem mozku. Teprve napotřetí mohl Aleš Dryml celá čtyři kola úřadovat na čele.

V rozjížďce s číslem osm se naplnil pohár hořkosti Martina Málka. Souboj s Janem Holubem v úvodním oblouku zvládl lépe a vyletěl na protilehlou rovinku jako pružinový čertík z krabičky. Ještě však neskončilo druhé kolo a opět stál. Kdyby kolem jeli sociálně slabší občané s kárkou na sběr, mohli by nakládat ještě horké zbytky i druhého pohonného agregátu, tentokrát divišovské provenience. Jeho majiteli zbyly oči pro pláč. To je sice poněkud vousaté klišé, avšak slzy Martina Málka byly tentokrát pravé. Inu, vidina na mistrovský trůn neodchází z hlavy zrovna snadno.

Čelo zná jen jediného leadera
Po dvou sériích byl na čele průběžné klasifikace osamělý Václav Milík. Pardubický junior triumfoval ve velkolepém stylu hned v rozjížďce s číslem dvě. Se stejnou suverenitou si počínal rovněž o čtyři jízdy později. Nabroušená kosa mladého Pardubičana našla svůj osudový kámen až ve dvanácté jízdě.

Po vylétnutí pásky se na vedoucí pozici usadil Zdeněk Simota. Václav Milík se v nájezdu do druhého kola protáhl malou škvírou mezi mantinelem a Janem Jarošem. Na stíhání vedoucího borce ovšem bylo už pozdě. Jenže Zdeněk Simota nedorazil do cíle, protože ve třetím okruhu ztratil v zatáčce u depa hned oba řetězy. Václav Milík dědil jeho triumf a i nadále se chlubil svou ojedinělou neporazitelností.

Na záda mu ovšem dýchali další pronásledovatelé. V rozjížďce s číslem deset, v níž Michal Dudek stihnul dvouminutový limit jen o pár vteřinek, se Matěj Kůs vypořádal s Filipem Šiterou. „Byl jsem rychlejší než on,“ komentoval svou prohru mšenský borec, jemuž už prve sebral jeden bod Václav Milík. „Ale zabrzdil mě. Jsou to závody, já bych mu udělal to samý!“

Stejně jako Matěj Kůs se vzápětí na osm bodů dostal i Aleš Dryml. V jedenácté jízdě nepustil vedení z rukou ani na sebekratší okamžik. Martin Málek podporovaný heroickým nasazením celého osazenstva svého depa, které v polních podmínkách osadilo třetí motor do rámu, svedl vítěznou bitvu o dva body s Ondřejem Veverkou.

Žádný jasnovidec se dnes na Markétě neprojevil, takže nikdo nemohl tušit, že šlo o první, ale zároveň poslední zisk, které mu hvězdy měly dopřát. „Šest bodů v prdeli a šedesát tisíc v hajzlu,“ lamentoval jeho mechanik Vladimír Šíma, když ho přišel vyprovodit ke čtrnácté jízdě. Obrovitý muž však záhy k oněm cifrám musel další hodnoty přihazovat.

Filip Šitera si hlídal čelo před Zdeňkem Simotou a Martinem Málkem. Na ně se vnitřkem druhé zatáčky sápal Jaroslav Petrák. Jenže v tom Zdeňku Simotovi prasknul řetěz. Odstupoval doprava, avšak ve výjezdu nešastně zkřížil dráhu Martina Málka a oba upadli. Z věže rozhodčích je skvělý výhled, avšak úhel pohledu poněkud Pavla Kubeše zmátl. Vyloučil Jaroslava Petráka v domnění, že právě on shodil řetěz Zdeňka Simoty.

„Prý jsem mu ho shodil zadním kolem,“ říkal Jaroslav Petrák, když neuspěl při telefonní reklamaci své diskvalifikaci. „Byli jsme metr od sebe, jak jsem se ho mohl dotknout?! A je to první přetrženej‘ řetěz, kterej‘ někdo shodil.“ Za pravdu mu dalo nejen video natočené z tribuny, avšak i skutečnost, že Zdeněk Simota nestihnul dvouminutový limit repete. „Byli jsme se tam podívat,“ zněl z hlasu Jaroslava Petráka určitý pocit zadostiučinění. „Nestačil to spojit, proto nestih‘ ty dvě minuty.“

S pokrouceným rámem už dál nepokračoval ani Martin Málek. Moravané dnes dopadli jako pověstní sedláci u Chlumce. Mechanický mor se držel i Martina Gavendy, který z pěti jízd jen dvakrát dojel do cíle. „Upadla nám půlka ozubení spojky,“ divil se jeho otec Jaroslav, když obhlížel synův stroj po rozjížďce s číslem devět.

Divišovské skopičiny nebyly na programu
V opakované rozjížďce s číslem čtrnáct nakonec dělali Filipu Šiterovi společnost pouze oba mladí náhradníci. Nebylo divu, že se mšenský závodník hravě zmocnil třech bodů. Rovněž akcie Tomáše Suchánka získávaly na hodnotě. Ve třinácté jízdě sebral Janu Jarošovi čelní pozici už vnějškem první zatáčky.

Michael Gregor a sám Magnus Zetterström odváděli skvělou práci v boxech Matěje Kůse při nastavení motocykl, kterým pražský závodník nahradil ten původní z úvodu dnešního mítinku. V rozjížďce s číslem patnáct ukázal výfuk Aleši Drymlovi a Václavu Milíkovi. „Nechápu, co se stalo,“ divil se Aleš Dryml. Vedle útoků na Matěje Kůse se sám musel bránit útokům Václava Milíka.

Tomu nakonec zachránila poslední bod velká vzdálenost od čtvrtého Eduarda Krčmáře, kterého zdržel lehký pád v první zatáčce. „Praskla mi hadice od metylu,“ zdůvodňoval pardubický junior své zpomalení. „Myslím, že jinak bych Aleše předjel.“

Takhle však do poslední pětiny nastupoval s deseti body stejně jako Aleš Dryml, Tomáš Suchánek a Filip Šitera, zatímco Matěj Kůs měl v kolonce u svého jména prozatím číslovku jedenáct. O obsazení pódia se začalo rozhodovat hned v sedmnácté jízdě.

Tomáš Suchánek v ní odvedl Václava Milíka, jemuž už bylo jasné, že dnes na něho žádný pohár. Jeho starší klubový kolega o to více litoval nevydařeného úvodního startu, protože od té doby neznal jiný výsledek než vítězství. Takhle musel kalkulovat s rozjezdem, do něhož mu přihrála prvního soupeře už rozjížďka s číslem osmnáct.

Neobešla se však bez potíží. Páska se zvedla jen na levé straně a potom byl Jan Jaroš diskvalifikován za zdržování startu. Filip Šitera se však nakonec dočkal vítězství, které srovnalo jeho bodovou bilanci s Tomášem Suchánkem. Jako třetí do jejich společnosti přibyl Aleš Dryml, s přehledem zvítězivší v rozjížďce s číslem devatenáct.

Matěj Kůs si dnes odpustil své divišovské skopičiny a cílem dvacáté jízdy projel jako vítěz. Tím pádem se mohl chystat na cestu na nejvyšší stupínek a z dvoubodové převahy Aleše Drymla ukrojil celou polovinu.

V rozjezdu si Aleš Dryml chtěl otestovat nastavení motocyklu, avšak přetržený řetěz se postavil proti. Pardubičan musel nastoupit s jiným stroje. Tomáš Suchánek po rychlém startu dal najevo, že nechce prohrát ani tentokrát. Aleš Dryml objel Filipa Šiteru, který záhy ztratil motivaci k dalšímu boji a zastavil. Bitva obou pardubických borců zuřila až do cíle, avšak změnu v pořadí nepřinesla.

Hlasy z depa
„Těžký závod,“ nechal se slyšet Matěj Kůs. „Teprve, když jsem vyměnil motorku, posunulo se to dopředu. Se změnou mi hodně pomoh‘ Zorro a celkový vítězství patři mýmu mechanikovi Maikimu. Prohra se Suchošem byla ještě na tý první motorce. Pracuju na titulu.“

„Škoda první jízdy, trošku jsem zaspal,“ litoval Tomáš Suchánek své jediné dnešní prohry. „Trošku jsem včera oslavoval a dneska jsem taky spokojenej‘. Druhý místo a postoupil jsem celkově z pátýho místa na třetí. Jsem spokojenej‘, všechno fungovalo, jak mělo. Bez defektů, žádný problémy. A teď mám čas se připravovat na Mšeno. Určitě půjdu po titulu, když je to takhle rozjetý.“

„V první jízdě zaplabůh za druhý místo,“ vyprávěl Aleš Dryml. „Z tý trojky tam nebyla žádná kolej. Byl jsem rád za dva body, skočil na druhou motorku, měl jsem problém se spojkou. Pak přišla jízda z modrý. Nechápu, co se stalo. Byl jsem o motorku vzadu! V rozjezdu jsme zkoušeli jiný naladění. Na třetí motorce mi prasknul řetěz. Zkusil jsem druhou, odjela pěkně. Takže do Mšena, konečně se pořádně vyspím.“

„K ničemu to nepomůže,“ vysvětloval Filip Šitera, proč zastavil v rozjezdu. „Kdybych odstartoval, dojel bych. Ale takhle máš stejně bodů. Lepší než v Divišově. To víš sám jak. Snažím se udržet v osmičce pro finále příští rok a pro mistrovství světa a Evropy. Neházím flintu do žita. Dnes stačilo odstartovat a držet si lajnu. Ve Mšeně jsem doma, tam budu chtít vyhrát, když se to nepodařilo dneska. S Milíkem jsem neodjel, s Kůsákem jsem byl rychlejší, ale zabrzdil mě. Jsou to závody, já bych mu udělal to samý.“

„Škoda hadice, měl jsem to dobře rozjetý,“ pokrčil Václav Milík rameny. „I na toho Álu, zavřel jsem ho k prknům. Pak jsem to dal na venek, udělal špičku a došel mi metyl. Myslel jsem, že bych ho předjel. Po prvních třech jízdách jsem to viděl dobře. Motorka byla dobře nastavená. Byla rychlá, ale neumím ještě startovat. Takže ve středu jdu trénovat do Pardubice starty, abych je napiloval a pak to snad bude lepší. Takže ve Mšeně!“

„Už ztrácím hodně bodů,“ komentoval Zdeněk Simota svoje vyhlídky. „Spadnul mi řetěz, nevím, jestli jsem měl křivo rozetu. Motorka se žvejkla a spadlo to. Jak se oba řetězy sekly, motorka trošku poskočila. Myslel jsem si, že do mě Jarda vrazil, ale možná ne. Nevím, jak byl daleko.“

„Nevím, jak to nazvat,“ váhal Martin Málek. „V první jízdě to byl jeden motor GM. Je to totálka, vysypal jsem z něho hromádku šrotu. Ve druhé jízdě to byla moje nejlepší Jawa. A úplně stejná závada a zase zbyla jen hromádka šrotu. Mezitím jsme stihli přehodit třetí motor, co jsem měl v záloze. Nejpozitivnější věc, poprvé a naposledy v celém závodě jsem viděl šachovnicový prapor. Ve čtvrté jízdě jsem najel hodně na venek. Někomu jsem se musel uhnout a mezitím spadl Zdendovi řetěz. Už jsem měl málo času na to zareagovat. Brnknul jsem si a skončil na zemi. Pokřivil jsem motorku a odstoupil jsem. Té práce už bylo dost, potřetí přehazovat motor… Ještě nevím, jestli přijedu do Mšena. Jestli je šance se dostat do osmičky.“

„Sralo se to od řetězu přes spojku až po zápalko,“ vypočítával Martin Gavenda. „Co ti mám říct?! Vysrat se na to!“

1. Matěj Kůs, Praha 3 2 3 3 3 14
2. Tomáš Suchánek, Pardubice 1 3 3 3 3 13+3
3. Aleš Dryml, Pardubice 2 3 3 2 3 13+2
4. Filip Šitera, Mšeno 3 2 2 3 3 13+R
5. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 1 2 12
6. Jan Holub, Mšeno 0 3 2 2 2 9
7. Jan Jaroš, Mšeno 2 2 1 2 ex 7
8. Zdeněk Simota, Praha 3 1 E M 2 6
9. Eduard Krčmář, Slaný 2 2 1 0 1 6
10. Roman Čejka, Slaný 0 0 0 3 2 5
11. Michal Dudek, Slaný 2 1 1 E 1 5
12. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 1 2 ex 1 5
13. Zdeněk Holub, Praha (res) E 2 1 3
14. Ondřej Veverka, Praha 1 0 1 1 0 3
15. Martin Málek, Březolupy E E 2 F/R – 2
16. Martin Gavenda, Praha 1 1 E E 0 2
17. Ondřej Smetana, Mšeno (res) 0 1 1 2
18. Pavol Pučko, Praha 0 F/R – – – 0

Poznámka: oficiálním důvodem diskvalifikace Jaroslava Petráka v rozjížďce s číslem čtrnáct bylo shození řetězu Zdeňka Simota. Jana Jaroš byl v rozjížďce s číslem osmnáct vyloučen za zdržování startu.

Průběžné pořadí šampionátu:

  DIV PHA TOT
  13.8. 3.10.  
1. Aleš Dryml, Pardubice 14 13 27
2. Matěj Kůs, Praha 12 14 26
3. Tomáš Suchánek, Pardubice 11 13 24
4. Václav Milík, Pardubice 9 12 21
5. Filip Šitera, Mšeno 6 13 19
6. Jan Jaroš, Mšeno 12 7 19
7. Jan Holub, Mšeno 6 9 15
8. Zdeněk Simota, Praha 9 6 15
9. Martin Málek, Březolupy 13 2 15
10. Eduard Krčmář, Slaný 4 6 10
11. Roman Čejka, Slaný 5 5 10
12. Michal Dudek, Slaný 4 5 9
13. Martin Gavenda, Praha 7 2 9
14. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 5 8
15. Zdeněk Holub, Praha 2 3 5
16. Ondřej Veverka, Praha NS 3 3
17. Pavol Pučko, Praha 3 0 3
18. Ondřej Smetana, Praha 0 2 2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

MČR Jednotlivců

Aleš Dryml chce jít po titulu

Praha – 3. října
Aleš Dryml byl na včerejší tiskové konferenci po Zlaté přilbě poněkud posmutnělý. Třetí místo v malém finále rozhodně neuspokojilo jeho závodnický apetit. Pokud se týká jeho ambicí pro dnešní druhé finále šampionátu jednotlivců, má zcela jasno.

„Pokusím se jít po titulu,“ říká bez obalu. Přitom k němu má po divišovském závodě nejblíže. Martin Málek ztrácí jeden bod, Matěj Kůs a Jan Jaroš dva a Tomáš Suchánek už tři body. „Uvidíme, ale titul je můj cíl. Musím ho získat. Ale po Praze je ještě jeden závod, stačí jedna špatná jízda, jeden defekt a body jsou pryč. Ale chyby se nesmí stávat. Žádnej‘ defekt, nula se nedá k ničemu připočítat.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Jednotlivců

Martin Málek by byl rád za pódium

Praha – 2. října
By se Tomíčkův memoriál už tři roky jezdí na začátku září, pardubický super víkend bude mít opět pondělní pokračování na pražské Markétě. Na programu je druhý ze tří finálových závodů šampionátu jednotlivců. Martin Málek dnes v Pardubicích vypadl už ve vylučovací skupině, ovšem zítra by rád zopakoval své umístění na pódiu z prvního finále v Divišově.

„Zítra doufám, že mi to pojede lépe než dneska,“ svěřoval se Martin Málek dnes odpoledne ve svítkovských boxech. „A že starty budou ještě lepší. Bedna by byla pěkná, ale bude víc adeptů než v Divišově. Uvidíme, druhý závod se jede dva měsíce od prvního a na jiné dráze. Kdybych zopakoval bednu, byl bych hrozně rád.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)