Pardubice – 2. srpna
S výjimkou let 1981 – 1985 se mistrovství republiky dvojic jezdí pravidelně od sezóny 1977. Je proto s podivem, že se Pardubice navzdory silným sestavám v průběhu celé historie svého prvního titulu dočkaly až v Březolupech na sklonku srpna 2013. Od té doby se Východočeši radovali ze zlata ještě třikrát. Ve všech případech byl u jejich vítězství Václav Milík a pokaždé měl jiného kolegu. Tento zajímavý rekord však nebude v sobotu v Liberci pokračovat, jelikož pardubický kapitán nastoupí po boku Hynka Štichauera, který s ním byl u prvního titulu před pěti lety.
Václav Milík a Hynek Štichauer po zisku prvního pardubického titulu
„Vašek si vybral Hynka,“ objasňuje pozadí nominace Lubomír Vozár. „A tak jedou spolu. Už to jednou spolu vyhráli, můžou to zopakovat. Ale Pražáci jsou silný, uvidíme, jenom doufám, že nebude takové vedro.“
I když by v případě pardubického triumfu padnul rekord Václava Milíka, že vítězí pokaždé s jiným partnerem, do statistik by se naproti tomu dostal Hynek Štichauer. Stal by se totiž prozatím jediným borcem, s nímž by pardubický kapitán vyhrál podruhé.
V minulosti si však Pardubice většinou s jedním týmem nevystačily… „Bylo víc dvojic, teď to vyšlo na sedm,“ komentuje Lubomír Vozár první změnu rozpisu po patnácti letech. „Nestavěli jsme druhou dvojici, protože Josef Novák a Martin Mejtský měli jet MACEC Cup v Rawiczi. Ale tak pak dali až na sedmnáctého.“
Liberec – 31. července
Sobotní mistrovství republiky dvojic v Liberci se ponese v duchu vzpomínky na Alexandra Kopeckého. Nicméně českodubský technický mág nebude jedinou velkou plochodrážní osobností, již si ve Starých Pavlovicích připomeneme. Zkraje měsíce uběhlo již devatenáct let od chvíle, kdy naposledy vydechl Emil Sova. Hned napřesrok odstartovala tradice jeho memoriálů ve Mšeně. Když plochodrážní klub z městečka u Mělníka zabředl do současné patové situace, konal se Memoriál Emila Sovy loni v září v Divišově. Nyní jeho export musí pokračovat a tak uzavře šampionát dvojic. Krásné poháry a další ceny jsou již připravené, podoba rozpisu se zrodí rovnou na místě.
V srpnu 1998 se legendární tým, který pro Pardubice roku 1978 vyhrál první extraligový titul, sešel kompletní – Emil Sova (v kožené bundě zhruba uprostřed) jeho řady bohužel opustil jako první
Foto: Josef Štěpánek a Karel Herman
Memoriál Emila Sovy loni v Divišově: Ondřej Smetana, Eduard Krčmář a Michal Škurla
Liberec – 30. července
Původně s ním Tomáš Topinka počítal až na nedělní extraligu v Žarnovici, protože v pátek večer měl startovat v Glasgowě. Odtud se měl po závodech přemístit do Edinburghu do Prahy a připravit se na šesté kolo naší vyšší soutěže. Jenže mítink britské Championship byl odvolán a Matěj Kůs prostřednictvím facebooku nabízí sobotní letenku ze skotské metropole na Ruzyň. Změněné situace využil i pražský kouč, který jej promptně nominoval na šampionát republiky dvojic v Liberci coby náhradníka k Josefu Francovi a Eduardu Krčmářovi.
Matěj Kůs liberecké dvojice nakonec přece jen pojede
Divišov – 29. července
Tak nám vytočili čtyři sudy Ferdinanda! A bodejť by ne, když si rtuť teploměru na rozpáleném divišovském stadiónu hrála na akrobata šplhajícího až do závratné výšky v cirkusovém šapitó. Z tří závodů osmihodinového plochodrážního maratónu, jehož se všichni účastníci navzdory náročným podmínkám zhostili se ctí, pochopitelně největší pozornost poutal závěrečný díl domácí juniorky. Filip Hájek nebyl v optimální konstelaci, zraněné rameno jej bolelo a vzhledem k tréninkovému deficitu ho síly v tropickém horku opouštěly rychle. Na druhou stranu se mohl zachumlat do pohodlného polštáře svého pětibodového náskoku na tandem Petr Chlupáč a Jan Kvěch. Jenže v rozjížďce s číslem jedna Filipa Hájka odvedl Jakub Valkovič. Potom ovšem vstoupil na scénu Patrik Mikel. Po pokažené Plzni už věděl, že mu celkové vavříny uniknou, avšak jel o prestiž, aby dal konečně najevo, jak by si své účinkování představoval. Ve druhé jízdě jej trápil David Pacalaj. Po pádu Michala Tomky, který nakonec odjížděl otlučený jako píšťalička, se však startovalo znovu a Patrik Mikel nedal Slovákovi šanci. Vzápětí v rozjížďce s číslem pět připravil o bod Jana Kvěcha. Petr Chlupáč, další z pretendentů mistrovského trůnu, dvakrát vyhrál, aby ale v desáté jízdě podlehl nejen Patriku Mikelovi, ale také Janu Mackovi, jenž dnes zanechal vskutku slušný dojem. Ale zpátky k boji o titul! Filip Hájek kontroval dvěma vítězstvími. Takže i když v rozjížďce s číslem patnáct prohrál s Patrikem Mikelem, jenž létal po rozbitém ovále jako utržený vagón, mohl slavit titul. V té chvíli však ještě odmítal gratulanty, ačkoliv vzhledem k okolnostem byl jeho start v devatenácté jízdě proti trojici dalších nejlepších spíše formalitou. Vskutku mu nepřinesl žádný bod. Po kolizi Jana Kvěcha a Davida Pacalaje po startu se opakovalo. Jan Kvěch si svůj start rozhodně za zlatý rámeček nedal, avšak v první zatáčce podjel Petra Chlupáče a Davida Pacalaje, jako když je potká, plochodrážním žargonem řečeno. K vyrovnání mistra Filipa Hájka mu však chyběl bod, ale náplastí se mu stal titul v oddělené klasifikaci devatenáctiletých. V závěrečné jízdě Patrik Mikel zkompletoval patnáctibodové maximum, poté David Pacalaj jakoby symbolicky uzavřel závod plný pádů, protože upadl v dramatickém souboji s Petrem Chlupáčem v rozjezdu o třetí místo. Skvělou podívanou nabídly i stopětadvacítky. V pátém podniku klasického šampionátu praskla vítězná šňůra Jaroslava Vaníčka, který upadl v duelu s Brunem Belanem. Slánský závodník se nikterak nežinýroval vyskočit si na nejvyšší stupínek místo něho.
Stupně vítězů v závodě: zleva Jan Kvěch, Patrik Mikel a Petr Chlupáč
I přes pády do hlavního závodu
Dnešek byl opět tropický
Trénink se plynule přelil do kvalifikace. A ještě než její první rozjížďka dostala šanci vůbec odstartovat, bylo rozhodnuto o prvním vyřazeném. Gerhard Kössler v depu vyhledal ředitele závodu Zbyňka Nejezchlebu, aby ho informoval, že jeho syn Sebastian nenastoupí. Minulý týden měl pád, nyní ho braly křeče pod žebry, a proto nechtěl riskovat.
Na startovním roštu první jízdy proto stanula pouze trojice závodníků, přičemž v té chvíli nemohl nikdo tušit, že do hlavního klání postoupí ten, jemuž byste dali ty nejmenší šance. Nejlépe odstartoval Daniel Šilhán, zatímco nájezd Jana Macka vnějškem úvodního oblouku skončil v prachu dráhy.
Daniel Šilhán se v první kvalifikační jízdě dostal před Jana Macka
Severočechovi v pardubické vestě, který pádil na čele, však triumf nebyl dopřán. V poslední zatáčce se dostal příliš blízko nafukovacích vaků. Let do nich byl nevyhnutelný, když ubral plyn. Řidítka jej bolestivě udeřila do těla, nicméně Daniel Šilhán mohl pokračovat. Mnohem větší újmy doznala bariéra, ale pořadatelé její propíchnuté pole promptně vyměnili. Opakování by postrádalo smysl, takže první postupujícím byl vyhlášen Michal Baštecký v sedle své dvěstěpadesátky v milíkovských barvách.
Daniel Šilhán starší se smíchem informuje o stavu svého syna Daniela po jeho pádu v první jízdě:
„Jestli ho nezabiju já, tak se mu nic nestalo…“
Michal Tomka (modrá) vede před Lukášem Vinterem (žlutá) a Sindy Weber (bílá)
Ani druhá jízda neproběhla bez nesnází. Michal Tomka odpálil ze startovního roštu jako z praku, avšak Sindy Weber, která se usadila za jeho zády, ve druhém výjezdu upadla. Nosítka naštěstí rychle zmizela v sanitce. Nicméně německá dívčina byla diskvalifikována z repete, v němž Michal Tomka zopakoval svůj skvělý start a odvedl Lukáše Vintera a Františka Kliera. Dalším kvalifikovaným na první pokus se stal Josef Novák, který stylem start – cíl vyhrál rozjížďku s číslem tři.
Daniel Šilhán (červená) se probíjí před Lukáše Vintera (modrá)
Své předchozí zaváhání napravil Daniel Šilhán, když ve čtvrté jízdě rychle předčil Lukáše Vintera. Hned vzápětí se naplnil poněkud smutný osud Michala Danka. Toho prve v rozjížďce s číslem tři táhla spojka do pásky, kterou proto Pavel Váňa držel při zemi o poznání déle než jindy. Nicméně mladý Slovák krizový moment zvládl, avšak Josef Novák byl při vylétnutí pásky rychlejší.
Nyní v páté jízdě Michal Danko odstartoval hned za Janem Mackem, jenže v první zatáčce upadl. Jeho diskvalifikace byla o to krutější díky tomu, nejen že místo incidentu dávalo možnost opakování s celou čtveřicí závodníků. Ale také i proto, že se slovenský závodník stal po Sebastianu Kösslerovi druhým vyřazeným závodníkem.
Michal Danko si diskvalifikaci nezasloužil
V opakovačce před sebe Jan Macek nepustil Sindy Weber, jež se drala dopředu po vnější straně úvodní zatáčky, ale ve druhém oblouku šel na zem. Udržel motor v chodu a rychle se vrátil do sedla. Systematicky snižoval svůj odstup. Ve čtvrtém kole objel v první zatáčce Františka Kliera, nicméně nezdálo se pravděpodobné, že by vítězstvím urval postup.
Ale přece ano! V poslední zatáčce si to Jan Macek namířil rovnou pod Sindy Weber a na poslední chvíli jí sebral vítězství. Osud německé závodnice se naplnil krátce po startu závěrečné kvalifikační jízdy, když zastavila kvůli bolavému koleni. Stylem start – cíl triumfoval Lukáš Vinter a tím odsoudil Františka Kliera a Jana Marka do role náhradníků.
Trumfy v rukou Filipa Hájka
Jan Macek zanechal slušný dojem
Čas tlačil a na jeho oltář pořadatelé položili slavnostní nástup. Bylo to logické řešení, jelikož se mezi dvacet rozjížděk juniorky muselo vecpat ještě dvanáct jízd stopětadvacítek. Pakliže by se přece jen závodníci přišli představit divákům, v jejich společnosti by chyběl Lukáš Vinter.
„Začalo mě to bolet, nemůžu jet,“ mnul si své pravé předloktí. Startovní číslo šestnáct zůstalo tudíž volné, protože František Klier zastupoval pražského závodníka s náhradnickou sedmnáctkou na své vestě. Ten se však dostal ke slovu až ve čtvrté jízdě. Ovšem také první jízda se musela obejít bez jednoho borce na startovním roštu.
Krizová chvilka Jakuba Valkoviče
Michal Baštecký tak dlouho laboroval se svou dvěstěpadesátkou, až nakonec zmizel v depu. Jako první vítěz se prezentoval Jakub Valkovič. Odstartoval na Filipa Hájka, a byť měl ve druhém okruhu trošičku honičku udržet se v sedle ve druhé zatáčce, dorazil do cíle jako vítěz.
Z pětibodového náskoku Pražana zmizel jediný bod. Nicméně již rozjížďka s číslem dvě víceméně ze seznamu pretendentů mistrovského trůnu víceméně škrtla Davida Pacalaje, který byl pozadu o sedm bodů. Přitom zprvu se zdálo, že Slovák bude na koni, byť se jeho dědeček Zdeno Vaculík díval na stav dráhy skrz prsty.
Patrik Mikel (červená) se řítí na Davida Pacalaje
V prvním výjezdu se přehnal okolo Patrika Mikela, jemuž kromobyčejně vyšel start. Jenže Michal Tomka, který upadl v první zatáčce, spadl znovu i v té druhé. A tentokrát již blikala červená světla. Repete zprvu psalo stejný příběh. Patrik Mikel vypálil do vedení, které mu David Pacalaj v prvním oblouku sebral.
Jenže Patrik Mikel jel jako z praku. Druhou zatáčku nasadil zprava. V jejím výjezdu se sunul na úroveň slovenského závodníka. Bok po boku projeli do druhého okruhu, v jehož úvodním výjezdu se teprve Patrik Mikel dostal před Davida Pacalaje.
Jan Kvěch vodí Jána Mihálika
Ztráta dvojice pražských juniorů na Filipa Hájka se ovšem nikterak nezmenšila. Petr Chlupáč dominoval třetí, Jan Kvěch zase čtvrté jízdě, v cíli jejíhož úvodního kola sebral Jan Macek jeden bod Františku Klierovi. Nicméně již druhá série začala výsledek boje o titul přiklánět na stranu Filipa Hájka.
V rozjížďce s číslem pět totiž Patrik Mikel současně s letem pásky odvedl Jana Kvěcha. „Dal mi už od startu,“ připouštěl později pražský junior, který se ovšem nerozplakal nad rozlitým mlékem. Ve druhém okruhu poprvé udeřil spodem druhé zatáčky. Jenže Patrik Mikel mu rychle dal najevo, kdože bude dnes v Divišově pánem.
Michal Tomka líčí okolnosti svého pádu v sedmé jízdě:
„Byl jsem rychlejší než Filip. On se přetočil, mě to natáhlo a škrtnul jsem si o jeho zadní kolo.“
Začátek, nebo spíše pokračování, smolné série Michala Tomky – kolize s Filipem Hájkem
A pak tu byl pochopitelně Filip Hájek, který své bolavé rameno maskoval žerty, aby v pravou chvíli zatnul zuby a úspěšně balancoval na hraně svého průběžného vedení. Jako v rozjížďce s číslem sedm, kdy se skvělým startem dostal do čela. Zezadu se blížil Michal Tomka. Do třetího kola projel těsně za vedoucím Pražanem, avšak v úvodním oblouku vrazil do jeho zadního kola a poroučel se k zemi.
Spadl také Jan Macek, který v okamžiku incidentu jezdil čtvrtý. Michal Tomka byl pochopitelně diskvalifikován z opakovačky, do níž nejlépe odstartoval Daniel Klíma. Filip Hájek jej předčil po pravé straně první zatáčky, jenž tím se svého klubového kolegy rozhodně nezbavil. Daniel Klíma útočil ze všech sil a zejména ve dvou posledních kolech měl předjetí Filipa Hájka doslova na dohled.
Bod, který Jan Kvěch (červená) ztratil s Patrikem Mikelem (bílá) mu posléze chyběl k rozjezdu o titul
Vedle Patrika Mikela zůstával jediným neporaženým Petr Chlupáč, jenž tím pádem byl v průběžné klasifikaci o čtyři body za Filipem Hájkem. V osmé jízdě triumfoval stylem start – cíl, jenže v rozjížďce s číslem deset měl změřit své síly právě s Patrikem Mikelem. Moravan oblečený do vesty s bílým koníkem opět zaúřadoval naplno. Jenže Pražana v prvním výjezdu podjel Jan Macek. A co bylo ještě překvapivější, kopřivnický nováček dokázal udržet pražského dravečka, dokud je neodmávnula šachovnicová vlajka.
Klíčová devatenáctá a upřesňující dvacátá jízda
Filip Hájek (žlutá) se od Daniela Klímy (červená) nenechal porazit
Šampionát stál tedy před svým rozuzlením, které v rozjížďce s číslem jedenáct Filip Hájek ještě více přiblížil. Opět se rychle dostal do vedení a snažil se ujet svým pronásledovatelům na čele s Jánem Mihálikem. Ten jej zprvu chvíli atakoval, avšak Pražan mu zmizel z dohledu. Jenže žarnovický závodník jej v závěru jízdy dotáhnul a udeřil znovu. Filip Hájek ale jel středem dráhy a Jan Mihálik marně hledal stopu, kudy by převzal vedení.
Patrik Mikel (modrá) pádí dopředu před Petra Chlupáče (červená), Jana Macka (bílá) a Michala Bašteckého (žlutá)
Po třech sériích vedl závod neporažený Patrik Mikel, který vedle Filipa Hájka měl za svými zády dva další osmibodové závodníky. „Je to těžká dráha, kdyby byla lepší, budou to pěkné závody,“ přemítal David Pacalaj, když suverénně vyhrál šestou jízdu před Jánem Mihálikem. „Škoda, že jsem to předtím posral, neměl jsem jezdit lajnu.“
Na startovním roštu před rozjížďkou s číslem devět stanul jako první, ale tím seznam jeho primátů neměl ještě skončit. Sotva páska vyskočila vstříc palčivému slunci, ujal se vedení před Jakubem Valkovičem, Danielem Klímou a Františkem Klierem. V depu se záhy ujistil, že jeho počty o osmi bodech jsou správné. Stejná suma ovšem vyšla také Janu Kvěchovi, který dvakrát vyhrál dvanáctou jízdu.
Senzace dne – Jan Macek v desáté jízdě poráží Petra Chlupáče
Již potřetí se totiž opakovalo vinou pádu Michala Tomky. „Byl jsem pod Kvěchůnem,“ líčil incident, který jej v první zatáčce druhého okruhu stál druhé místo. „Vystřelilo mě to, byl jsem u nafukovačky, musel jsem to položit.“
A to byl pro Michala Tomku definitivní konec. Naštěstí neutrpěl žádná vážná zranění, nicméně s nulou na kontech dnešního podniku i celkové klasifikace nemohl získat už vůbec nic. Třináctá jízda přinesla předčasný konec i pro Jakuba Valkoviče. Vnějškem prvního oblouku obtáhnul Petra Chlupáče, jenže ve druhém nájezdu si to namířil rovnou do nafukovací bariéry.
Pavel Kuchař jezdí před Danielem Šilhánem
„Chtěl jsem jet venkem,“ povzdechl si později v depu. „Ale tam bylo hodně materiálu. Neuměl jsem to dát do smyku, pořád to jelo rovně. Praštil jsem se do hlavy a doktor mi zakázal pokračovat.“
Po restartu se prosadil Petr Chlupáč ve stylu start – cíl. Dravý Ján Mihálik do něho sice v poslední zatáčce šťouchnul, ale Pražan incident ustál bez ztráty květinky. Dobře věděl, že chléb pořadí v celém závodě se bude lámat až v devatenácté jízdě, která tradičně svedla dohromady nejlepší čtveřici aktuální klasifikace.
Jakub Valkovič pádí před Petrem Chlupáčem
Jeho konkurenti do ní mířili v nejlepší formě. Jan Kvěch odvedl v rozjížďce s číslem čtrnáct Daniela Klímu, David Pacalaj zase kraloval šestnácté jízdě, před jejímž startem se Miroslav Křenek proběhnul z depa k roštu se zapomenutou vestou Jana Macka. Svůj soukromý závod nestihnul, ale kde není žalobce, není pochopitelně ani soudce. A kopřivnický závodník se vrátil již podruhé se dvěma body, když získal skalp nejen Pavla Kuchaře s jeho dvěstěpadesátkou, ale i Josefa Nováka.
Jan Kvěch se v doprovodu otce a bratra vrací do depa po pádu v devatenácté jízdě
V rozjížďce s číslem patnáct prodloužil Patrik Mikel svou vítěznou sérii o čtvrtý uzlík. Základem byl opět skvělý start. A upřímně řečeno, Filip Hájek se spokojil se dvěma body, které mu definitivně pojistily titul. Ještě si však nechtěl nechat gratulovat, protože jeho myšlenky již dlely u rozjížďky s číslem devatenáct.
Jan Kvěch popisuje dramatické okamžiky rozjížďky s číslem devatenáct:
„Odstartovali jsme, David Pacalaj do mě bouchnul. Dal mi na hák, myslel, že mě zavře, ale spadli jsme. Opakovanej‘ start se mi nepoved‘, tak jsem je oba podjel!“
David Pacalaj pádí z depa, aby stihnul repete devatenácté jízdy
Nejlepší start v jízdě všech dnešních jízd vystřihnul Petr Chlupáč. Za jeho zády se však srazili Jan Kvěch a David Pacalaj. Stalo se to ještě před prvním nájezdem, takže k repete přijeli všichni. Slovák dorazil na poslední chvíli, když musel jet přes trávu přes obě menší dráhy.
Také napodruhé byl vpředu Petr Chlupáč. Za sebou měl Davida Pacalaje, jenže Jan Kvěch si to přes oba namířil po spodní straně a již ve výjezdu z úvodní zatáčky říkalo vedení pane právě jemu. Filip Hájek dojel s nulou. Ale v konečném součtu mu však zůstal bod k dobru na Jana Kvěcha, jemuž byl útěchou titul do devatenácti let a druhé místo v dnešním závodě.
Start devatenácté jízdy podruhé: zleva Filip Hájek, Petr Chlupáč, Jan Kvěch a David Pacalaj
Ten vyhrál Patrik Mikel, když nezaváhal ani v rozjížďce s číslem dvacet. Přerušil ji pád Jána Mihálika, jenž na začátku druhého kola přišel o druhé místo, ale pardubický Moravan byl stejně rychlý i při repete. Tečku za letošní juniorkou dodal rozjezd o dnešní třetí místo, kde však skvělý duel mezi Petrem Chlupáčem a Davidem Pacalajem skončil Slovákovým pádem.
Přetržená triumfální série Jaroslava Vaníčka
Jaroslav Vaníček jede před Mateuszem Lopuskim a Kacperem Makowskim
Předchozí kola klasického šampionátu stopětadvacítek v Pardubicích, Březolupech a dvou Plzních skončila maximálním triumfem Jaroslava Vaníčka. Ke stejnému výsledku se schylovalo také dnes. Ještě než začal hlavní závod juniorky, Pražan se vypořádal s Mateuszem Lopuskim, jenž se v první zatáčce sápal dopředu.
Vojtěch Šachl (modrá) v souboji s Brunem Belanem
V rozjížďce s číslem čtyři Jaroslav Vaníček za svá záda rychle poslal Milana Dobiáše. A když v sedmé jízdě v nájezdu do druhého kola zbavil vedení Mateusze Lopuskeho, jeho devíti bodům nemohl konkurovat vůbec nikdo.
Mateusz Lopuski (červená) jezdí první před Jaroslavem Vaníčkem (modrá), Vojtěchem Šachlem (bílá) a Milanem Dobiášem (bílá)
Jeho nejbližším sousedem v průběžné klasifikaci závodu byl Bruno Belan. Slánský závodník v rozjížďce s číslem dvě podjel ve druhé zatáčce Vojtěcha Šachla, jehož v závěru atakoval Štěpán Jurča, který zmeškal pár letních závodů vinou dvanácti stehů na lýtku utrpěných při pádu z kola.
Souboj Bruna Belana (bílá) a Jaroslava Vaníčka (žlutá) skončil kolizí a pádem
Vojtěcha Šachla před sebe Bruno Belan nepustil ani v rozjížďce s číslem pět, nicméně šlo o duel o druhou příčku, protože již od vylétnutí pásky udával tempo Mateusz Lopuski. Osmá jízda pak viděla sólo Bruna Belana, který se před Vojtěcha Zamazala dostal po vnějšku prvního oblouku.
Vojtěch Šachl pádí za triumfem v jedenácté jízdě
Z duelu obou nejlepších v rozjížďce s číslem deset měl vzejít dnešní vítěz. Vedení se ujal Jaroslav Vaníček. Bruno Belan se v prvém oblouku nedostal dopředu, avšak nepolevoval ve svém úsilí. Jenže Pražan v úvodním výjezdu třetího okruhu upadl a Slaňák musel k zemi také.
Kacper Makowski v duelu s Františkem Hřibem
Jízda se již neopakovala, a přesto bylo rozhodnuto. Bruno Belan připsal tři technické body, Jaroslav Vaníček nic, ale tři předchozí primáty jej přesto postavily na nejnižší stupínek pódia. Mezi nimi se umístil Mateusz Lopuski, k čemuž mu pomohlo vítězství v závěrečné dvanácté jízdě před zraky Kacpera Makowskeho.
Hlasy z depa
Patrik Mikel neprohrál jedinou rozjížďku
„Dneska super závod,“ rozplýval se Patrik Mikel nadšením. „Dráha byla těžká, ale já na tom celou dobu těžil. Na rovným jede každý. Konečně jsem vyhrál závod juniorky. To mělo být letos od začátku, ale měl jsem smůlu. Dneska jsem ale ukázal, že na to mám, že ta Plzeň byla smůla, a že se mnou musí počítat. Spokojenost, konečně jsem do toho šel hlava nehlava, měl jsem agresivní styl. Doufám, že tím bičem už práskám!“
Jan Kvěch nestihnul rozjezd o titul o jediný bod
„Určitě pěkný závody,“ svěřoval se Jan Kvěch. „Škoda jedný jízdy, kdy mi Patrik Mikel dal už od startu. Rozjel jsem se a jelo mi to dobře. Kdybych v Plzni dojel druhej‘, titul jsem mě. Stalo se, stalo, jsou to závody…“
Petr Chlupáč byl v zásadě spokojen
„Závody byly hezký na to, jaký bylo horko a dráha,“ říkal Petr Chlupáč. „Ve třetí jízdě jsem zaváhal, start mi vyšel, ale chytil jsem kolej a vyjel ven. Stíhal jsem ho, ale nevyšlo to. Třetí místo je, myslím, hezký, celkově i v tomhle závodě, na šestnáct let paráda! Titul nebyl daleko, ale mám na to ještě pět let.“
„Škoda…“ nebylo Davidu Pacalajovi vůbec do řeči, když se po pádu v rozjezdu vrátil do depa. „Ještě se uvidí! Škoda, příště. Dráha byla divoká, ale dalo se. Škoda pádu, nevadí, příště…“
Filip Hájek si nenechal na svůj titul sáhnout
„Náročný,“ odpovídal Filip Hájek na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Bolí mě to rameno. Dvě kola by byly dobrý, pak jsi ale musel jet další dvě kola. Klička bolí, fyzicky odpadám. Pauza je hodně znát, dlouho jsem stál a nemoh‘ ani cvičit. Asi mi nejvíc pomoh‘ Patrik. Gratuluju mu, že vyhrál, jelo mu to.“
Daniel Klíma pravidelně sbíral body
„Namáhavý,“ dokázal Daniel Klíma vystihnout závod jedním slovem. „Byla těžká dráha a velký vedro. S Filipem to bylo dobrý, zamíchal jsem to. Jsem spokojenej‘, docela dobrý. A příště to, doufám, bude ještě lepší.“
Nebýt pádu v rozjížďce s číslem dvacet, mohl Ján Mihálik skončit s deseti body
„Trénink v pohodě,“ vzal Ján Mihálik své vyprávění poněkud zeširoka. „Dráha vypadala, že ji dva roky nedělali. Ale jelo se mi super i o závodech, měl jsem čtyři druhá místa. Pátou jízdu jsem to dal do materiálu. Šlo to nahoru a musel jsem to složit. Je to škoda, měl bych jinak deset bodů.“
Jakub Valkovič jezdí před Danielem Klímou
„Po závodech jsem spokojený nebyl,“ svěřoval se Jakub Valkovič. „Protože jsem po pádu ve čtvrté jízdě nemohl pokračovat. Praštil jsem se do haly a doktor mi zakázal jet dál. Bylo by to lepší, kdybych přidal ještě nějaké další body. Dařily se mi starty, ale dráha byla těžká a proto bylo tolik pádů. Letošní juniorka mi vůbec nevyšla, měl jsem v ní smůlu.“
Michal Tomka vyvázl ze všech svých pádů pouze s odřeninami
„Jsem celý, ale motorky jsou úplně zdevastovaný,“ lamentoval Michal Tomka, který si ani dnes nepřipsal žádný bod do závěrečné klasifikace juniorky. „Těšil jsem se sem, ale hlavně, že jsem celý. Horší to bude vysvětlovat každému, proč mám zase nulu.“
Filip Hájek vyhrál titul
Kvalifikace:
01
02
03
04
05
06
1. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
1.
2. Michal Tomka, SK – Žarnovica
1.
3. Josef Novák, Pardubice
1.
4. Daniel Šilhán, Pardubice
X
1.
5. Jan Macek, Kopřivnice
F
1.
6. Lukáš Vinter, Praha
2.
2.
1.
7. František Klier, Divišov
3.
3.
2.
8. Roman Marek, Kopřivnice
3.
3.
3.
9. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
X
2.
E
10. Michal Danko, SK – Žarnovica
2.
X
11. Sebastian Kössler, A (250 ccm)
–
Poznámka: Sebastian Kössler odstoupil po tréninku kvůli křečím
Celkové pořadí šampionátu: Jan Kvěch, Filip Hájek a Petr Chlupáč
Hlavní závod:
1. Patrik Mikel, Pardubice
3 3 3 3 3
15
2. Jan Kvěch, Praha
3 2 3 3 3
14
3. Petr Chlupáč, Praha
3 3 1 3 2
12+3
4. David Pacalaj, SK – Žarnovica
2 3 3 3 1
12+X
5. Filip Hájek, Praha
2 3 3 2 0
10
6. Daniel Klíma, Praha
2 2 1 2 2
9
7. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
2 2 2 2 X
8
8. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
3 1 2 X –
6
9. Josef Novák, Pardubice
1 0 1 1 3
6
10. Daniel Šilhán, Pardubice
0 1 1 1 3
6
11. Jan Macek, Kopřivnice
1 1 2 2 F
6
12. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
1 1 2 0 1
5
13. Pavel Čermák, Divišov
1 2 E 1 F
4
14. František Klier, Divišov (res)
0 0 0 0 2
2
15. Roman Marek, Kopřivnice (res)
1 1
2
16. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
– E 0 0 0
0
17. Michal Tomka, SK – Žarnovica
X X X – –
0
18. Lukáš Vinter, Praha
– – – – –
DNR
Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil ze závodu kvůli bolestem v pravé ruce
Jeden z klíčových okamžiků – Patrik Mikel (bílá) ujíždí Janu Kvěchovi (červená), jemuž bude právě tento bod chybět k rozjezdu o titul
Konečné pořadí šampionátů:
U21
U19
PHA
PLZ
DIV
TOT
24.4.
8.5.
29.7.
1.
Filip Hájek, Praha
15
15
10
40
2.
1.
Jan Kvěch, Praha
13
12
14
39
3.
2.
Petr Chlupáč, Praha
11
14
12
37
4.
Patrik Mikel, Pardubice
14
6
15
35
5.
3.
David Pacalaj, SK – Žarnovica
11
12
12
35
6.
4.
Ján Mihálik, SK – Žarnovica
9
10
8
27
7.
5.
Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
10
7
6
23
8.
6.
Daniel Klíma, Praha
5
6
9
20
9.
7.
Pavel Kuchař, Praha
6
4
5
15
10.
8.
Jarno de Vries, NL – Plzeň
7
7
–
14
11.
9.
Daniel Šilhán, Liberec
4
3
6
13
12.
Pavel Čermák, Divišov
–
8
4
12
13.
Josef Novák, Pardubice
–
5
6
11
14.
Richard Geyer, D
9
–
–
9
15.
10.
František Klier, Divišov
2
4
2
8
16.
11.
Jan Macek, Kopřivnice
–
–
6
6
17.
12.
Milan Dobiáš, Chabařovice
3
2
–
5
18.
13.
Roman Marek, Kopřivnice
–
–
2
2
19.
14.
Michal Baštecký, Praha
1
–
0
1
20.
15.
Michal Danko, SK – Žarnovica
–
1
NQ
1
21.
Michal Tomka, SK – Žarnovica
–
DNR
0
0
22.
16.
Sebastian Kössler, A
0
–
NQ
0
23.
17.
Sindy Weber, D – Liberec
0
–
NQ
0
NC
NC
Lukáš Vinter, Praha
–
–
DNR
–
Jan Kvěch (bílá) se v devatenácté jízdě žene před Petra Chlupáče (modrá) a Davida Pacalaje (žlutá)
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Bruno Belan, Slaný
3 2 3 3
11
2. Mateusz Lopuski, PL
2 3 2 3
10
3. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 3 X
9
4. Štěpán Jurča, Březolupy
1 3 2 2
8
5. Milan Dobiáš, Chabařovice
3 2 0 2
7
6. Vojtěch Šachl, Divišov
2 1 1 3
7
7. Kacper Makowski, PL
1 X 3 2
6
8. Vojtěch Zamazal, Slaný
0 2 2 1
5
9. František Hřib, Březolupy
2 1 1 E
4
10. Jakub Exler, Praha
1 0 1 0
2
11. Matěj Frýza, Plzeň
0 F 0 1
1
12. Matouš Kameník, Divišov
0 F/R 0 1
1
Pódium stopětadvacítek: Mateusz Lopuski, Bruno Belan a Jaroslav Vaníček
Průběžné pořadí šampionátu:
PCE
BŘE
PLZ
PLZ
DIV
TOT
18.4.
21.4.
8.5.
21.7.
29.7.
1. Jaroslav Vaníček, Praha
12
12
12
12
9
57
2. Vojtěch Šachl, Divišov
6
10
9
9
7
41
3. Bruno Belan, Slaný
11
9
–
7
11
38
4. Štěpán Jurča, Březolupy
5
7
7
–
8
27
5. Milan Dobiáš, Chabařovice
4
–
–
9
7
20
6. Matěj Frýza, Plzeň
–
4
8
6
1
19
7. Jan Jeníček, Pardubice
8
4
5
2
–
19
8. Vojtěch Zamazal, Slaný
2
3
2
6
5
18
9. Filip Šifalda, Chabařovice
8
8
–
–
–
16
10. František Hřib, Březolupy
0
3
5
–
4
12
11. Mateusz Lopuski, PL
–
–
–
–
10
10
12. Daniel Klíma, Praha
8
–
–
–
–
8
13. Jakub Exler, Praha
4
–
–
1
2
7
14. Pavel Kuchař, Praha
–
–
–
7
–
7
15. Kacper Makowski, PL
–
–
–
–
6
6
16. Michal Baštecký, Praha
4
–
–
–
–
4
17. Matouš Kameník, Divišov
–
–
–
–
1
1
18. Josef Černý, Plzeň
–
–
0
1
–
1
Filip Hájek hlídá vedení před Jánem Mihálikem
Foto: Karel Herman a Mirek Horáček
David Pacalaj (bílá) připravil Patriku Mikelovi (červená) krušné chvilky
Divišov – 26. července
Meteorologové už museli opravit sví červnová tvrzení o nepříliš teplotně výrazném létu a trumfují se hodnotami, kam až se rtuť teploměru dokáže vyšplhat. Neděle v Divišově bude nejen tropicky žhavá, ale na místním plochodrážním stadiónu i pořádně dlouhá. Diváky čekají mistrovské podniky v obou českých šampionátech a jako hlavní chod závodního menu poslední mítink české juniorky, která musí začít kvalifikací. Leader aktuální klasifikace Filip Hájek po svém daugavpilském pádu již dvakrát trénoval, nicméně před rozjetým tandemem Petr Chlupáč – Jan Kvěch má náskok jen pět bodů. Juniorské mistrovství republiky má tedy prvek, který excelentní Eduard Krčmář v předchozích dvou sezónách nepřipustil, a sice nic menšího než boj o titul.
Stěžejní otázka ještě jednou:
Loading ...
Poptávka převyšuje nabídku
Filip Hájek vede juniorku, Jaroslav Vaníček oba šampionáty stopětadvacítek
O nedělní závod v Divišově byl ze strany závodníků takový zájem, že sportovní komise již v úterý musela vyhlásit, že přihlášky cizinců již nebudou akceptovány. Výjimku představují pouze ti, kteří se již některého z podniků české juniorky zúčastnili.
I tak by se v divišovských boxech mělo objevit neuvěřitelných jednadvacet plochodrážníků, přičemž pouze tři osedlají dvěstěpadesátku. Personální krize juniorky byla vlastně zažehnána již zjara. Od té doby se objevili kopřivničtí Jan Macek a Roman Marek. A do půllitrů rovnou ze stopětadvacítky naskočil Lukáš Vinter.
Účast v hlavním závodě má garantováno pouze deset nejlepších držitelů licencí AČR a SMF z průběžné klasifikace vzniklé z předchozích klání v Praze a v Plzni. Ostatních jedenáct musí absolvovat kvalifikaci, jež opět po mnoha letech připomíná malý závod.
Jan Kvěch a Petr Chlupáč ztrácí na Filipa Hájka pět bodů
Skládá se totiž z šesti rozjížděk. Její filozofie je jednoduchá. Všichni aspiranti nejprve změří své síly v trojici jízd. Vítězové se kvalifikují rovnou, ostatní pošle klíč na startovní rošt rozjížděk s čísly čtyři a pět. Jejich vítězové opět postoupí, ale pozor, poslední v cíli budou vyřazeni. Zbývající čtveřice se objeví u pásky ještě v šesté jízdě. Její vítěz získá poslední volné místo v hlavním klání, dva další se stanou náhradníky, zatímco poslední bude vyřazen.
David Pacalaj může být černým koněm závodu
Kvalifikace proběhne ihned po skončení tréninku, jehož začátek byl s ohledem na natřískaný program posunut již na čtvrt na dvě. Do hlavního závodu musí totiž jury vetknout ještě dvanáct rozjížděk stopětadvacítek, které čeká pátý díl jejich klasického šampionátu. Přitom mistrovství republiky na malé dráze se svými patnácti jízdami od půl jedenácté celou dlouhou divišovskou plochodrážní neděli otevřou.
O titul se bude bojovat až do konce
Patrika Mikela letos nechce paní Smůla pustit k vodě
Poslední díl juniorky láká již nyní. Filip Hájek sice nekompromisně kráčel za patnáctibodovými maximy jak na Markétě, tak na Borech, nicméně vinou své zlomené kličky více než měsíc nezávodil. Předevčírem a včera však již absolvoval dva tréninky a výhodou na jeho straně je i náskok, který si na hrotu aktuální klasifikace vytvořil.
Pět bodů se sice nezdá jako bůhvíjaké vítězství, jenže do konce šampionátu se každý junior postaví na startovní rošt již jen pětkrát. Do karet Filipa Hájka hraje i úzus, že se nejlepší čtveřice utká až v rozjížďce s číslem devatenáct. V ní Pražan narazí nejen na dvojici svých mladších klubových kolegů, nýbrž i na Davida Pacalaje, jenž ztrácí již sedm bodů.
Sindy Weber dorazí do Divišova po ose z Poznaně, kam ji tamní klub pozval na trénink
Na druhou stranu vývojem závodu může zamíchat i Patrik Mikel. Milenec paní Smůly, která mu letos dopřává vskutku velkorysé koupele v černočerném asfaltu, by se klidně mohl smát z nejvyššího stupínku pódia. Na bedně v juniorce byl i Ján Mihálik a myšlenka podívat se sem rozhodně nebude cizí ani Jakubu Valkovičovi či Danielu Klímovi. Každopádně neděle v Divišově bude určitě dlouhá a horká, ale i zajímavá a dramatická.
Startovní listiny horké divišovské neděle:
Kvalifikace (po skončení tréninku, který začíná v 13:15):
1. jízda:
Daniel Šilhán, Michal Baštecký, Sebastian Kössler, Jan Macek
2. jízda:
František Klier, Michal Tomka, Sindy Weber, Lukáš Vinter
3. jízda:
Josef Novák, Michal Danko, Roman Marek
4. – 6. jízda:
startují postupně závodníci, kteří nezvítězí
Hlavní závod (14:00):
1 Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
2 vítěz kvalifikační jízdy 1
3 Filip Hájek, Praha
4 Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
5 Patrik Mikel, Pardubice
6 David Pacalaj, SK – Žarnovica
7 vítěz kvalifikační jízdy 2
8 Pavel Čermák, Praha
9 vítěz kvalifikační jízdy 3
10 vítěz kvalifikační jízdy 4
11 Daniel Klíma, Praha
12 Petr Chlupáč, Praha
13 Jan Kvěch, Praha
14 Ján Mihálik, SK – Žarnovica
15 vítěz kvalifikační jízdy 5
16 vítěz kvalifikační jízdy 6
17 druhý z kvalifikační jízdy 6
18 třetí z kvalifikační jízdy 6
Mistrovství republiky 125 ccm na krátké dráze (10:30):
Praha – 26. července
Nominace na mistrovství republiky dvojic, které příští sobotu uvidí liberecké Pavlovice, doslova zaskočila Eduarda Krčmáře. Slánský závodník počítal, že jako obvykle nastoupí za svůj klub v tandemu, který by opět mohl aspirovat na nejvyšší příčky, nicméně za barvy středočeského královského města budou hájit Roman Čejka a Michal Dudek. Nicméně plochodrážník takových kvalit nemohl zůstat neosloven z tábora soupeřů, což ve startovní listině rozpoutalo opravdovou tsunami.
Eduard Krčmář nakonec nastoupí za Olymp
Obtížně pochopitelné zůstává především skutečnost, že slánský klub Eduarda Krčmáře neměl ani kontaktovat s nabídkou startu v prestižním šampionátu dvojic. A že nepojede, si sám závodník prý přečetl až v článku v magazínu speedwayA-Z.
Zdeněk Holub posílí Třebusice
Antonín Vilde, šéf slánského klubu, zatím celou záležitost nechtěl komentovat, nicméně přislíbil své vyjádření během samotného libereckého závodu příští sobotu. Každopádně příležitost nominovat Eduarda Krčmáře se chopil Tomáš Topinka.
Reglementy umožňují každému týmu učinit jednu změnu vůči původní nominaci jako v předchozích letech, navíc vzhledem k návratu rozpisu klasických dvojic, může kouč nasadit také náhradníka. Pražskému Olympu se rozpadlo spojení Josef Franc – Matěj Kůs, jelikož kapitán extraligové Markéty jede v pátek v Glasgowě a pak se musí dostat na nedělní extraligu do Žarnovice.
Filip Hájek se stal náhradníkem pražské Markéty
Tomáš Topinka proto k Josefu Francovi nominoval osiřelého Eduarda Krčmáře. Zdeňka Holuba poslal do sestavy KFPD Třebusice, jíž Vladimír Vopat nahradil původně plánovaný liberecký tandem, a odkud pražský kouč vytáhl Filipa Hájka, z něhož učinil náhradníka AK Markéta.
Personální tsunami v mistrovství republiky dvojic: