AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 10. června
Vladimír Vopat před včerejším extraligovým kláním ve Mšeně sliboval, že vybuchne bomba. S ohledem na nabitou sestavu domácích a onemocnění Luboše Tomíčka, jehož vystřídal Jakub Fencl, se vyjádření pražského kouče bralo spíše jako rétorické cvičení. Ale omyl!! Pražané se dostali do vedení už v rozjížďce s číslem jedna. Ofenzíva domácích okolo poloviny mítinku neměla dlouhého trvání. A dokonce nepřemožitelný Greg Hancock se dočkal porážky, když mu v desáté jízdě ujeli Zdeněk Simota a Josef Franc. Pražané ulétli Mšeňákům až o osm bodů, avšak Petr Vandírek dokázal pracovat s krizovým scénářem. Vyšel mu tah žolíkem Piotrem Protasiewiczem, nicméně v nominačních jízdách potřeboval dvakrát triumfovat 5:1. V rozjížďce s číslem čtrnáct mu to vyšlo. Před poslední jízdou skutečně vybuchla bomba, nicméně její trhavinou byly emoce. Zdeněk Simota byl totiž poslán od startovního roštu zpátky do depa za překročení dvouminutového limitu, ale maximálně přiznával spoluvinu s ostatními. Rafal Dobrucki chvíli třímal dva nezbytné body, které potřeboval jeho Olymp k výhře, avšak nakonec protnul metu jako třetí. Na poslední chvíli se tak pro vítězství o jediný bod natáhlo Mšeno.
Přes čtyři body pražské převahy k novému začátku
Petr Vandírek rozhodně Pražany nepodceňoval, by ho optimismus neopouštěl. Pro magazín speedwayA-Z tipnul skóre s převahou dvanácti bodů ve svůj prospěch. Avšak ani jeho protějšek Vladimír Vopat netrpěl přehnaným defétismem. „Zítra napíšete titulek, že ve Mšeně bouchla bomba,“ řekl našemu zpravodaji. „S velkým B!“
Po triumfu na Borech čekala na Pražany úplně jiná dráha. Žádný beton, ale pěkná hlubina, což dávalo tušit, že ovál rozhodně neležel ladem. Kromě toho se hosté museli vypořádat s absencí Luboše Tomíčka. Už včera si stěžoval na nachlazení a dnes zůstal v posteli s devětatřiceti stupni horečky.
Pražský kouč byl nucen improvizovat. Narychlo zmobilizoval Jakuba Fencla. Josefa France chtěl z postu náhradníka pozdvihnout na devítku, avšak dvě změny čtyřiadvacet hodin po uzávěrce soupisek řády zakazují. Proto Josef Franc, jehož poraněné rameno zpevňovala černá izolačka, zůstal rezervistou. A jezdecká role Jakuba Fencla se uzavřela tréninkem, jenž se navzdory večerní hodině konal stále za tropického žáru. Jeho zadní pneumatika posílila ostatní, protože náhradník žádnou hranu na společnou hromádku nepřidává.
První jízda vynesla do čela Prahu. Kvůli pádu Filipa Šitery v první zatáčce se musela opakovat. Ale stejně jako prve se napodruhé po vylétnutí pásky prosadil Zdeněk Simota. Filip Šitera byl za ním, ale na protilehlou rovinku vyjel jako poslední. „Zapalování je v prdeli,“ ulevil si o chvilku později jeho mechanik Vladimír Kalina. „To už je letos sedmý!“
Tomáš Topinka, který se po jarním zranění vrátil i do české extraligy, však dva body udržel navzdory nájezdům Igora Kononova. Hlavně ten vedený vnitřkem druhé zatáčky byl ve druhém okruhu takřka úspěšný. Juniorská jízda pražské vedení dle očekávání zvýšila. Matěj Kůs a Pavol Pučko odstartovali jako rakety. Ani Milan Čermák, ani Pavel Fuksa jim nestačili, navíc Pavel Fuksa cestou do cíle stačil zaznamenat dva pády.
V rozjížďce s číslem tři se karta obrátila v mšenský prospěch. Igor Kononov sice bušil do dvojice Greg Hancock – Tomáš Topinka, avšak naprosto marně. A Josef Franc, poprvé nahrazující Jakuba Fencla, si mohl jen povzdechnout: „Peru se sám se sebou.“ Vzápětí se na koni ocitli znovu hosté.
Rafal Dobrucki a Zdeněk Simota předvedli ukázkový start. Piotr Protasiewicz se v prvním oblouku protáhl pod ex Plzeňana. Avšak Filip Šitera v nové zelené kombinéze za ním vlál po vnější straně jako prapor ekologických aktivistů. V cíli byl poslední. O kousek, ale přece jen poslední. „Ještě to jde,“ přemítal Petr Vandírek nad skóre 10:14, zatímco zařizoval mobilizaci náhradníka Jana Jaroše.
„Takhle jsem si to představoval,“ pravil Vladimír Vopat s nezanedbatelnou dávkou zadostiučinění v hlase. Matěj Kůs zdravil před závodem prsty svítajícím V v duchu britských stíhačů a v páté jízdě se chystal na skalp Grega Hancocka. Avšak americký rutinér slavil triumf ve stylu start cíl, zatímco pražský junior s Josefem Francem dovezli remízu za porážku Pavla Fuksy.
V rozjížďce s číslem šest se Jan Jaroš jako bájný Fénix povznesl z role náhradníka do úlohy spasitele domácího týmu. Po skvělém startu se ujal vedení a perfektně stínovaný Tomášem Topinkou vyrovnali stav utkání. Pražané si na ovále spíše překáželi. „Motá se přede mnou jako vítr v bedně,“ láteřil Zdeněk Simota na adresu Igora Kononova, zatímco šel ke žlabu smýt prach a bláto z Rusova zadního kola. „Nepustí mě a to jsem byl o dvacet kiláků rychlejší!“
Mšeno útočilo i nadále. Ani druhý pokus o porážku Grega Hancocka Matěji Kůsovi nevyšel. Sice se dostal do čela, avšak stálý účastník cyklu SGP vyjel na protilehlou rovinku před ním. Piotr Protasiewicz dodal jeden bod, když Rafal Dobrucki neviděl cíl. Mšeno se poprvé vyhouplo do čela, avšak záhy byl stav zase vyrovnaný. Zdeněk Simota se v prvním výjezdu osmé jízdy tvrdě probil před Jana Jaroše. A Pavol Pučko inkasoval bod na vrub Pavla Fuksy.
Drama s nešastnou tečkou na konec
O přestávce před devátou jízdou si Pavel Fuksa nechával montovat novou zadní hranu, avšak na zásah Petra Vandírka zůstal raději u staré. Skóre 24:24 evidentně dávalo najevo, že dnešní závod začíná ve své polovině prakticky znovu od začátku. Mezitím si oba manažeři prostřednictvím šéfa depa vyslechli napomenutí od rozhodčí Lenky Felixové pro Piotra Protasiewicze, Igora Kononova a Rafala Dobruckeho za jízdu v protisměru před nájezdem na rošt.
Shodou okolností právě oba pražští cizozemci dostali v deváté jízdě svůj klub znovu do vedení. Rafal Dobrucki si na vedoucí příčce celá čtyři kola hlídal útočícího Piotra Protasiewicze a jeho závěrečný útok v posledním výjezdu zadusil už v samém zárodku volbou stejné stopy pro dojezd k šachovnicové vlajce. Igor Kononov ohlídal Tomáše Topinku, jenž nakonec přímo z dráhy zamířil do depa.
Pakliže po tréninku hovořil pražský kouč o explozi bomby, dočkal se svým způsobem už v rozjížďce s číslem deset. Zdeněk Simota perfektně odstartoval, za jeho záda se zařadil Josef Franc, zatímco Greg Hancock a Jan Jaroš byli tentokrát ti druzí vzadu. „Dobře jsem odstartoval,“ líčil Zdeněk Simota historicky první prohru Grega Hancocka v mšenské vestě. „Pepíček mi nechal místo na venku a pak jsem si už jen hlídal první místo.“
„Dobrej‘ start,“ liboval si Josef Franc, aby vzápětí snížil svůj přínos. „Jsem tu jinak jen do počtu, po zranění mě to rameno stále bolí…“ A názor velkého poraženého? „Moje chyba,“ nevymlouval se Greg Hancock. V rozjížďce s číslem jedenáct dovezli Pražané další triumf. Rafal Dobrucki vedl od startu až k metě před Piotrem Protasiewiczem.
Matěj Kůs dodal jeden bod, který se však pro Olymp ukázal jako ošemetný. Hosté zvýšili vedení na 37:29, což domácím umožnilo nasadit žolíka. Petr Vandírek neváhal ani sekundu a dal ho Piotru Protasiewiczovi už do dvanácté jízdy.
„Věřím mu, jede,“ zůstal mšenský manažer pevný ve svém rozhodnutí navzdory tuctu jiných rad. A měl pravdu. Polské eso v první zatáčce objelo Igora Kononova a Josefa France a díky dvojnásobným bodů učinilo z remízy triumf 6:3. Jenže ještě nebyl všem dnům konec. Napětí zhušovalo vzduch, že by se dal krájet. Ve třinácté jízdě odrážel Rafal Dobrucki nápor Grega Hancocka, jenž se sám musel bránit Matěji Kůsovi. Tomáš Topinka zůstal opět vzadu a neprojel cílem.
Praha vedla o sedm bodů, což Petru Vandírkovi signalizovalo jediné. Pakliže chtěl udržet triumfální sérii, musel obě nominační jízdy vyhrát poměrem 5:1. Operativně se rozhodl, že Greg Hancock pojede v rozjížďce s číslem čtrnáct jako taktická rezerva. Američan ho nezklamal a absolutorium si zasloužil i Jan Jaroš.
Zatímco mšenský náhradník předvedl fantastický start, Greg Hancock v první zatáčce objel jedním vrzem Matěje Kůse a Igora Kononova. „Závěr závodu jsem zkazil,“ neskrýval Matěj Kůs. Podmínku prvního maximálního triumfu Mšeno splnilo. Pro triumf však v poslední jízdě potřebovalo stejnou dávku, zatímco Pražanům stačilo druhé místo jednoho z jejich závodníků.
Jenže zasáhla moc shůry, nikoliv z nebes, ale z věže rozhodčí. Zdeněk Simota, shodou okolností první na dráze, se zastavil u pásky současně s vypršením dvouminutového limitu. Takřka okamžitě se rozsvítilo žluté světlo korespondující s barvou jeho povlaku. Pražan se otočil a do hloučku svých kolegů, kteří ho obklopili hned za branou, hlásil: „Do vysílačky mi řekli, že mě vyloučili za jízdu v protisměru.“
Vladimír Vopat se ukázal jako muž činu. Když se nemohl dovolat vysílačkou a Lenka Felixová chtěla startovat, sám otevřel vrata do depa a hrnul se ke startu. Když se vrátil do depa, mohl jen rezignovaně rozhodit rukama. „Řekla mi, že když spadly hodiny, nebyl Zdenda u pásky,“ sděloval. „Jenže Hancock byl ještě dál!“
Pražský kouč si navíc musel zvykat, jaké to je být středem pozornosti. Na zasedání jury dorazilo více lidí než je jejich členů. Vladimír Vopat si nemohl nepřipadat, jako hvězda, na jejíž jednání všichni napjatě čekají. Nicméně dokázal zachovat dekorum a připravených pět tisíc na protest zase schoval do peněženky. Proti rozhodnutí totiž nejde protestovat.
„Když nám na školení FIM přednášel Renzo Giannini a to je nějakej‘ borec, zdůrazňoval nám, že nejdůležitější je pro rozhodčího cit,“ komentoval situaci Milan Špinka. Každopádně po jeho odchodu od pultíku sudího a rezignaci Jana Hlačiny se zdá, že mezi českými arbitry skutečně osobnost velkorysého formátu schází.
Pražská věc navzdory nešastné události stále nebyla ztracena. Rafal Dobrucki odstartoval hned za Piotrem Protasiewiczem. V první zatáčce ho však objel Greg Hancock, leč polský Pražan se nevzdával. Útok vnitřní stranou druhé zatáčky ho ve druhé zatáčce vrátil na druhé místo.
Jenže Greg Hancock reagoval okamžitě. Už na začátku třetího kola jel zase druhý. Bezchybně odvrátil další nájezdy Rafala Dobruckeho, aby metu protnul těsně před ním. Pouhé centimetry přisoudily dva body jemu a těsné vítězství Mšenu.
Hlasy z depa
„Infarktový do poslední jízdy,“ líčil Jan Jaroš. „Praha byla silná a bylo velký štěstí, že se to takhle vyvrbilo. Super. Pevně jsem doufal, že vyhrajeme. Doma nám to funguje, ale Praha byla dneska dobrá. Hodně našláplá. Vyrovnaný závody, pěkně jsme si zazávodili. Po tý vší smůle, co jsem měl zjara první úspěšnej‘ závod. Škoda mojí nuly, tam jsme to s Gregem projeli. Jak říkám, Praha byl těžkej‘ soupeř. Měl jsem ale podporu i od synka.“
„Nebylo to nejlepší, nešlo to, jak jsem chtěl,“ říkal Tomáš Topinka na mikrofon Miloslava Čmejly. „Greg s Piotrem zatáhli, takže jsme vyhráli.“
„Na hovno,“ cedil slova skrz zuby Filip Šitera. „Vyhráli jsme, to je dobrý, ale odešlo mi další zapalování. To je život! Teď po závodech vyzkouším nový, doufám, že to pojede.“
„Hancock stál ještě dál než já,“ stále cítil křivdu Zdeněk Simota. „Nejdřív mi řekli, že mě vyloučili za jízdu v protisměru, pak to bylo za dvě minuty. Je to pech. Tohle nasere. S Gregem jsem dobře odstartoval. Pepíček mi nechal místo na venku a pak jsem si jen hlídal první místo.“
„Škoda,“ nemohl se Matěj Kůs smířit s krutou prohrou. „Škoda. Zkazil jsem závěr závodu. Hotovo!“
„Rozhodčí je kráva,“ měl jasno Josef Franc. „Mohla to bejt pěkná poslední jízda. Měl jsem problémy s ramenem. První dvě jízdy byly nejistý, pak to bylo lepší, ale dráha na mě byla dost těžká.“
| 1. Grepl PDK Mšeno | 47 | |
| Tomáš Topinka | 2 2 2 R R | 6(2) |
| Greg Hancock, USA | 3 3 3 1 2 3 2 | 17(1) |
| Filip Šitera | 0 0 – – – | 0 |
| Piotr Protasiewicz, PL | 2 1 2 2 6* 3 | 16 |
| Pavel Fuksa | 1 0 0 0 0 | 1 |
| Milan Čermák | 0 | 0 |
| Jan Jaroš | 3 2 0 2 | 7(1) |
| 2. PSK Olymp Praha | 46 | |
| Igor Kononov, RUS | 1 1 1 1 2 1 | 7 |
| Jakub Fencl | DNR | |
| Zdeněk Simota | 3 1 0 3 3 M | 10 |
| Rafal Dobrucki, PL | 3 R 3 3 3 1 | 13 |
| Pavol Pučko | 2 – 1 – – | 3(1) |
| Matěj Kůs | 3 2 2 1 1 0 | 9 |
| Josef Franc | 0 1 2 1 | 4(3) |
Aktuální extraligová tabulka:
| závody | skóre | tabulkové body | |
| 1. Mšeno | 3 | 147:129 | 6 |
| 2. Pardubice | 2 | 94:89 | 4 |
| 3. Slaný | 1 | 48:45 | 2 |
| 4. Praha | 5 | 229:231 | 2 |
| 5. Plzeň | 3 | 126:150 | 0 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
