Svitavy – 2. května
Malý zajíček sem evidentně zabloudil. Motat se na plochodrážním ovále se nesmí. Skončil v pažích velkého vousatého pořadatele. Dobrý muž jej přenesl do bezpeční, aby mezi svými ušatými příbuznými stal díky svému dobrodružstvím hrdinou rodinného večera. Diváci a závodníci mířili do svitavské Cihelny cíleně. Užasli nad dílem, která parta místních nadšenců v areálu vykonala. Těsně po druhé začal přebor. Vedoucí borci se často ohlíželi za svá záda. Odstup kontrolovali nikoliv z pocitu vlastního ohrožení. Ale aby mohli slevit a nepředjet méně zkušené protivníky o kolo. Takový je holt přebor dneška. Závod ale neskrblil dramatickými okamžiky. Po pádech jej museli bohužel opustit Filip Hromas i Hynek Štichauer. Let na nafukovací vaky v deváté jízdě vzal šanci na první triumf v půllitrech také Brunovi Belanovi. Naštěstí jej odskákal jen modřinou, která se na jeho pravé noze roztahuje jako celý kontinent na světovém glóbu. Adam Nejezchleba do Svitav přibyl rovnou ze světového poháru družstev v Landshutu. Na úvod jej maličko zaskočila kolej a především Petr Kvěch. Pak ale neuznával nic než triumf. A po devatenácti rozjížďkách mohl slavit primát v celém závodě. Těsně předtím David Hofman hrál vabank. Svůj duel s Petrem Kvěchem rozhodl nekompromisně vnitřní stranou předposlední zatáčky. Řekl si o rozjezd s Karlem Průšou. Žatecký závodník stále bez dohody s pražskou Markétou a tím pádem i klubové příslušnosti v něm vystihnul lepší start. Druhou příčku si nenechal vzít a po včerejší juniorce v Březolupech stál opět během prodlouženého víkendu na pódiu.
Přebor začíná
Sluníčko pralo o sto šest. Do Cihelny, která se přes zimu dala pořádně do gala, nakukovalo moc rádo. Mělo štěstí, že neváhalo. Nástup pro ouverturu českého přeboru mírně předběhl časový harmonogram. Závodníků na něj přišlo čtrnáct. Petr Marek se včera v Březolupech zranil, Dominik Hrbek přišel také o svůj druhý a poslední motor.
Adam Nejezchleba vysvětluje svůj noční přesun na trase Landshut – Svitavy:
„Chci jezdit všechny závody, co stihnu. Přebor k tomu slouží, abych se posouval, musím pořád jezdit, mám to rád.“
Už rozjížďka s číslem jedna napověděla, komu budou diváci nakonec tleskat na pódiu. David Hofman profitoval z pekelně rychlého startu, aby své skóre otevřel trojkou. Jaroslav Vaníček v první zatáčce podjel Karla Průšu, jenž se ovšem po protilehlé rovince vrátil na druhou příčku.
Hned poté podobný kousek jako Pardubičan přichystal Petr Kvěch. Adama Nejezchlebu od náporu na něho neodrazil ani krizový moment v koleji úvodního nájezdu. Na závod ale záhy dolehly horší časy. Filip Hromas přibyl na startovní rošt třetí jízdy bez vesty.
Vlasatice s dlouhými vlasy jako ohon komety s ní za ním přiběhla až na startovní rošt. Jenže moravský závodník pardubické Zlaté přilby se v první zatáčce druhého kola přetočil a upadl. Skončil v sanitce, která naštěstí zůstala na svém stanovišti, jelikož si pouze narazil kostrč.
Nepokračoval však dál v závodě, jehož seznam ztrát se dále rozšířil ve čtvrté jízdě. Hynek Štichauer se ujal vedení, jež mu ale sebral Jan Hlačina. Když se po protilehlé rovince vracel nazpět, po kontaktu skončil v kotrmelcích.
Rozhodčí Lenka Felix nevyloučila ani jednoho z nich. Zastavení zdůvodnila, že zmáčkla tlačítko, ať se na ovál dostane sanitka. Jediný, kdo nesměl na start, byl Jaroslav Novotný, který upadl před incidentem. Nicméně Hynek Štichauer se šel převléknout. A mítink pokračoval jen s dvanácti účastníky.
Pád místo třetí trojky
Po dvou sériích se na hrotu aktuální klasifikace hřál Bruno Belan. Slánský junior v repete třetí jízdy odvedl osmačtyřicetiletého hobíka Ladislava Dopitu, jenž ve vestě domácích personálně pomáhal zachraňovat závod. V rozjížďce s číslem sedm Bruno Belan před sebe nepustil Jaroslava Vaníčka.
Hynek Štichauer zdůvodňuje své odstoupení po třetí jízdě:
„Nejdřív jsem se přetočil. Pak jsem ho chtěl nadjet na venek. Jak klapnul a já byl roztroubenej, narazil jsem mu do zadního kola. Mám skalpovaný rameno.“
Za slánským leaderem číhala armáda pronásledovatelů. Karel Průša si úvodní prohru spravil trojkou v páté jízdě. Hned na to Adam Nejezchleba rychle ujel Davidu Hofmanovi. Všichni jmenovaní disponovali pěti body. Rozjížďka s číslem devět ale zbourala dosavadní předpoklady jako domeček z karet.
Bruno Belan suverénně vedl. Ve třetím kole ale letěl na nafukovačky v první zatáčce. Incident zaplaťpánbůh odnesl pouze obrovskou modřinou přes celou nohu. Bohužel také diskvalifikací. Tři technické body obdržel Adam Nejezchleba, jehož měl Slaňák prve na lopatě.
Plochodrážník pražské Markéty se ujal vedení v aktuální klasifikaci. Nebyl ale sám. Jakmile pořadatelé vyměnili nafukovací vak, David Hofman vyhrál desátou jízdu. Jaroslav Petrák se před něho spodní stranou první zatáčky neprotlačil. A pardubický junior srovnal bodový krok s vedoucím Adamem Nejezchlebou.
Petr Kvěch měl v rozjížďce s číslem dvanáct za soupeře pouze Jaroslava Novotného. S jeho zkušenostmi nebylo těžké pražského mladíka překonat. Po těch pětinách se opíral o sedm bodů. Stejně jako Karel Průša. Bruno Belan měl o bod méně. Jenže zbývalo stále osm rozjížděk.
Bod sem, bod tam a je rozjezd
Hned ta třináctá v pořadí byla nesmírně důležitá. Petr Kvěch vystihl správný okamžik startu. Jenže Karel Průša jej v prvním výjezdu objel. Vzápětí exceloval Bruno Belan, který prakticky nepustil ke slovu Davida Hofmana. V rozjížďce s číslem šestnáct úřadoval Adam Nejezchleba.
Pražan vedl s jedenácti body. Karel Průša a David Hofman měli po desíti. Bruno Belan a Petr Kvěch se sešli na devíti. Vyrovnanému závodu se měl dostat strhující závěr. Všechno se mohlo pořádně zašmodrchat.
David Hofman popisuje rozjezd o druhou příčku:
„Karel měl lepší start. Dal jsem to nad něj, pak jsem chtěl spodem, ale byl rychlejší.“
Karel Průša pro své pódium učinil maximum. V sedmnácté jízdě za sebou nechal Karla Průšu. Třináct bodů. A pak přišla rozjížďka s číslem osmnáct. Petr Kvěch se ujal vedená. Neměl ale klidný život. David Hofman mu nedopřál klidu. Útočil, útočil, útočil.
Ovšem Petr Kvěch se nenechal. Pardubičan proto hrál jednou kartou. V závěrečném kole se spodní stranou první zatáčky prodral do vedení. Nepustil ho z rukou. Sotva proburácel pod šachovnicovou vlajkou, skončil závod se třinácti body.
Takové skóre mohlo stačit na vítězství. Tím spíš, když Jaroslav Vaníček předvedl úchvatný start v devatenácté jízdě. Adam Nejezchleba věděl, která bije. Kdyby skončil druhý, s třináctkou u skóre by musel do rozjezdu.
V první zatáčce se nalepil na vnitřní čáru. Ve výjezdu převzal vedení. Jaroslav Vaníček se jal napravit svou chybu. Překypoval aktivitou. Jenže Adam Nejezchleba jel bezchybně. Šachovnicová vlajka jej přivítala nejen jako vítěze devatenácté jízdy. Nýbrž i celého závodu.
Karel Průša a David Hofman se mohli chystat na rozjezd. Bruno Belan již věděl, že se mezi nejlepší trojku dnes nepodívá. Mohl by ztratit motivaci. Přesto se na závěr stylem start – cíl vypořádal s Janem Hlačinou. A pak už jen dodatková jízda o druhý stupínek pódia. V ní exceloval Karel Průša, David Hofman se před něho nedostal.
Hlasy z depa
„Vítězství stálo za tu cestu z Landshutu,“ svěřoval se Adam Nejezchleba. „Vyšlo to, dobrý. Zezačátku jsem si myslel, že se s dráhou nesžiju. Jsem rád, že se na to nevykašlal. Je to zkušenosti.“
„Zezačátku jsem si myslel, že to bude horší,“ připouštěl Karel Průša. „Najednou jsem začal mít trojky, pak se dráha zhoršila a já nemoh‘ zatočit. Dostal jsem se do rozjezdu, měl jsem lepší start.“
„Dráha se v takových podmínkách dala,“ říkal David Hofman. „Na tom rozbitým se jelo trošku v obtížích, ale dalo se to. Petrovi jsem nechtěl dát nic zadarmo. Bojoval, poveď se mu start, ta předposlední zatáčka byla moje poslední šance.“
„Super závody,“ poněkud se mračil Bruno Belan. „Hrozně jsem si je užil. Posral jsem jednu jízdu, jinak jsem moh‘ vyhrát svůj první závod.“
„Užil jsem si to,“ usmíval se Jaroslav Vaníček. „Škoda první jízdy, nepovedla se podle plánu. Jinak jsem spokojenej.“
„Suprový závody, užíval jsem si je,“ říkal Petr Kvěch. „Dráha je suprová, v poslední jízdě jsem měl technickej problém a ztratil bod. Zatím nevíme, co se stalo. Hodně mi pomoh‘ Pepa Franců. I Hynek.“
„Je to úplně něco jinýho než Kostěnice,“ uznával Ladislav Dopita. „Ale splnil jsem si sen.“
„Přetočilo se mi to,“ vracel se Filip Hromas ke svému pádu. „Sice jsem to zased‘, ale už asi bylo pozdě. Dráha je těžká, mám asi naraženou kostrč, pojedeme na rentgen.“
| 1. Adam Nejezchleba, Praha | 2 3 3 3 3 | 14 |
| 2. Karel Průša, tč. bez klubové příslušnosti | 2 3 2 3 3 | 13+3 |
| 3. David Hofman, Pardubice | 3 2 3 2 3 | 13+2 |
| 4. Bruno Belan, Slaný | 3 3 X 3 3 | 12 |
| 5. Jaroslav Vaníček, Praha | 1 2 3 3 2 | 11 |
| 6. Petr Kvěch, Svitavy | 3 1 3 2 2 | 11 |
| 7. Jan Hlačina, Pardubice | 3 1 2 1 2 | 9 |
| 8. Jaroslav Petrák, Pardubice | 2 0 2 2 2 | 8 |
| 9. Josef Dvořák, Svitavy | 1 3 1 0 1 | 6 |
| 10. Matyáš Ryska, Slaný | 0 2 1 2 1 | 6 |
| 11. Ladislav Dopita, Svitavy | 2 1 R 1 1 | 5 |
| 12. Jaroslav Novotný, Praha | X – 2 1 1 | 4 |
| 13. Hynek Štichauer, Pardubice | F/R – – – – | 0 |
| 14. Filip Hromas, Pardubice | X – – – – | 0 |
Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Dominik Hrbek (technické problémy) a Petr Marek (zranění v Březolupech); varování za startovní přestupek Ladislav Dopita v rozjížďce s číslem tři
Loading ...