AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Divišov – 29. ledna
Antonín Klatovský nenašel přemožitele ani v jedné z rozjížděk sobotního šampionátu mistrovství republiky na ledové dráze. Po předlouhých osmi letech se tak stal prvním mistrem naší republiky v zimním odvětví ploché dráhy. A vedle titulu získal také nový motor, který jako hlavní cenu štědře věnovala divišovská Jawa. Na stupních vítězů se s ním sešli Stefan Pletschacher a Rene Stellingwerf. V konkurenci sedmi cizinců se neztratili ani zbývající čtyři Češi.
Všechny pochybnosti vzaly za své
Nedá se v žádném případě tvrdit, že by v Divišově byli zvyklí na nízké návštěvy. Nicméně jejich ledařská premiéra přesáhla svým významem hranice regionu. A tak v nejkritičtějším okamžiku sahala fronta automobilů odbočujících na parkoviště na poli u stadiónu až kamsi dolů na náměstí středočeského městečka. Tolik návštěvníků tady už hodně dlouho nepamatují. Diváci dokonce stáli i v první zatáčce a na protilehlé rovince, což je na škárových podnicích naprosto nevídaným úkazem.
Po spatření netradičního ledového zrcadla vytvořeného na ploše škvárového oválu nadšenci, kteří několik nocí téměř nespali, a ke všemu ještě chodili do práce, převládal u všech příchozích obdiv a úžas. Avšak na povrch se draly i pochybnosti. Především o kvalitě ledové plochy. Dráha je totiž přece jen klopená a při zaledňování voda stékala dovnitř. Tlouška ledu tak nebyla homogenní. Velkou neznámou také bylo, jak se na stadionu bude dát předjíždět.
Pochyby však velice rychle vzaly za své, i když první série přinesla tři vcelku jednoznačná vítězství. Nejprve Antonín Klatovský začal plnit roli favorita už při svém úvodním startu. Jan Pecina se soustředil na jistotu. Usadil se na druhém místě, které navzdory uraženému háku dokázal před německým Rusem Dmitrijem Čaščinem uhájit až do cíle. Klabo tým slavil další triumf ve stylu start – cíl už v následující jízdě. Jan Klatovský si totiž dokázal 
permanentně dotírajícího Josefa Šišku udržet za svými zády. Jízdu s číslem tři pak ovládl Stefan Pletschacher. Když Rene Stellingwerf v prvém oblouku objel Jaromíra Lacha, bylo na stíhání Němce už pozdě.
Poklidnému průběhu závodu rázně učinila přítrž čtvrtá jízda. By se Stefan Pletschacher v prvním oblouku snažil objet staršího Klatovského, nepovedlo se mu to. A Antonín Klatovský se tak vydal na úspěšnou cestu za další trojkou. Co se dělo za jeho zády, však rozehřálo půl druhé tisícovky diváků víc než všechny kapaliny na bázi etanolu, hojně dostupné na divišovském stadiónu.
Stefanu Pletschacherovi totiž útok na vedoucí pozici nepřinesl žádný zisk, ale ztrátu. Vnější oblouk byl přece jenom pomalejší a ve výjezdu se tak na druhou příčku prosadil Jan Klatovský. A ke všemu se na jednoho z horkých favoritů začal zezadu tlačit Jaromír Lach. A když Němec ve druhé zatáčce třetího kola chytil pořádnou díru, byl rázem poslední.
Závěr jízdy patřil právě Jaromíru Lachovi. Ve čtvrtém kole se rázem objevil na druhé pozici. A by se Jan Klatovský nehodlal smířit s nečekanou ztrátou a na oba tvrdě tlačil i Stefan Pletschacher, kopřivnický matador dva body uhájil. V cyklistickém dojezdu na lokty nakonec Jan Klatovský protnul metu až jako poslední, když Němec byl o pár desetin sekundy rychlejší.
Další uchazeči o vavříny
Nečekaná a docela citelná ztráta Jana Klatovského a Stefana Pletschachera, dvou ze tří vítězů úvodní série, posadila na koně další borce. Nejprve Dmitrije Čaščina. Ten se dokonale řídil heslem, že kdo si počká, většinou se dočká. Celá tři kola číhal v závětří za zády Josefa Šišky, který mu v prvém oblouku sebral vedení. A ve čtvrtém kole náhle udeřil, aby to byl nakonec on, kdo připisoval tři body.
Zaváhání druhých chtěl ve prospěch svého bodového konta využít také Jan Pecina. Zatímco Rene Stellingwerf běžel do depa vyřešit mechanickou indispozici svého motocyklu zápůjčkou od Švýcara Heinze Göldiho, liberecký jezdec si na roštu povídal se spíkrem. A tak se diváci na rozdíl od klasické dráhy dozvěděli o jeho bezprostředních pocitech. „Jedu na vítězství,“ pochlubil se Jan Pecina Miloslavu Čmejlovi, před jehož výkonem museli všichni hluboce smeknout. V žádném případě se tentokrát nenechal zahanbit a při komentování nechal na dráze doslova duši.
Pecinova předpověď klapla na sto procent. Už po vylétnutí pásky ukázal nebezpečnému Rene Stellingwerfovi výfuk. O dvě jízdy později však divákům dopřál také více vzrušující akci. Odstartoval na druhém místě za Janem Klatovským. Nicméně odvážný předjížděcí manévr po levé straně jej na protilehlé rovince ve druhém kole posunul do čela.
A základ, aby se Jan Pecina stal mužem číslo dvě základní části závodu, byl položen. V rozjížďce s číslem jedenáct si však svou pozici poněkud zkomplikoval. Do prvé zatáčky vletěl při svém ataku na Stefana Pletschachera a Josefa Šišku tak vehementně, až se ocitnul na zemi. Motocyklu se však nestalo nic a také Milan Špinka v roli sudího byl celou sobotu nesmírně tolerantní, takže se Jan Pecina po pár sekundách znovu vrátil na startovní rošt.
Říká se, že život začíná až po čtyřicítce. V podmínkách motocyklových sportů však tohle většinou neplatí. Ovšem na ledové ploché dráze ano. A Jan Pecina se v letošní sezóně zařadil mezi úspěšné čtyřicátníky, jimž to v sedle ohřebovaného stroje náramně jde. Při repete jedenácté jízdy zopakoval svůj předchozí manévr. A tentokrát jej dotáhl až do konce. Josefa Šišku ve výjezdu předjel. A by jej táborský motokrosař ještě jednou dokázal vrátit za svá záda, druhé místo za vítězným Stefanem Pletschacherem nakonec patřilo Janu Pecinovi.
Veškerá sranda jde stranou
Základní část nakonec vyhrál Antonín Klatovský. V sedmé jízdě se poprvé musel o vítězství poprat. Stefan Pletschacher mu totiž velmi toužil oplatit předchozí porážku. A start mu v tomhle ohledu dokonale vyšel. Rovněž tak průjezd první zatáčkou, kde se od našeho 
závodníka nenechal po vnější straně předjet. Jenže tovární jezdec Jawy se v sídelním městě továrny toužil ukázat v nejlepším světle. Ve třetím kole se v prvém oblouku spodem protáhnul na první místo. A jeho čtvrtá jízda proti Rene Stellingwerfovi, Charlie Ebnerovi a Josefu Kreuzbergerovi se pro něj ukázala být formalitou. A to tím spíše, když Holanďana ve druhém kole opět nechal na holičkách motocykl.
Shodou okolností pouze Antonín Klatovský a Jan Pecina dosáhli dvouciferného skóre. Josef Šiška se o podobnou cifru připravil pádem v jedenácté jízdě. Jana Klatovského hodně přibrzdila zmiňovaná nula ze druhé série. Podobný problém měl i Stefan Pletschacher, jenž byl při stejné příležitosti o jedinou příčku lepší. Jaromír Lach bojoval s angínou a jeho výkon v rozjížďce s číslem čtyři pro něho byl vrcholem.
Nicméně součtem bodů po dvanácti rozjížďkách skončil původní závod a semifinálovým jízdami začal úplně nový podnik. Ten se ovšem netýkal Heinze Göldiho, Charlie Ebnera a Josefa Kreuzbergera. A konec konců také Andrease Rotha, pro něhož sobotní Divišov skončil vinou defektu už ve třetím kole jeho úvodní jízdy. Zbývající tři si to rozdali v umísovací jízdě o deváté místo.
Ta se stala jednoznačnou záležitostí Heinze Göldiho. Kvůli pádu jeho krajana Charlie Ebnera se musela dvakrát opakovat. Heinz Göldi se ukázal být nejlepší při obou startech, ale také ve čtyřech kolech opakované rozjížďky. Vskutku obdivuhodný výkon, uvážíme-li, že sympatický Švýcar nosí na levé noze protézu.
Obě semifinále potvrdily papírové ambice favoritů. V tom prvním triumfoval Antonín Klatovský ve stylu start – cíl. Za ním odjel Rene Stellingwerf, nicméně Josef Šiška ještě v průběhu úvodního kola předjel nejen Jana Klatovského, ale i Holanďana. Ten se však rychle vrátil zpět na druhou postupovou příčku. Semifinále číslo dvě vidělo velké sólo Stefana Pletschachera. Jen chvilku žila postupová naděje Jaromíra Lacha. Už před cílem prvního okruhu klesl na třetí místo za bojovného Jana Pecinu.
Rozjížďku s číslem šestnáct, de facto jakési finále B o páté místo, nejlépe rozehrál Josef Šiška. Jenže už v nájezdu do první zatáčky jej střídal Dmitrij Čaščin, pokropený živou vodou po vcelku nevýrazné úvodní části. Před Josefa Šišku se dostal také Jan Klatovský. Nicméně táborský motokrosař se nevzdával. Jeho útok v prvém oblouku druhého kola však skončil pádem mladšího Klatovského. A v kuloárech rozvířil zprávy, že šlo o nevyřízené účty s Klabo týmem za Šiškovo přehlédnutí při sestavování nominace na světový šampionát družstev, jenž měl v kompetenci otec Klatovský.
A tak, či onak, Milan Špinka Josefa Šišku z dalšího pokračování diskvalifikoval. Při opakování sice předvedl nejlepší start Jaromír Lach, ovšem do první zatáčky už vjížděl jako první Dmitrij Čaščin. A tak to zůstalo až k šachovnicovému praporku.
Velká show Antonína Klatovského pak vyvrcholila v poslední jízdě. Starší Klabo si nenechal skvěle rozjetý závod pokazit. Už po vylétnutí pásky ujel svým pronásledovatelům v čele se Stefanem Pletschacherem. Českou radost umocňoval Jan Pecina. Dlouho vzdoroval na třetím místě Rene Stellingwerfovi, ovšem ve druhé zatáčce mu podlehl.
Ledy v Divišově už ne?
Internetové stránky divišovského klubu tvrdí, že kdo v Divišově nebyl, měl rozhodně čeho litovat. Do jisté míry mají pravdu. Jenže v sobotu na jejich stadiónu nebyl vskutku jen málokdo. A v řadách diváků nechyběla celá plejáda škvárových závodníků a samozřejmě funkcionářů jiných klubů. Doufejme, že chodili s očima otevřenýma. Vedení divišovského klubu, jenže se ke kormidlu dostalo po předloňském fiasku staré garnitury s pořádáním závodu juniorského šampionátu, totiž připravilo všem další pořádnou lekci.
Nemožné se stalo možným. Upřímně řečeno, těžko si představit někoho, kdo by věřil, že po osmi letech absence se podaří odjet na území naší republiky ledařský závod. A že k tomu nebude potřeba ani žádný rybník. I když nás dozajista čeká ještě celá škála podniků 
aspirujících na označení vrchol sezóny, jeden takový už máme za sebou. Kéž by tak divišovský čin roku našel další pokračovatele.
V této souvislosti se nabízí otázka, zda ještě někdy v Divišově uvidíme ledaře skládají své zubaté speciály do hlubokého náklonu. Za vše však hovoří komentář jednoho ze zasvěcených. „O ledech už nikdy nechci nic slyšet,“ řekl magazínu speedwayA-Z Stanislav Hlačina, který společně se svými přáteli zanechal na stavbě ledového zrcadla hektolitry potu. „Minimálně do příští zimy!“
Hlasy z depa
„Perfektní,“ vystihl své pocity pro magazín speedwayA-Z Antonín Klatovský, první motocyklový šampión republiky v tomto roce. „Spadla ze mě tréma. Je to druhá sezóna, co jezdím společně s bráchou. A často mám nervy i za něj. Ale i za ostatní Čechy, protože ledy jsou spíš takový rodinný. Už si však spíš uvědomuju, že musím jet sám za sebe.“ To se mu v sobotu podařilo. „Jezdím za Jawu,“ řekl náš nejlepší ledař. „A všichni si tady přáli, aby titul zůstal doma. Ten motor jako hlavní cena byl taky super. I když jsem letos přešel k týmu Beru, mám i český sponzory. Chtěl bych jim všem poděkovat a jsem rád, že to konečně mohli vidět i u nás na vlastní oči.“ A než Antonína Klatovského definitivně pohltil dav fanoušků žádající o autogramkartu s podpisem, čerstvý šampión stačil ještě stručně okomentovat ambice českého národního týmu v šampionátu družstev. „V Rusku to bude tvrdý!“
„Závod to byl pěknej,“ konstatoval Jan Pecina, čtvrtý nejlepší borec sobotního odpoledne. „Akorát ve finále jsem měl víc zabojovat. Ale musím se přeci taky šetřit na Rusko.“ Liberecký závodník se do sedla ledařského speciálu vrátil po několikaleté pauze. Co jej k tomuto rozhodnutí motivovalo? „Když před třema rokama získal Serenius titul, řekl jsem si, že nejsem nejstarší. Dva roky jsem se jen šmrdlal. Letos jsem se konečně chytil a jsou už výsledky.“ Jan Pecina bude příští týden reprezentovat naši zemi v šampionátu družstev. „Bude to těžký,“ komentoval české vyhlídky druhý nejúspěšnější Čech závodu. „Bylo by ale hezký udělat medaili. Škoda, že jede Honza Klatovský a ne Šiškin, protože ten má teď lepší formu.“
„Pro mě to byl dobrej trénink,“ svěřil se Jaromír Lach. „Třetí den už marodím s angínou. Ve Švédsku mi to docela šlo, ale dnes jsem od druhýho kola už neměl sílu. A taky mi nejdou starty. Mrzí mě to, nějak se s tím nemůžu domluvit. Něco je špatně.“ A co? „Buď je to tím, že letos jedu teprve třetí závod, když dvoudenní Bollnäs pokládám za dva závody,“ soudil kopřivnický závodník. „A nebo se věnuju moc enduru.“ Další ledařský podnik má Jaromír Lach ve svém diáři druhý únorový víkend, kdy jej čeká semifinále mistrovství světa. „Mám teď jen tu Ufu a problémem je, že jsem ještě nesehnal druhýho řidiče na tu cestu,“ konstatoval. „Ostatní pořadatelé mě odmítli s tím, že je přetlak jezdců a ani nemá cenu, abych tam jezdil na trénink.“ A jak se Jaromíru Lachovi závodilo v Divišově? „Dráha byla pěkná,“ pochvaloval si. „A nakonec to dopadlo dobře a na škváru jsme se neprohrabali. Škoda pro pořadatele, že nepřijelo víc cizinců. Mohl to bejt ještě hezčí závod.“
„Byl to dobrej závod,“ řekl Jan Klatovský. Předtím, než vyjádřil své pocity pro magazín speedwayA-Z si musel nechat ošetřit rozbitý nos po pádu v malém finále. „Suprový, že to bylo v Čechách. Já jezdím teprve dva roky a ještě jsem u nás nejel. Dráha byla skvělá. Hodně díků pořadatelům za ni.“ Nejmladší z ledařského klanu Klatovských bude třetím závodníkem trojlístku reprezentačního výběru pro světový šampionát družstev. „Rusko bude zajímavý,“ netajil se. „Zase další šance. Budeme se stoprocentně snažit něco ukázat.“
| |
|
|
SMF1 |
SMF2 |
FIN |
| 1. Antonín Klatovský, Klabo Team |
3 3 3 3 |
12 |
1. |
|
1. |
| 2. Stefan Pletschacher, D |
3 1 2 3 |
9 |
|
1. |
2. |
| 3. Rene Stellingwerf, NL |
2 2 3 E |
7 |
2. |
|
3. |
| 4. Jan Pecina, Osečná |
2 3 3 2 |
10 |
|
2. |
4. |
| 5. Dmitrij Čaščin, D |
1 3 0 1 |
5 |
|
4. |
1. |
| 6. Jaromír Lach, Kopřivnice (SMF) |
1 2 2 1 |
6 |
|
3. |
2. |
| 7. Jan Klatovský, Klabo Team |
3 0 2 3 |
8 |
4. |
|
3. |
| 8. Josef Šiška, Tábor |
2 2 1 F |
5 |
3. |
|
U |
| 9. Heinz Göldi, CH |
0 1 1 2 |
4 |
|
|
1. |
| 10. Charlie Ebner, CH |
1 1 1 2 |
5 |
|
|
2. |
| 11. Josef Kreuzberger, A |
0 0 0 1 |
1 |
|
|
3. |
| 12. Andreas Roth, D |
E – – – |
0 |
|
|
– |
Foto: Pavel Fišer
