AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 7. října
Andreas Jonsson původně bral svou účast v 59. Zlaté přilbě města Pardubic jako další závod navíc. Zpočátku zkoušel své motocykly a na každou rozjížďku měl jiný. Tímto stylem vyhrál svou čtvrtfinálovou skupinu. Další triumf přišel v semifinále. A ve finále, jak později řekl na tiskové konferenci, odstartoval a jel. A po Ove Fundinovi, Leifu Enecronovi, Per Jonssonovi a Tony Rickardssonovi se stal pátým Švédem, jenž se zapsal mezi vítěze nejstaršího plochodrážního mítinku světa. Stejně jako loni, se ani tentokrát žádný český závodník nedostal do finále. Nejblíže k postupu mezi nejlepší šestici měl Luboš Tomíček, který nepostoupil na bodová kritéria. Nakonec se stal naším nejlepším závodníkem dne, když protnul metu malého finále jako čtvrtý. Lukáš Dryml, po explozi svého nejlepšího motoru ve Wiener Neustadtu, laboroval s technikou a byl šestý. Poruchy nepustily mezi semifinalisty Aleše Drymla a Filipa Šiteru. Čtvrtfinále se stala konečnou i pro Tomáše Suchánka, Hynka Štichauera a Zdeňka Simotu. Ve vylučovacích skupinách vypadli Martin Málek, Jaroslav Petrák a vinou přetržených řetězů i Matěj Kůs a Martin Vaculík.
Aspoň jeden z každé vylučovací skupiny
Nejstarší plochodrážní závod světa začíná obligátně vylučovacími skupinami. V ní se tradičně objevuje spousta českých závodníků. A už cíleně nebo jako záskok na poslední chvíli za jiného cizince. Při termínové kolizi s vyvrcholením polské ligy a týden před závěrečnou Grand Prix v Gelsenkirchenu se na úvod nakonec našlo místo hned pro devět Čechů. Nakonec postoupil z každé skupiny alespoň jeden.
V první vylučovací skupině nastupovali dva Pardubáci v rolích favoritů. V sobotní rozjížďce předvedl Hynek Štichauer slibný start. Venkem první zatáčky se dopředu drali Andy Appleton a Matthias Schultz. Jenže takřka současně upadl Renat Gafurov a podél oválu se rozblikala červená světla.
Při repete nejlépe odstartoval Andy Appleton. Hynek Štichauer ho v prvním oblouku objížděl, avšak mezi ním a mantinelem proklouzl do čela Matthias Schultz. Zatímco Andy Appleton klesal až na konečnou pátou příčku, Hynek Štichauer udržel druhé místo. Tomáš Suchánek šel spát s dvěma body, leč začátek nedělní části patřil právě jemu.
S červeným povlakem na přilbě neváhal ani zlomek sekundy. A po vylétnutí pásky vyrazil razantně do čela. Hynek Štichauer vyjel z prvního oblouku jako třetí za Renatem Gafurovem a Matthiasem Schultzem. Rozjížďka s číslem pět však skončila nečekaně těsně před svým koncem.
Na konci protilehlé roviny se v posledním kole rázem ocitli na zemi Renat Gafurov a Matthias Schultz. Pro oba tím účast v dnešní Zlaté přilbě skončila. Tomáš Suchánek pojal opakování opět jako své velké sólo. Nyní ho však proháněl Hynek Štichauer.
Jeho chvíle však přišla až v rozjížďce s číslem devět. Po hladkém triumfu se stal vítězem cel skupiny. Zato Andy Appletonovi nepomohlo ani předjetí Alessandra Milanese ve druhé zatáčce. Ital postoupil jako třetí, zatímco Tomáši Suchánkovi stačilo na klidný postup i další čtvrté místo.
Své zastoupení měla pardubická plochá dráha i ve druhé skupině. Marián Jirout se už delší dobu interně vyjadřoval, že dnešní Zlatou přilbou se definitivně uzavře jeho závodnická kariéra. Za těchto okolností se chtěl samozřejmě pořádně předvést a to tím spíše, dokázal-li v minulosti už třikrát být nejlepším českým zástupcem.
V sobotu začal skvělým startem. V úvodním výjezdu ho sice předjel Denis Gizatullin, ovšem čtyři body byly vynikajícím počinem. Zato Martin Málek měl do spokojenosti daleko. Ve dvou dnech od slánské extraligy neznal prakticky nic než dílnu a zlínskou univerzitu. Jenže trénink skončil pohromou.
„Udělal jsem si motor,“ říkal Martin Málek po tréninku před finále Zlaté stuhy. „Teď jsem do něho naléval metyl a zadřel se. Kdybych šel místo toho spát, bylo by to lepší…“ V sedle druhého stroje porazil po slabším startu pouze Joachima Kugelmanna. A když v úvodní nedělní rozjížďce své skupiny nebodoval, dočkali jsme se prvního českého vyřazení.
Naproti tomu Marián Jirout třímal postup pevně ve svých rukou. Po rychlém startu z vnitřní dráhy neměl konkurenci. Joachim Kugelmann a někdejší inventář Grand Prix Andy Smith se po něm v prvním výjezdu sápali, ovšem pardubický borec věděl, jak na ně.
S devíti body u svého jména si mohl dovolit vynechat třetí start. V něm se zachránil Denis Gizatullin, s nímž to po pátém místě v šesté jízdě bylo na vážkách. Joachim Kugelmann se ho držel a navzdory úvodní nule se dostal do čtvrtfinále. Zato Andy Smithovi nepomohlo ani, že na konci třetího kola připravil o třetí místo Martina Málka.
Nehorázná smůla součástí nejspravedlivějšího rozpisu
Systém Zlaté přilby bývá často zmiňován jako nejspravedlivější systém plochodrážního závodu vůbec. Díky škrtání jednoho nejhoršího výsledku má závodník možnost napravit své zaváhání. Nesmí se mu ovšem do cesty postavit technická či jiná lapálie. Potom může být rozpis závodu nesmírně krutý.
Letos nám o tom podala pádný důkaz třetí vylučovací skupina. Přinesla převahu českých závodníků. Jaroslav Petrák závodil v sobotu za Edwarda Kennetta jako náhradník, avšak nakonec nahradil anglického juniora trvale.
Start sobotní jízdy poslal do vedení Matěje Kůse. Po průjezdu první zatáčkou se za něj zavěsil Filip Šitera, který se nakonec prodral do čela. Jenže smůla pražského závodníka po nešastném vyřazení v semifinále Zlaté stuhy nebyla ještě u konce. V nájezdu do třetího kola zůstal stát s přetrženým řetězem.
Ani Filip Šitera se nakonec neradoval z triumfálního průjezdu pod šachovnicovou vlajkou. V posledním výjezdu se pod ním protáhl Kenneth Hansen. Druhý den si ovšem Filip Šitera nenechal čtyři body vzít. A protnul metu těsně před dánským závodníkem. Oba se už mohli těšit z postupu do čtvrtfinále, zatímco všechno ostatní bylo pořádně zašmodrchané.
Adrian Rymel vzhledem ke svému účinkování ve finále evropského poháru klubových družstev naskočil do závodu až v neděli. A skončil čtvrtý před Martinem Smolinskim. Matěj Kůs měl vzhledem k popisovanému defektu tři body, stejně jako Jaroslav Petrák. „Mezičlánek mezi sedátkem a řidítkama je špatnej,“ komentoval pardubický závodník svou nulu ze sedmé jízdy. „A od prken to bylo daleko.“
Všichni čtyři měli v rozjížďce s číslem jedenáct vyrovnané šance na postup. Na roštu se nakonec objevil i Filip Šitera. Jeho úkolem však bylo pouze natáhnout nový řetěz. A když ho splnil, ve třetím kole vyklidil svou druhou pozici. Příležitost chytil za pačesy Martin Smolinski.
Svým triumfem ve stylu start – cíl se natáhl pro poslední volné místečko ve čtvrtfinále. Adrian Rymel se po odstoupení Filipa Šitery vrátil zpátky na druhé místo. A zatímco Němcovi stačilo šest bodů na další pokračování, Adrian Rymel a Matěj Kůs se stejným počtem skončili.
Pořádně zašmodrchaný průběh přinesla i poslední vylučovací skupina. Vzácně vyrovnaný balík přivedl v sobotní první jízdě do cíle Martin Vaculík, který vládl suverénně už od vylétnutí pásky. Těsně za jeho zády dojel Christian Hefenbrock.
Loňský vítěz Zlaté stuhy si pak v neděli po obědě zajistil jako první postup. V rozjížďce s číslem osm rychle odvrátil nebezpečí ze strany Zdeňka Simoty a Kjastase Puodžukse. S oběma se rázem muselo počítat jako se čtvrtfinálovými pretendenty.
Klíčovou rozjížďku s číslem dvanáct opanoval Kjastas Puodžuks. Na postup myslel i Martin Vaculík. Sice jezdil až na třetím místě, ovšem druhý Jernej Kolenko se se svým účinkováním v dnešní Zlaté přilbě loučil. Jenže ve třetím kole prasknul slovenskému závodníkovi primární řetěz. Rázem se ocitl na zemi. Na jeho místo poskočil Zdeněk Simota, který tak Martina Vaculíka předčil o jediný bod.
Hlasy z depa po vylučovacích skupinách
„Nic moc,“ hodnotil Martin Málek svůj debut ve Zlaté přilbě. „Přišli jsme na spoustu technických věcí, proč to nejelo a zadřelo se to. Potěšilo mě, že za ten zadřený motor nemůžu. Někam se vypařila řídící jehla na půjčeném karburátoru.“
„Než jsem se stačil zahřát, byl jsem venku,“ bral Adrian Rymel své vyřazení se stoickým klidem. „Škoda. Potřeboval bych tu včerejší jízdu z lajny. Ta je tady nejlepší a to mi chybělo. A jednu jízdu mi taky trvalo, než jsem přišel, že druhá motorka je lepší než první.“
„Škoda toho řetězu,“ litoval Matěj Kůs. „Aspoň z vylučovací skupiny jsem chtěl postoupit. Ale včerejší řetěz rozhod‘ sám.“
„Štve mě to,“ byl Jaroslav Petrák smutný ze svého vyřazení. „Včera jsem byl se třema bodama spokojenej. Dneska jsem si říkal, že to třeba vyjde. Ale zkazil jsem tu jednu jízdu a nakonec měl jen dva další body. Ve finále by na postup stačil jeden. S tím nic nenaděláš, motorka jela, ale…“
„Praskla nová primárka,“ byl Martin Vaculík smířený s osudem. „Škoda. Stačily dva body. To jsou ale závody, někdy to jde, jindy ne. Co naděláš, když ti praskne sprostý řetěz. Nevím, jak je možné, že to nedrží.“
Překvapivý postup a nečekaná ztráta
Už první čtvrtfinálové rozjížďky naznačily, že čeští závodníci nevystříleli veškerý střelný prach už ve vylučovacích skupinách. Hned na úvod se v první čtvrtfinálové skupině blýskl Hynek Štichauer. Perfektně zužitkoval vnitřní dráhu a letěl vstříc úvodnímu nájezdu jako první.
Na protilehlou rovinku však vyjel nejprve Kenneth Bjerre sledovaný Lubošem Tomíčkem. Nicméně pardubický junior držel v šachu Rune Holtu. Norský závodník s polským pasem však bojoval jako lev. A v předposlední zatáčce vzal z jedné vody na čisto jak Hynka Štichauera, tak Luboše Tomíčka.
Důležitý moment pro Luboše Tomíčka přišel v rozjížďce s číslem sedmnáct. Pražan perfektně odstartoval, aby po celá čtyři kola odvracel nájezdy Rune Holty. Osm bodů by jindy dalo solidní základ, ale tentokrát nemuselo stačit. A tak se na startu třetí jízdy objevil nejen Luboš Tomíček, ale i Rune Holta.
Po vylétnutí pásky vypálil vpřed Martin Smolinski, avšak v prvním oblouku ho vystřídal Kenneth Bjerre. Jenže ve výjezdu narazil Marián Jirout v plné rychlosti do mantinelu. Luboš Tomíček po vnitřní straně pádil rychle pryč, ovšem Rune Holta s Hynkem Štichauerem se neměli šanci vyhnout.
Mariána Jirouta odvezla sanitka do nemocnice. Vyšetření odhalilo fraktury devátého a desátého obratle a pardubický závodník se ještě večer podrobil operaci. Repete vyšlo nejlépe Rune Holtovi. Triumf ve stylu start – cíl mu garantoval celkový triumf ve skupině. Krátce po startu se za něho zařadil Kenneth Bjerre, druhý postupující. A protože Martin Smolinski nedokázal vyhrát, zůstal Luboš Tomíček třetí.
Postup Luboše Tomíčka na pardubickém letišti, které není tratí dle jeho gusta, patřil k největším překvapením Zlaté přilby. Stejně nečekané se stalo nešastné vyřazení Aleše Drymla. A přitom pro něho druhá čtvrtfinálová skupina začala nadějně.
V rozjížďce s číslem čtrnáct skvěle odstartoval. V prvním nájezdu ho podjel Jesper B. Jensen. A ve druhé zatáčce ho objel také Christian Hefenbrock. Avšak pardubický závodník se v žádném případě nepodával poraženeckým náladám. Sondoval své soupeře, aby jim na konci jízdy připravil horké chvilky.
V posledním kole Aleš Dryml vyzkoušel v první zatáčce velikánský oblouk. A rázem byl před Christianem Hefenbrockem a hnal se za vedoucím Dánem. Ve finiši mu však chyběl kousíček. Jesper B. Jensen posléze vyhrál osmnáctou jízdu a s maximálním bodovým počtem postoupil do semifinále.
Aleš Dryml se pral nejen s Christianem Hefenbrockem, ale také s Gregem Hancockem. Nejstarší závodník cyklu velkých cen se snažil napravit úvodní pátou příčku a z úvodní zatáčky vyjel jako druhý. Oba pronásledovatelé mu však znepříjemňovali život ze všech sil.
Závodníci se blížili do druhé zatáčky třetího kola, když hlediště zašumělo překvapením jako vzedmuté moře. Aleš Dryml se ocitl na zemi! „Praskla mi objímka napínáku,“ líčil Aleš Dryml ve svém boxu. „Přetrhla zadní řetěz a ten sundal přední!“
Rozjížďka s číslem dvaadvacet se tím pádem stala pro Aleše Drymla existenční záležitostí. Místo Jespera B. Jensena stanul u roštu náhradník Roman Andrusiv. Společnost byla vzápětí chudší také o Joachima Kugelmanna. Němec si nestihnul včas vyměnit porouchaný motocykl.
Start poslal do čela Grega Hancocka. S ním se svezl i Christian Hefenbrock. Aleš Dryml udržel třetí místo před útočícím Tomášem Suchánkem, jemuž by po předchozím třetím místě mohly čtyři body pomoct k postupu. Když však teď zůstal vzadu, byl jeho účet v dnešním závodě sečten a podtržen.
Situace se ovšem nevyvíjela optimálně ani pro Aleše Drymla. Greg Hancock na čele se stal druhým postupujícím. A pakliže by Christian Hefenbrock skončil druhý, měl by sedm bodů jako pardubický závodník, avšak lepší skóre. Aleš Dryml proto bojoval jako lev.
Celé druhé kolo jel z vnější strany po Němcově boku. V první zatáčce třetího kola se už takřka sunul před něho. O kolo později zase. Jenže nakonec zůstal třetí. A nechtěně se svým vyřazením postaral o jedno z velkých překvapení závodu.
Další Čech dál, další dva ven
Diametrálně odlišně vstoupila dvojice českých závodníků do třetí čtvrtfinálové skupiny. Přímo nasazený Lukáš Dryml stál na páté dráze, postoupivší Filip Šitera ještě dále u mantinelu. Zatímco Kjastas Puodžuks letěl po vylétnutí pásky rychle do čela, oni se museli probíjet skrumáží první zatáčky.
Mezitím převzal otěže vlády Matej Ferjan. Filip Šitera vyjel na protilehlou rovinku jako druhý, Lukáš Dryml jako čtvrtý. Mezi nimi byl ještě Kjastas Puodžuks. Ve druhé zatáčce druhého kola Lotyš s Pardubákem podjeli Filipa Šiteru. A ten vzápětí zastavil s prasklou ojnicí v útrobách svého pohonného agregátu. „Motor je v hajzlu,“ měl okamžitě jasno.
Ve třetím kole se Lukáš Dryml prodral před Kjastase Puodžukse na druhou pozici. Své postupové ambice výrazně posílil triumfem v rozjížďce s číslem devatenáct. S razancí rozvodněného veletoku se valil prvním obloukem. Nechal za sebou vedoucího Nicolaie Klindta, aby sám udával tempo. Filip Šitera se ho po vylétnutí pásky držel, ale svého dánského kolegu z polské Wroclawi nestihnul předjet. A ke všemu se v dalším průběhu jízdy stal obětí Mateje Ferjana.
Před třetím měřením sil měl Lukáš Dryml jasný postup. O dalších dvou semifinalistech však mělo padnout rozhodnutí mezi Kjastasem Puodžuksem, Filipem Šiterou, Nicolaiem Klindtem a Matejem Ferjanem. Do čela se dostal Lukáš Dryml sledovaný Filipem Šiterou. Pardubický závodník dominoval rozjížďce až do třetího kola. Pak předvedl parádní wheelie pro diváky a zaklapl. Když ostatní projeli cílem, zkusil si ještě start.
Filipa Šiteru v prvním výjezdu podjel Matej Ferjan. Druhým započteným triumfem vyhrál celou skupinu. Ovšem bod, který sebral Filipu Šiterovi, stál vítěze Zlaté stuhy postup do semifinále. Nicolai Klindt měl totiž na svém kontě o jeden bod víc.
Ve čtvrté skupině jsme měli jediné želízko v ohni. Zdeněk Simota si stěžoval na své nevydařené starty. Jeden z nich stál za jeho úvodní nulou. Zatímco Andreas Jonsson rozhodl svůj velký duel s Kennethem Hansenem pro sebe až v předposledním oblouku, Plzeňan neudržel v první zatáčce vnitřní stopu. A rázem se propadl až na chvost.
Jeho situace se nelepšila ani v rozjížďce s číslem dvacet. Jeho nájezd první zatáčkou vypadal slibně. Nicméně postup z pátého místa nepřinesl. Na čele skupiny se však situace zašmodrchala. Po chybě Sebastiana Ulamka v předposlední zatáčce vyhrál Chris Harris. Oba napravili slabší začátek a rozšířili počet semifinálových pretendentů.
Čtyřiadvacátá jízda uzavřela vystoupení Zdeňka Simoty. Rošt opouštěl vzadu. A zůstal tam i po průjezdu první zatáčkou. Andreas Jonsson zaznamenal druhý triumf, tentokrát ve stylu start – cíl. A stal se jasným vítězem skupiny. Po semifinále sáhl i Kenneth Hansen, zatímco Chris Harris třetím místem vyřadil Sebastiana Ulamka.
Hlasy z depa po čtvrtfinálových skupinách
„Teď bych potřeboval, aby začala sezóna,“ nezastíral Hynek Štichauer. „Jsem rád, že jsem držel krok. Sere mě ale poslední jízda, protože jsem zvingloval lepší motorku. Byla to dobrá škola. Akorát jsem skončil stejně jako loni. Čtvrtej ve Stuze a šest bodů ve čtvrtfinále. Ale letos jsem se tam musel probojovat, loni jsem byl nasazenej. Spravil jsem si chu.“
„Byla to smůla,“ pokrčil rameny Aleš Dryml. „Tři defekty v jednom. Praskla mi zadní objímka napínáku. Přetrhla zadní řetěz a ten sundal přední. Pech. Doufal jsem, že to dneska zlomím. A zlomilo se to samo.“
„Můj motor je v hajzlu,“ ulevil si Filip Šitera. „Bohouš na něm přes noc dělal. A teď praskla ojnice. A ty body mi chyběly k postupu dál. Na Jawě jsem neměl hozenej převod. Co mně udělal v poslední jízdě Lukáš, není fér. A to říká, že jezdím jako prase a pak mi udělá tohle.“
„Takový nic moc,“ viděl Zdeněk Simota své účinkování. „Nedařily se mi starty a o nich to dnes bylo. Jezdilo se na lajně, venek nic moc. Skupina byla docela nabitá. Jedině, kdyby se mi podařilo odstartovat a udržet lajnu. Ale říkal jsem ti, že mý starty stály dnes za pěkný…“
Triumf suverénního Švéda
Oba čeští semifinalisté se sešli v první skupině. A svými výkony se v ní postarali o pořádné drama. Lépe ji rozehrál Luboš Tomíček. Rune Holta s červeným povlakem na své přilbě putoval za pěti body už od vylétnutí pásky. Andreas Jonsson mu sekundoval celá čtyři kola.
V tlačenici první zatáčky se ovšem za jeho záda natlačil Luboš Tomíček. A až do cíle statečně vzdoroval Gregu Hancockovi. Lukáš Dryml neměl povedený start. V posledním momentě urval alespoň jeden bod na úkor Kennetha Hansena.
Rozjížďka s číslem sedmadvacet postavila dosavadní situaci v první semifinálové skupině vzhůru nohama. Roli suveréna převzal Andreas Jonsson. A po svém předcházejícím druhém místě se stal prvním finalistou. Luboš Tomíček odstartoval těsně za ním. Avšak po průjezdu první zatáčkou klesl dozadu.
Lukáš Dryml byl třetí, ale nakonec ho překonal Greg Hancock. Na cílové metě ustál nájezd Luboše Tomíčka. Pražan se prve v předposledním oblouku definitivně zbavil Rune Holty. Úvodní vítěz tentokrát na body nedosáhl.
S výjimkou Andrease Jonssona mohl do velkého finále postoupit ještě kdokoliv. Hru vabank začal nejlépe Lukáš Dryml. Po závodech si však stěžoval na nevhodný převod. Už před prvním nájezdem ho minul Greg Hancock.
Američanova příkladu vzápětí následoval i Luboš Tomíček. Ve druhé zatáčce Lukáše Drymla podjel Rune Holta. Jenže Lukáš Dryml statečně bojoval a v nájezdu do třetího kola byl opět před norským Polákem. Dramatická koncovka už změny v pořadí nepřinesla. Greg Hancock si triumfem pojistil postup. Luboši Tomíčkovi však nepomohlo ani druhé místo. Rune Holta čtvrtým místem vyrovnal jeho bodový zisk, ale úvodní triumf ho poslal dál.
Druhá semifinálová skupina začala rychlým startem Jespera B. Jensena. Dánský závodník ovšem neudržel vedení dlouho. V úvodním oblouku ho předstihli Chris Harris a Matej Ferjan. Zezadu se však dral Kenneth Bjerre. Teprve ve druhém kole minul Jespera B. Jensena. Ale první zatáčce třetího kola rázně prorazil ze třetího místa do čela.
V rozjížďce s číslem osmadvacet si rázně v předposlední zatáčce poradil s druhým Christianem Hefenbrockem. A s devíti body byl ve finále. Stejně tak Chris Harris, vítěz ve stylu start – cíl. Bitva o poslední finálové místečko nabrala mírné zpoždění. Posádka sanitního vozu se musela věnovat divákovi, jemuž se udělalo nevolno.
Ve třicáté jízdě pak Christian Hefenbrock nedal nikomu ani náznak šance. Chris Harris dojel za ním a cestu Mateje Ferjana za vyšším bodovým přídělem přehradil i Nicolai Klindt. Loňský vítěz Zlaté stuhy se tak dočkal velkého finále.
Zato Česká republika už podruhé za sebou neměla mezi nejlepšími šesti své zastoupení. V malém finále však čeští fanoušci mohli držet palce hned dvakrát. Start se nejlépe povedl Kennethu Hansenovi. V první zatáčce ho však objel Jesper B. Jensen. Triumf si už nenechal vzít ani, když se za jeho zády objevil Matej Ferjan.
Luboš Tomíček vyjel z prvního oblouku jako čtvrtý. Odrazil všechny útoky Lukáše Drymla i Nicolaie Klindta. A desátým místem se stal nejúspěšnějším českým závodníkem letošní Zlaté přilby. Před Lukáše Drymla, který startoval na druhém motocyklu se v pátém kole dostal Nicolai Klindt. Pardubický borec projel cílem krokem. Ve stylu formule jedna zajel až k mantinelu jako k pitlane a hodil divákům své brýle.
Drobná potyčka o cenný suvenýr brzy skončila a všichni se mohli soustředit na nejdůležitější jízdu. O drama se postaral Chris Harris. Digitální časomíra ukazovala necel tři čtvrtě minuty do startu, když sprintoval do kopce depa pro náhradní stroj.
Andreas Jonsson se později svěřil se svou taktikou. Chtěl odstartovat a pak si držet vnitřní stopu, protože ostatní už byly rozbité. Záměr mu vyšel stoprocentně. A tak se mezi vítěze nejstaršího plochodrážního klání světa zapsal triumfem ve stylu start – cíl. Za jeho zády vyřešil konkurenty Kenneth Bjerre.
Vodu kalil i Greg Hancock. V nájezdu do třetího kola byl druhý, ovšem postupně se propadl až na konec. Vodu kalil Rune Holta. Se zeleným povlakem neměl mnoho nadějí dostat se přes rozbitý venek dopředu. Odstartoval až jako čtvrtý, nicméně pustil se do boje.
Na konci čtvrtého kola už měl za sebou skalpy Grega Hancocka a Kennetha Bjerre. A z druhé příčky bezprostředně atakoval vedoucího Andrease Jonssona. Jenže švédský závodník si triumf s cennými trofejemi dokázal ohlídat. Rune Holta zaostal na metě jen o několik centimetrů. A považte, že se kvůli bolavému zápěstí ze čtvrtfinálového hromadného karambolu dokonce omluvil i z tiskové konference!
Hlasy z depa po závodech
„Měl jsem velmi dobrý den,“ zářil Andreas Jonsson. „Na to, že je říjen, bylo velmi hezky. A přišlo hodně lidí. Přijel jsem si zkoušet motorky. Zpočátku jsem na každou jízdu měl jinou. Nejdřív bylo na dráze dost stop, ale na finále zbyl už jenom vnitřek. Proto jsem na nic nečekal. Odstartoval jsem a jel.“ Švédský závodník prošel celým pavoukem Zlaté přilby bez jediného zaváhání. „Žádný mizerný okamžik jsem neměl,“ řekl. „Akorát ve druhý jízdě se mi přetáčela motorka. To jsem byl takový nejistý.“
„Jsem trošku naštvaný,“ nechal se slyšet Kenneth Bjerre. „Chtěl jsem dát firmě JRM dárek a triumfovat na její dráze. Ale nakonec byl úspěch, že nepršelo.“
„Spokojenost,“ vystihl Luboš Tomíček své pocity. „Motor jel pěkně. A Pardubice nejsou o ničem jiným. Když ti to nejede, nejde to. Škoda, že mi postup do finále utek‘ o kousek. Potvrdilo se, že Vojens nebyla žádná náhoda. Porazil jsem Kennetha Bjerreho i Grega Hancocka.“ Nicméně Pardubice nejsou zrovna podle závodnického gusta pražského závodníka. „Je to jeden z mejch nejlepších závodů v Pardubicích,“ netajil se Luboš Tomíček. „Zlatá přilba byla letos slabší. Děda ji sem jezdil vyhrávat. Jeden rok byl v malým finále, jeden ve velkým.“ Takže přece jen náznak zklamání? „Je to pro mě osobní úspěch,“ objasnil Luboš Tomíček. „Ale na druhou stranu, když makáš tři jízdy v semifinále a nevyjde to o bod, je člověk smutnej. Chtěl bych poděkovat tátovi. Moje Jawa jela úplně skvěle.“
„Od včera jsem takovej ne úplně spokojenej,“ svěřil se Lukáš Dryml. „Ve Wiener Neustadtu se mi rozletěl nejlepší motor. Je na sračku a nejde ani spravit. Použil jsem druhej motor, co jel ve Švédsku, když jsme vyhráli ligu. A nebyl tady optimální. Motorku jsem naladil až ve druhý čtvrtině tréninku. Ale na prdel jsem si nesed‘! Snažil jsem se bojovat, ale bylo to spíš silou vůle. V poslední semifinálový jízdě se mi to už nezdálo. Odlehčil jsem převod. Po startu jsem byl první, ale couval jsem a předjeli mě.“ A jak to bylo v malém finále? „Vzal jsem si druhou motorku,“ svěřil se Lukáš Dryml. „Zdaleka nebyla tak dobrá. A navíc to nakropili. Malý finále bylo buď všechno nebo nic. Chtěl jsem plácnout, ale nešlo předjíždět.“
| 1. vylučovací skupina: | ||
| 1. Hynek Štichauer, Pardubice | 4 4 5 | 9 |
| 2. Tomáš Suchánek, Pardubice | 2 5 2 | 7 |
| 3. Alessandro Milanese, I | 0 3 3 | 6 |
| 4. Mathias Schultz, D | 5 F/R – | 5 |
| 5. Andy Appleton, GB | 1 E 4 | 5 |
| 6. Renat Gafurov, RUS | 3 X – | 3 |
| res Roman Andrusiv, Pardubice | – 2 1 | 3 |
| 2. vylučovací skupina: | ||
| 1. Denis Gizatullin, RUS | 5 1 5 | 10 |
| 2. Marián Jirout, Pardubice | 4 5 – | 9 |
| 3. Joachim Kugelmann, D | 0 4 4 | 8 |
| 4. Andy Smith, GB | 2 3 3 | 6 |
| 5. Izak Šantej, SLO | 3 2 1 | 5 |
| 6. Martin Málek, Slaný | 1 0 2 | 3 |
| 3. vylučovací skupina: | ||
| 1. Filip Šitera, Plzeň | 4 5 R | 9 |
| 2. Kenneth Hansen, DK | 5 4 – | 9 |
| 3. Martin Smolinski, D | – 1 5 | 6 |
| 4. Adrian Rymel, Praha | – 2 4 | 6 |
| 5. Matěj Kůs, Praha | E 3 3 | 6 |
| 6. Jaroslav Petrák, Pardubice | 3 0 2 | 5 |
| res Roman Andrusiv, Pardubice | 2 – 1 | 3 |
| 4. vylučovací skupina: | ||
| 1. Christian Hefenbrock, D | 4 5 – | 9 |
| 2. Kjastas Puodžuks, LAT | E 3 5 | 8 |
| 3. Zdeněk Simota, Plzeň | 2 4 3 | 7 |
| 4. Martin Vaculík, SK | 5 1 E | 6 |
| 5. Jernej Kolenko, SLO | 1 0 4 | 5 |
| 6. Andrea Maida, I | 3 2 2 | 5 |
| 1. čtvrtfinálová skupina: | ||
| 1. Rune Holta, PL | 4 4 5 | 9 |
| 2. Kenneth Bjerre, DK | 5 2 4 | 9 |
| 3. Luboš Tomíček, Praha | 3 5 2 | 8 |
| 4. Hynek Štichauer, Pardubice | 2 1 3 | 5 |
| 5. Martin Smolinski, D | 0 3 1 | 4 |
| 6. Marián Jirout, Pardubice | 1 R X | 1 |
| 2. čtvrtfinálová skupina: | ||
| 1. Jesper B. Jensen, DK | 5 5 – | 10 |
| 2. Greg Hancock, USA | 2 4 5 | 9 |
| 3. Christian Hefenbrock, D | 3 2 4 | 7 |
| 4. Aleš Dryml, Pardubice | 4 F 3 | 7 |
| 5. Tomáš Suchánek, Pardubice | 1 3 2 | 5 |
| 6. Joachim Kugelmann, D | 0 1 M | 1 |
| res Roman Andrusiv, Pardubice | – – E | 0 |
| 3. čtvrtfinálová skupina: | ||
| 1. Matej Ferjan, H | 5 3 5 | 10 |
| 2. Lukáš Dryml, Pardubice | 4 5 R | 9 |
| 3. Nicolai Klindt, DK | 2 4 3 | 9 |
| 4. Filip Šitera, Plzeň | E 2 4 | 6 |
| 5. Kjastas Puodžuks, LAT | 3 1 2 | 5 |
| 6. Alessandro Milanese, I | 1 0 1 | 2 |
| 4. čtvrtfinálová skupina: | ||
| 1. Andreas Jonsson, S | 5 3 5 | 10 |
| 2. Chris Harris, GB | 1 5 3 | 8 |
| 3. Kenneth Hansen, DK | 4 1 4 | 8 |
| 4. Sebastian Ulamek, PL | 2 4 2 | 6 |
| 5. Denis Gizatullin, RUS | 3 0 0 | 3 |
| 6. Zdeněk Simota, Plzeň | 0 2 1 | 3 |
| 1. semifinálová skupina: | ||
| 1. Andreas Jonsson, S | 4 5 – | 9 |
| 2. Greg Hancock, USA | 2 3 5 | 8 |
| 3. Rune Holta, PL | 5 0 2 | 7 |
| 4. Luboš Tomíček, Praha | 3 1 4 | 7 |
| 5. Kenneth Hansen, DK | R 4 1 | 5 |
| 6. Lukáš Dryml, Pardubice | 1 2 3 | 5 |
| 2. semifinálová skupina: | ||
| 1. Chris Harris, GB | 4 5 4 | 9 |
| 2. Kenneth Bjerre, DK | 5 4 – | 9 |
| 3. Christian Hefenbrock, D | 0 3 5 | 8 |
| 4. Matej Ferjan, H | 3 1 2 | 5 |
| 5. Nicolai Klindt, DK | 1 0 3 | 4 |
| 6. Jesper B. Jensen, DK | 2 2 1 | 4 |
| Malé finále: | ||
| 1. Jesper B. Jensen, DK | ||
| 2. Matej Ferjan, H | ||
| 3. Kenneth Hansen, DK | ||
| 4. Luboš Tomíček, Praha | ||
| 5. Nicolai Klindt, DK | ||
| 6. Lukáš Dryml, Pardubice | ||
| Finále: | ||
| 1. Andreas Jonsson, S | ||
| 2. Rune Holta, PL | ||
| 3. Kenneth Bjerre, DK | ||
| 4. Chris Harris, GB | ||
| 5. Christian Hefenbrock, D | ||
| 6. Greg Hancock, USA |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
