AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 15. října
Jak Aleš Dryml, tak Matěj Kůs se v posledním díle finále šampionátu republiky jednotlivců vydali vstříc titulu mílovými kroky. Po třech sériích měli na svém kontě po devíti bodech. Leč Matěj Kůs byl dodatečně vyloučen z jedenácté jízdy pro upadlý kryt spojky. Jak sám později připustil, diskvalifikace ho rozhodila. Aleš Dryml sice posléze prohrál s Tomášem Suchánkem, který se natáhl pro celkové stříbro, ale nakonec se ozdobil svým prvním titulem mistra republiky vůbec. Matěj Kůs v rozjezdu uhájil alespoň bronz před vytrvale útočícím Janem Jarošem.

Boj o titul dle předpokladů
V půlce října jsme už několikrát zažili sněhové přeháňky, ale letos po podobných povětrnostních patáliích nebylo ani vidu, ani slechu. Sluníčko svítilo o sto šest, jakoby se rozhodlo pozlatit nového mistra i svými teplými paprsky. Jenže těsně po poledni nikdo nemohl tušit, kdo nejstarší český motoristický šampionát vůbec vyhraje.

Praha minulé pondělí situaci na čele průběžné klasifikace spíše zamotala do komplikovanějšího klubíčka. Vítězný Matěj Kůs snížil náskok Aleše Drymla na jediný bod, avšak sám se mohl cítit ohrožen Tomášem Suchánkem, jenž se natlačil na jeho záda se ztrátou pouhopouhých dvou bodů.

Předpoklady o tuhém boji nebyly logicky daleko od pravdy, avšak dráha všechny mile překvapila. „Taky mě bombardovali celej‘ tejden,“ smál se Jiří Brunclík, osobnost odpovědná za stav mšenského oválu a gestem ukazoval směrem k Lubomíru Vozárovi.

Dva vedoucí závodníci otevřeli své dnešní skóre ve velkém stylu. Matěj Kůs vedl ve třetí jízdě od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Aleš Dryml ho napodobil hned vzápětí a hned se sháněl po časech, aby mohl porovnat ten svůj s Pražanovým.

Matěj Kůs v rozjížďce s číslem pět přistřihnul křidélka Zdeňku Simotovi. Ten hned v první jízdě dne připravilo vítězství Václava Milíka, který v úvodním oblouku stačil podjet pouze Martina Málka. Tentokrát Zdeněk Simota proháněl Matěje Kůse až do cíle, ale ten hrál příliš vysokou hru, než by se nechal obrat o klíčový bod.

Ani Aleš Dryml v rozjížďce s číslem sedm nezaváhal a už v úvodních metrech zbavil Jana Jaroše nadějí, že by k jeho úvodní trojce přibyla další sestřička. Mšenský borec však společně se Zdeňkem Simotou zůstával těsně za vedoucím tandemem. Tomáš Suchánek totiž musel dohánět zpoždění z druhé jízdy.

Zatímco Jan Jaroš letěl do čela, on zůstal trčet za Eduardem Krčmářem, který na něho celá čtyři kola cenil dravčí zuby. Obzvl᚝ v úvodní zatáčce druhého okruhu, kdy útočícího Pardubičana nesmlouvavě zavřel. „Na startu jsem měl dobrou reakci,“ svěřoval se později ve svém depu. „Ale dva metry před první zatáčkou jsem vjel na suchý kameny a bylo to. Nešlo předjíždět a Eda mi dával zadní kolo až k prknům.“

O přestávce si Tomáš Suchánek otevřel černozelenou plechovku monstera, aby v šesté jízdě sebral vedení Janu Holubovi vnějškem zatáčky u depa. Vítězství ho správně motivovalo k dalšímu boji. Avšak v rozjížďce s číslem devět byl rychlejší Filip Šitera. Také on potřeboval po slabším úvodu body jako sůl.

Jenže vedoucí příčku musel opustit na konci třetího kola, kdy zůstal stát. „Zatáh‘ se motor,“ procedil mezi zuby. Mohl jen sledovat, jak Tomáši Suchánkovi není dopřáno vychutnat si poděděné vítězství, jelikož ho o něj připravil Zdeněk Simota.

Předčasně rozhodnutý duel
Pokud se týká definitivního rozuzlení oje o letošní mistrovský trůn, oči všech přítomných se upíraly především k rozjížďce s číslem šestnáct. V ní se oba leadeři měli utkat ve vzájemném duelu opepřeném ještě přítomností Tomáše Suchánka a Martina Málka, který po technickém debaklu v Praze nenápadně sbíral body pro návrat do elitní osmičky. Nikdo ovšem nemohl tušit, že zápis do historických tabulek se bude konat už po skončení třetí série.

Aleš Dryml přidal další vítězství v rozjížďce s číslem deset. Když se po bezchybném startu ohlédl ve výjezdu z druhé zatáčky, měl před druhým Ondřejem Veverkou náskok bezmála patnáct metrů. Matěj Kůs však udržel krok, když hned vzápětí opanoval jedenáctou jízdu. Bezprostředně po něm Martin Málek udržel na uzdě útočícího Jana Jaroše. A pak to přišlo.

Technik upozornil rozhodčího Karla Voborníka na kryt primárního řetězu, který upadl z motocyklu Matěje Kůse během jeho nikým neohrožovaného počínání v jedenácté jízdě. Pražan byl okamžitě vyloučen. Když slyšel z ampliónů špatnou novinku, nemusel ani horečně počítat, aby pochopil, že čtyři body zpoždění ve dvou jízdách není v lidských silách dohnat. A tak se vypravil o pár boxů dopředu gratulovat Aleši Drymlovi.

Zatímco boj o titul prakticky skončil, další příčky zůstávaly ve hře. Jan Jaroš stoupal průběžným pořadí jako rychlovýtah amerického mrakodrapu. V rozjížďce s číslem třináct se však zpočátku štěstí klonilo na stranu Zdeňka Simoty, který domácího závodníka podjel v úvodním oblouku. Vedl až do třetího okruhu, v němž v zatáčce u depa nečekaně upadl.

„Chytil jsem kolej a šel na hubu,“ vysvětloval. „Věděl jsem o ní, ale chtěl jsem v ní poodjet, protože ostatní byli blízko. Jenže jsem jí chytil víc, než jsem čekal…“ Jan Jaroš však neměl, čeho litovat. Zmocnil se vítězství, které zvyšovalo hodnotu jeho akcií nejen v dnešním závodě, ale také v závěrečné klasifikaci. Podobným trendem ovšem prošel také Tomáš Suchánek.

Z šestnácté jízdy, která měla původně hodně napovědět o mistrovi, vytěžil maximum a začal si dláždit cestu ke konečnému stříbru. Matěj Kůs sice odstartoval nejrychleji, avšak na protilehlé rovince říkalo vedení pane právě Tomáši Suchánkovi. „Kůsák odjel, ale otevřel mi to,“ svěřoval se později. „Tak jsem toho využil. Zavíračka k prknům a už jsem si je hlídal.“

Dopředu se dostal i Aleš Dryml, avšak musel se spokojit s druhou příčkou. „Než jsem se vrátil před Matěje, byl tam Tomáš,“ vysvětlil. Nicméně i dva body ho definitivně posadila na trůn. V sedmnácté jízdě posléze odvedl Zdeňka Simotu. A nejenže mu definitivně uzavřel cestu na dnešní pódium, ale zajistil si pro sebe triumf.

Zato postavení Matěje Kůse se komplikovalo. „Po tom vyloučení jsem se sesypal jako malé děcko,“ nehledal žádné výmluvy, když ho v nájezdu do třetího kola šestnácté jízdy připravil Martin Málek i o poslední bod, který zůstával k mání. V rozjížďce s číslem osmnáct ho Jan Jaroš připravil o vedení už v první zatáčce. Mšeňák si tímto manévrem definitivně pojistil dnešní druhou příčku, ale navíc se mu také nabídla šance na cenné kovy v závěrečném pořadí.

Motivace zbavený Matěj Kůs se během dvou kol propadl i za Filipa Šiteru a Václava Milíka. Jan Jaroš měl tím pádem dohromady stejně bodů jako on, což přineslo nutnost vypsat rozjezd o bronzovou medaili. Václav Milík mohl jen litovat, jelikož kdyby nyní vyhrál, rozjížděl by se s Matějem Kůsem on.

V předposlední jízdě došla svého rozuzlení otázka obsazení dnešního pódia. Tomáš Suchánek triumfoval stylem start – cíl, a když se obhájil při protestu Martina Kurze, manažera Matěje Kůse, proti originalitě jeho tlumiče výfuku, nestála na jeho cestě pro zelený věnec vůbec žádná překážka.

„Bude mi dvaatřicet, tenhle titul mi chyběl,“ přemítal Aleš Dryml na mikrofon Miloslava Čmejly. „Všechno ostatní by bylo neúspěch. Nebylo jednoduchý vyhrát. Ved‘ jsem jen o bod a tohle byl úplně nový závod.“ Od vyhlášení ho dělil už jen rozjezd o bronz. Matěj Kůs v něm odstartoval na Jana Jaroše, aby posléze zmařil každý z jeho četných nájezdů. „Škoda, že se to nejezdí na pět kol,“ litoval domácí borec v cíli.

Hlasy z depa
„Pěkný,“ vystihl Aleš Dryml své pocity před cestou na stupně vítězů. „Letošní sezóna nebyla ideální a tak by všechno jiný než vítězství bylo zklamání. Matěj měl smůlu, ale stejně jsem ho porazil. V Praze jsem měl smůlu zase já. Když jsem jel ze čtyřky, prasknul mi tam šroubek na spojce, když to rozhodčí pustil. Dneska jsem za tím šel, ale čtrnáct bodů?! Dneska a v Praze tam patnáctky mohly bejt‘. Zejtra mě čeká poslední závod v Polsku. Letošní sezóna byla divoká, ale teď jsem spokojenej‘. Mám první titul na krátký, jinak mám horší umístění. Přemýšlel jsem, že bych mistrovství republiky v budoucnu vypustil, ale letos termíny extrémně nekolidovaly. Teď se to však pokusím obhájit, ale uvítal bych, kdyby se systém vrátil na jedno finále. Pro jezdce, co jezdí v zahraničí, jsou tři závody hodně náročný.“

„Jsem rád za druhý místo dneska,“ konstatoval Jan Jaroš. „Ale škoda toho rozjezdu, ale jsem rád i za to čtvrtý místo. Bylo pár chybiček, co mě stálo body. Je tu víc věcí. Nepoved‘ se mi závod v Praze a teď mi chybělo málo na Matěje. Jedno kolo navíc! Škoda, že se to nejezdí na pět kol!“

„Skočil jsem ze třetího místa na druhý,“ pochvaloval si Tomáš Suchánek. „V pohodě. V první jízdě jsem měl dobrou reakci, ale dva metry před první zatáčkou jsem vjel na suchý kameny a bylo to. Nešlo předjíždět a Eda mi dával zadní kolo až k prknům. Nevím, co bylo okolo toho tlumiče, mám ho podle homologace. Jak jsem ho koupil, tak to je.“

„Dobrý, ale jsem debil,“ sypal si Zdeněk Simota popel na hlavu. „Chytil jsem kolej a šel na hubu. Věděl jsem o ní, ale chtěl jsem v ní poodjet, protože ostatní byli blízko. Jenže jsem tu kolej chytil víc, než jsem čekal. Mohla bejt‘ bedna. Sice jsem se udržel v osmičce, ale jinak to bylo letos smolný.“

„Dneska lepší než v Praze,“ svěřoval se Martin Málek. „Pořád mi to každý připomínal. Já jsem v klidu. Hlavně jsem udělal pár bodů a udržel se v osmičce. Nešel jsem do toho naplno. Byl to poslední závod. Starty byly pomalejší, ale přežili jsme to ve zdraví. Rozhodla první jízda. Tam jsem ztratil soupeře, bylo těžké odjet ze čtyřky. A největší soupeře jsem měl ještě před sebou.“

„Škoda celý republiky, když to tak vezmu,“ litoval Filip Šitera. „Motor se zatáh‘. Na hovno, nechci se dál bavit…“

„Před závodem jsem si myslel, že to dopadne líp,“ připouštěl Václav Milík. „Na dráze nebyly díry, ale hlavní problém byly starty. Musím to napilovat, aby to příští rok šlo líp. Vždycky se mi daří, když o nic nejde. Pátej‘ flek celkově není dobrej‘, není to flek do reprezentace. Škoda poslední jízdy, chtěl jsem tam zajet, ale nepovedlo se.“

„Dnešní závod bych shrnul, že si každej‘ představil, pod jakým tlakem byl Aleš,“ říkal Matěj Kůs. „Jel na první titul. Mně se dařilo držet si adrenalin, ale po tom vyloučení jsem se sesypal jako malý dítě. To bylo vidět. Nebudu to soudit, jestli to mělo upadnout nebo jestli mě měli vyloučit. Kdyby to byl výfuk, deflektor, OK. Ale tohle není pevná část motocyklu. Ála si titul zaslouží po všem, co pro českou plochou dráhu udělal, ale stejně jsem mu ho chtěl sebrat.“

1. Aleš Dryml, Pardubice	3 3 3 2 3	14
2. Jan Jaroš, Mšeno	3 2 2 3 3	13
3. Tomáš Suchánek, Pardubice	1 3 2 3 3	12
4. Zdeněk Simota, Praha	3 2 3 F 2	10
5. Martin Málek, Březolupy	1 2 3 1 3	10
6. Filip Šitera, Mšeno	1 3 E 3 2	9
7. Václav Milík, Pardubice	2 1 2 3 1	9
8. Jan Holub, Mšeno	2 2 1 2 0	7
9. Jaroslav Petrák, Pardubice	2 0 2 2 1	7
10. Matěj Kůs, Praha	3 3 ex 0 R	6
11. Eduard Krčmář, Slaný	2 1 1 1 1	6
12. Martin Gavenda, Praha	0 1 1 1 2	5
13. Ondřej Veverka, Praha	0 0 E 1 2	3
14. Michal Dudek, Slaný	1 1 1 0 E	3
15. Ondřej Smetana, Praha	0 0 0 2 0	2
16. Roman Čejka, Slaný	0 0 E 0 1	1
res Zdeněk Holub, Praha		DNR
res František Irmiš, Plzeň		DNR

Poznámka: Matěj Kůs byl z rozjížďky s číslem jedenáct diskvalifikován za ztrátu krytu primárního řetězu. Protože technik tuto skutečnost ohlásil až po odstartování další jízdy, nebyly body dalších závodníků v pořadí upraveny.

Průběžné pořadí šampionátu:

	DIV	PHA	MŠE	TOT
	13.8.	3.10.	15.10.
1. Aleš Dryml, Pardubice	14	13	14	41
2. Tomáš Suchánek, Pardubice	11	13	12	36
3. Matěj Kůs, Praha	12	14	6	32+3
4. Jan Jaroš, Mšeno	12	7	13	32+2
5. Václav Milík, Pardubice	9	12	9	30
6. Filip Šitera, Mšeno	6	13	9	28
7. Zdeněk Simota, Praha	9	6	10	25
8. Martin Málek, Březolupy	13	2	10	25
9. Jan Holub, Mšeno	6	9	7	22
10. Eduard Krčmář, Slaný	4	6	6	16
11. Jaroslav Petrák, Pardubice	3	5	7	15
12. Martin Gavenda, Praha	7	2	5	14
13. Michal Dudek, Slaný	4	5	3	12
14. Roman Čejka, Slaný	5	5	1	11
15. Ondřej Veverka, Praha	NS	3	3	6
16. Zdeněk Holub, Praha	2	3	DNR	5
17. Ondřej Smetana, Praha	0	2	2	4
18. Pavol Pučko, Praha	3	0	NS	3
NC František Irmiš, Plzeň	NS	NS	DNR	–

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Mšeno – 14. října
Pavol Pučko, který minulé pondělí při druhém finále českého šampionátu jednotlivců na Markétě upadl, nenastoupí ani zítra ve Mšeně. Místo něj poveze startovní číslo třináct Ondřej Smetana. Náhradníky budou Zdeněk Holub a premiérově také František Irmiš.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 13. října
Letošní sezóna ve Mšeně je kromobyčejná nejen třetím titulem extraligového celku. Ale také tím, že se při každém pořádaném podniku na nejvyšší stupeň vítězů pokaždé postavili borci se mšenskou vestou, a už šlo o jednotlivce či týmy. Filip Šitera by se rozhodně nebránil, kdyby tato tradice zůstala zachována i při sobotním třetím finále šampionátu republiky jednotlivců. Jenže aspirantů na vítězství přijede rozhodně víc.

„Doufám, že to tak zůstane i v sobotu,“ svěřoval se Filip Šitera magazínu speedwayA-Z po úterním přeboru na Markétě. „Motor mám připravenej‘. Chtěl jsem bojovat o titul, ale to skončilo v Divišově.“

Díky kolizi s Tomášem Suchánkem přišel v půlce srpna o důležité body, které mu nyní chybí. „Budu bojovat o to, co je reálný,“ přehodnocuje svůj původní záměr. „A to je třetí místo celkově. Pojedu závodit, chtěl bych určitě doma vítězství.“

Pražský závod otřásl s ambicemi jiných borců. V tomto ohledu mohl nejvíce láteřit Martin Málek, jehož neuvěřitelná série defektů srazila až na devátou příčku průběžného pořadí. Přitom příslušnost do finále 2012 si uchová jen nejlepší osmička a také reprezentační vesty se vedle postupu do finále FIM či UEM v daném šampionátu přidělují na základě pořadí v mistrovství republiky.

Boj o osmou příčku ovšem rozhodně v sobotu odpoledne nebude jediným magnetem divácké pozornosti. Třetí Tomáš Suchánek má náskok třech bodů od Václava Milíka a dalších pět ho dělí od domácího dua Filip Šitera – Jan Jaroš. Pardubičan však stále uchovává naděje na rozhodující útok na titul.

Jako vedoucí muž přijede do Mšena Aleš Dryml. Ten si zisk titulu stanovil jako jednu ze svých letošních priorit, avšak mítink pro něho rozhodně nebude procházkou po paloučku plném rozkvetlých růžích. A to nejen kvůli tradičně náročnější dráze, jejíž povrch vyhovuje jezdeckému naturelu domácích.

Na záda mu s odstupem jediného bodu dýchá Matěj Kůs, jemuž by oslovení dvojnásobný šampión dozajista lichotilo. A o dva body za ním číhá Tomáš Suchánek, jenž letos prožívá vskutku povedenou sezónu. V sobotu se ve Mšeně může stát cokoliv a těsto na pořádné drama snad ani nemůže být zaděláno lépe.

Startovní listina:

1 Zdeněk Simota, Praha

2 Václav Milík, Pardubice

3 Roman Čejka, Slaný

4 Martin Málek, Březolupy

5 Martin Gavenda, Praha

6 Tomáš Suchánek, Pardubice

7 Jan Jaroš, Mšeno

8 Eduard Krčmář, Slaný

9 Matěj Kůs, Praha

10 Jan Holub, Mšeno

11 Michal Dudek, Slaný

12 Ondřej Veverka, Praha

13 Pavol Pučko, Praha

14 Jaroslav Petrák, Pardubice

15 Aleš Dryml, Pardubice

16 Filip Šitera, Mšeno

17 Ondřej Smetana, Praha

18 Zdeněk Holub, Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – VIDEO Z PONDĚLNÍHO VYLOUČENÍ

Srch – 5. října
Skvělý výkon podal Jaroslav Petrák ve slezském Opole. Šel svému štěstí naproti a v prvním kole letošního MACEC Cupu skončil s obrovským pohárem za třetí místo. Pardubický matador cítil šanci na dobrý výsledek také v celkové klasifikaci. Jenže proti dlouhé cestě do rumunské Braily se postavil nápor práce. A komplikace provázejí také možnou cestu do ukrajinského Rovna o tomto víkendu.

Patálie začaly při návratu z předposledního prvoligového kola v Plzni. Jaroslav Petrák odstavil svůj VW Caravelle do garáže jako obvykle. Jenže zkrat na elektroinstalaci nad ránem způsobil požár v motorovém prostoru a škodu bratru za 70 tisíc.

Ani poslední dny se Jaroslavu Petrákovi smůla nevyhýbala. Z víkendové Zlaté přilby si odvezl zadřený motor, jemuž k fatální závadě pomohlo rovněž horké počasí a nový výfuky. V pondělí musel želet minimálně dvoubob ztráty v rozjížďce s číslem čtrnáct.

Dle oficiálního verdiktu Pavla Kubeše a jeho asistenta Tomáš Topinky právě on, shodil svým zadním kolem řetěz Zdeňka Simoty, jenž vzápětí kolidoval s Martinem Málkem. „Je to první přetrženej‘ řetěz, který někdo shodil,“ popíral svou vinu Jaroslav Petrák. Svým argumentům dodával váhu svou pověstí nepříliš kontaktního závodníka.

Špatná shoda náhod:
Osudnou situaci z pondělní rozjížďky s číslem čtrnáct zachytila na videokameru Ludmila Málková. Její záběr skutečně ukazuje, že zkušený sudí se svým slavným asistentem mohli získat dojem, že kolizi zavinil Jaroslav Petrák. Na druhou stranu ovšem potvrzují nevinu pardubického borce, který byl na vnitřní straně Zdeňka Simoty, když mu praskl řetěz.KLIK.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 3. října
Matěj Kůs dnes ve druhém díle šampionátu republiky jednotlivců prohrál jen s Tomášem Suchánkem a nakonec se ozdobil pohárem za první místo. Tomáš Suchánek skončil druhý, když v rozjezdu porazil Aleše Drymla, zatímco Filip Šitera po nepovedeném startu záhy zůstal stát. V průběžném pořadí zůstal leaderem Aleš Dryml, když Matěj Kůs ztráci už jeden jediný bod. Mítink byl poznamenán velkým počtem defektů. Václav Milík litoval prasklé hadičky přívodu metylu, Zdeněk Simota zase dvakrát spadlých obou řetězů. Vrcholem však byla prokletá smůla obou Moravanů. Martin Gavenda okusil přetržený řetěz, ulomenou polovinu ozubení spojky a závodu na zapalování. Martin Málek zase proměnil dva motory v hromádku šrotu a z druhé příčky průběžné klasifikace spadl na devátou.

I motory mají své dny
Konec prvního finále v Divišově v půlce srpna nezastihl obhájce titulu Matěje Kůse zrovna v hovorné náladě. V předposlední jízdě měl už patnáctibodové maximum prakticky ve svém náručí, avšak pád po vlastní chybě katapultoval do čela Aleše Drymla. Kapitán extraligových Pardubic dnes dorazil na Markétu jako leader průběžné klasifikace, avšak jeho dvoubodový náskok začal roztávat hned v rozjížďce s číslem jedna.

Filip Šitera po divišovské fraktuře klíční kosti nemohl promlouvat do boje o zlato přímo, avšak tentokrát vystřelil dopředu jako raketa z ruských kauší. Zaskočil dokonce i mistra startů Tomáše Suchánka, jenž po závodech otevřeně přiznával: „Trošku jsem zaspal.“ Aleš Dryml se kolem svého klubového kolegy přehnal v první zatáčce.

Jenže Filip Šitera před ním neuhnul z naplánované ideální stopy ani o jediný milimetr a Aleše Drymla zbrzdili i Tomáš Suchánek, který se nechtěl smiřovat s prohrou. Když se mšenský borec vrátil do depa, na terásce nad druhou zatáčkou uznale poplácával ladiče Bohumila Brhela po ramenou. Zato k Matěji Kůsovi se zpráva o bodové ztrátě Aleše Drymla donesla zprostředkovaně.

Obhájce titulu se věnoval svému motocyklu. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu, avšak divišovským pódiem namlsaný Martin Málek toužil po dalších vavřínech. Jeho super nadlidské úsilí přineslo ovoce ve druhém oblouku druhého okruhu. Březolupský závodník se dostal pod Matěje Kůse a předjetí bylo dílem okamžiku.

Vítězství ovšem nebylo Martinu Málkovi dopřáno. V posledním kole zastavil, když jeho vypiplaný GM mohl dělat radost už jen obchodníkovi s kovovým šrotem. Matěj Kůs se vrátil do čela a šachovnicová vlajka v rukou Stanislava Klenovce ho přivítala jako prvního. Jenže už druhá série vrátila čelo průběžné klasifikace celého šampionátu do stavu po Divišovu.

V rozjížďce s číslem pět Zdeněk Simota vyrazil prodloužit svou vítěznou sérii, kterou rozehrál těsně před přestávkou, když v nájezdu do druhé zatáčky třetího kola připravil o triumf Eduarda Krčmáře. Jenže Matěj Kůs mu už po pár metrech přistřihnul křidýlka. Oba však v první zatáčce vyšouchnul Tomáš Suchánek.

Aleš Dryml už své druhé vystoupení proměnil v triumf. Cesta k němu však byla srovná asi tak jako horská serpentina. Start se opakoval kvůli neregulérnosti. Pardubičan toho využil k výměně motocyklu. Jeho mechanici koncertovali, Oldřich Řezníček přivezl nový stroj, Jiří Havlíček mezitím odklidil starý. Posléze však v první zatáčce upadl Pavol Pučko, jenž nakonec skončil v nemocnici s otřesem mozku. Teprve napotřetí mohl Aleš Dryml celá čtyři kola úřadovat na čele.

V rozjížďce s číslem osm se naplnil pohár hořkosti Martina Málka. Souboj s Janem Holubem v úvodním oblouku zvládl lépe a vyletěl na protilehlou rovinku jako pružinový čertík z krabičky. Ještě však neskončilo druhé kolo a opět stál. Kdyby kolem jeli sociálně slabší občané s kárkou na sběr, mohli by nakládat ještě horké zbytky i druhého pohonného agregátu, tentokrát divišovské provenience. Jeho majiteli zbyly oči pro pláč. To je sice poněkud vousaté klišé, avšak slzy Martina Málka byly tentokrát pravé. Inu, vidina na mistrovský trůn neodchází z hlavy zrovna snadno.

Čelo zná jen jediného leadera
Po dvou sériích byl na čele průběžné klasifikace osamělý Václav Milík. Pardubický junior triumfoval ve velkolepém stylu hned v rozjížďce s číslem dvě. Se stejnou suverenitou si počínal rovněž o čtyři jízdy později. Nabroušená kosa mladého Pardubičana našla svůj osudový kámen až ve dvanácté jízdě.

Po vylétnutí pásky se na vedoucí pozici usadil Zdeněk Simota. Václav Milík se v nájezdu do druhého kola protáhl malou škvírou mezi mantinelem a Janem Jarošem. Na stíhání vedoucího borce ovšem bylo už pozdě. Jenže Zdeněk Simota nedorazil do cíle, protože ve třetím okruhu ztratil v zatáčce u depa hned oba řetězy. Václav Milík dědil jeho triumf a i nadále se chlubil svou ojedinělou neporazitelností.

Na záda mu ovšem dýchali další pronásledovatelé. V rozjížďce s číslem deset, v níž Michal Dudek stihnul dvouminutový limit jen o pár vteřinek, se Matěj Kůs vypořádal s Filipem Šiterou. „Byl jsem rychlejší než on,“ komentoval svou prohru mšenský borec, jemuž už prve sebral jeden bod Václav Milík. „Ale zabrzdil mě. Jsou to závody, já bych mu udělal to samý!“

Stejně jako Matěj Kůs se vzápětí na osm bodů dostal i Aleš Dryml. V jedenácté jízdě nepustil vedení z rukou ani na sebekratší okamžik. Martin Málek podporovaný heroickým nasazením celého osazenstva svého depa, které v polních podmínkách osadilo třetí motor do rámu, svedl vítěznou bitvu o dva body s Ondřejem Veverkou.

Žádný jasnovidec se dnes na Markétě neprojevil, takže nikdo nemohl tušit, že šlo o první, ale zároveň poslední zisk, které mu hvězdy měly dopřát. „Šest bodů v prdeli a šedesát tisíc v hajzlu,“ lamentoval jeho mechanik Vladimír Šíma, když ho přišel vyprovodit ke čtrnácté jízdě. Obrovitý muž však záhy k oněm cifrám musel další hodnoty přihazovat.

Filip Šitera si hlídal čelo před Zdeňkem Simotou a Martinem Málkem. Na ně se vnitřkem druhé zatáčky sápal Jaroslav Petrák. Jenže v tom Zdeňku Simotovi prasknul řetěz. Odstupoval doprava, avšak ve výjezdu nešastně zkřížil dráhu Martina Málka a oba upadli. Z věže rozhodčích je skvělý výhled, avšak úhel pohledu poněkud Pavla Kubeše zmátl. Vyloučil Jaroslava Petráka v domnění, že právě on shodil řetěz Zdeňka Simoty.

„Prý jsem mu ho shodil zadním kolem,“ říkal Jaroslav Petrák, když neuspěl při telefonní reklamaci své diskvalifikaci. „Byli jsme metr od sebe, jak jsem se ho mohl dotknout?! A je to první přetrženej‘ řetěz, kterej‘ někdo shodil.“ Za pravdu mu dalo nejen video natočené z tribuny, avšak i skutečnost, že Zdeněk Simota nestihnul dvouminutový limit repete. „Byli jsme se tam podívat,“ zněl z hlasu Jaroslava Petráka určitý pocit zadostiučinění. „Nestačil to spojit, proto nestih‘ ty dvě minuty.“

S pokrouceným rámem už dál nepokračoval ani Martin Málek. Moravané dnes dopadli jako pověstní sedláci u Chlumce. Mechanický mor se držel i Martina Gavendy, který z pěti jízd jen dvakrát dojel do cíle. „Upadla nám půlka ozubení spojky,“ divil se jeho otec Jaroslav, když obhlížel synův stroj po rozjížďce s číslem devět.

Divišovské skopičiny nebyly na programu
V opakované rozjížďce s číslem čtrnáct nakonec dělali Filipu Šiterovi společnost pouze oba mladí náhradníci. Nebylo divu, že se mšenský závodník hravě zmocnil třech bodů. Rovněž akcie Tomáše Suchánka získávaly na hodnotě. Ve třinácté jízdě sebral Janu Jarošovi čelní pozici už vnějškem první zatáčky.

Michael Gregor a sám Magnus Zetterström odváděli skvělou práci v boxech Matěje Kůse při nastavení motocykl, kterým pražský závodník nahradil ten původní z úvodu dnešního mítinku. V rozjížďce s číslem patnáct ukázal výfuk Aleši Drymlovi a Václavu Milíkovi. „Nechápu, co se stalo,“ divil se Aleš Dryml. Vedle útoků na Matěje Kůse se sám musel bránit útokům Václava Milíka.

Tomu nakonec zachránila poslední bod velká vzdálenost od čtvrtého Eduarda Krčmáře, kterého zdržel lehký pád v první zatáčce. „Praskla mi hadice od metylu,“ zdůvodňoval pardubický junior své zpomalení. „Myslím, že jinak bych Aleše předjel.“

Takhle však do poslední pětiny nastupoval s deseti body stejně jako Aleš Dryml, Tomáš Suchánek a Filip Šitera, zatímco Matěj Kůs měl v kolonce u svého jména prozatím číslovku jedenáct. O obsazení pódia se začalo rozhodovat hned v sedmnácté jízdě.

Tomáš Suchánek v ní odvedl Václava Milíka, jemuž už bylo jasné, že dnes na něho žádný pohár. Jeho starší klubový kolega o to více litoval nevydařeného úvodního startu, protože od té doby neznal jiný výsledek než vítězství. Takhle musel kalkulovat s rozjezdem, do něhož mu přihrála prvního soupeře už rozjížďka s číslem osmnáct.

Neobešla se však bez potíží. Páska se zvedla jen na levé straně a potom byl Jan Jaroš diskvalifikován za zdržování startu. Filip Šitera se však nakonec dočkal vítězství, které srovnalo jeho bodovou bilanci s Tomášem Suchánkem. Jako třetí do jejich společnosti přibyl Aleš Dryml, s přehledem zvítězivší v rozjížďce s číslem devatenáct.

Matěj Kůs si dnes odpustil své divišovské skopičiny a cílem dvacáté jízdy projel jako vítěz. Tím pádem se mohl chystat na cestu na nejvyšší stupínek a z dvoubodové převahy Aleše Drymla ukrojil celou polovinu.

V rozjezdu si Aleš Dryml chtěl otestovat nastavení motocyklu, avšak přetržený řetěz se postavil proti. Pardubičan musel nastoupit s jiným stroje. Tomáš Suchánek po rychlém startu dal najevo, že nechce prohrát ani tentokrát. Aleš Dryml objel Filipa Šiteru, který záhy ztratil motivaci k dalšímu boji a zastavil. Bitva obou pardubických borců zuřila až do cíle, avšak změnu v pořadí nepřinesla.

Hlasy z depa
„Těžký závod,“ nechal se slyšet Matěj Kůs. „Teprve, když jsem vyměnil motorku, posunulo se to dopředu. Se změnou mi hodně pomoh‘ Zorro a celkový vítězství patři mýmu mechanikovi Maikimu. Prohra se Suchošem byla ještě na tý první motorce. Pracuju na titulu.“

„Škoda první jízdy, trošku jsem zaspal,“ litoval Tomáš Suchánek své jediné dnešní prohry. „Trošku jsem včera oslavoval a dneska jsem taky spokojenej‘. Druhý místo a postoupil jsem celkově z pátýho místa na třetí. Jsem spokojenej‘, všechno fungovalo, jak mělo. Bez defektů, žádný problémy. A teď mám čas se připravovat na Mšeno. Určitě půjdu po titulu, když je to takhle rozjetý.“

„V první jízdě zaplabůh za druhý místo,“ vyprávěl Aleš Dryml. „Z tý trojky tam nebyla žádná kolej. Byl jsem rád za dva body, skočil na druhou motorku, měl jsem problém se spojkou. Pak přišla jízda z modrý. Nechápu, co se stalo. Byl jsem o motorku vzadu! V rozjezdu jsme zkoušeli jiný naladění. Na třetí motorce mi prasknul řetěz. Zkusil jsem druhou, odjela pěkně. Takže do Mšena, konečně se pořádně vyspím.“

„K ničemu to nepomůže,“ vysvětloval Filip Šitera, proč zastavil v rozjezdu. „Kdybych odstartoval, dojel bych. Ale takhle máš stejně bodů. Lepší než v Divišově. To víš sám jak. Snažím se udržet v osmičce pro finále příští rok a pro mistrovství světa a Evropy. Neházím flintu do žita. Dnes stačilo odstartovat a držet si lajnu. Ve Mšeně jsem doma, tam budu chtít vyhrát, když se to nepodařilo dneska. S Milíkem jsem neodjel, s Kůsákem jsem byl rychlejší, ale zabrzdil mě. Jsou to závody, já bych mu udělal to samý.“

„Škoda hadice, měl jsem to dobře rozjetý,“ pokrčil Václav Milík rameny. „I na toho Álu, zavřel jsem ho k prknům. Pak jsem to dal na venek, udělal špičku a došel mi metyl. Myslel jsem, že bych ho předjel. Po prvních třech jízdách jsem to viděl dobře. Motorka byla dobře nastavená. Byla rychlá, ale neumím ještě startovat. Takže ve středu jdu trénovat do Pardubice starty, abych je napiloval a pak to snad bude lepší. Takže ve Mšeně!“

„Už ztrácím hodně bodů,“ komentoval Zdeněk Simota svoje vyhlídky. „Spadnul mi řetěz, nevím, jestli jsem měl křivo rozetu. Motorka se žvejkla a spadlo to. Jak se oba řetězy sekly, motorka trošku poskočila. Myslel jsem si, že do mě Jarda vrazil, ale možná ne. Nevím, jak byl daleko.“

„Nevím, jak to nazvat,“ váhal Martin Málek. „V první jízdě to byl jeden motor GM. Je to totálka, vysypal jsem z něho hromádku šrotu. Ve druhé jízdě to byla moje nejlepší Jawa. A úplně stejná závada a zase zbyla jen hromádka šrotu. Mezitím jsme stihli přehodit třetí motor, co jsem měl v záloze. Nejpozitivnější věc, poprvé a naposledy v celém závodě jsem viděl šachovnicový prapor. Ve čtvrté jízdě jsem najel hodně na venek. Někomu jsem se musel uhnout a mezitím spadl Zdendovi řetěz. Už jsem měl málo času na to zareagovat. Brnknul jsem si a skončil na zemi. Pokřivil jsem motorku a odstoupil jsem. Té práce už bylo dost, potřetí přehazovat motor… Ještě nevím, jestli přijedu do Mšena. Jestli je šance se dostat do osmičky.“

„Sralo se to od řetězu přes spojku až po zápalko,“ vypočítával Martin Gavenda. „Co ti mám říct?! Vysrat se na to!“

1. Matěj Kůs, Praha	3 2 3 3 3	14
2. Tomáš Suchánek, Pardubice	1 3 3 3 3	13+3
3. Aleš Dryml, Pardubice	2 3 3 2 3	13+2
4. Filip Šitera, Mšeno	3 2 2 3 3	13+R
5. Václav Milík, Pardubice	3 3 3 1 2	12
6. Jan Holub, Mšeno	0 3 2 2 2	9
7. Jan Jaroš, Mšeno	2 2 1 2 ex	7
8. Zdeněk Simota, Praha	3 1 E M 2	6
9. Eduard Krčmář, Slaný	2 2 1 0 1	6
10. Roman Čejka, Slaný	0 0 0 3 2	5
11. Michal Dudek, Slaný	2 1 1 E 1	5
12. Jaroslav Petrák, Pardubice	1 1 2 ex 1	5
13. Zdeněk Holub, Praha (res)	E 2 1	3
14. Ondřej Veverka, Praha	1 0 1 1 0	3
15. Martin Málek, Březolupy	E E 2 F/R –	2
16. Martin Gavenda, Praha	1 1 E E 0	2
17. Ondřej Smetana, Mšeno (res)	0 1 1	2
18. Pavol Pučko, Praha	0 F/R – – –	0

Poznámka: oficiálním důvodem diskvalifikace Jaroslava Petráka v rozjížďce s číslem čtrnáct bylo shození řetězu Zdeňka Simota. Jana Jaroš byl v rozjížďce s číslem osmnáct vyloučen za zdržování startu.

Průběžné pořadí šampionátu:

	DIV	PHA	TOT
	13.8.	3.10.
1. Aleš Dryml, Pardubice	14	13	27
2. Matěj Kůs, Praha	12	14	26
3. Tomáš Suchánek, Pardubice	11	13	24
4. Václav Milík, Pardubice	9	12	21
5. Filip Šitera, Mšeno	6	13	19
6. Jan Jaroš, Mšeno	12	7	19
7. Jan Holub, Mšeno	6	9	15
8. Zdeněk Simota, Praha	9	6	15
9. Martin Málek, Březolupy	13	2	15
10. Eduard Krčmář, Slaný	4	6	10
11. Roman Čejka, Slaný	5	5	10
12. Michal Dudek, Slaný	4	5	9
13. Martin Gavenda, Praha	7	2	9
14. Jaroslav Petrák, Pardubice	3	5	8
15. Zdeněk Holub, Praha	2	3	5
16. Ondřej Veverka, Praha	NS	3	3
17. Pavol Pučko, Praha	3	0	3
18. Ondřej Smetana, Praha	0	2	2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

Praha – 3. října
Aleš Dryml byl na včerejší tiskové konferenci po Zlaté přilbě poněkud posmutnělý. Třetí místo v malém finále rozhodně neuspokojilo jeho závodnický apetit. Pokud se týká jeho ambicí pro dnešní druhé finále šampionátu jednotlivců, má zcela jasno.

„Pokusím se jít po titulu,“ říká bez obalu. Přitom k němu má po divišovském závodě nejblíže. Martin Málek ztrácí jeden bod, Matěj Kůs a Jan Jaroš dva a Tomáš Suchánek už tři body. „Uvidíme, ale titul je můj cíl. Musím ho získat. Ale po Praze je ještě jeden závod, stačí jedna špatná jízda, jeden defekt a body jsou pryč. Ale chyby se nesmí stávat. Žádnej‘ defekt, nula se nedá k ničemu připočítat.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)