Pardubice – 30. června
Noční bouřky naneštěstí nezanechaly na svítkovském ovále žádné výraznější stopy. Přebor plánovaný na červen se na východočeské dráze konal již zkraje května, zbývá tedy odjet odložený šampionát republiky dvěstěpadesátek. K němu se úderem sedmnácté hodiny přidruží mistrovství naší země stopětadvacítek, s nímž předkovidový kalendář počítal na půli května do Divišova. Startovní listiny jsou vskutku pestré.
Dvěstěpadesátky pojede kromě Čechů a Juraje Šušky, který je stálým inventářem našich čtvrtlitrů, rovněž čtveřice polských závodníků. Dvanácti jízdami však jejich závod neskončí. Dva nejlepší postoupí do finálové jízdy, k níž se dle evropského stylu probojují další dva borci z rozjížďky poslední šance.
Pořadí finále se postará o výsledek závodu, což v šampionátu s tabulkovými body místo skóre je důležitým faktorem. Ve stopětadvacítkách se pojede klasicky na deset rozjížděk, aby se každý z deseti kolibříků postavil k pásce čtyřikrát. Po pražském pádu se do hry vrací domácí David Hofman, nechybí ani dominátor nedělní Plzně Maksymilian Pawelczak.
Startovní listiny podvečerních závodů v Pardubicích:
Plzeň – 27. června
Bory dnes vítaly přijíždějící nejen známou stavbou věznice, ale i počasím jakoby vystřiženým z reklamy na léto. Závodníci byli překvapeni skvěle připravenou dráhou, na níž svým čtvrtým dílem pokračoval přebor, jemuž se o doprovod postarali kolibříci. Fanoušci si užívali vylepšené prostory na diváckém svahu, ale především krásnou a vyrovnanou podívanou. Vždyť prvních deset v závěrečné klasifikaci se za sebou seřadilo s pravidelnými jednobodovými odstupy! Prim hrál Petr Chlupáč. Když v rozjížďce s číslem deset odvedl také doposud nepokořeného Daniele Klímu, jen největší pošetilec by vsadil více než zlámanou grešli, že se nepostaví na nejvyšší stupínek vítězů s maximálním ziskem patnácti bodů. Daniel Klíma skončil druhý, když se vypořádal s Janem Mackem, jímž se společnost na pódiu uzavřela. Stopětadvacítky opanoval Maksymilian Pawelczak. Stejně jako vítěz hlavního klání nepoznal hořkost porážky. Své postavení potvrdil také na závěr v Memoriálu Romana Mádyho, jenž stejně jako loni nabídl stejně skvělou jako dojemnou vzpomínku na zesnulého plzeňského závodníka.
Z trojice leaderů zbývá jen Petr Chlupáč
Matouš Kameník vyslyšel výzvy sportovní komise a přijel se svou dvěstěpadesátkou posílit startovní pole. Na druhou stranu scházel Pavel Kuchař, který se předevčírem zranil na poháru přátelství v Kršku. Počet účastníků čtvrtého přeboru tak zůstal na třinácti.
V palčivém vedru diváci spatřili něco nevídaného. Klasický slavnostní nástup se u nás letos ještě nekonal. Závodní program otevřela dvojic jízd mistrovských kolibříků. A pak na excelentně připravenou trať, o níž depem šla jen chvála, vyrazily půllitry. Petr Chlupáč, Jan Macek a Daniel Klíma slavili triumfy ve stylu start – cíl. Jaroslav Petrák vlastně taky. Jana Jeníčka v rozjížďce s číslem čtyři předčil ještě v úvodním nájezdu.
Pardubický matador posléze jako první své úvodní vítězství obhájil. V páté jízdě hrál opět velké sólo. Václav Kvěch se po vylétnutí pásky dostal jen před dvěstěpadesátku Petra Bednáře, jíž ve třetím okruhu spadl sekundární řetěz a její majitel musel pro bod oběhnout celý jeden okruh.
Po dvou sériích se Jaroslav Petrák o průběžné vedení dělil s dvojicí pražských juniorů. Petr Chlupáč v šesté jízdě odvedl Martina Málka. Daniel Klíma se zase nenechal zaskočit povedeným startem Jana Macka v rozjížďce s číslem osm a rychlým venkem převzal vedení již v úvodním nájezdu.
Petr Chlupáč komentuje svůj třetí triumf v rozjížďce s číslem deset:
„S Čendou to byla těžká jízda, ale docela jsem si to užil.“
Boj o vítězství začal gradovat desátou jízdou. Petr Chlupáč odstartoval na Daniela Klímu, jehož posléze vodil za sebou až k šachovnicové vlajce. Na čele aktuální klasifikace přitom zůstal sám. Jaroslav Petrák poněkud podcenil Filipa Hájka a nechal na svém motocyklu sjetou hranu pneumatiky. Pražského závodníka pak mohl celé čtyři okruhy sledovat před sebou.
Verdikt poslední série
Na osm bodů, které měli po třech sériích Jaroslav Petrák a Daniel Klíma, se posunul rovněž Jan Macek. Bruno Belan proti němu neměl v jedenácté jízdě sebemenší šanci. Rozjížďka s číslem čtrnáct však byla úplně o něčem jiném. Na její rošt vedle Jana Macka dorazili také Petr Chlupáč a Jaroslav Petrák.
Páska letěla k nebi. A před Janem Mackem byli oba jeho rivalové, pražský junior v čele, pardubický rutinér hned za ním. Kopřivnický odchovanec se však nevzdával. Když Jaroslav Petrák ve druhém kole nechal ve druhé zatáčce moc místo po své levici, protáhnul se tudy pro dva body. Dohromady jich měl deset stejně jako Martin Málek.
Moravan po úvodních dvojkách vyhrál devátou i šestnáctou jízdu, v níž odstartoval na Filipa Hájka. Daniel Klíma po suverénním primátu v rozjížďce s číslem třináct disponoval jedenáctibodovým skóre. Neporazitelný Petr Chlupáč pochopitelně vedl.
Filip Hájek líčí své drama v poslední jízdě:
„Zapomněl jsem si povlak, ale naštěstí to nakonec bylo tak akorát. Přesně deset sekund…“
Závěrečnou fázi dnešního klání odstartoval nejlépe Jan Macek. V sedmnácté jízdě proti mladším soupeřům, z nichž dva sedlali dvěstěpadesátky, nemohl nic ztratit ani omylem. I když… Petr Chlupáč hned vzápětí v podobně obsazené rozjížďce s číslem osmnáct vedl. Na sklonku třetího kola spadl Jakub Exler. Jezdil druhý, zatímco v předchozí sérii jej pád připravil o první příčku.
Petr Chlupáč brzdil v domnění, že je jízda zastavena. Pravý stav si uvědomil právě včas, aby jej nepředjel Vojtěch Šachl. Přidal, projel cílem jako první a s patnácti body vyhrál i celý mítink. Hned na to Daniel Klíma odvedl Martina Málka a mohl se chystat na druhý stupínek pódia, na jehož opačné straně stanul Jan Macek. Závěrečný triumf připadl Filipu Hájkovi, byť měl namále. Zachránil jej Michael Hádek, který mu na trať přinesl zapomenutý povlak.
Desátou jízdou drama nekončí
Mistrovské stopětadvacítky se při prvním díle svého klasického šampionátu rozhodně nechtěly dát od velkých hochů zahanbit. Startovní číslo tři zůstávalo volné, ovšem když se v borském depu objevil starý známý Maksymilian Pawelczak, bylo jasné, že závod dostává favorita navíc.
A vskutku, ryšavý Polák ještě před úvodní zatáčkou rozjížďky s číslem jedna připravil Dominika Hrbka o vedení, které získal pohotovým startem. Suverénem druhé jízdy se stal Karel Průša, který za sebou nechal kompletní plzeňský gang. Oliver Schmid aplikoval dlouhodrážní styl a byl v cíli druhý před Matějem Frýzou a Josefem Černým.
Přebor si dopřál svou první sérii a po ní byl Maksymilian Pawelczak zase první v cíli. Petr Markovi odešla převodovka, rychlostí stupně mu poskakovaly jako gumídci. Chabařovický borec mohl jen sledovat, kterak Oliver Schmid před ním míří ke druhé pozici. Ve čtvrté jízdě Karel Průša svým letmým startem rozblikal červená světla. Vysloužil si varování, nicméně i tak při repete vyhrál stylem start – cíl.
Pátá jízda přišla s prvním nápovědou pro vyřešení tajenky obsazení stupňů vítězů. Maksymilian Pawelczak rozhodně nepronesl větu hasta la vista, baby, ale jinak roli terminátora zvládl na výtečnou, Karel Průša přišel o řadicí páku, druhé místo ve prospěch Matěje Frýzy a postavení průběžného leadera.
Navíc na ovál mířil Oliver Schmid, který měl už porážek evidentně plné zuby. Perfektní start jej vynesl do vedení, a byť Petr Marek kousal jako aligátor propuštěný z hladomorny, zůstal za plzeňským závodníkem. Ten se mohl opřít o sedm bodů. Takové skóre měl jen Karel Průša, samozřejmě pomineme-li Maksymiliana Pawelczaka.
Polák zkompletoval své dvanáctibodové maximum hladkým triumfem v osmé jízdě. Boj o druhé místo však pokračoval. První eso v něm vynesl Karel Průša. Po startu rozjížďky s číslem sedm zaostal vzadu, ale rázem se z posledního místa přenesl rovnou do čela. Odpověď Olivera Schmida na sebe nechala čekat jen pár minut, než pětistovky napsaly další kapitolu v knize svého přeboru.
Devátou jízdu proměnil ve své velké sólo před nešťastným Matějem Frýzou, jehož rozbitá převodovka v rozjížďce s číslem osm donutila usednout na starší dvouventil. Oliver Schmid již věděl, že jej čeká první pódium kariéry, byť umístění při bodové rovnosti s Karlem Průšou zůstávalo stále otevřené.
Než se oba rivalové postavili na start rozjezdu, depo prožila drama Aliny Sassenhagen, která s rukou v dlaze a bolestmi hlavy opouštěla závodiště v sanitce. V repete pak Petr Marek sebral na začátku druhého kola vítězství Josefu Černému.
A konečně rozjezd! Oliver Schmid se ujal vedení, Karel Průša však nepřestával dotírat. Ve druhém kole udeřil v první zatáčce. Dostal se dopředu, Plzeňan upadl, přesto bylo druhé místo jeho. Rozhodčí Adam Jacksch označil za viníka slánského závodníka, jehož by i bez incidentu se zastavením čekala diskvalifikace za přejetí vnitřní čáry.
Dojemnou a důstojnou tečku za skvělým odpolednem přinesl Memoriál Romana Mádyho. Jeho start ozdobil Petr Marek. Jenže během pár metrů se kolem něho přehnal Maksymilian Pawelczak jako namydlený blesk. Záhy jej následoval také Oliver Schmid. Cestu ke druhému místu si dláždil Karel Průša. Ve druhém oblouku podjel Petra Marka, na začátku třetího kola podobným stylem překonal rovněž Olivera Schmida.
Hlasy z depa
„Dráha hezká, pár pěknejch‘ jízd,“ pochvaloval si Petr Chlupáč. „S Čendou to byla těžká jízda, ale docela jsem si to užil. Dráha byla nádherná, ta se jim fakt povedla. Obrovská spokojenost, byl to hezkej den.“
„Ty třetí místo mi už trošičku serou,“ usmíval se Jan Macek. „Ale pořád lepší než brambory. Chtělo by to ještě lepší, letos přes zimu jsme makali, tak jsem se zlepšil. Musím makat ještě víc, čím větší fyzička, tím lepší výkon, ale jde to i obráceně. Plzeň nemám rád, nejde mi to tady, takže pěkné. Dráha byla krásná, super, bez děr, perfektní.“
„Je to čím dál náročnější,“ vzdychal Martin Málek. „Asi stárnu… Kluci z Prahy jsou fakt dobře rozjetí, i když Michael Hádek má na ně asi jiný názor (smích). Jsem spokojený, zase jedu v pořádku domů, děkuju manželce, že mě sem dobrovolně dovezla. Jak říkám, jsem spokojený, super dráha, takovou jsem tu dlouho neviděl.“
„Viděl jsem to dobře,“ svěřoval se Filip Hájek. „Docela jsem si to užil. Krásná dráha, bodoval jsem, to je důležitý. Super závody. Jen tak dál. Snad to tak dál půjde.“
„Pouhých deset bodů,“ kroutil hlavou Jaroslav Petrák. „Mohl jsem mít víc, ale nerozvážností jsem se o ty body připravil. Na začátku dobrý, jak mě to vytáhlo, Macek mě vzal, na Filipa jsem nedal gumu, což byla možná chyba, ale nejde o život. Je to sport. Spravil jsem si chuť po dlouhý době, což jsem potřeboval.“
Přebor – O Pohár AČR
1. Petr Chlupáč, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Daniel Klíma, Praha
3 3 2 3 3
14
3. Petr Macek, Praha
3 2 3 2 3
13
4. Martin Málek, Březolupy
2 2 3 3 2
12
5. Filip Hájek, Praha
2 1 3 2 3
11
6. Jaroslav Petrák, Pardubice
3 3 2 1 1
10
7. Václav Kvěch, Plzeň
1 2 1 3 2
9
8. Adam Bednář, Praha (250 ccm)
1 1 2 2 2
8
9. Jan Jeníček, Pardubice
2 3 0 1 1
7
10. Bruno Belan, Slaný
F 2 2 2 0
6
11. Matouš Kameník, Divišov (250 ccm)
2 1 0 1 0
4
12. Vojtěch Šachl, Chabařovice (250 ccm)
0 1 1 T 2
4
13. Jakub Exler, Praha
1 0 1 F F
2
Poznámka: z původně přihlášených nestartoval Pavel Kuchař, zraněný při pátečním závodě Friendship Cup v Kršku; do startovní listiny byl dodatečně zařazen Matouš Kameník
MR 125 ccm:
1. Maksymilian Pawelczak, PL
3 3 3 3
12
2. Oliver Schmid, Plzeň
2 2 3 3
10+3
3. Karel Průša, Slaný
3 3 1 3
10+U
4. Petr Marek, Chabařovice
1 2 2 3
8
5. Matěj Frýza, Plzeň
1 2 E 2
5
6. Štěpán Ševčík, Chabařovice
2 L 2 0
4
7. Dominik Hrbek, Pardubice
2 0 1 1
4
8. Josef Černý, Plzeň
0 0 0 2
2
9. Luboš Hromádka, Pardubice
0 0 1 1
2
10. Alina Sassenhagen, D
1 1 E X
2
Poznámka: varování za startovní přestupek Karel Průša ve čtvrté jízdě
1. Memoriál Romana Mádyho:
Maksymilian Pawelczak, Karel Průša, Oliver Schmid, Petr Marek
Plzeň – 27. června
Druhá covidová sezóna stlačuje termíny plochodrážní sezóny jako píst spalovacího motoru při druhé ze svých čtyř dob. Pražští závodníci dnes v Kršku otevírají pohár přátelství, zítra se v Divišově jedou evropské devatenáctky, v neděli míří český trojlístek na francouzskou ligu. Jo, a mimochodem na Borech pokračuje český přebor. Kdo by se divil, že Petr Moravec měl dnes před obědem jedenáct zájemců? Situaci mírně zachraňují dvěstěpadesátky, což ruku v ruce s ouverturou klasického šampionátu stopětadvacítek se skvěle nalajnovaným Memoriálem Romana Mádyho nabídne skvělou šanci spatřit všechny tři naše plochodrážní kubatury naráz během jediného dne.
Tipujte:
Loading ...
Svou daň si vybrala rovněž zranění. A to shodou okolností ve středu ve Slaném. Michal Baštecký nepojede ani zítřejší evropské devatenáctky, Daniel Šilhán možná také ne. O Eduardu Krčmářovi není třeba mluvit. Ten by však za běžných časů o startu v mítinku českého přeboru neuvažoval.
Ostatně nemocný Josef Franc a trojice Jan Kvěch, Hynek Štichauer a Ondřej Smetana mířící na francouzskou ligu také ne. Patří k celebritám, které přebor nepotřebují pro kvalifikaci do mistrovství republiky. Jsou v loňské top osmičce, pravda s výjimkou Ondřeje Smetany, jehož dosavadní přeborové působení nedává žádný prostor pochybám, že by ve finálové části chyběl.
Otázku, kde jsou ostatní závodníci, jimž by měl přebor zapadnout do akčních plánů, potažmo kam míří české pětistovky teď a tady nevyřešíme. Držme se proto faktů. K jedenácti přihláškám, jimiž Petr Moravec disponoval okolo půl jedenácté, nikdo další nepřibyl. A to byť se uzávěrka posunula na čtrnáctou hodinu a pak i o pár minut déle.
Do původní startovní listiny se navíc dostali jen Adam Bednář a Vojtěch Šachl se svými dvěstěpadesátkami. Dalším se může stát Matouš Kameník, jehož se českému plochodrážnímu šéfovi nepovedlo se dovolat. Pokud se však na Borech objeví, bude vítán, což ostatně platí i pro případné další zájemce.
Souběžně se čtvrtým pokračováním českého přeboru na Borech odstartuje tradiční mistrovství republiky stopětadvacítek. Přihlášeno je osm závodníků a jedna závodnice a po deseti rozjížďkách je čeká nejen případný ročník.
Po loňském nultém ročníku se pojede první Memoriál Romana Mádyho. Ve speciální rozjížďce se střetnou čtyři nejlepší z mistrovského klání. V cíli na ně budou čekat vskutku velkorysé ceny. Rodina zesnulého plzeňského plochodrážníka ostatně věnuje poháry i pro tři nejlepší muže přeboru.
Plzeň – 24. června
Na Prvního máje uběhl rok od hrozné zprávy, že se Roman Mády navzdory své pohotové reakci nevyhnul střetu s neřízeným kamiónem a přišel o svůj dvacetiletý život. Jeho rodiče na jeho památku v červenci 2020 pořádali Memoriál. Ten se v neděli dočká svého prvního ročníku. Říkáte, že tady něco nesedí? Právě naopak.
„K pořádání memoriálů jsem se rozhodl loni, kdy se uskutečnil nultý ročník,“ vysvětluje závodníkův otec Roman. „Hlavní důvod je ten, aby se každoročně zavzpomínalo na Romču. Další důvod je, že Romča v roce 2014 měl vážný úraz hlavy po pádu, kdy ho srazila soupeřova motorka při tréninku ve Slaném, který málem nepřežil. V té době měl tři úrazové pojistky. Jednu povinnou od AČR a dvě soukromé, které jsem mu sjednal já. Za tento úraz dostal nemalou částku peněz, z které neutratil ani korunu. Měl v plánu si za to postavit dům na našem pozemku ve Lhotě u Plzně.“
Z plánů mladého muže však sešlo. „Bohužel osud to zařídil jinak,“ povzdechne si Roman Mády starší. „Romča ve svých dvaceti letech prvního května 2020 zemřel po tragické, nezaviněné autonehodě pod koly kamionu a peníze po něm zůstaly. Jelikož jsem toho názoru, že to byly peníze jen a jen jeho a byly za úraz v ploché dráze, nebylo by správné, aby si je někdo z pozůstalých ponechal. Proto jsem se rozhodl je proinvestovat do každoročních memoriálů, aby přinesly radost a užitek hlavně závodníkům kategorie 125ccm, v které Romča úspěšně závodil, udělal vicemistra a mistra republiky a byl to jeho život.“
Po nultém ročníku loni v červenci a prvním tuto neděli se Memoriál Romana Mádyho bude konat každý rok. „Není pro mě nic krásnějšího, nežli vidět radost v očích těch čtyřech kluků, kteří jedou na konci závodů rozjížďku memoriálu Romči, když jim předáváme společně s manželkou, dcerou a vnukem, poháry, věnce a finanční částky, za které si mohou koupit něco na motorku,“ svěřuje se Roman Mády starší. „Není to od nás, je to od Romči a my to jen předáváme, jelikož on nemůže, ale věřím, že je tam v tu chvíli s námi. Myslím, že Romča by si to tak přál, aby peníze, které nemohl utratit, šly do sportu, který tak moc miloval. Budu rád, pokud se z toho stane tradice a postarám se o to, aby se memoriál jel každý rok a to i v době, až ho nebudu moci pořádat já.“
Pardubice – 16. června
David Hofman měl při včerejších mistrovských stopětadvacítkách na malé Markétě pád v rozjížďce s číslem pět. Skončil v nemocnici, ale rentgen neprokázal žádnou zlomeninu. Tatínek pardubického kolibříka děkuje všem za ochotu a starostlivost.
Praha – 15. června
Pražské odpoledne před první ligou patřilo druhému dílu šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze, jehož kola se s ohledem na večerní závod točila ve zběsilém tempu. Adam Nejezchleba se v sobotu nevešel na plzeňské pódium, ale dnes vítězil jako na běžícím pásu. Ve finále A dovedl za sebou do cíle Matěje Frýzu, jenž je i nadále na čele aktuální klasifikace, a Petra Marka. Smůlu měl Karel Průša, který doplatil na přísné vyloučení v první zatáčce rozjížďky s číslem dvanáct. Ještě větší David Hofman, jenž po pádu skončil na vyšetření v nemocnici.
Smolaři tropického podvečera
Sluníčko se dnes do své práce opřelo vskutku pořádně. Česká republika opět po roce prožívala dny s tropickými teplotami. Druhé kolo šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze nabralo pořádný spád. Pavol Pučko, který se pod vedením zkušeného Pavla Kubeše pustil do praxe plochodrážního sudího, dodržel časový harmonogram na vteřinku přesně.
Hned na začátku druhé série bylo ve startovním poli o jednoho kolibříka méně. David Hofman totiž skončil po pádu v rozjížďce s číslem pět v nemocnici. Rentgen naštěstí ukázal, že jeho levačka není zaplaťpánbůh zlomená. Pádů bylo bohužel více.
Tony Katra neměl v desáté jízdě zrovna pohotový start. Rychle se však probil před Štěpánku Nyklovou a udeřil rovněž na Luboše Hromádku. Ve třetím okruhu se ve druhém oblouku dostal do čela, ale oba se do sebe zahákli a upadli. Za viníka byl určen slánský závodník, jehož čekalo vyloučení.
Kolizi viděla rovněž dvanáctá jízda. V její první zatáčce upadli Karel Průša a Oliver Schmid. Slaňák byl vyloučen, Plzeňan v repete porazil Štěpána Ševčíka. Baba Smůla se chystala i na něho. Svých slibných sedm bodů v rozjížďce s číslem čtrnáct nerozšířil ani o jeden další. Otec Václav totiž nějak zapomněl na přívod paliva.
Premiant nejpremiantovatější
Základní část dokonale ovládli Adam Nejezchleba a Matěj Frýza. Spolu s nimi do finále A postoupil Petr Marek, který prohrál pouze s Matějem Frýzou v jedenácté jízdě. Než se trojice premiantů pustila do boje o dvojité body, roztočil se pochopitelně maratón finále s dalšími písmeny abecedy.
Bez Davida Hofmana přijeli na start déčka pouze dva závodníci. Úterním odpolednem zklamaný Tony Katra si ani triumfem ve stylu start – cíl před Lubošem Hromádkou nespravil náladu. Zato Oliver Schmid měl o poznání větší radost, když dominoval finále C před zraky Karla Průši a Štěpánky Nyklové.
Josef Černý odpálil v béčku jako raketa. Avšak ještě v první zatáčce jej podjel Dominik Hrbek. Štěpána Ševčíka však Plzeňan na uzdě udržel. A pak už přišlo finále A. Matěj Frýza skvěle odstartoval. Zkompletovat osmnáctibodové maximum jako v Plzni se mu ovšem nepovedlo.
Vnějškem první zatáčky se řítil Adam Nejezchleba. Zatím se mu vedení převzít nepovedlo. Ve druhém výjezdu už ano a tak se letos na svém premiérovém mistrovském pódiu mohl postavit doprostřed. Matěj Frýza skončil druhý, Petr Marek stejně jako na Borech bral bronz.
1. Adam Nejezchleba, Chabařovice
3 3 3 3
6
18
2. Matěj Frýza, Plzeň
3 3 3 3
4
16
3. Petr Marek, Chabařovice
3 3 2 3
2
13
4. Dominik Hrbek, Pardubice
1 3 1 3
3
11
5. Josef Černý, Plzeň
2 2 2 2
2
10
6. Štěpán Ševčík, Chabařovice
3 2 2 1
1
9
7. Oliver Schmid, Plzeň
2 2 3 E
3
10
8. Karel Průša, Slaný
2 2 X 2
2
8
9. Štěpánka Nyklová, Slaný
1 1 2 2
1
7
10. Tony Katra, Slaný
2 1 X 2
3
8
11. Luboš Hromádka, Pardubice
E 1 3 ex
2
6
12. David Hofman, Pardubice
1 X – –
–
1
Poznámka: Luboš Hromádka v rozjížďce s číslem šestnáct předjet o kolo