Archiv pro rubriku: ME

V národním týmu budou jen čtyři

Praha – 29. července
Semifinále evropského šampionátu do devatenácti let v ukrajinském Červenogradě přineslo problémy nejen Polákům. Ti na základě rozhodnutí pořadatele přeložit závod ze soboty na neděli večer dokonce stáhli svůj tým, aby jezdeckými absencemi nenarušili průběh tamních lig. Milan Špinka zase musel řešit personální otázku.

Zakopaný pes je nejen ve věkovém limitu do devatenácti let, avšak také v nižší věkové hranici, jenž je stanovena na šestnáct let. „Jedeme bez pátého,“ svěřil se Milan Špinka magazínu speedwayA-Z. „Ostatní nejsou ještě vyjetí.“

V hledáčku reprezentačního kouče byl původně Jaroslav Hladký, avšak ten se v předvečer českých devatenáctek rozhodl skončit se závodní kariérou. „Ondřej Smetana a Ondřej Veverka ještě nemají zkušenosti,“ přemítá Milan Špinka nad svými vyhlídkami. „Jsou mladí, copak mají najeto?! Je problém, že nemůžeš sehnat pátého. Ale jedeme tam závodit, žádná flinta do žita!“

Pakliže zůstane šampionát ve stejných intencích zachován rovněž napřesrok, podobné patálie by Milan Špinka neměl řešit. „Doroste Eda, doroste Škurlík, doroste Haďas,“ těší se.

Složení českého národního týmu pro semifinále ME do 19 let – Červenograd, 7. srpna:

Václav Milík
Roman Čejka
Ondřej Veverka
Ondřej Smetana

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Piotr Pawlicki kráčel důsledně za svým cílem

Lublaň – 9. července
Ve slovinské Lublani byl v sobotu korunován nový mistr Evropy v kategorii do 19 let. Pokud se potvrdí zvěsti o změnách chystaných pro tento šampionát evropskou organizací UEM, šlo možná o poslední ročník daného modelu. Od příští sezóny se totiž uvažuje o posunutí věkové kategorie na 23 let a navíc by nový šampión starého kontinentu měl vzejít ze seriálu více finálových závodů podobně, jako je tomu v případě juniorského mistrovství světa.

Českou republiku měl dle startovní listiny původně zastupovat jen pardubický Václav Milík. Tomu vestu evropského finalisty zajistilo druhé místo ze semifinále v Rovně na Ukrajině. V Lublani se nakonec objevil i Roman Čejka, který skončil v semifinále v Güstrowě na šesté pozici. Zranění Poláka Kacpera Gomolskeho však posunulo na start jeho krajana Szymona Wozniaka, který byl původně náhradníkem a slánský mladík zaujal jeho místo. O změně programu se Roman se svým týmem dozvěděli až v pátek večer, následovalo okamžité naložení techniky, noční přesun a ráno už trénoval ve slovinské metropoli. Bohužel u toho nakonec zůstalo, naděje, že se sveze v závodě se ukázala marná. Na start náhradníka nedošlo, takže si mohl jen povzdechnout: „Tak jsem si přijel do Slovinska pěkně zatrénovat.“

Václav Milík se mezi mladou evropskou elitou neztratil, ale určitě měl na víc. Vybojoval šest bodů a jeho jízdy byly vesměs jak přes kopírák. Po ne zcela optimálním startu následovala urputná snaha o posun vpřed, ale tvrdá, téměř betonová dráha a kvalitní soupeři nedovolili víc, jak postup o jednu příčku. V prvních čtyřech sériích přivezl náš reprezentant vždy po bodu, v poslední páté po úspěšném tvrdém souboji s Němcem Maaßenem, dva. Tento výsledek znamenal celkové jedenácté místo.

„Úplně na hovno,“ neskrýval své zklamání. „Měl jsem starou spojku a ani jeden start se mi nepoved‘. Taky tam byla konkurence a já nejezdím takovou dobu. Ale hlavně ty starty! Mohlo to bejt‘ lepší.“

Titul mistra Evropy se stal kořistí Poláka Piotra Pawlickeho. Ten navázal na úspěch svého bratra Przemyslawa, který slavil úspěch ve stejném závodě před dvěma lety v Tarnowě. Oba dva dnes jezdí v druholigové Pile, protože se nedohodli (nebo spíš jejich otec v roli manažera) na podmínkách v rodném Leszně.

Piotr Pawlicki patřil určitě k okruhu největších favoritů a za titulem kráčel důsledně od první jízdy, po čtyřech sériích nepoznal přemožitele a jediný, kdo ho před závěrečným vystoupením mohl ohrozit, byl do té doby o pouhý bod horší Dán Michael Jepsen Jensen. Jejich vzájemná jízda měla být vyvrcholením horkého odpoledne, oběma ale bleskovým startem vypálil rybník další Polák Tobiasz Musielak, jenž byl ale dík jednomu vyloučení už mimo medailových šancí.

Pawlickemu tak ke zlaté medaili stačilo druhé místo před svým dánským sokem, který pak s dvanácti body musel absolvovat rozjezd o druhé až čtvrté místo. Soupeři mu byli Polák Szymon Wozniak a Rus Vitalij Bjelousov. Michael Jepsen Jensen měl nejlepší start a s jistotou si dojel pro druhé místo, bronz získal Bjelousov, kterému sice už hodně docházely síly, ale medailovou pozici nakonec uhájil.

Na místech těsně pod bednou skončili Poláci Tobiasz Musielak a Bartosz Zmarzlik, oběma zhatili medailové ambice pády a vyloučení. Musielak výrazně ztratil po kontaktu s Chorvatem Dino Kovačičem v sedmé jízdě, pro druhého byla zlomová čtvrtá série, v níž se přímo rozhodovalo o medailových šancích. Po tvrdém souboji se Zmarzlik ocitnul na zemi spolu s Rusem Bjelousovem. Francouzskému arbitrovi Bouinovi asi málokdo rozhodování záviděl, ten nakonec poslal do boxu Zmarzlika, zatímco pro Rusa bylo následné vítězství důležitým odpíchnutím k cestě za bronzem. Velmi slušný výkon podal i Němec Kai Huckenbeck, kterého dvakrát zradila technika, v prvním případě si zasloužil uznání hlediště, když pro bod tlačil svůj stroj celé kolo.

Lepší výsledek naopak určitě očekávali Chorvat Dino Kovačič, který vloni skončil hned pod stupni vítězů, Dán Mikkel B. Jensen, jenž už má za sebou vystoupení v Grand Prix ve Vojensu na divokou kartu, či Lotyšský talent Andrzej Lebeděv, jemuž v boxech radí a pomáhá známý krajan Andrej Korolev.

Foto: Zdeněk Flajšhanz a Saša Ključarič

Poláci mají evropského šampióna

Lublaň – 9. července
Piotr Pawlicki se dnes ve slovinské Lublani stal mistrem Evropy do devatenácti let. Na stupních vítězů mu dělali společnost Michael Jepsen Jensen a Vitalij Bjelousov. Václav Milík skončil jedenáctý, Roman Čejka, narychlo povolaný do role náhradníka, na ovál nevyjel.

1. Piotr Pawlicki, PL 3 3 3 3 2 14
2. Michael Jepsen Jensen, DK 2 3 3 3 1 12+3
3. Vitalij Bjelousov, RUS 3 1 2 3 3 12+2
4. Szymon Wozniak, PL 3 1 3 2 3 12+1
5. Tobiasz Musielak, PL 2 F 2 2 3 9
6. Bartosz Zmarzlik, PL 2 2 2 X 3 9
7. Mikkel Bech Jensen, DK 0 2 3 3 0 8
8. Jonas B. Andersen, DK 2 2 0 2 2 8
9. Kai Huckenbeck, D 3 2 1 1 E 7
10. Dino Kovačič, CRO 1 3 0 2 0 6
11. Václav Milík, CZ 1 1 1 1 2 6
12. Mikolaj Curylo, PL 1 0 3 1 0 5
13. Andrzej Lebeděv, LAT 0 0 1 1 2 4
14. Artur Czaja, PL 0 1 2 F X 3
15. Danny Maassen, D 1 1 0 E 1 3
16. Matič Ivačič, SLO 0 0 0 0 1 1
res Roman Čejka, CZ   DNR

Páska nepřipravila Václava Milíka o postup

Rovno – 23. června
Václav Milík rozhodně nepatři k nekritickým otcům. Svému synu dokáže nejen pomoci, ale v případě potřebu mu pěkně od plic vynadat. Ve čtvrtek v ukrajinském Rovně však mohl být spokojen. Václav Milík mladší postoupil do evropského finále do devatenácti let, i když i tady na ostřejší slova došlo.

Hned při svém první startu se pardubický junior totiž ocitnul polapený v pásce. „Neudržel jsem nervy,“ nehledá žádné výmluvy. „Už jsem chtěl, ale pásky ještě ne (smích).“

Nicméně šlo o jediný problém během celého klání. „Dostali jsme se tam včas,“ vrací se Václav Milík ke své cestě. „Stačili jsme se i vyspat. Dráha byla rozbitá, závody paráda. Otec z z tý pásky zešedivěl, ale hlavně, že to dopadlo na postup. A bejt‘ druhej‘ ze čtyř jízd je dobrý.“

Během redukovaného programu prohrál jedině s Vitalijem Bjelousovem, který vůbec nepoznal hořkost porážky. „Měl jsem na předjetí, ale přetočil jsem se a nestih‘ ho,“ líčí Václav Milík průběh jejich střetnutí.

Problémy ovšem nastaly na zpáteční cestě u polských pohraničních policistů. „Stáli jsme jedenáct hodin na hranicích,“ vypráví Václav Milík. „Polský policajti to zdržovali. Kecali a chodili na kafe.“

Václav Milík se tam se svým otcem dostali domů až v pátek po půlnoci. Na spánek však nebylo ani pomyšlení. Bylo třeba připravit motocykly a už ráno s nimi zamířit na semifinále mistrovství Evropy jednotlivců do Plzně.

Foto: Wojta Zavřel

Postupová naděje definitivně zhasla pár metrů před cílem rozjezdu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 25. června
že početní převaha není pro postup do finále mistrovství Evropy jednotlivců vůbec rozhodující, se v v Plzni přesvědčila pětice našich reprezentantů. Finálové ambice udržel při životě nejdéle Lukáš Dryml. Nakonec je musel obhajovat v rozjezdu. Celá jeho čtyři kola jezdil druhý za Jozsefem Tabakou, aby nakonec v posledním výjezdu za pomalejším Maďarem upadl a skončil až šestý.

Počet českých závodníků se zvyšuje
S finálovým závodem na Ukrajině není evropský šampionát jednotlivců pro všechny tím správným lákadlem, čehož se staly důkazem i rozsáhlé změny ve startovní listině. Oleg Besčastnov se omluvil s ohledem na zranění, která utrpěl v Togliatti, shodou okolností údajně při plné tréninkové přípravě na dnešní závod. Nedorazil ani přímo nasazený Holanďan Henry van der Steen a ani Ján Halabrín, který vyhověl prosbě Aleše Drymla a vyměnil si s ním místo v semifinále v Opole.

Při vší úctě k mistrovství Evropy, startovní listina připomínala spíše někdejší pohár míru a přátelství zemí socialistického tábora. Na pozadí absencí se do hlavní šestnáctky dostal nejen Václav Milík a i původní druhý náhradník Szymon Kielbasa, nýbrž i Martin Gavenda, jenž se po nepovedené kvalifikaci v Červenogradu s šampionátem už rozloučil. A Zdeněk Simota, jenž byl na Ukrajině poslední, si na svou vestu připevnil startovní číslo sedmnáct.

Pohled na pět českých jmen ve startovní listině zvyšoval naději, že se některému z našich podaří projít postupovou branou až do finále. Po dvou sériích však bylo jasné, že zadání postupové mise zas tak jednoduchá nebude, jelikož ani jeden z Čechů neměl u svého jména trojku za vítěznou rozjížďku.

Nejblíže k ní měl Lukáš Dryml ve druhé jízdě. Pardubický závodník, jenž se do mistrovství Evropy vrátil po čtyřech letech, připouštěl, že se mu v českém prostředí vždy hůře závodí. Proto v koutku duše doufal v rakouský Mureck, avšak ten by mu narušil britské povinností. A tak se pekelně soustředěný jako vždy v důležitém mítinku vydal do závodu, kde chtěl získat úspěch už jen, aby potěšil svou vážně nemocnou manažerku.

Z první zatáčky druhé jízdy vyjel na čele. Jenže za jeho záda se mu postupně dostal Grigorij Laguta. Opouštěl rošt jako poslední, aby záhy minul Jevgenije Karavackise a posléze využil zaváhání Václava Milíka v prvním oblouku. V závěrečném kole na protilehlé rovince zaútočil na Lukáše Drymla manévrem, který měl k fair play daleko asi jako Plzeň od Vladivostoku. Od pádu oba borce dělily pouhé milimetry, Lukáš Dryml měl víc rozumu než Rus a protnul metu jako druhý.

Dva body přivezl rovněž ze sedmé jízdy. Ve třetím kole dotáhl do zdárného konce svůj útok na druhého Filipa Šiteru. Robert Miskowiak, jenž jezdil první od startu až do cíle, zůstával neporažen stejně jako ruský tandem Denis Gizatulin a Grigorij Laguta.

Pokud se ostatních Čechů týká, špatně nezačal Filip Šitera. V rozjížďce s číslem tři perfektně odstartoval, aby se ovšem ještě v úvodním nájezdu musel dívat na záda Jozsefa Tabaky. Jak již byla řeč, ve druhé sérii prohrál druhé místo s Lukášem Drymlem. Martin Gavenda po úvodní nule mohl jen litovat pádu Jevgenije Karavackise ve druhé zatáčce rozjížďky s číslem pět.

V osudný okamžik byl totiž na čele, zatímco při repete na něho odstartoval Szymon Kielbasa. Václav Milík zase dorazil prakticky rovnou ze semifinále devatenáctek v Rovně, nepočítáme-li ovšem noční přípravu motocyklů doma a zhruba hodinový spánek v posteli, pod kterou se netočí čtyři kola. Dva body po dvou startech byly odrazem situace stejně jako věku pardubického juniora. Hynek Štichauer přece jen po dvouměsíční přestávce znovu začíná. V Plzni se v jeho týmu po delší době objevil Marián Jirout. Pardubický závodník se už těšil na nové britské angažmá v Plymouthu a především na čas, který mu na druhé straně kanálu La Manche umožní stát se opět sám sebou.

Smolná ztráta jasného postupu
A tak už jako mnohokrát v minulosti, zůstal Lukáš Dryml v pozici jediného českého závodníka, s nímž mohli fanoušci spojovat své naděje na slušný výsledek. Filipu Šiterovi nevyšla rozjížďka s číslem devět, i když v ní odstartoval hned za Grigorijem Lagutou, pospíchajícím za třetím prvenstvím v řadě. V první zatáčce ho ke všemu ještě podjel Aleksej Charčenko. Mšenský závodník se ve čtrnácté jízdě zdárně vypořádal s Václavem Milíkem, jenž prve při pádu v poslední zatáčce jedenácté jízdy propíchnul nafukovací mantinely a otočil si prsty na ruce, a Martinem Gavendou, jenže v poslední jízdě skončil opět až třetí.

Ale ani Lukáš Dryml neměl cestu mezi postupující pětici vydlážděnou zámeckou dlažbou. V rozjížďce s číslem dvanáct se před něho dostal Denis Gizatulin a Pardubičanovi nevyšel srdnatý útok první zatáčkou. Ve třinácté jízdě Lukáše Drymla v první zatáčce pozdržel Szymon Kielbasa. Polský borec předjetí od našeho borce reklamoval gesty směrem k věži rozhodčích. Lukáš Dryml mezitím dotíral na Jozsefa Tabaku, avšak předjet ho nešlo.

Zatímco po dvou pětinách se na čele průběžné klasifikace hřála trojice neporažených závodníků, nyní před poslední sérií se kompletním ziskem mohl chlubit pouze Grigorij Laguta. Jako první vypadl z vítězného rytmu Robert Miskowiak. Z bílé dráhy neodjel prozatím vůbec nikdo a také on se v desáté jízdě mohl jen dívat na vzdalující se Joszefa Tabaku a Jevgenije Karavackise. Bílá barva na povlaku přilby se stala osudná i pro Denise Gizatulina. Až na začátku třetího kola se dostal před třetího Hynka Štichauera, který v posledním kole upadl, avšak to už Robert Miskowiak a nepřemožitelný Grigorij Laguta byli dávno mimo pásmo možného útoku.

Až začátek poslední série zlomil neblahou pověst třetí pozice na startovním roštu. V sedmnácté jízdě z ní Robert Miskowiak vyhrál stylem start – cíl. Vzápětí z ní Lukáš Dryml vypálil jako raketa. Jeho jedenáct bodů ovšem vyrovnal Aleksej Charčenko, čímž spadl kámen ze srdce Roberta Miskowiaka. Ten měl totiž na svém kontě ještě o jeden bod navíc.

V předposlední jízdě projížděl Grigorij Laguta popáté cílem jako vítěz a samozřejmě mohl slavit i celkový triumf. Jozsef Tabaka se však druhým místem dostal také na jedenáct bodů a už se začínal rýsovat postupový rozjezd s Aleksejem Charčenkem a Lukášem Drymlem o dvě finálová místa. Dodatková jízda se však nemusela vypisovat o přidělení míst na pódiu. Denis Gizatulin v první zatáčce druhého kola rozjížďky s číslem dvacet sebral vedení Jevgeniji Karavackisovi. Dostal se tak bodově mezi vítězného Grigorije Lagutu a třetího Roberta Miskowiaka.

Jozsef Tabaka měl hektickou přípravu na rozjezd. Na poslední chvíli si přišel do uzavřeného parkoviště pro motocykl, když technik předtím vyhodil jeho mechanika. Kvůli letmému startu musela letěl páska vzhůru podruhé. Maďar se usadil na čele, zatímco Lukáš Dryml zavřel Alekseje Charčenka, jako kdyby měl oči i vzadu.

By byl evidentně rychlejší, cestu k předjetí Joszefa Tabaky nenašel. A to se mu naneštěstí stalo v poslední zatáčce osudným. „Nechtěl jsem couvat a ten Maďar brzdil i očima,“ popisoval, co předcházelo osudnému pádu v posledním výjezdu. „Musel jsem přehodit kolo přes jeho zadní. Díra, díra, tobogán a už jsem lítal.“ Spíše než ztraceného postupu litoval svého potlučeného ramene, které si při incidentu pochroumal.

Hlasy z depa
„Nechtěl jsem couvat,“ vracel se Lukáš Dryml k rozjezdu. „Ten Maďar brzdil i očima. Každý kolo jsem musel ubírat. V posledním vinglu jsem to složil pod něj. Musel jsem přehodit kolo přes jeho zadní. Díra, díra, tobogán a už jsem lítal. Šel jsem na hlavu, ale něco jsem si udělal s ramenem. Jsem zklamanej‘, chtěl jsem jet tenhle závod pro Moniku Gosch, naši manažerku, která je nemocná. Ale mistrovství Evropy mejma očima je, že přijedeš na finále na Ukrajinu, dráha bude blbá a všichni Rusáci vyblázněný a bude to o hubu. Chtěl jsem si udělat medaili, ale kolem mě se toho děje moc těžkýho a chci si užívat Anglii. Jsem tam asi sedmnáctej‘ v average a to bych si chtěl udržet. Tady necejtím motivaci, proto si myslím, že bych si měl od světa dát pauzu. Na to nemám hladovost, Grand Prix je větší a větší byznys a já nemám vůbec chu do toho jít. Umím dát lokty, ale v rámci slušnosti. Udělám si světovej‘ pohár, budu se snažit, udělám si závody v Anglii. Doma se mi vždycky těžko závodí. Myslel jsem, že budu v Murecku, ale nechtěl jsem přijít o Eastbourne.“

„Dobrý,“ komentoval Filip Šitera svůj výkon. „Akorát ta první motorka nefungovala, má hodně najeto. V Itálii (kvalifikačním kole o SGP 2012 v Terenzanu – pozn. redakce) dobře startovala, proto jsme ji nechtěli měnit. Byla to chyba, měl jsem na tu druhou motorku skočit dřív. Mám před sebou ještě další závody, takže hlavně zdraví.“

„Celkem fajn?“ bilancoval Martin Gavenda. „Ale bylo to na poslední chvíli, že jsem sem přijel. Jsem docela spokojený, ale pro dobrý pocit mohly být o tři body víc. Určitě by se tam našly.“

„Na hovno,“ nebral si Václav Milík servítky. „Jak jinak? Myslel jsem, že to bude lepší, ale co se dá dělat? Kdyby těch bodů bylo ještě o pět, šest víc, vůbec bych se za ně nestyděl. Třeba časem…“

„Je to škoda, nebyl den,“ rozhodil Hynek Štichauer rukama. „O tréninku jsem zkoušel motorku, ale nějak jsem se na ní necejtil. Dneska nebyly startovní pozice nejlepší. Jel jsem na začátku od venku, pak začal venek jet a já šel zevnitř. Po zranění není moje forma ideální. Ve středu odjíždím do Anglie a v pátek jedu poprvý za Plymouth v Somersetu. Udělám si tam čas na sebe, budu cvičit, plavat. Musím se dát do kupy, abych to byl já. Chci se na extraligu a mistrák vrátit připravenej‘, abych si napravil reputaci.“

1. Grigorij Laguta, RUS 3 3 3 3 3 15
2. Denis Gizatulin, RUS 3 3 3 1 3 13
3. Robert Miskowiak, PL 3 3 1 2 3 12
4. Jozsef Tabaka, H 3 0 3 3 2 11+3
5. Aleksej Charčenko, RUS 2 2 2 3 2 11+2
6. Lukáš Dryml, CZ 2 2 2 2 3 11+F
7. Filip Šitera, CZ 2 1 1 3 1 8
8. Aleksander Čonda, SLO 1 2 3 1 0 7
9. Szymon Kielbasa, PL 2 3 0 R 0 5
10. Jevgenij Karavackis, LAT 0 X 2 1 2 5
11. Martin Gavenda, CZ 0 2 1 1 1 5
12. Václav Milík, CZ 1 1 F 2 1 5
13. Mathias Schultz, D 1 0 1 2 0 4
14. Jarsolav Poljuchovič, UA 1 1 0 0 2 4
15. Hynek Štichauer, CZ 0 1 2 F 1 4
16. Oleksandr Borodaj, UA 0 0 0 0 – 0
17. Zdeněk Simota, CZ (res) 0 0

Foto: Wojta Zavřel

Václav Milík si může říkat evropský finalista

Rovno – 23. června
Václav Milík postoupil do finále mistrovství Evropy jezdců do 19 let. Do ukrajinského Rovna přijelo pouze dvanáct jezdců a závod dokončilo devět. Rozpis závodu byl upraven tak, aby většina jízd měla na startu čtyři jezdce.

Milík ve své první jízdě najel do pásky a byl vyloučen, ve zbývajících čtyřech jízdách však již podlehl pouze vítězi Bělousovi z Ruska a 9. července nastoupí v Lublani do finále této soutěže.

1. Vitalij Bjelousov, RUS 3 3 3 3 3 15
2. Václav Milík, CZ T 3 3 2 3 11
3. Mikolaj Curylo, PL 2 3 1 1 3 10+3
4. Dino Kovačič, CRO 2 2 3 3 0 10+2
5. Vadim Tarasenko, RUS 1 2 2 3 2 10+F
6. Lukasz Cyran, PL 3 X 2 2 2 9
7. Sergej Agalcov, RUS 2 2 2 2 1 9
8. Roland Benkö, H 3 – – 1 1 5
9. Pavel Kondratjuk, UA 1 1 – – 2 2
10. Maco Gaschka, D 1 E X X – 1
11. Stanislav Mělničuk, UA X -X – – 0