Archiv autora: Miloslav Čmejla

Za Věrou Čáslavskou

Bylo to jako rána z nebe. Ve středu ráno jsem chvíli nedýchal. Když jsem na internetu četl, že zemřela naše sportovní legenda paní Věra Čáslavská, tekly mě slzy. Vím, že jsem nebyl jediný. Znal jsem ji osobně. Občas jsme si volali, naposledy zhruba před čtrnácti dny. Věděla, že se jedná o veliký boj s těžkou nemocí, věděl jsem to i já.

 

9Když jsem ji volal, cítil jsem, že je ráda za každé povzbuzení. 29. dubna 2013 paní Čáslavská přijala mé pozvání do Štětí. Dopoledne jsme měli besedu v kině pro žáky osmých a devátých tříd, učiliště a střední a vyšší odborné školy obalové techniky.

Kino bylo plné do posledního místečka. Na začátku jsme filmem připomněli, proč je paní Věra legendou. Atmosféra, která v kině panovala, byla úžasná, žáci a studenti hltali každé slovo. Místní gymnastky předvedly svoje umění, za což sklidily veliké uznání.

Protože nás čekala ještě večerní beseda s veřejností, nabídl jsem svému hostu společný oběd. Po něm při kávě a troše vína, jsme si povídali. To byla pro mě asi největší odměna. Poznat člověka takhle zblízka, se hned tak každému nepoštěstí. Obohacen o spoustu nových informací a zážitků, jsem moderoval večerní talk-show.

Diváci byli nadšeni, její přítomností a dobře si uvědomovali, jak cenný a vážený host do Štětí přijel. Bylo to poznat i v jejich otázkách.  Nejen já, ale i přítomní diváci poznali jak veliká osobnost a to nejen ve sportu paní Čáslavská je. Že je statečná žena, veliká bojovnice nám dokazovala po celý svůj život, stejně tak i ve chvíli, kdy bojovala o život.

Ve sportu málokdy prohrála. Souboj s těžkou nemocí nevyhrála, protože ho nemohla ovlivnit. Za to, co v životě dokázala, jak proslavila naši zemi, by měl každý Čech smeknout klobouk. Paní Čáslavská, já tak činím. Děkuji, že jsem Vás osobně poznal. Je a vždy to bude pro mě veliká čest. Nikdy nezapomenu. Čest Vaši památce!

AMK Mariánské Lázně děkuje nadaci ČEZ

9Automotoklub Mariánské Lázně mnohokrát děkuje touto cestou nadaci ČEZ za podporu při konání finále mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních. I díky její přízni si celý stadión v sobotu 16. července užil báječné odpoledne, kde jej vedle zlatavého sluníčka hřály také bronzové medaile na hrudích členů českého národního týmu.

8

 

Pražská Speedway Grand Prix by mohla vyprávět

Praha – 16. června
V Praze na plochodrážním oválu na Markétě se již závodí bezmála šedesát. Za tu dobu si diváci přišli na své nejen na domácích závodech, ale též při závodech mezinárodních včetně mistrovství světa. Když tragicky zahynul v Pardubicích při Zlaté přilbě v roce 1968 Luboš Tomíček, jeden z našich nejlepších jezdců té doby, začal se na Markétě jezdit na jeho počest Tomíčkův memoriál, který postupem doby zastínil Velkou cenu Prahy s tradicí od jednašedesátého.

 

Velká cena již podvacáté

Protože se Tomíčkův memoriál konal vždy v pondělí po Zlaté přilbě, dařilo se pořadatelům zajistit do startovní listiny světové jezdce zvučných jmen. Ole Olsen, Ivan Mauger, Barry Briggs, naši Jiří Štancl, Aleš Dryml, později Antonín Kasper mladší, Bohumil Brhel a mnoho dalších až do dnešní doby.

Příští sobotu se veká cena v Praze pojede již podvacáté
Příští sobotu se veká cena v Praze pojede již podvacáté

Mimoto se na Markétě odjelo mnoho podniků mistrovství Evropy a světa. Protože se stadión v Praze postupně vypracoval do pozice nejlepšího stadionu v České republice a k tomu se přidala vynikající práce pořadatelů, bylo jen otázkou času, kdy se v Praze pojede závod o titul mistra světa.

Příležitost přinesl konec éry jednodenních finále světového šampionátu. Klubová diplomacie a v neposlední řadě i krásy české metropole se postaraly, že se v květnu před devatenácti lety konala v Praze poprvé Speedway Grand Prix.

A tak se stalo to, čemu by před dvaceti lety uvěřil asi málokdo. Praha je nejčastějším pořadatelem velkých cen a 25. června se uskuteční již podvacáté. Je to pro naši plochou dráhu, pro město Praha a pro náš stát, obrovská pocta a také veliká reklama.

 

Vyrovnaná soutěž

Příští sobotu od 18:45 hodin nás tedy čeká velký plochodrážní svátek. Závod v Praze bude letošní čtvrtý v pořadí z celkových jedenácti. Titul mistra světa obhajuje Angličan Tai Woffinden. I letošní ročník je stejně jako ty minulé, velice vyrovnaný, což dokazují získané body ze tří odjetých závodů.

Greg Hancock je miláček českého publika od časů svého mšenského účinkování v extralize
Greg Hancock je miláček českého publika od časů svého mšenského účinkování v extralize

V čele jsou dva jezdci, kteří mají shodně 39 bodů, Tai Woffinden a Chris Holder.  O bod za nimi, tedy s 38 body je nestárnoucí a v České republice velmi oblíbený Greg Hancock, který je ve věku Jaromíra Jágra a svým přístupem a pílí, je jedním z nejlepších na světě. Určitě to v Praze znovu divákům dokáže.

Na čtvrtém místě je vítěz SGP z Dánska, Hancockův veliký kamarád, Polák Maciej Janowski s 36 body. Další pořadí podle bodů: Antonio Lindbäck 30, Peter Kildemand  28, Matej Žagar  26, Jason Doyle  25, Bartosz Zmarzlik  25 a  Nicki Pedersen  24. Pořadí je tedy nebývale vyrovnané a dá se očekávat tvrdý boj o každý bod.

 

Češi v české velké ceně

České pořadatelství umožňuje tradičně šanci pro naše závodníky proniknout do velkého světa velkých cen.  V minulých dvaceti letech se proto Grand Prix České republiky zúčastnila hezká řádka českých jezdců, někteří jeli i celý seriál.  Bratři Lukáš a Aleš Drymlovi, Antonín Kasper, Bohumil Brhel, Tomáš Topinka, Marian Jirout, Josef Franc, Václav Milík, Matěj Kůs a další.

Na stupně vítězů se z českých závodníků dostal zatím pouze Lukáš Dryml, avšak ani jednou v Praze
Na stupně vítězů se z českých závodníků dostal zatím pouze Lukáš Dryml, avšak ani jednou v Praze

Významného úspěchu dosáhl Lukáš Dryml, když si z podniků SGP odvezl čtyři umístění na pódiu. Něco takového se nepovedlo nikomu před ním a ani po něm. A je bezesporu škodou, že na žádného Čecha na stupních vítězů nikdy nesvítily reflektory pražské Markéty.

Divokou kartu dostal náš v současnosti nejlepší závodník Václav Milík.  Na šanci v roli náhradníků budou čekat ostřílený Josef Franc a mladý nadějný Eduard Krčmář. Bylo by super, kdyby naši jezdci  přitáhli  na tribunu hodně českých fanoušků. Naše plochá dráha to moc potřebuje.

Co dodat? Snad jen přání Autoklubu Markéta, ať se jim vydaří počasí, plné tribuny  a důstojné jubileum dvacáté Grand Prix  v Praze.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Jawa Divišov žije návratem mezi elitu

Určitě  jsem více než dvacet let v továrně Jawa Divišov nebyl.  Nikdy jsem na tento světový výrobek nedal dopustit. V roce  1976 jsem byl v Mariánských Lázních u toho, když se v boji o titul mistra světa na dlouhé dráze objevilo pět nových čtyřventilových motorů. Čtyři zasáhly do bojů o titul a jeden byl náhradní. Ivan Mauger získal titul mistra světa, Ole Olsen druhý, na dalších dvou jeli ve finále naši Jiří Štancl a Zdeněk Kudrna. Tehdy bronzový Egon Müller jen mlsně pokukoval na nový stroj, který si ke stupni vítězů nechal přivézt právě Ivan Mauger jako způsob poděkování Jawě.

 

Jawa získala mnoho světových vavřínů. Jezdili na ni zmiňovaní Mauger, Olsen, ale také Rickardsson, Lee, Tatum, Loram, Riss, Wigg, Štancl, Dryml a veliká řada dalších kvalitních světových i našich jezdců. Jawa porážela Goddeny, Weslake, GM, byla jediným světovým výrobcem kompletních motorek na plochou dráhu. Sám jsem na ni celou karieru jezdil a později, když jsem začal moderovat, bylo pro mě ctí o Jawě hovořit a byl jsem nesmírně pyšný, když Jawa v závodech uspěla.

Pak ale přišla doba temna a pro mě nepochopitelně začala tato značka ztrácet ve světě pozice. Bylo mi z toho  a je, nesmírně smutno. Nemohu se smířit s tím, že by Jawa navždy zanikla. Před třemi lety začala Jawa znovu dýchat. Do role zachránců se  dostali nový majitel Stanislav Diatka, Ota Kmínek  a celý další kolektiv lidí, kteří se pokouší dostat před lety slavný výrobek tam, kde je jeho místo, tedy mezi světovou elitu.

Při mistrovství České republiky v Mariánských Lázních jsem měl pana Diatku u mikrofonu. Po rozhovoru jsem ho požádal, zda mohu do Divišova přijet na návštěvu. „Kdy budete chtít,“ tehdy odpověděl. Toto pondělí jsem vzal s sebou ještě dva kamarády, kteří se plochou dráhou zaobírají, rozumí ji a měli veliké přání Jawu navštívit. Jirku Nováka a Jirku Bradnu.

Pánové Diatka a Kmínek nás přijali nádherným způsobem. U kávy jsme probrali mnoho otázek a zajímavostí kolem ploché dráhy i samotné výroby plochodrážních motorek. Pak následovala prohlídka výrobny. Klobouk dolů před lidmi, kteří dokážou ve skromných podmínkách vytvořit tak nádherný stroj, jako je plochodrážní motorka.

Po prohlídce, která v nás zanechala silný dojem, jsme odjeli na společný oběd na Radnici, kam nás pan majitel pozval, kde jsme ve výměně informací pokračovali. V Jawě mají určité plány, jak dál, hovoří i o pronájmu motorů, celých motorek atd. Moc se mi ten nápad líbí.

Pracovníci u strojů i samotné vedení firmy na mě udělali ten nejlepší dojem. Ze všech čiší odhodlání a chuť se poprat s překážkami. Z pana Diatky je cítit nadšení a má v sobě človíčka. Obdivuhodné v jeho věku. Čeká je všechny práce, práce a zase jenom práce. Další závody, třeba světové finále v Mariánských Lázních 16. července ukáže, jakým směrem se Jawa nadále bude ubírat. Přeji Jawě, aby se vrátila tam kam patří. Bude to běh na dlouhou trať.

9

Petr Chlupáč vyhrál Velkou cenu České republiky

Praha – 26. května
Blíží se jubilejní dvacátá Grand Prix České republiky na ploché dráze v Praze na Markétě a přesto se dnes jela právě Velká cena na Markétě.  Jel se zde první ročník Velké ceny na ploché dráze na kole. Když jsem se rozhodl, že vezmu do Prahy vnuka Martina, přibalil jsem do auta mimo kola i ozvučení. Myslím, že jsem dobře udělal.

 

Důvěrně známé stupně vítězů poprvé zažily vyhlášení závodu kol
Důvěrně známé stupně vítězů poprvé zažily vyhlášení závodu kol

Závody tím získaly na kvalitě a vážnosti. Krásné počasí a velice pěkné závody. Jen nám všem připadaly nějaké tiché, ale brzy jsme si zvykli.  I při závodech kol jsme zažili tuhé boje o body. Mezi činovníky i diváky, jsem napočítal devět bývalých nebo současných závodníků, mezi nimiž nechyběli mistr Evropy nebo vítěz Zlaté přilby.

Deset závodníků se utkalo v šestnácti základních jízdách a třech finále. Po závodech se uskutečnilo slavnostní vyhlášení a všichni se shodli, že se jednalo o velice zajímavou akci, která bude mít v budoucnu zřejmě pokračování.

 

Výsledky Velké ceny České republiky v závodech na ploché dráze na kole:

1. Petr Chlupáč, 2. Lukáš Vinter,  3. Pavel Kuchař,  4. Jakub Exler  5. Jaroslav Vaníček,  6. Martin Devera,  7. Jan Sochůrek,  8. Bruno Belán,  9. Michal Baštecký,  10.  Nick Haltermann

Cyklistická plochá dráha byla stejně dramatická jako motocyklová
Cyklistická plochá dráha byla stejně dramatická jako motocyklová

Foto: Pavel Ondrašík

 

Liberec si kvalitní závod zaslouží

Liberec – 13. května
Když jsem  se svého času dozvěděl, že  zřejmě končí plochá dráha v Liberci, přepadly mě chmury, smutek a nostalgie.  Myšlenky se vracely do města pod Ještědem na doby, kdy tam působil pan Třešňák, Ferda Tomašovič, v depu plechové hangáry, ligové souboje, kdy proti sobě nastupovaly Chabařovice a Liberec.

 

Liberecký Josef Minařík
Liberecký Josef Minařík

Za Liberec  Minařík, Rybář, Kalous, Špinka, Pecina a další. Za Chabařovice Zobal, Podhola, Svoboda, Bohouš a Milan Polákovi, Morávek, moje maličkost a další jezdci. Vždy jsem se těšil, protože mi to v Liberci jelo, ale hlavně tam byla perfektní sranda a kamarádské vztahy.

Tady se Ústečáci a Liberečáci setkali v Polepech
Tady se Ústečáci a Liberečáci setkali v Polepech

No, a když se začalo mluvit o tom, že se plochá dráha v Liberci obnoví, měl jsem radost a přál jsem Věroušovi a všem ostatním, aby všechno vyšlo. Vím moc dobře, co to obnáší, obzvláště v dnešní době. Ale povedlo se. Kratší ale o to zajímavější dráha, krytá hala v depu, nová věž rozhodčích a nové sezení pro diváky. Zkrátka speedway koutek, jak se patří.

Autor článku v libereckém depu před mnoha lety
Autor článku v libereckém depu před mnoha lety

V době, kdy se spousta zařízení hodně ruší, dokázal Věrouš doslova nemožné. Byla jen otázka času, kdy se po mnoha pěkných závodech pojede něco takového, jako je zítřejší mistrovství Evropy. Když jsem četl sestavu, která tam pojede Jedrzejak, Laguta, Pavlic, Bjerre, Klindt , čtyřnásobný mistr světa na dlouhé dráze Kylmäkorpi a mnoho dalších včetně našich českých jezdců, musím konstatovat, že to bude závod, který by si neměl český fanoušek nechat ujít.

Moc se těším, ale jsem i také smutný, moc bych si přál, kdyby mohl tento závod vidět i Saša Kopecký, který toho tolik pro plošinu udělal a byl v Liberci doma. Já ale věřím, že tam nahoře tu možnost mít bude a že dostane čestnou loži. Já na něho budu myslet a věřím, že i ostatní.

Tak tedy Věrouši, držím palce, ať všechno klapne a dopředu gratuluji. Nashledanou zítra v patnáct hodin v Liberci v Pavlovicích.

Foto: archív autora