Komentář ostrým perem:

Česká Třebová – 14. prosince
Představte si, že máte firmu a naskytne se vám šance prezentovat své výrobky či služby před nejširším spektrem vašeho segmentu trhu. Samozřejmě se samou snahou přetrhnete. Co však udělají v obdobné situaci extraligové kluby? Najdou malicherné důvody, proč se prezentace nezúčastnit, by to naštve stovky lidí a v konečném důsledku neprospěje nikomu. Tato metafora samozřejmě patří pardubickému a plzeňskému vetu přeložení jednoho extraligového podniku z Prahy do Kopřivnice. Jak magazín speedwayA-Z informoval, Plzeň a Pardubice se postavily proti pražskému záměru s ohledem na vzrůst nákladů a obavy o sportovní úroveň podniku.


Každý, kdo v poslední době navštívil nějaký závod v Kopřivnici, musel být unešen. Tisíc platících diváků při extralize v červnu 2001 a bezmála dva a půl tisíce přítomných během letošního finále českého šampionátu jednotlivců. Nevídaný dav přitom dokáže v ochozech severomoravského města vytvořit atmosféru, jakou jinde na ploché dráze v naší zemi nezažijete. Římské svíce, transparenty, trička a úžasná kulisa nemá jinde obdoby, a už budete seznamem českých a moravských stadiónů listovat odpředu či odzadu. A co na tom, že se tato show týká především rodáka z nedalekého Štramberka, Adriana Rymela.

A právě do tohoto prostředí se mohl vrátit jeden z extraligových závodů. Jenže v souvislosti se jménem Kopřivnice téměř automaticky vyvstane v mysli další domácí extrém. Veliká, převeliká více než půl kilometru dlouhá tvrdá a děravá dráha vzbuzující respekt již jen při vyslovení jména svého sídelního města. Ta se okamžitě dostala do arzenálu argumentů odpůrců myšlenky přeložení pražského klání. Další munici jim dodala téměř čtyř set kilometrová vzdálenost od české metropole.

A tak Pardubice a Plzeň minulý týden řekly na zasedání VV SPD této myšlence ne, aniž ji možná důkladně promyslely ze všech stran. Kopřivnická dráha je skutečně mezi plochodrážními ovály exotem. Ale proč jí právě kvůli její přerostlosti zatracovat? Navíc biblické kdo jsi bez viny, hoď první kamenem, má svoji paralelu také na českých extraligových stadiónech. V komentářích závodníků slýcháme rovněž kritiku pražské jednokolejky, pardubického letiště či slánských mořských vln. O extrémně rozbité Plzni, kde navíc závodníci startují proti ostrému zapadajícímu sluníčku a oslepující paprsky naší hvězdy je oslňují i při každém nájezdu do zatáčky u depa, raději pomlčme.

Obavy o sportovní úroveň případného extraligového podniku v Kopřivnici mohou být liché. Zůstává bod dvě, zvýšená ekonomická náročnost. Je pravdou, že Ostravsko je pro Plzeň poněkud z ruky. No, a co? Extraliga je přece mistrovstvím České republiky. A naše země se plochodrážními měřítky rozpíná také na Moravu. I tam by měla být k vidění ta nejlepší esa, která se u nás na oválech objevují. Pakliže někdo tvrdí opak, měl by přijít s iniciativou přejmenovat vyšší soutěž na středočeský přebor otevřený pro Plzeňský a Pardubický kraj.

Podtrženo a sečteno, mohla by Kopřivnice extralize jedině prospět. Už jen kvůli těm stovkám lidí, kteří by se na plochou dráhu přišly podívat. Nejenže na mnoha jiných místech neprojde branami srovnatelný počet ani za celou sezónu, ale třeba vzrušující podívaná na boje pestrobarevně oděných mužů přiláká nového sponzora. Nebo některého z nadšeně přihlížejících kluků přivede do sedla plochodrážního stroje jako před téměř patnácti lety právě Adriana Rymela. V tomto kontextu by vůbec nebylo od věci zamyslet se nad myšlenkou exportu boje o extraligové body také na další neutrální dráhy. Jenže budou-li i nadále v naší ploché dráze bojovat myši se žábami, stěží se divák realizace podobných projektů dočká. By pak titul vyhraje kdokoliv, naše plochá dráha bude v seznamu obětí.

Svůj názor můžete vyjádřit také v rubrice Ankety.

Foto: Pavel Fišer