Divišov – 19. července
Sestava Autoklubu U24. Tři závodníci. Na ně jeden mechanik. Rudolf Belan. A jeden kouč. Tomáš Topinka. A právě on si před finálovou rozjížďkou druhého kola první ligy uvědomil, že tři týmy mohou skončit na stejném bodovém zisku. A vskutku mítink byl vyrovnaný až k nevíře a o pořadí na stupních vítězů rozhodovalo až umístění v úplně poslední jízdě žhavého odpoledne. Matouš Kameník vystřihl rychlý start. Jenže Jan Macek se neskutečným venkem úvodní zatáčky dostal do vedení, aby i podruhé posadil Kopřivnici až úplně nejvýš. Domácí borec ke všemu ve druhém oblouku upadl a stříbro braly čtyřiadvacítky. Mistrovské klání stopětadvacítek na klasickém ovále se stalo kořistí Matěje Tůmy.

Spěch pod hrozbou bouřky

Městys Divišov prodělává přestavbu náměstí. Materiál se skladuje na plochodrážním stadiónu. Haldy dlažebních kostek a hromady štěrku nebyly jediným překvapením pro návštěvníky. Bývalá klubová restaurace se má proměnit v kavárnu, která své produkty nabídla už nyní. I ostřílení veteráni putující po našich oválech roky závod od závodu marně přemítali, kdy si při ploché dráze mohli dopřát chlebíček či dortík se šlehačkou.

Skládka pochopitelně zmenšila prostor pro závodníky. Proto se mistrovské stopětadvacítky jely jako samostatný závod dvě hodiny před prvoligovým kláním. Vůbec nevyšel Ondreji Trníkovi. Slovenské překvapení letošních českých kolibříků čtyřikrát jezdilo v čele, ale vždy skončilo pádem.

Ve finále se do cíle přihrnul jako první Matěj Tůma. Za ním Jakub Hejkal, první pódium kariéry neminulo Víta Kubala, čtvrté místo bral Roman Štola.

Vedro bylo jako u vysoké pece. Pravděpodobnost pořádné bouřky nebyla rozhodně nikterak malá. A tak se první liga ani při svém druhém letošním závodě nedočkala slavnostního nástupu. Šlo se rovnou ne věc. Protože nesvítilo zelené světlo, startovalo se znovu. Co na tom, že prve byl první Radek Bambuch.

---

Radek Bambuch popisuje své úvodní starosti:

„Chtěli jsme po tréninku prodloužit řetěz. Nešlo to, tak jsme to znásilnili a jedem.“

---

Nyní byl nejpohotovější Jan Hlačina. Bruno Belan zaspal, poněkud se přetočil. Přes oba se dostal Jan Jeníček. Dojel do cíle první a tak vůbec poprvé letošní prvoligový mítink vedl jiný klub než Kopřivnice. Pardubickou vládu ale utnula hned druhá jízda. Matouš Kameník exceloval a na pozici leadera poskočil jeho Divišov.

Leč všeho do času. Jakub Valkovič od mantinelu ve třetí jízdě zamířil neomylně do vedení. Brunovi Belanovi se to pranic nelíbilo. Útočil, útočil, ale to bylo všechno, co s tím mohl dělat. Pět bodů dostalo Kopřivnici na bodovou roveň s Autoklubem U24.

Moravané měli problém se sestavou. Nahlásili ji až dnes na prvním zasedání jury a opírala se o dvě esa, Jana Macka a Jakuba Valkoviče. Do rozjížďky s číslem čtyři nastupoval Miroslav Vítek. O tréninku se přetočil a nyní nebodoval. Naproti tomu Adam Nejezchleba hned s letem pásky odvedl Petra Kvěcha.

Na hrotu aktuální klasifikace stály Divišov a Autoklub se sedmi, Pardubice a Kopřivnice měly po pěti. Ale na konečné soudy bylo přece jen brzy. Už jen proto, že manažeři zatím neměli šanci příliš taktizovat. Jako v rozjížďce s číslem pět.

Miroslava Vítka zastoupil Jan Macek, za volnou čtyřku domácích jel na ovál Adam Nejezchleba. Kopřivničan nedal nikomu šanci. Jaroslav Vaníček ale rázně uzurpoval druhou pozici. Jeho klubový kolega Bruno Belan v úvodním výjezdu druhého kola šesté jízdy poslal za svá záda Matouše Kameníka.

V rozjížďce s číslem sedm opět exceloval Jan Macek. O Kopřivničanově excelentnosti se přesvědčil rovněž Jan Jeníček. Záležitostem moravského družstva vzápětí pomohl rovněž Radek Bambuch. Sebral  bod Dominiku Hrbkovi. Jaroslav Vaníček vyhrál stylem start – cíl před Adamem Nejezchlebem. Autoklub patnáct, Kopřivnice třináct, Divišov jakbysmet a Pardubice sedm bodů.

 

Ve finále všechno naruby

Druhou půli základní části odstartoval divišovský nápor. Matouš Kameník jel navíc devátou jízdu. A hned poté svoji vlastní desátou.  V prvním případě si na něm vylámal zuby nejen Bruno Belan, ale především aktivitou překypující Jan Macek. Vzápětí se vyhnul skrumáže úvodní zatáčky, kterou Petr Kvěch odskákal pádem.

Mezitím se vyřešil problém u startu a červená světla se opravila. Divišovské vedení před Kopřivnicí a čtyřiadvacítkou se zvedlo na tři body. V jedenácté jízdě přivezl Jan Hlačina domácím bod. Bruno Belan před jeho očima v úvodním oblouku druhého kola sebral vedení Davidu Hofmanovi. Ale rozjížďce s číslem dvanáct přinesla do divišovské části depa problém.

---

Adam Nejezchleba popisuje rozjížďku s číslem dvanáct:

„Kluci mě vyvezli. Závodí se. Úplně jsem se tam nevešel, zůstal jsem tam. Opřel jsem se o bariéru. Byl jsem rád, že jsem se udržel na motorce.“

---

Jaroslav Vaníček si šel v první zatáčce za svým cílem, jímž nemohlo být nic jiného než vítězství. Naproti tomu Adam Nejezchleba se propadl až na chvost. Vedení říkalo pane autoklubovým čtyřiadvacítkám. Třináctá jízda ale přinesla divočinu.

Matouš Kameník vedl, když ve druhé zatáčce upadl nejprve Petr Kvěch a po něm i Jan Jeníček. Pardubičan v repete nedal ani náznak šance domácímu borci. Pardubice ovšem měly menší šanci na pódium, zatímco pro ostatní soupeře nebylo jisté vůbec nic.

Adam Nejezchleba ve čtrnácté jízdě upevnil domácí vedení, kdežto Jan Jeníček vzápětí velkým sólem reinkarnoval východočeskou pódiovou naději. Jan Macek měl ještě dvě možnosti startovat a Vladimír Kovář je využil naplno. Jeho eso opanovalo šestnáctou jízdu.

Bruno Belan v ní atakoval Adama Nejezchlebu, dokud ve druhém kole neupadl v zatáčce u depa. Divišov osmadvacet, Autoklub čtyřiadvacet, Pardubice a Kopřivnice po dvaadvaceti. Finále s dvojnásobnou porcí bodů mohlo všechno otočit naruby. A také že otočilo.

„Jakože mám bejt aspoň třetí?“ opakoval Jaroslav Vaníček zadání kouče svého týmu Tomáše Topinky. „To snad zvládnu.“ Dopředu letěl Matouš Kameník. A Jan Macek. Divišovský borec ve druhém výjezdu skončil v nafukovačkách.

Kopřivničan dostal svůj celek díky triumfu na první příčku. Divišov přeskočili také čtyřiadvacítky díky druhému místu Jaroslava Vaníčka. Jan Jeníček protnul metu třetí a Pardubicím scházely k pódiu čtyři body.

 

Hlasy z depa

„Paráda,“ nezastíral Jan Macek svou radost. „Rozhodlo se ve finále. Musel jsem si to vybojovat s Matoušem. Ještěže mám oči, on šel na hubu, já to viděl periferním viděním, že jde pod nafukovačky. Snad by mě strhnul taky. Ty kráso, tolik bodů, trénink nebyl ono. Dali jsme jinou trysku a šli o zoubek nahoru. Druhé vítězství, věřím, že bude i do třetice, snad i čtveřice všeho dobrého.“

„Dráha super, nečekal jsem, že bude taková dobrá,“ komentoval závod Jakub Valkovič. „Jelo se dobře, ale bodově se nedařilo. Kopřivnici potáhnul Honza Macek. Ale vyhráli jsme, v Pardubicích to bude lepší. Ale vyrovnané závody, tři týmy měly po osmadvaceti bodech.“

„Myslel jsem, že to zastaví kvůli Matoušovi,“ vracel se Jaroslav Vaníček k finálové rozjížďce. „Rychle jsem zatáhnul za plyn. Bylo to hodně náročný, co se týče taktiky. Bylo strašný vedro, nám se to povedlo. A já jsem spokojenej.“

„Dobrý,“ vrčel Bruno Belan. „Škoda pádu. Stalo se. Fakt. Posral jsem to já. To je všechno, víc nemůžu říct.“

„Bez mechanika to bylo těžký,“ konstatoval Petr Kvěch. „Ale Ruda Belan zaskočil za tátu. Pády byly zbytečný chyby, jsem z toho nešťastnej. Ten první mě vyvedli z omylu, že  jsem spad‘ sám. Ve čtvrtý jízdě celou dobu svítilo zelený světlo, ale červený prej ne.“

„Výborný jako vždycky v Divišově,“ reagoval Matouš Kameník na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dneska bylo. „Pěkně se to rozjelo, ale skončilo to pádem. Něco v tom matroši, pak mě kopla díra a rozplác‘ jsem se o mantinel. Mám jet na sono, tak nevím. Mrzí mě to doma, ale tak to prostě je.“

„Nahoru a dolů,“ líčil Adam Nejezchleba závod ze svého pohledu. „Užil jsem si to. Docela jo. Mohlo to bejt lepší. Ale to může bejt vždycky.“

„Mrzí mě, že mi to nevyšlo,“ svěřoval se Jan Hlačina. „Trápil jsem se na domácí dráze. Kámenovi nemám finále za zlý. Hlavně ať je v pohodě. Stejně jako Dan, s ním by to bylo lepší.“

„Dneska jsem se cítil dobře,“ vyprávěl Jan Jeníček. „Motorka jela dobře, z dráhy jsem spokojenej. Po dlouhý době odjíždím ze závodů s dobrou náladou. Cejtím v sobě dobrej pocit. Doufám, že se do toho dostávám zpátky. Ten pád jsem nečekal, ale stane se. Bylo to překvapení po úpravě, stane se. Nemá cenu se zlobit. Bedna nám utekla o kousek. O čtyři body, to je kousek, můžem bejt spokojený.“

„Škoda, že nevyšla bedna,“ přemítal David Hofman. „Závody dobrý, po tréninku jsme změnili převod a jelo to pěkně.“

1. SPT Profil Kopřivnice			28
Jan Macek	2 3 3 2 3	6	19
Radek Bambuch	0 1 1 0		2
Jakub Valkovič, SK	3 1 1 1		6
Miroslav Vítek	0 0 1		1
2. Autoklub U24 Team			28
Bruno Belan	2 2 3 1 3 F		11
Jaroslav Vaníček	1 2 3 3 2	4	15
Petr Kvěch	2 0 F X 0		2
3. AK Divišov			28
Adam Nejezchleba	3 1 2 0 3 2		11
Jan Hlačina	1 0 1 1 1		4
Matouš Kameník	3 2 3 3 2	F	13
4. AMK ZP Pardubice			24
David Hofman	1 0 2 2 2 1		8
Luboš Hromádka	1 0 0 –		1
Dominik Hrbek	0 0 – –		0
Jan Jeníček	3 2 2 3 3	2	15

Aktuální prvoligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	velké body
1. Kopřivnice	2-0-0-0	62	8
2. Divišov	0-1-1-0	52	5
3. U24	0-1-1-0	56	5
4. Pardubice	0-0-0-2	39	2

MR 125 ccm:

		TOT	FIN
1. Matěj Tůma, Praha	3 3 3 3	12	1.
2. Jakub Hejkal, Slaný	3 1 2 3	9	2.
3. Vít Kubal, Plzeň	2 2 3 F	7	3.
4. Roman Štola, Mariánské Lázně	1 3 1 2	7	4.
5. Jaroslav Bartek, Praha	2 0 2 2	6
6. Dominik Suchánek, Pardubice	1 1 1 1	4
7. Domen Grečner, SLO	0 2 0 1	3
8. Ondrej Trník, SK – Žarnovica	F F X X	0