České ledy 2024 začaly na poli

Úhřetice – 13. ledna
Už jsem viděl jezdit motorky na ledě na rybníku, na přehradě, na plochodrážním stadiónu a dokonce i na umělé dráze pro rychlobruslení, byť bohužel ne v naší zemi. Před mnoha lety, konkrétně v roce 2009 jsem v Osečné viděl závody na travnatém kolbišti, na kterém zamrzlo jen několik centimetrů vody a tak se v závěrečných jízdách hřebíky zakusovaly nejen do ledu, ale i do hlíny. To se mi zdálo do soboty jako maximum možného z pohledu, kde by se dalo jezdit na ledě. Ale motorky na ledě na poli? Opravdu se nejedná o opožděný silvestrovský vtip, ale o realitu sobotního a nedělního odpoledne o uplynulém víkendu.

 

Letošní české ledy začaly na poli u Úhřetic | foto Josef Štěpánek

Postarala se o to nejprve řeka Novohradka, která tak ráda opouští své koryto u Úhřetic a tentokrát se jí podařilo vytvořit na poli za mostem a silnicí ohromné jezero. Pak už přišla ke slovu osvědčená sestava nadšenců vedená Danem Maclem. Takovou šanci si nemohli nechat uniknout a díky vstřícnosti rodiny Kopistových, kterým patří nejen pole, ale hlavně velké poděkování, vytyčili ovál a mohlo se začít trénovat.

K dispozici byly tři motocykly se šroubky na pneumatikách a zájemců o svezení ještě o dost více. Takže poté co plochodrážní sezónu 2024 v naší zemi zahájil Dan Macl, přišli ke slovu i Vladimír Višváder, Matyáš Hlaváček, Standa a Jan Buňkovi, Milan Moravec a další hobíci.

Zájemců o svezení bylo dost | foto Josef Štěpánek

Asi nejvíce mne zaujal Pavel Fuksa, který v posledních letech působil jako mechanik jezdce Grand Prix, Australana Maxe Fricka. Jeho styl byl naprosto dokonalý, jako by se závoděním přestal ne před lety, ale před pár týdny.

Zbývá ještě představit kostěnickou partu, která nemohla na takovém srazu chybět. A tak vedle nepostradatelného Dana Macla nemůžu opomenout Aleše Dubna, kostěnického startmaršála Jana Poříze, Martina Kratochvíla, Luboše Hromádku a mnohé další, které znám spíše pod přezdívkami než jménem a to bych jim nerad zkomolil.

Akce se možná bude v sobotu opakovat | foto Josef Štěpánek

Na břehu jsem zahlédl i Jana Jeníčka, plochodrážníka, který jako obvykle přijel na kole, a lednové teploty mu zdá se nijak nevadily. Jestli se podaří obdobný kousek zopakovat, je v tuhle chvíli těžké předpovídat, protože o tom rozhodne vývoj počasí a stav dráhy, resp. zmíněného pole.

Rádi bychom navázali hned nejbližší sobotu, 20.ledna od třinácti hodin, ale uvidíme a dáme vědět.

Každopádně roku 2024 zdar a ploché dráze zvlášť!