Soupisky 2011: nakonec pojede osmnáct závodníků

Teprve před necelými dvěma týdny bylo potvrzeno, že se mistrovství republiky na dlouhé dráze uskuteční také letos. Kvůli úsporným opatřením a vzhledem k termínové kolizi s pouákem v Plattlingu se však o titul bude bojovat už v sobotu, kdy se na lázeňském ovále pojedou veteráni. Šetření se mělo odrazit i na původní startovní listina, která předpokládala pouhých dvanáct jmen. Nakonec se však program zaplní od jedničku až po osmnáctku.
Historické ohlédnutí:
Před válkou se na evropském kontinentě jezdilo spíše na delších oválech, aniž by je někdo nazýval dlouhou plochou dráhou. Zaznamenáníhodný je počin pražského Aero Car Clubu, který ve středu 11. dubna 1934 uspořádal I. Dirt Track. Z programu vyplývá, že jeho záměrem byl „nový pokus na poli sportovního podnikání, v zásadě závod na škvárové ploché dráze, jehož zvláštností je že tato dráha je daleko kratší než normální plochá dráha“. A to přitom délka okruhu byla čtyři sta metrů.

Nicméně pozdější vývoj směřoval ke kratším oválům. Dlouhá dráha se jako samostatná disciplína rozvíjela především v západní části Německa se spoustou klusáckých oválů. Od roku 1957 se konalo mistrovství Evropy, předchůdce dnešního světového šampionátu.

Mariánské Lázně, kde motocykly závodily už ve dvacátých letech, se do něho pořadatelsky zapojily hned dvakrát. O samostatném mistrovství republiky na dlouhé dráze však ještě nebylo ani řeči. Jezdily se tu však závody klasické speedway a to včetně podniků mistrovství republiky.

Po téměř dekádu trvající pauze se stadión v západočeských lázních dostal znovu mezi pořadatele počátkem sedmdesátých let. Vedle podniků světového šampionátu se zde konaly i tradiční pouáky, avšak na první závod mistrovství republiky na dlouhé dráze si fanoušci museli počkat až do 4. května 1977.

Historicky prvním vítězem se stal Zdeněk Kudrna, který měl po dalších dvou červnových kolech nejvíce bodů. Mistrem před publikem ovšem vyhlášen nebyl, protože ve druhém a třetím závodě nestartovali Jiří Štancl, bratři Vernerové a Jan Hádek. Tehdejší plochodrážní exekutiva rozhodla považovat prvá tři kola jen za takzvaný jarní seriál a rozhodující dva podniky uskutečnit až v září. Jenže kvůli nabitým termínu z toho sešlo a Zdeněk Kudrna se nakonec svého titulu dočkal.

V letech 1977 až 1995 se o zlato v domácím šampionátu na dlouhé dráze bojovalo pravidelně každý rok s výjimkou sezóny 1981. Obvyklým modelem byl seriál závodů, jejichž počet kolísal od dvou v hubených časech až po čtyři ve zlaté éře konce osmdesátých let. Tehdy se dokonce musela konat i kvalifikace. Jediný závod roku 1979 šel na vrub nepřízně počasí.

Nedostatek finančních prostředků na drahý nájem areálu vyústil v odvolání šampionátu v sezóně 1996. Ve dvou následujících letech se podařilo najít kompromis, kdy o domácím titulu rozhodly vložené jízdy během podniku ranku mistrovství světa. Šlo však o labutí píseň, miliónová dotace na mantinely kamsi zmizela a česká zastávka finálové série světového šampionátu se konala na druhé straně hranice.

Až v neděli 27. dubna 2003 se začala odvíjet nová kapitola mistrovství republiky na dlouhé dráze. Od té doby se o titulu rozhoduje každoročně v jednom jediném závodě, přesněji řečeno v jeho finále A.

Hádanka jednou provždy:
Celkem jedenáct borců ozdobila svá jména tituly mistrů Československa či České republiky na dlouhé dráze v osmadvaceti ročnících šampionátů. Rekordmany jsou šestinásobní vítězové Jiří Štancl (1978 – 1980 a 1983 – 1985) a Zdeněk Schneiderwind (1992, 2003 a 2005 – 2008), které následuje čtyřnásobný triumfátor Aleš Dryml (1982 a 1993 – 1995).

Po dvou zlatých medailích vlastní Antonín Kasper (1986 a 1989), Roman Matoušek (1987 a 1988), Bořivoj Hádek (1990 a 1991) a Bohumil Brhel (1997 a 1998). Jednou triumfovali Zdeněk Kudrna (1977), Pavel Ondrašík (2004), Andy Appleton (2009) a Jörg Tebbe (2010).

Politická atmosféra poloviny osmdesátých let však kazí objektivní srovnání. Jiří Štancl a Aleš Dryml podepsali s polovojenským Svazarmem dohodu o tzv. komerčních stycích. Ta jim sice umožnila fungovat na profesionální bázi včetně zahraničních startů, ale zároveň jim zapovídala účast v reprezentaci a šampionátech republiky. Jiří Štancl přitom odcházel na komerční styk jako vicemistr světa a Aleš Dryml se stejným umístěním do reprezentace vrátil.

Mistrovství republiky na dlouhé dráze 2011:
Bez zahraniční účasti by v současné době nebylo možné dlouhodrážní šampionát uspořádat. Překvapivou informací ovšem může být fakt, že se cizinci v Mariánských Lázních objevovali už v dávné minulost. Jako první čtveřice ruských závodníků včetně ledařského šampióna Sergeje Tarabanka v sedle britského Weslake v roce 1979.

V osmnáctičlenném jezdeckém poli máme zastoupení v osobách Josefa France, Zdeňka Schneiderwinda, Pavla Ondrašíka, Richarda Wolffa a debutujícího Aleše Drymla. Karel Kadlec preferuje evropskou sérii veteránů, v níž větří dlouhodobý výsledek. Oproti loňsku úplně chybí Antonín Klatovský, Roman Tomany a zraněný Michael Hádek.

Zahraniční konkurence je pořádná. Láká především čtveřicí jmen z finálové série světového šampionátu, kterou představují Richard Speiser, Andy Appleton, Martin Smolinski a Aki – Pekka Mustonen. Bez šancí nebude rozhodně ani starý známý Sirg Schützbach. Zmínit se je třeba také o Němce Nadine Frenk, která bude mít ambice zastoupit Nynke de Jong jako tváře závodu nejen na plakátech.

Účastníci MR na dlouhé dráze:
Klaus – Peter Gerdemann, D
Richard Speiser, D
Andy Appleton, GB
Josef Franc, CZ
Martin Smolinski, D
Zdeněk Schneiderwind, CZ
Sirg Schützbach, D (FMS)
Alessandro Milanese, I
Stefan Drofa, D
Pavel Ondrašík, CZ
Aki – Pekka Mustonen, FIN
David Speight, GB
Richard Wolff, CZ
Joel Nyström, S
Nadine Frenk, D
Aleš Dryml, CZ
dva další dodatečně
 
evropská série veteránů – dvouventily:
Franz Greisel, D
Kenny Blain, GB
Svein Erik Geitsund, N
Josef Goldbrunner, D
Kevin Teager, GB
Jûrgen Jucknies, D
Henk de Haas, NL
Jürgen Bruckner, D
Frank Yates, GB
Geoff Urben, GB
Bill Haynes, GB
Roy Gomm, GB
Jan Hamers, NL
Gerald Short, GB
Tom Blackwood, GB
Christoph Eichhorn, D
Silvano Soattin, I
Knut Olsen, N
 
evropská série veteránů – čtyřventily:
Bob Dolman, GB
Hylke Dijkema, NL
Wim de Haas, NL
Ulrich Büschke, D
Karel Kadlec, CZ
Dave Hammond, GB
Kevin Howse, GB
Paul Evitts, GB
John Hartley, GB
Francesco Barbetta, I (ACCR)
Andreas Büschke, D
Ian Leverington, GB
John Freeman, GB
Bernd Schoop, D
Bert de Haas, NL
Anton Wannasek, A
Andreas Blache, D
Olaf Marsch, D

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Petr Makušev, Zdeněk Flajšhanz, Jiří Havlíček a archív autora