Čeští kolibříci dobyli svět

Že jsou naši závodníci v sedlech motocyklů Shupa absolutní špičkou, nemá cenu zpochybňovat. Naposledy tuto pravdu prokázali před čtrnácti dny ve francouzském Morizes, kdy si opět nárokovali stupně vítězů. Jaroslav Vaníček se stal vítězem světového poháru, Bruno Belan skončil třetí, zatímco Daniel Klíma neprošel do finálové jízdy jen na pomocná kritéria. Pojďme se za skvělým úspěchem české ploché dráhy ještě jednou ohlédnout.

Pódium s dvojicí českých reprezentantů

Zlatý apetit

Jaroslav Vaníček neprohrál jedinou rozjížďku

„Ve Francii jsem byl poprvé a mně se to líbilo,“ říká Jaroslav Vaníček. „Na dráze byly díry, ale mně díry vyhovujou, takže jsem s tím problém neměl. Motorka jela skvěle, měl jsem zase svoji. Celý závody jsem procházel v pohodě. Jenom ve finále mě Anglán mě doháněl, měl dlouhána.“

Po triumfech ve všech svých základních rozjížďkách nemohlo být ani sporu i v semifinále, že se suverén českých stopětadvacítek postaví na finálový startovní rošt. „Odstartoval jsem,“ vypráví pražský závodník o cestě, jež měla skončit titulem neoficiálního mistra světa. „Měl jsem nejlepší start, ten byl úplně suprovej‘. Projel jsem první zatáčkou a říkám si ‚hlavně to neposer!‘.“

Zlatá medaile skončila v Čechách

Zlatý sen se však měl změnit v realitu. „Projel jsem cílem, řval jsem v helmě,“ vrací se Jaroslav Vaníček k okamžiku svého triumfu. „Byl to úžasnej‘ pocit, když stojíš na stupních vítězů nejvýš. Chtěl bych to zopakovat, stopětadvacítky pojedu ještě dva roky.“

 

S prskavkou přes cejchu k bronzu

Bruno Belan s otcem Rudolfem se sklání k tovární Shupě, která v rukou slánského závodníka byla navzdory problémům jen těžko k poražení

„Já jsem byl ve Francii už loni jako fanoušek,“ ujímá se slova Bruno Belan, který však nechce pochopitelně vyprávět o loňském světovém poháru, nýbrž o jeho letošním ročníku. „Závody měly dobrou atmosféru, bylo to hezký, dráha byla pěkná, akorát motorka nejela. Začala prskat, když jsme to řekli Shupákům, tak prej‘ na každý motorce je něco. Když neprskala, dal jsem jim půl kola, jinak mě doháněli a málem i předjeli.“

Přesto si však Bruno Belan dláždil cestu vstříc finále. „V semifinále to začalo prskat víc,“ povídá slánský závodník. „První tři čtvrtiny to bylo dobrý, ale pak přestávala jet. Postoupil jsem do finále a jezdil tam druhej‘. Ale chytil jsem cejchu. Strašně to bolelo, mám ještě teď modřinu na stehně. Chytil jsem díru a Angličanovi to zrovna jelo.“

Sam McGurk při evropském poháru v Divišově proléval slzy, že mu pódium sebral Vojtěch Šachl, ale v Morizes donutil Bruna Belana ke směně stříbra za bronz. „Třetí místo je úžasný,“ komentuje český reprezentant své umístění. „Druhý by bylo lepší, i to první by bylo lepší. Ale jsem spokojenej‘, mám bednu z Evropy i ze světa.“

Česká výprava v Morizes: Jaroslav Šůs, Rudolf Belan, Roman Klíma, Daniel Klíma, Jaroslav Vaníček st., Jaroslav Vaníček ml., Bruno Belan, Petr Křikava, Miroslav Rosůlek a Lukáš Hásek

Foto: Gabriela Vaníčková