Örnsköldsvik – 28. ledna
Pět nul jako v olympijském logu. Šestnácté místo v kvalifikaci mistrovství světa na ledové dráze. Daleko, daleko, předaleko za osmičkou, která postoupila do finálové části. Naděje na divokou kartu asi taková jako na hlavní výhru v loterii, v níž nesázíte. Jenže Martin Běhal si přesto zaslouží hlavní titulek v obrovských kapitálkách. Ačkoliv zase jednou skončil svou závodní kariéru. Prý…

„Jedno velký trápení,“ ozývá se z telefonu jeho chraplavý hlas, když sděluje své dojmy z Örnsköldsviku. „V sobotu to byly poslední závody. Už tam nemám, co dělat. Abych vozil olympiády?! Byl to můj poslední závod. Kdyby u nás byl mistrák, svezu se. Ale svět už ne. Už ne!“

Jen ne tak zhurta. Před dvaceti lety svou ostrou ledařskou premiéru zahájil kvalifikací mistrovství světa ve finském Oulu. České ledy živořily, nebyli závodníci a nikdo nenamítal, že si Jan Pecina s sebou do dodávky vezme svého učedníka.

Martin Běhal od té doby prožil příběh našich ledů. Od zapomnění, k jejich renesanci. Návratu krásné éry na počátku desátých let aktuálního století. A martýria teplého počasí, díky němuž si od Holic v únoru 2019 můžeme o ledařských zápoleních na našem území jen zdát. A přitom oslavil padesátku.

„Poslední závod jsem jel před pěti lety,“ povzdechne si Martin Běhal. „Teď jsem jezdil po těch letech. Rozbiješ si hubu, natlučeš žebra?! Jezdil jsem vždycky lajnu, ale teď ani na ní nemám. Není fyzička, nominaci se dozvíš pár dnů předem… Ve třetím kole mi to padalo z rukou. Jediný pozitivní, že jsem zdravej.“

Tak tomu ovšem není. I za současného stavu byl AČR schopný postavit do kvalifikace mistrovství světa dva muže. Česká plochodrážní diplomacie dokáže svůj přínos pokaždé skvěle zhodnotit. Až se napřesrok vrátí do sedla Jan Klatovský a Lukáš Hutla, proč by jim komise CCP neměla přiřknout místa po boku stálice Andreje Diviše?

Martin Běhal ale myslí svůj konec vážně. „Asi bych dostal místo náhradníka v Sanoku místo Lukáše Hromádky,“ uvažuje. „Ale nepojedu. Všechno má svůj začátek. I svůj konec. Za včerejšek děkuju Klabo Teamu. Především Antonu Klatovským staršímu, bez něj bych nejel. Firmám Mitrans Marcela Váni a Pavel Kovacs. Stefanu Svenssonovi.“

V pondělí o půl sedmé ráno se česká výprava nalodí na trajekt do Německa. A pak hajdy domů! Martin Běhal zamíří za rajčáky svého bagru. Že by ve Švédsku prohrál? Kdo jsi bez viny, kritiku, hoď první kamenem. Anebo lépe, zkus si to sám, historie českých ledů na tebe nikdy nezapomene.

Örnsköldsvik – 27. ledna
Heikki Husko vykročil za vítězstvím ve světové kvalifikaci ledařů v Örnsköldsviku. Porážel jednoho borce za druhým. Až v rozjížďce s číslem šestnáct podlehl Jimmy Hörnellovi dohánějícímu postupovou osmičku. A Maxi Niedermaierovi se naskytla příležitost oplatil Finovi úvodní porážku, protože žádný jiný bod už neztratil. V rozjezdu ji využil bezezbytku a stal se vítězem. Andrej Diviš skončil devátý, Martin Běhal ve svém prvním závodě po pěti letech šestnáctý.

Örnsköldsvik – 26. ledna
Kdeže mrazy druhého týdne měsíce ledna jsou? Obleva dorazila i do Švédska. V Örnsköldsviku je dnes okolo nuly. A pakliže se teplota odváží skočit dolů, pak maximálně o jeden titěrný dílek stupnice pana Celsia. Trénink pro zítřejší světovou kvalifikaci ledařů byl zrušen, aby povrch oválu zůstal ve skvělé kondici i na zítřek. Šestnáctka hlavních účastníků jej otestuje až při zkušebním kolečku před každou z rozjížděk úvodní série mítinku, jenž startuje v pravé poledne.