Lukáš Hutla nechce spoléhat pouze na ruce boží

Přelouč – 7. března
Na rok zmizel na Novém Zélandu. Když mu skončila pracovní smlouva, splnil si pár rybářských snů. A během zimy začal za řidítky ohřebovaného speciálu předvádět neuvěřitelné kousky. Sotva Jan Klatovský zmizel ve východních dálavách, na zamrzlých hladinách českých vodních ploch ani jednou před ním šachovnicová vlajka nevítala v cíli nikoho jiného. Skvělá série pokračovala šestým místem v mistrovství Evropy v Ufě. Lukáš Hutla se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že také v Inzellu nechce být s českým nároďákem jen do počtu.

 

Střela po tvrdém přistání na větřkovickém ledu míří opět do oblak

Po soběslavské korunovaci se Lukáš Hutla vydal na evropský šampionát do Ufy
Po soběslavské korunovaci se Lukáš Hutla vydal na evropský šampionát do Ufy

Nominaci na mistrovství Evropy určilo pořadí v průběžné klasifikaci po úvodních dvou závodech šampionátu republiky. V Opatovicích nad Labem se Lukáš Hutla musel ve finálové jízdě sbírat z ledu, pódium mu uniklo, ale po Janu Klatovském dal dohromady nejvíce bodů. Nazítří v Kopřivnici válčil spíše s haprující přední vidlicí než se soupeři. Vracel se domů opět bez vavřínů, nicméně coby třetí muž aktuální klasifikace. Jediný závodník, jehož během obou mítinků neporazil, byl Jan Klatovský.

„Pozávodit Honzu Klatovského?“ zamýšlí se Lukáš Hutla. „No, věděl jsem, že na něj možná mám, ale zkušenosti a počet závodů v Grand Prix, co má Honza najeto… Ale chtěl jsem ho každopádně potrápit víc. Po Kopřivnici jsem věděl, že Honza Evropu nepojede, takže mi třetí místo celkově stačilo, ale na Evropu jsem v tu chvíli neměl ani pomyšlení. Spíš co udělat na příští závody jinak. Nejlepší řešení bylo následující osedlat rezervní stroj s doté doby mnou moc nevyzkoušenými vidlicemi, s těmi starými nebyl dva roky problém, ale všechno jednou končí. Doufal jsem, že mě druhá motorka vysvobodí ze spárů smůly. Asi jako testovací víkend u Tondy Klatovského, kde jsem byl jako střela oproti ostatním a člověku to stoupne do hlavy a myslí si, že je mistr světa, ale potom na závodech mě najednou ostatní začali porážet, problémy s technikou jedno s druhým se začalo nabalovat a finále byla Kopřivnice, tam mi zase pěkně sklaplo. Snažím se vždy zachovat úsměv na tváři, ale v ten moment jsem přistál zpět na hodně tvrdé zemi… A doufal, že bude líp.“

V Ufě se opět jelo o mistra ledařskéEvropy
V Ufě se opět jelo o mistra ledařskéEvropy

Každopádně již další týden byl Lukáš Hutla vicemistrem českých ledů, když dominoval holickému závodu. Nominace na mistrovství Evropy byla stejně již v kapse. Česká sezóna pokračovala mistrovstvím družstev, v němž neprohrál ani v jediné jízdě v během závodů v Chrastné, Račicích, Mělicích a Soběslavi. Tvrdé přistání na kopřivnickém ledu se v té chvíli muselo zdát vzdálené stejně jako neolit.
„Další víkendy se už začalo dařit a vyhrávat,“ říká Lukáš Hutla. „Samozřejmě tu už Honza nebyl, ale opět jsem nabral  chuť závodit a jít do toho po hlavě. Některé rozjížďky byly už skoro ztracené, ale říkal jsem si, že když už mám takovou šňůru výher, tak to prostě musím dát.“

 

Ne každý Rus jezdí jako Krasnikov

Na ruských cestách se dá narazit na ledacos
Na ruských cestách se dá narazit na ledacos

V Soběslavi mu s otcem Radkem nasadili mistrovskou korunu králů českých ledů, kterou na chvíli půjčil dědečkovi Václavovi. Následoval týden volna vyplněný jen akcí pro sponzory a přátele v Mělicích. A pak už se cestovalo do daleké Ufy.

„V Mělicích jsem vyzkoušel novou kombinézu, helmu, nový motor a půjčený nový karburátor od Honzy Peciny, vše bylo ok, připraveno na Ufu,“ ujímá se slova opět Lukáš Hutla. „Cesta do Ruska proběhla hladce, bylo teplo okolo mínus 10 stupňů a ani sněhu moc na silnici nebylo a na hranicích vše v pohodě. Ubytovaní v ruských bytech? No, žádný přepych, ale na složení hlavy na pár dní dobrý. Pátek trénink. Dráha letiště jako St. Johan, což se mi líbilo, ale nastavený motocykl z Mělic přestal fungovat, spojka, karburátor…  Na třetí trénink nějak nastaveno, ale nic moc. Říkali jsme si, že uvidíme zejtra.“

V depu v Ufě
V depu v Ufě

A sobota přišla. „Nástup, diváci tleskali, představení jezdců a hurá do depa,“ vrací se přeloučský ledař na samý začátek evropského šampionátu. „Adrenalin se začínal projevovat, ale jsem jedna z těch chladnějších hlav, takže žádný křeče a průjmy před závodem u mě nečekejte (smích). Po první jízdě jsme šli s převodem dolů, byla to změna k lepšímu, i karburátor ok, motor začal konkurovat i rusům. Ve finále B mně však ve třetím kole odešly ruce a já místo souboje o přední pozice sváděl souboj, aby se mi pravá ruka udržela na řidítku, zkrátka na tyhle ovály je potřeba být sakra více fyzicky připraven, brutální rozdíl oproti našim malým drahám.“

Po sobotě šel Lukáš Hutla spát jako sedmý muž průběžné klasifikace. „Usínalo se mi dobře,“ netají se. „Zjistil jsem, že ne každej‘ Rus jede jako Krasnikov. Dá se s nima i trochu závodit, takže na příští den jsem chtěl poskočit o příčku výš a ještě víc kluky ze svazu potrápit.“

Sněhu napadalo požehnaně
Sněhu napadalo požehnaně

Nedělní závod odstartoval bílým nadělením. „ Začalo brutálně chumelit, ale na závody se počasí umoudřilo,“ vypráví Lukáš Hutla. „Ale bylo ještě více nad nulou, asi čtyři stupně a stejně nastavená motorka ze soboty první dvě jízdy hrůza, ztracené body, které posléze stály finále A. Ale člověk pořád sbírá zkušenosti a příště to udělá jinak a lépe. Přestrojili jsme starý karbec a motorka zase upalovala, až přišla zatím moje životní poslední zatáčka a ruský skalp. Opět jsem o pár metrů zaostával a pak to tam pustil, říkal jsem si, pošlu tam pořádnej‘ nálet a musím se udržet pod ním nebo z toho bude maximálně pořádná držka‘ a naštěstí to vyšlo.

 

Do rukou božích se člověk musí svěřit připravený

Neplánovaná stopka na lotyšské hranici
Neplánovaná stopka na lotyšské hranici

Předjetí Vasilije Nesytycha v nedělním finále B zvedlo Lukáše Hutlu na šestou příčku. Tabulkový bod navíc srovnal jeho skóre nejen s poraženým Rusem, ale také s Charly Ebnerem a Maxem Niedermaierem. Promluvila pomocná kritéria lepšího výsledku a český borec skončil šestý.

Zaznamenal svůj životní výsledek, ale na druhou stranu s Charly Ebnerem, který se umístil před ním, chyběl bod, na Haralda Simona tři… „Šesté místo na Evropě je určitě úspěch, ale vím, že to mohlo být i lepší,“ bilancuje Lukáš Hutla. „Ebner jel suprově, pojel taky Rusa a v neděli finále A, takže jde taky hodně nahoru. Je to můj dobrý kamarád, v depu se hecujeme a po závodech pokecáme, jak se jelo a tak. Simon jel to, co poslední roky, jezdí a jeho styl po lajně mu vychází a je to stálej‘ účastník Grand Prix a porazit ho je těžké.“

Navzdory únavě z dlouhé cesty šel Lukáš Hutla po návratu okamžitě trénovat na motokrosovém motocyklu
Navzdory únavě z dlouhé cesty šel Lukáš Hutla po návratu okamžitě trénovat na motokrosovém motocyklu

Před Haraldem Simonem byla jen ruská trojka, což na mysl přivede projekt účasti Lukáše Hutly v tamní lize. „Rozdíl mezi námi a Rusy je ten, že oni se takhle hecovat nemusí,“ uvažuje přeloučský závodník. „Oni jezdí v zimě skoro každý den a takovýhle nálet jezdí každou zatáčku a prostě tomu věří. Na příští rok by mi měli vyrobit stejné přední vidlice jako má osminásobný mistr světa a od sponzora dva úplně nové motory, takže se už nebudu moct nač vymlouvat a bude to jen o mně. A start v ruské lize je zatím ve hvězdách, chuť by byla, ale uvidíme po finanční stránce, přeci jenom nehrajeme šachy.“

Cesta z Ufy dlouhá bratru tři a půl tisíce kilometrů se mírně zadrhla na lotyšské hranici. „Koupili jsme nějaké lahve domů jako prezent,“ usmívá se Lukáš Hutla. „Ale na hranicích si nás vyhmátli na rentgen a nezdály se jim ty všechny boxy, co máme pod nohama. Plus faktura od náhradního turba nestačila a už to bylo… Všechno ven, ale po dvou hodinách nastalo střídání stráží a přišel verdikt ‚naložte si všechno a jeďte radši honem rychle do p…‘.“

Ono malé pé rozhodně neznamenalo Přelouč, kde Lukáš Hutla promptně osedlal motokrosový motocykl. „Není na co čekat, Rusko mi ukázalo, že nejsem fyzicky úplně připraven a těch pár dní musím naplno využít a připravit sebe a motorky na Inzell,“ připomíná nadcházející víkend se světovým šampionátem ledařských družstev. „Nejedeme tam jen do počtu, ale porvat se o medaili! Základ je být připraven a dál už jak říká děda ‚je to v rukou božích‘.“

flash, výsledky a fotky z Ufy

Foto: Lukáš Hutla a jeho archív, Lukáš Volejník, Robert Růžička a Karel Herman

Vaše logo může svítit na zářivě žluté titulní straně společně s Václavem Milíkem

Česká Třebová – 7. března
Již potřinácté bude jarní část naší plochodrážní sezóny provázet prodejní místo vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové. Vedle knižních biografií Jiřího Štancla a Antonína Kaspera, které si již našly spousty čtenářů, se tady bude prezentovat především nová publikace Česká plochodrážní ročenka 2017. Tradičně nabídne prostor pro firemní propagaci a to v exkluzivním balení na titulní straně.

 

Titulní strana série publikací Česká plochodrážní ročenka tradičně nabízejí skvělou prezentaci nejen úřadujícího mistra republiky, ale také reklamních partnerů vydavateství Antonín Škach - Angličtina v České Třebové
Titulní strana série publikací Česká plochodrážní ročenka tradičně nabízejí skvělou prezentaci nejen úřadujícího mistra republiky, ale také reklamních partnerů vydavateství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové

Na ní má své místo garantované výhradně aktuální mistr republiky jednotlivců. Počtvrté se v této roli objevuje Václav Milík. Ročenky z naší produkce se od sebe liší barevnými odstíny obálky, které v posledních vydáních reflektují barvy šampióna.

V případě Václava Milíka jsme už však postupně vystřídali žlutou, červenou a loni také elegantní černou. Samotný pardubický závodník však projevil přání, aby letošní zevrubná kompilace loňské plochodrážní sezóny v Čechách, byla svítivě žlutá. A vedle jeho atraktivního snímku pořízeného během zářijového finále v Plzni může být i vaše logo.

V květnu - jako kupříkladu při loňksém mistrovství Evropy v Liberci - již bývá prakticky celý náklad ročenek rozebrán
V květnu – jako kupříkladu při loňksém mistrovství Evropy v Liberci – již bývá prakticky celý náklad ročenek rozebrán

Jistě není náhodou, že se v minulosti na stránkách magazínu speedwayA-Z či knížečky Česká plochodrážní ročenka objevují inzeráty firem, které dokázaly být jedničkami ve svých oborech. A jejich opakovaný zájem o spolupráci s naším vydavatelstvím jsou důkazem, že vložené prostředky nedevalvujeme pouze průměrnou prací.

Chcete-li oslovit čtenáře našich titulů svým inzerátem, není nic snazšího, než poskládat písmenka na klávesnici svého počítače do kombinace vydavatelstvi@speedwayA-Z.cz či navolit číselnou kombinaci 604 534 551 na svém mobilu. Rádi Vám poskytneme další důležité informace.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Chabařovice shrnuli sezónu 2016

Před samým začátkem nové sezóny 2017 se členové Speedwayclubu sešli v Chabařovicích, aby se dozvěděli, jak se jeho klubu v loni dařilo a jaké měli závodníci úspěchy. Tato část programu se četla Jiřině Šifaldové velmi příjemně, jelikož kluci z Chabařovic sklízeli úspěchy, jak na domácí půdě  v podobě mistrovského titulu  a titulu prvního vicemistra 125ccm na klasické dráze, tak ve světovém poháru 125ccm, který se jel v Toruni, tam kluci obsadili krásné čtvrté a páté místo, a v evropském poháru 125ccm vybojoval Filipa Šifalda úžasné třetí místo a Milan Dobiáš obsadil deváté místo

 

Milan Dobiáš bojoval i v seriálu na krátké ploché dráze pod názvem PRO-TEC Speedway Mini Cup, kde byl po čtrnácti závodech celkově třetí. Druhé místo mu patřilo i za seriál mistrovství republiky 125ccm na krátké ploché dráze. Tyto potěšující informace si přijeli poslechnout i bývalí plochodrážníci z Chabařovic, kterým není plochá dráha lhostejná, bratři Polákovi, pan  Podhola, pan Volf, pan Zobal, pan Čmejla, pan Krejčík, pan Siebrt.

Přítomnost těchto závodníků-veteránů nás potěšila, potěšen byl zřejmě i pan Čmejla, který si vzal slovo a s poděkováním za naši práci předal klubu finanční částku 5.000,- Kč. Velmi si tohoto skutku vážíme, děkujeme!

Po malém občerstvení a společném focení jsme se rozloučili a popřáli si úspěšnou sezónu 2017.

9