Hynek Štichauer: „Třeba za pár let znovu přepíšeme historii!“

Pardubice – 10. prosince
Během zimy pracoval na návratu mezi Tygry ze skotského Glasgow, avšak když nové angažmá nevyšlo, spustil naplno projekt dlouhé dráhy. A rozhodně nelitoval. Nebýt jeho výkonu v Mariánských Lázních, stupně vítězů by i nadále zůstávaly pro český nároďák nedostižnou metou. Ani na krátkých oválech neprožil špatný rok. Jeho vytíženost se na podzim ještě zvýšila zařazením mezi sportovce podporované CS MV, takže operaci kyčle svým způsobem bral jako jistou formu relaxace. Nicméně i toto je součástí plánu, protože Hynek Štichauer má ambice přepisovat historii, o čemž se můžete přesvědčit v dalším ze zimních exkluzivních rozhovorů magazínu speedwayA-Z.

 

speedwayA-Z: „Pro příští rok jsi náhradníkem finálové části mistrovství světa na dlouhé dráze. Této disciplíně ses hodně věnoval už letos. Neměl jsi britské angažmá a v Polsku jezdil za Rawicz jen sporadicky. Znamená to tedy, že se mění tvůj koncept celkového přístupu k plochodrážnímu závodění?“

Hynek Štichauer poskytnul magazínu speedwayA-Z exkluzivní rozhovor
Hynek Štichauer poskytnul magazínu speedwayA-Z exkluzivní rozhovor

Hynek Štichauer: „Můj přístup k plochý dráze je po léta stejnej‘. Potřebuju, aby mě to bavilo a motivovalo. Ať je to dlouhá nebo krátká, není rozhodující. Snažím se najít optimální cestu, abych byl spokojenej‘ a uživilo mě to. Přes zimu jsem chtěl do Anglie. Postavil jsem si dvě vybavení, ale chtěl jsem se vrátit do Glasgow. Nedopadlo to, tak jsem se chytil dlouhý dráhy, což jsem měl rozpracovaný už od roku 2015. To byla dlouhá ještě takovej‘ ťukaneček, jestli to půjde nebo ne. Jawa mi půjčila rám, našrouboval jsem tam nejsilnější motor z krátký. Vydřel jsem si sedmý místo v mistráku, dostal se do reprezentace, tím se to celé roztočilo. Anglický vybavení pořád mám, kdybych chtěl, moh‘ bych tam jít, ale příští rok bych se chtěl věnovat dlouhý dráze víc a pořídit si na to ještě lepší vybavení. Už jen ten náhradník je výzva, nemůžu tam přijet jako chudej‘ příbuznej‘. Na základě toho jsem už ani letos nekontaktoval žádné kluby v Anglii ani Polsku, což ovšem neznamená, že nechci jezdit krátkou. Speedway mě pořád baví. Nemůžu ale skákat z jednoho do druhýho, rok v Anglii, rok dlouhá, rok v Anglii. Letos mi to hlavně šlo tak nějak samo, když ti to jde, baví tě to a vyhráváš rozjížďky. Na trávě se trošku bojím, ale až získám zkušenosti, mohlo by se to zlepšit a myslím, že mě tam čeká hezká kariéra.“

 

speedwayA-Z: „Dlouhou dráhu jsi bral hodně vážně při mistrovství republiky v Mariánských Lázních. Už dlouho tě nebylo v depu vidět tak naštvaného a do sebe neprostupně uzavřeného, jako když ti zůstal v rukách černý Petr vyřazeného závodníka po dech beroucí bitvě ve finále B…“

V českém dlouhodrážním šampionátu mu chyběl do finále A jen kousíček
V českém dlouhodrážním šampionátu mu chyběl do finále A jen kousíček

Hynek Štichauer: „Rozčílilo mě to! Motorka byla nějak nastavená. Já dodnes nevím, jak nastavit převodovku a tlumiče. To mě čeká, abych se to naučil. Doteď jsem na to jen sedl a závodil. Zdeněk Schneiderwind mi vždycky řekl nějaký fígle. Jednou jsme si zatrénovali v Mariánkách a pak se jel hned mistrák. Od startu mi to nešlo, moc jsem chtěl se dostat do áčka. Měl jsem od druhýho kola rychlejší motorku než Míša Škurla. Ještě jsem si o něj líznul a málem šel na kasu. A do toho ta šílená cejcha v Mariánkách… Takže jsem po závodech byl takovej‘ vykolejenej‘. Jak dál, uvidíme. Jestli Mariánky rozparcelujou nebo ne. Ale to by byla velká škoda. Je to paní dráha s velkým D.“

 

speedwayA-Z: „Nicméně druhý letošní závod v Mariánských Lázních ti rozhodně musel rozjasnit tvář. Jak už to bývá, před finále mistrovství světa družstev, bylo v Čechách více skeptiků než optimistů. Nicméně vy jste jim bronzem vytřeli zrak. Jak vzpomínáš na sobotu, kdy jsi chodil po depu s medailí okolo krku, kterou jsi půjčil jen Karlu Kadlecovi?“

S bronzovou medailí okolo krku na tiskové konferenci v Mariánských Lázních
S bronzovou medailí okolo krku na tiskové konferenci v Mariánských Lázních

Hynek Štichauer: „Z mý strany byl docela risk, že jsem se rozhodl jet dva dny předem volnej‘ závod na trávě v Marmande. Přijeli jsme domů, umyli motorky a ten večer ještě přijeli do Mariánek s jednou jawičkou od Markéty a druhou jawskou rámovinou bez motoru. Čekal jsem, že si budu moc půjčit motor od Bartha. Nestih‘ jsem ani první trénink, zaspal jsem. Vzbudil mě až Jirka Havlíček telefonem, že mi Káča zajistil motorku od Klause Gerdemanna. Řek‘ jsem jim jen, ať mi tam daj‘ moje řidítka a protáhnou to přejímkou. O tréninku mi nepadla úplně do ruky. Měl jsem horší časy než Míša Škurla. Ale jak jsem byl unavenej‘, nevnímal jsem prostředí ani tlak okolí. Nechával jsem si poradit od všech. Kdo mi, co řek‘, udělal jsem to. Za prvý jsem sám věděl prd, za druhý jsem na to neměl energii. Klaus Gerdemann s panem Drymlem mi tu motorku nastavili. Zpátky jeho řidítka, mělkej hák, jinou jedničku, trysku… Po tréninku jsme ještě sundávali hydraulickou spojku a dávali tam klasický lano. Pak se to povedlo a motorka jela úžasně. Byla škoda, že jsem odcházel na fyzičku. Tím jsem ještě tak tři body ztratil. Byl jsem nevyspalej a unavenej. Navic jsem ještě ve Francii dostal do tlamy. Jak se říká, čím blbější sedlák, tím větší brambory. Tohle letos v Mariánkách sedělo na mě. Hlavně to nebyli jen fanoušci, kteří tomu nevěřili. Já taky tvrdil, že když nebudeme poslední, bude to úspěch. Pak ale vyhraješ nad Francouzema a vidíš, že to jde. Mrzí mě, že jsme se spokojili s bronzem a nenatáhli se po stříbru. Ale musíš to brát s pokorou, kdyby mi někdo před závodem řek‘, že budeme třetí, odpověděl bych mu, že se zbláznil. Není všem dnům konec, v tomhle složení, když pánbůh dá a nikdo se nezraní, je potenciál a medaili můžeme udělat i jinde. Čert ví. Jestli se k nám ještě někdo z krátký nepřidá. Třeba znovu za pár let přepíšeme historii podruhé, ale musí bejt‘ ta správná konstelace hvězd.“

 

speedwayA-Z: „Jak jsme se již bavili, v sezóně 2017 budeš mezi dlouhodrážní elitou coby náhradník. Nechybělo mnoho a mohl jsi být stálým účastníkem. Postoupil jsi z kvalifikace v St. Macaire a nebýt poruchy v challenge v La Reole, jel bys semifinále. A tam by se děla vůle boží!“

V akci v Tayacu
V akci v Tayacu

Hynek Štichauer: „V La Reole jsem měl trošku smůlu. Je to úžasná dráha, líbila se mi. Měl jsem zase motorku od Klause. Myslím, že to byl jedinej‘ defekt za celou sezónu. Zrovna to přišlo v challenge. Zase si ale myslím, že je na mě brzo jet Grand Prix. Bylo by to asi velký sousto. Je to jeden z kariérních cílů se tam dostat, ale myslím, že pro ten příští rok by to bylo ještě brzo. V poslední jízdě mě v posledním kole předjel Fabriek, trochu jsem zvadnul, je to přece jen osm set, devět set metrů dlouhá tráva. To byla škoda. V podstatě jsem ztratil dvě jízdy. Hodně mi pomohl Martin Málek, přehodil celý zapalování i s rotorem, jinak bych tu motorku od Klause už nerozpohyboval. Pak jsem jednou špatně odstartoval, chyběl bod, abych jel semifinále, ale tak to je.“

 

speedwayA-Z: „V mistrovství Evropy jsi postupoval z Tayacu do finále ve Swingfieldu. Specifika britských travnatých drah jsi ochutnal již na pouťáku ve Wainfleetu o dva týdny předem. Jak na tebe jejich atmosféra působí?“

Neuvěřitelná atmosféra britské trávy na snímku z Wainfleetu
Neuvěřitelná atmosféra britské trávy na snímku z Wainfleetu

Hynek Štichauer: „Britská tráva nemá nic společnýho s trávou ve Francii. Nevím, jak to vypadá v Holandsku nebo Německu, ale v Anglii je to spíš podobný motokrosu. Každej’, kdo tam přijede poprvý, musí koukat jako švestka, jak tam Angličani jedou. Musíš bejt‘ fit, mít neuvěřitelnej‘ morál a jak říká trenér, musíš držet. Všude je nasráno od oveček, je to pastva, ráno vyženou ovečky, vykolíkujou dráhu a jede se mistrovství Evropy. Nehledě na to, že kulíš do nájezdu a pět metrů za provazem sedí děda Anglán v křesílku. Pořád na to nemám hlavu, abych jel tak rychle a dobře, jak je třeba. Ale musíš na to bejt‘ připravenej‘ a věřím, že se to povede, že ze sebe vymačkám ještě víc. Poacher byl horší než finále, delší a den předtím pršelo. Aspoň jsem ale věděl, co mě ve Swingfieldu čeká. Bylo to dobrodrůžo jet do Anglie na otočku na pouťák, ale věděl jsem, do čeho jdu. Chtěl jsem bejt‘ do osmýho místa v mistrovství Evropy, to se povedlo. A vážím si toho. Po třetím místě v Mariánkách je to pro mě druhej největší úspěch na dlouhý.“

 

speedwayA-Z: „Na pardubických extraligových hodech sis letos pochutnal neskonale více než loni. Hodně lidí za vaším triumfem vidí zejména Václava Milíka. Pravda, fungoval jako hasič průšvihů, nicméně on sám hodně vyzdvihoval celý tým. Jak to vidíš ty sám?“

Oslavy pardubického titulu
Oslavy pardubického titulu

Hynek Štichauer: „Vašek vyzdvihuje tým, já bych zase vyzdvih‘ Vaška. Dělal body a byla to osoba, co ty závody rozhodovala. My tři si jeli svůj zlatej‘ standard, jednou byl lepší ten, podruhý ten. Vašek byl leader, jel všude k maximu. Podíl na titulu máme všichni, je to týmová soutěž, ale on z nás byl nejlepší.“

 

speedwayA-Z: „Novinkou extraligy 2017 bude, že se Aleš Dryml bude na vás chodit už jen dívat. Jaké to je, když odchází taková kapacita, která byla s tebou v týmu od chvíle, kdy tě Josef Laštovka poprvé povolal do extraligového družstva?“

V Pardubicích byl naposledy v extraligové sestavě s Alešem Drymlem
V Pardubicích byl naposledy v extraligové sestavě s Alešem Drymlem

Hynek Štichauer: „Aleš je ikona. Dlouhou dobu byl kapitán jak Pardubic, tak nároďáku. Jeho poslední závod byl emotivní. Určitě nám bude chybět zkušenostma a konzistencí, kterou si posledních pár let držel. Ale tak to je. Všechno jednou končí. A myslím, že odešel na vrcholu a jeho odchod byl just in time.“

 

speedwayA-Z: „Po letech smůly ses v mistrovství republiky jednotlivců opět zapojil do hry o stupně vítězů. Nakonec jsi pátý, čtyři body od bronzu. Jak své umístění hodnotíš?“

V Plzni na cestě za pátým místem v mistrovství repubůoly jednotlivců
V Plzni na cestě za pátým místem v mistrovství repubůoly jednotlivců

Hynek Štichauer: „Pozitivně. Je to jedna z věcí, co myslím, že se letos povedla. Závod v Praze jsem se z první zkažený jízdy zvedal nahoru, v Pardubicích si to naopak po dobrý první jízdě pokazil. V Plzni jsem měl problém s motorkou. Bylo po Zlatý přilbě, konec sezóny, motivace už nebyla taková. Obhájil jsem si tu svou pátou pozici a je to pro mě osobně úspěch. Máš tři příležitosti to vylepšit nebo zkazit, nikdo se nemůže vymlouvat, že neměl formu. Měl bych jet mistrovství světa a Evropy, což jsem letos byl jedinej‘, kdo takhle jel dlouhou a krátkou.“

 

speedwayA-Z: „Onen pověstný kousíček ti chyběl také v Praze, kdy jste spolu s Tomášem Suchánkem těsně nepostoupili do finálové části mistrovství republiky dvojic. Neviděl by ses radši v tandemu s Václavem Milíkem, s nímž jsi získal první titul v této soutěži pro Pardubice vůbec v Březolupech roku 2013?“

V pstrém souboji s Eduardem Krčmářem během mistrovství republiky dvojic
V pstrém souboji s Eduardem Krčmářem během mistrovství republiky dvojic

Hynek Štichauer: „Todle není otázka pro mě! To dělá manažer! Václav chce vyhrávat, sehnal si závodníka. Vyhráli, což je dobrá práce. My jsme si s Tomášem tak nějak zbyli. Čekali jsme, že to tak bude, nikoho to nepřekvapilo, nikoho to neurazilo. Kdybych byl lepší než Vašek, byl bych si vybíral já. Závod v Praze byl pokaženej‘ už od začátku. Měl jsem motor po servisu a Oloušovi se to zrovna moc nepovedlo. Víš, jak to je, když se to táhne od začátku. Odstartoval jsem na Simoťáka se Žagarem, ale z prvního výjezdu jsem už byl poslední. Nebyl to náš den.“

 

speedwayA-Z: „Byl jsi nejlepším Čechem při Zlaté přilbě města Pardubic. Ovšem u stupňů vítězů jsi nasadil kamennou masku drsného fousáče. O důvodech asi není nutno spekulovat, že?“

Nejlepším Čechem Zlaté přilby města Pardubice
Nejlepším Čechem Zlaté přilby města Pardubice

Hynek Štichauer: „Já strašně chtěl to semifinále. Přilbu rád jezdím od začátku, máš šanci nastavit motorku. Zase mi to uteklo o bodík. Vždycky se to tu poslední čtvrtfinálovou rozjížďku zamotá. Někdo udělá pětku a přeskočí mě. To mi nevyšlo. Osobní cíl jsem si nesplnil. Nešlo mi o to bejt‘ nejlepší Čech. Samozřejmě mě to potěšilo, vážím si toho. Ale je to sakra škoda, chtěl jsem do malýho finále. Jestli pánbůh dá, a doufám, že jo tak příští rok i v kombinaci s dlouhou by mi ty motorky mohly upalovat ještě o něco lépe a mohlo by se tam povýst ještě něco víc.“

 

speedwayA-Z: „Příprava na novou sezónu se bude evidentně odvíjet od operace kyčle. Jak to bude probíhat?“

Hynek Štichauer v akci
Hynek Štichauer v akci

Hynek Štichauer: „Myslel jsem, že si po sezóně trochu odpočnu, ale bylo to takový, že jsem měl dost práce, finišoval jsem v Tuff Builtu, kam chodím na brigádu, taky Sokolík z AH Bohemia mě nechal vydělat trochu peněz věšením reklam. Vyřizoval jsem si papíry k zaměstnání v centru sportu ministerstva vnitra, což byla taky dobrá pakárna. Jak je zvykem na konci sezóny, potkávám se se sponzorama, jednáme o podpoře na příští rok, a zaměstnávala mě i příprava reklamních dokumentací a fotodokumentací. Do toho trochu fyzická příprava, když jdeš na operaci fit, rekonvalescence je lehčí. Takže se i těším, až si v pondělí sbalím župan a půjdu si do nemocnice na pár dní lehnout. Udělám si home office, pak doufám, že zvládnu rekonvalescenci a na jaře budu zdravej a silnej jako nikdy. Začali jsme už trošku stavět motorky, mám to rozplánovaný, uvidíme, jak dopadnou penízky od sponzorů. Ale určitě se budu snažit vybavit se, co nejlíp to půjde. Na dlouhý ti to musí jet, ale na trávě jsem se přesvědčil, že to o motorkách tolik není. Musíš mít srdce a musíš jet kládu. Sebelepší motor ti je k prdu, když tam do nájezdu nepodržíš.“


Hynek Štichauer děkuje:

5„Začal bych od mechaniků. To jsou lidi, co se mnou žijou a jezděj‘ šílený štreky v autě a v depu viděj, jak se to vyvíjí. Láďovi Kalinovi, co mi vytrh‘ trn z paty, když Partyzán odešel. I Partoškovi za půl sezóny, dokázali jsme spousta věcí. A Jirkovi Havlíčkovi, co se mnou byl na důležitejch‘ závodech. A Radimu Lamberskýmu, co byl takovej specialista na Francii. Pak bych chtěl poděkovat AMK Zlatá přilba, že mě letos dali víc příležitostí, pak AK Markéta a CS MV za podporu a technický zázemí na dlouhou dráhu. Jawě Divišov, že mi půjčili rámovinu na dlouhou. Oloušovi za motory. Přítelkyni Martince, že mi fandí a je na mě hodná. A naposledy partnerům, těm dlouhodobejm‘, i těm, co mám letos nový. Obrovsky děkuju, protože bez nich bych to nemoh‘ dělat: HT KOVO, AH Bohemia, VPSR, Broker Team, Realitní kanceláře Jork a Tuff Built. Ještě bych chtěl poděkovat Lucce Novákový a Ivanu Svědíkovi z tréninkovýho střediska ISTT, kde se připravuji už šest let plus Léně Konvalinové za veškerou fyzio péči. Musím poděkovat Honzovi Mroviecovi za správu facebookových stránek a Karolu Karáskovi za grafickou práci. Jsou to nadšenci, s kterými pracujeme na projektu Speedway Pro, ale o tom třeba až v dalším článku.“


Bronzová radost v Mariánských Lázních
Bronzová radost v Mariánských Lázních

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček, Kiril Ianatchkov, Lenka Rejdová, Radim Lamberský a Antonín Škach

7