Chabařovice – 18. června
Bouřka se toulala krajem Páralových románů. Avšak Chabařovice si naštěstí prohlížela jen z úbočí okolních kopců a místní plochodrážní stadión zkropila jen zanedbatelným počtem dešťových kapek. Pětadvacátý ročník Memoriálu Jiřího Hurycha se konal v rámci českého přeboru. Ondřej Smetana v základní části prohrál s Michalem Škurlou a Ronny Weisem, avšak ve finále A neomylně zamířil před ně. Jenže na cílové rovince zadřel motor. Pohon dle zákonů pana Isaaca Newtona stačil na Buddyho Prijse, ale Ronny Weis s Michalem Škurlou se na poslední chvíli okolo Ondřeje Smetany přehnali. V ten moment seděly na svahu v depu dvě kupičky neštěstí. Daniel Šilhán vinou spadlého sekundárního řešení přišel o pódium doprovodného klání stopětadvacítek, v němž vítězství Filipu Šifaldovi sebral pád. Z triumfu se nakonec radoval Milan Dobiáš.

 

Živly nabízejí příměří

Ještě nedozněly emoce dopoledního mistrovského klání stopětadvacítek na krátké dráze a chystalo se další drama. Jako kulisy mu posloužilo zelené panoráma s Medvědím vrchem, Komáří hůrkou a Supí horou nad Krupkou proděravělé bývalými štolami na obzoru nad stadiónem. Tady obloha temněla více a více.

Bouřka se však prohnala těsně okolo Chabařovic. Objevily se bílé beránky, které krásně rozkládaly světlo a fotografové se těšili na krásné snímky z polojubilejního ročníku Memoriálu Jiřího Hurycha. Idylka ovšem neměla dlouhého trvání.

Krátce po třinácté se přihnala další bouřka. Zprvu se zdálo, že opět jen hrozí blesky a hromy, ale trénink o půl hodiny později byl provázen deštěm. Naštěstí však dešťové kapky zmizely stejně, jako se objevily. Na slavnostním nástupu sice ještě jednou hrozila obloha temnými mraky, avšak až do konce mítinku už ani nekáplo.

Symbolický start s velkou fotografií Jiřího Hurycha a kyticí na modrém místě startovního roštu je jedním z nejsilnějších momentů, který česká plochá dráha každoročně svým fanouškům nabízí. Jeho symbolické poselství nesetře ani další a další pokračování. Letos jej ovšem neabsolvovali účastníci rozjížďky s číslem jedna, avšak místní odchovanec Adam Fencl společně s Anne Spaanem a Sindy Weber se slavným písmenem CH na vestách.

Anne Spaan a Sindy Weber poté u pásky zůstali, avšak první ostrá jízda neměla tak hladký průběh. Radek Podhadský najel do pásky a byl vyloučen. „Pustil jsem to tam,“ nehledal žádné výmluvy. K repete však nepřijela ani německá dívčina. Charakteristický odér spálené spojky, jenž byl cítit až v depu, sám o sobě vysvětlil příčinu. Jenže napáchané škody byly takového rázu, že Sindy Weber nad možností pokračovat v dnešním závodě dál krčila jen rameny.

Sindy Weber se zničeným spojkovým košem vysvětluje, co jí pokazilo první závod s pětistovkou v Čechách:

„Spojka, tohle nepůjde opravit!“

Vlády v rozjížďce s číslem jedna se záhy ujal Michal Škurla, který hned s letem pásky odvedl Anne Spaana. Rozjížďce s číslem dvě kraloval Ondřej Smetana, když Martin Mejtský uhlídal druhou příčku před Richardem Geyerem, jenž předjel Petra Babičku. Piotr Dziatkowiak ve třetí jízdě protáhnul nájezd do druhé zatáčky a spodem sebral první místo Adamu Fenclovi. A mezi favority se hned vzápětí zařadil také Ronny Weis. Odvedl Martina Mejtského, čemuž Sindy Weber jen smutně přihlížela se zničeným spojkovým košem v rukou.

 

V poslední zatáčce řekl motor dost

Černé mraky už odtáhly strašit někam jinam a chabařovický stadión se opět koupal ve slunečních paprscích. Michal Škurla slavil druhý triumf v rozjížďce s číslem pět, v jejíž druhé zatáčce Adam Fencl podjel druhého Richarda Geyera. Piotr Dziatkowiak v šesté jízdě odstoupil po fatální poruše motoru rovnou na startovním roštu, čímž se jeho účinkování v dnešním závodě uzavřelo.

Do role favorita se ochotně stylizoval Buddy Prijs, jemuž atmosféra českých závodů viditelně učarovala. Šestou jízdu vyhrál stylem start – cíl, avšak ihned po přestávce vyfasoval za soupeře oba pražské juniory. Michal Škurla byl opět suverénní a Ondřeji Smetanovi nezbylo než útočit. Cestu dopředu však nenašel, zatímco Holanďan jejich duelu přihlížel.

Ronny Weis neměl větších problémů s výhrou v deváté jízdě před Richardem Geyerem a Sindy Weber, která se nakonec do závodu přece jen vrátila. Po další přestávce však Ronny Weis zaváhal po startu. Michal Škurla pádil zkompletovat své dvanáctibodové maximum v základní části, zatímco Němec se musel v prvním oblouku protáhnout pod Adamem Fenclem.

Ondřej Smetana kraloval jedenácté jízdě a hned na to si Buddy Prijs řekl o finále A. Jeho osm bodů mohl vyrovnat Adam Fencl. Avšak v rozjížďce s číslem třináct by musel porazit Ondřeje Smetanu a Ronnyho Weise a pak by v jeho prospěch promluvila jeho úvodní porážka Holanďana. Nic podobného se ovšem nestalo. Ronny Weis uletěl Ondřeji Smetanovi, oba se bez problémů kvalifikovali do áčka, kam je doprovodil Buddy Prijs.

„Chtěl bych žlutou,“ přemítal holandský závodník o startovní pozici v jízdě o pořadí na stupních vítězů. „Červená je hluboká, modrá a bílá rozbitá, ale žlutá je nejlepší. Jenže si vybírám poslední…“

Nakonec si však Buddy Prijs na svou přilbu natahoval žlutý povlak. Než se však postavil na rošt, čekala nás dvě nižší finále. Petr Babička neměl v céčku výraznější problém s Radkem Podhadským a Sindy Weber. V béčku zase Richard Geyer vytěžil maximum ze svého rychlého startu, protože jej Adam Fencl po venku první zatáčky nestihnul.

Ondřej Smetana popisuje finále A:

 „S Ronnym jsme tam byli po startu stejně. Dal jsem mu loket, tam ztratil. V nájezdu jsem to složil na lajnu a jel nejrychlejší stopu jako první. V půlce poslední zatáčky koukám, že to jede nějak divně. Ztratilo to výkon. Říkám si, že do cíle dojedu. A za vteřinu ‚raf‘! Motor se kousnul, vymáčk‘ jsem spojku a dojel aspoň třetí.“

Povedený start byl rovněž klíčový i ve finále A. Ondřej Smetana vyrazil z úvodního oblouku jako první, zatímco Ronny Weis přibrzdil Michala Škurlu a Buddy Prijs uzavíral řadu. Užuž se zdálo, že se budou přepisovat dějiny Memoriálu Jiřího Hurycha, mezi jehož vítěze přibude nové jméno. Jenže zadřený motor vedoucího Pražana v poslední zatáčce rozhodl, že Ronny Weis zopakuje svůj triumf z roku 2009.

 

Kolibříci se nenechali zahanbit velkými hochy

Stopětadvacítky dnešní program rozehrály dopoledním šampionátem republiky na krátké dráze. Klasické mistrovství kolibříků se pak vetklo do rozjížděk hlavního závodu. A oba domácí mladíci dali jasně najevo svou touhu zopakovat pódium z rána.

Filip Šifalda vyhrál rozjížďku s číslem jedna před Milanem Dobiášem, na něhož marně útočil Daniel Šilhán. Ten podlehl Milanu Dobiášovi rovněž ve druhé jízdě, v níž však za sebou nechal Lukáše Vintera. Pražan hned vzápětí odvedl i Filip Šifalda.

Ve čtvrté jízdě se oba Chabařovičané opět střetli ve vzájemném souboji. Nyní měl na vrch Milan Dobiáš, který se ujal vedení současně s letem pásky. Mít za sebou Filipa Šifaldu ovšem nebylo vůbec jednoduché.

A vskutku v nájezdu do druhé zatáčky se Filip Šifalda tlačil spodní stranou do vedení. Když neuspěl, v dalším okruhu svůj manévr zopakoval. Dostal se dopředu, avšak v nájezdu do posledního kola získal Milan Dobiáš opět převahu.

Jejich duel vyvrcholil na cílové rovince, kde Filip Šifalda upadl. Závod dostal vmžiku nový rozměr. Milan Dobiáš byl blízko vítězství, zatímco na druhé místo se začal sápat Daniel Šilhán, který vyhrál pátou jízdu stylem start – cíl.

Za jeho zády do ovšem vřelo. Ve výjezdu z druhé zatáčky se Lukáš Vinter probil před Františka Kliera, jehož v posledním oblouku podjel i Jan Jeníček. Pražana tento manévr v konečném důsledku poslal na třetí stupínek vítězů.

Daniel Šilhán totiž do klíčové rozjížďky s číslem šest ani nedostartoval vinou spadlého sekundárního řetězu. Tím pádem zůstal o bod za Lukášem Vinterem. Filip Šifalda porazil Milana Dobiáše, čímž zachránil druhé místo.

 

Hlasy z depa

„Pro Ondřeje to byl pech, ale já jsem spokojený,“ říkal Ronny Weis. „Dnes byl bych spokojený i s druhým místem, ale vítěz je vítěz. A ano, jsem nakonec vítěz. Byla super dráha.“

„Super,“ shrnul Michal Škurla své dojmy z dnešního závodu. „Vyhrál jsem základní část. Ve finále to z trojky bylo moc tvrdý. Odstartoval jsem a nakonec byl druhej‘. Všude to už bylo vymydlený, suchý, nebylo kudy předjet. Zkoušel jsem to všude.“

„Celou dobu byla dráha krásná, výborná,“ nešetřil Ondřej Smetana superlativy. „Mohlo bejt‘ víc materiálu, ale nikde žádná díra, žádná kolej. Pohodový závody, akorát ty dvě jízdy se Škurličem a Ronnym jsem nedokázal odstartovat. Ve finále jsem měl výbornej‘ start, táta mi poladil spojku.“

„Žlutá dráha ve finále byla perfektní,“ tvrdil Buddy Prijs. „Byl jsem rychlý, ale Michal Škurla a Ondřej Smetana šli na střed. Přidal jsem plyn, ale Michal Škurla to dal na venek a musel jsem ubrat. Měl jsem dobrý den. Před pár závody jsem byl o hodně za kluky jako Michal a Ondřej, dnes s nimi závodím. V Holandsku jsem ve špičce, ale tam odjedu od startu, tady musím bojovat se čtyřmi jezdci a je to úplně jiné.“

„Dalo se tom, ale chtěl jsem víc,“ komentoval Adam Fencl své umístění. „Dráha byla luxusní, ve finále to chtělo lepší start. Zabojoval jsem, bavilo mě to, ale doufal jsem, že budu v áčku. Za rok vyhraju!“

„Chtěl jsem minimálně béčko,“ připouštěl Petr Babička. „Nebylo… Dvě nuly, dvě dvojky, není to moc. Je to škoda, ale jel jsem zase naposledy ve Mšeně. Neměl jsem ani trénink, když se ve Slaným trénovalo, bylo mi špatně. Není to ta sezóna, jak bych si představoval, musím se do toho příští rok víc opřít.“

„Snad to bude příště lepší,“ doufal Radek Podhadský. „Březolupy byly dobrý, tady jsem to hned na začátku pustil do pásky. To jsem byl nasranej‘…“

25. Memoriál Jiřího Hurycha

			C	B	A
1. Ronny Weis, D	3 3 2 3	11			1.
2. Michal Škurla, Praha	3 3 3 3	12			2.
3. Ondřej Smetana, Praha	3 2 3 2	10			3. (E)
4. Buddy Prijs, NL	1 3 1 3	8			4.
5. Richard Geyer, D	1 1 2 2	6		1.
6. Adam Fencl, Slaný	2 2 1 1	6		2.
7. Martin Mejtský, Pardubice	2 2 3 0	7		3.
8. Anne Spaan, NL – Chabařovice (ACCR)	2 1 1 1	5		4.
9. Petr Babička, Slaný	0 2 2 0	4	1.
10. Radek Podhadský, Plzeň	T 0 0 2	2	2.
11. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	/R – 1 1	2	3.
12. Piotr Dziatkowiak, PL – Slaný (ACCR)	3 E – –	3	–

Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Michael Hádek

Průběžné pořadí seriálu:

	PLZ	MŠE	BŘE	CHA	TOT
	30.4.	1.5.	11.6.	18.6.
1. Ondřej Smetana	22	25	22	22	91
2. Michael Hádek	25	22	16	NS	63
3. Michal Škurla	NS	NS	18	25	43
4. Adam Fencl	NS	16	7	18	41
5. Martin Mejtský	8	14	2	16	40
6. Petr Babička	10	16	NS	12	38
7. Filip Hájek	18	12	5	NS	35
8. Martin Málek	NS	NS	25	NS	25
9. Jaroslav Petrák	14	NS	10	NS	24
10. Radek Podhadský	7	NS	4	10	21
11. Josef Novák	12	6	3	NS	21
12. Piotr Dziatkowiak	NS	NS	12	7	19
13. Michal Dudek	16	NS	NS	NS	16
14. Anne Spaan	NS	NS	NS	14	14
15. Martin Gavenda	NS	NS	14	NS	14
16. Jakub Valkovič	6	7	0	NS	13
17. Martin Švestka	NS	10	NS	NS	10
18. Sindy Weber	NS	NS	NS	8	8
19. Patrik Mikel	NS	NS	8	NS	8
20. Dan Macl	NS	8	NS	NS	8
21. Ján Mihálik	NS	NS	6	NS	6
22. Michal Tomka	NS	NS	1	NS	1
NC Jan Kvěch	NS	NS	0	NS	0
NC Petr Chlupáč	NS	NS	0	NS	0
NC Václav Kvěch	NS	NS	0	NS	0
NC Pavel Čermák	NS	NS	0	NS	0
NC Ronny Weis	NS	NS	NS	NC	0
NC Buddy Prijs	NS	NC	NC	NC	0
NC Richard Geyer	NS	NS	NS	NC	0
NC Geert Bruinsma	NS	NC	NS	NS	0

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Milan Dobiáš, Chabařovice	2 3 3 2	10
2. Filip Šifalda, Chabařovice	3 3 F 3	9
3. Lukáš Vinter, Praha	1 2 2 2	7
4. Daniel Šilhán, Liberec	1 2 3 E	6
5. František Klier, Slaný	0 1 1 0	2
6. Jan Jeníček, Praha	0 0 1 1	2

Aktuální pořadí šampionátu:

	PLZ	PHA	SLA	CHA	TOT
	30.4.	3.5.	15.5.	18.6.
1. Filip Šifalda, Chabařovice	11	12	10	9	42
2. Milan Dobiáš, Chabařovice	10	9	9	10	38
3. Daniel Šilhán, Liberec	8	7	10	6	31
4. Karol Zupinski, PL	NS	NS	12	NS	12
5. Pavel Kuchař, Praha	1	5	5	NS	11
6. Lukáš Vinter, Praha	NS	NS	NS	7	7
7. Jan Kvěch, Praha	7	NS	NS	NS	7
8. František Klier, Slaný	NS	NS	6	2	8
9. Petr Chlupáč, Praha	6	NS	NS	NS	6
10. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	NS	2	3	NS	5
11. Bruno Belán, Slaný	1	NS	3	NS	4
12. Jan Jeníček, Pardubice	NS	NS	NS	2	2
13. Vojtěch Zamazal, Slaný	NS	NS	1	NS	1
14. Terezie Nádraská, Plzeň	1	NS	0	NS	1
15. Michal Baštecký, Praha	NS	0	NS	NS	0

Foto: Mirek Horáček