AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 16. června
Zlověstným faktorem, který nepříjemně ovlivnil život závodníkům, pořadatelům a divákům včerejšího čtvrtého prvoligového kola ve Mšeně, se staly ocelově šedivé mraky valící se na středočeské městečko. Vzduch byl doslova nabitý elektřinou. A zatímco Adrian Rymel putoval vstříc svému úvodnímu triumfu, obloha se otevřela mohutnou tíhou dešové vody. Ta rázem zaplavila pečlivě připravený ovál. Po půl sedmé se slejvák naštěstí šel realizovat někam jinam a jury rozhodla vyčkat do osmé hodiny. Pořadatelé mezitím usilovně napravovali na ovále napáchané škody. A by se hustě rozpršelo ještě jednou, alternativa ukončení závodu po desáté jízdě padla a závodníci absolvovali kompletní program dvaceti rozjížděk. Povrch dráhy měl ovšem logicky za daných okolností daleko do optimálního stavu, takže výsledky ovlivnila celá řada pádů, jimž se nevyhnuli ani ostřílení borci. Naštěstí se však všichni vrátili domů v pořádku.
Z toho mračna pršet bude
Už dvě hodiny před závodem bylo ve Mšeně dusno jako ve skleníku. Navíc se na středočeské městečko valily nízko visící mraky, z nichž bylo cítit vodu už na dálku. Závodníci se se svým obvyklým doprovodem chystali na závod. A všichni přitom měli novou zábavu. Sázet se, zda z toho mračna pršet bude nebo nebude.
Na nástupu v osmnáct hodin už byla tma jako v pytli, i když v červnu je vidět hodně dlouho. V první jízdě dne Adrian Rymel už v prvním nájezdu předčil Miroslava Fencla. Jenže takřka současně začalo pršet. Rozjížďka se sice dojela až do cíle, ale na další pokračování nebylo ani pomyšlení.
Více než čtyřicet minut bubnovaly dešové kapky do vyprahlé země. Řada závodníků už pod dojmem zoufalého pohledu na rozbahněný ovál začala balit. Chvilku před sedmou však přišel verdikt jury: „Počkáme šedesát minut a uvidíme.“
Během hodinové lhůty si svatý Petr odpustil jakékoliv zlomyslné žerty na úkor plochodrážníků. Pořadatelé s krumpáči a lopatami makali jako úderníci z padesátých let, takže vedení závodu vypsalo nový trénink pro všechny závodníky. Závod byl zachráněn.
Jako první vjel na ovál Jakub Hejral. Osamoceně kroužil druhý okruh, když vyslal všem signál o stavu dráhy. V zatáčce u depa uklouzl na kaluži a jeho krásně barevný stroj dostal nový hnědočerný odstín mšenského jílu.
Ovál byl zpočátku vskutku náročný, takže úvodní rozjížďky byly především o dojetí. Pouze Richard Wolff v první zatáčce druhé jízdy překonal Karla Průšu. Mšeno však záhy začalo diktovat tempo. Věroslav Kollert suverénně vyhrál juniorskou jízdu. Štěstím však nezářil. „Dráha je hodně těžká,“ hlásil do světa. „Měl jsem toho plný kecky!“
Také v rozjížďce s číslem čtyři se prosadil domácí závodník. Start sice zvládl nejlépe Roman Andrusiv, ale Jakub Hejral měl s rozbahněnou dráhou své cenné zkušenosti. A už v prvním nájezdu šel do vedení. Pardubický závodník vadnul a neudržel ani druhé místo. Nejprve klesl za Martina Vaculíka, aby v poslední zatáčce před cílem upadl. „Už se to nedalo udržet,“ přiznal sportovně.
Březolupy útočí
Pomineme-li dešové extempore, nabídly úvodní čtyři jízdy běžný prvoligový scénář se suverénním Mšenem, Březolupy v závěsu, třetí Markétou a Pardubicemi na chvostu. A tento poměr sil se neměnil ani po první přestávce.
Nejprve Adrian Rymel a posléze i Karel Průša dovezli Mšenu další trojbodové dávky. V obou případech šlo o vítězství ve stylu start – cíl, avšak Karel Průša se víc zapotil. Nájezd Martina Vaculíka v první zatáčce sice ubyl na intenzitě hutnou cejchou bláta, kterou mu vedoucí Mšeňák poslal, leč mladý Slovák zkoušel něco vymyslet až do cíle.
Rutinní koloběh mšenských vítězství se zastavil rozjížďkou s číslem sedm. Věroslav Kollert po nepovedeném startu nedal ani chviličku pokoje třetímu Romanu Andrusivovi. Jenže pardubický závodník si stále držel vrch.
Rozjížďku ovládl Richard Wolff, který tak pro pražskou Markétu inkasoval už druhé vítězství. „Je to hrozný,“ odmítal prozradit návod na vítěznou řadu. „Přijď, až to bude patnáct bodů.“
Miroslav Fencl, jehož puntičkář Jiří Hejtík vracel od startovního roštu pro bílý povlak, protože černobílý není podle řádů, se hustým bahnem přebrodil ke druhé příčce. Březolupy tak ztrácely na Mšenu pouhé čtyři body.
Jenže mšenskou záležitost vzal pevně do svých rukou Jakub Hejral. V osmé jízdě na něj odstartoval Vladimír Višváder. Avšak Mšeňák byl v prvním nájezdu nejen rychlejší, ale i důraznější než pověstný slovensko – český tvrďák. Ve výjezdu se dopředu málem dostal i Pavel Fuksa, ovšem toho Vladimír Višváder udržel.
To už se nad osudem závodem začalo znovu smrákat. Z oblohy se snesla další sprška. Už už se zdálo, že podnik skončí jedenáctou jízdou, aby litera řádů o nutnosti odjet více než padesát procent podniku došla svého naplnění. Naštěstí však šlo o poslední kapky a show mohla jít dál.
V rozjížďce s číslem devět Adrian Rymel dostal Mšeno svým dalším sólovým triumfem už na sedmibodový odstup od Březolup. Moravský tým se však vzápětí vzepjal ke své nejtěžší ofenzívě v celé letošní lize. Na jejím počátku stál Martin Málek.
Po vylétnutí pásky rovnal svůj motocykl do první zatáčky až jako třetí. Ve výjezdu však přeskočil Romana Andrusiva a hned se hnal za Karlem Průšou. Trvalo to přesně celý jeden okruh a byl první.
„Dobře se předjíždí,“ sarkasticky komentoval Martin Málek svůj předjížděcí manévr, první mimo úvodní oblouk za celý večer. „Hlavně se vyhýbat těm dírám a taky kalužím. Uvidím, jak to bude vypadat dál. Je to čím dál víc děravější a nebezpečnější. Hlavně, aby se to dojelo ve zdraví.“
Také dvě následující jízdy ovládli březolupští závodníci. Nejprve Vladimír Višváder odstartoval na Věroslava Kollerta. Ten se sice snažil, nicméně byl stejně bezmocný jako vzápětí Jakub Hejral. Před toho se po vylétnutí pásky dostal Miroslav Fencl. Jakub Hejral se horko těžko smiřoval s první porážkou, ale krizový moment na konci druhého kola jej přivedl k rozumu.
Další výstřel březolupsko – mšenské války však vystřelil rozhodčí Jiří Hejtík. Extrémně krátkou přestávku ukončil spuštěním dvou minut ve chvíli, kdy na kopci u vrat na dráhu ještě nikdo nestál. A Karel Průša nestihl být u pásky včas. Za podmínek, v nichž závodníci bojovali, skutečně poněkud sprostá diskvalifikace.
Vyloučený Mšeňák mohl jen bezmocně sledovat, jak se Miroslav Fencl v prvním výjezdu jen mihnul okolo Pavla Fuksy. Trojka pro Březolupy v kombinaci s mšenskou nulou znamenaly, že se náskok domácího týmu smrsknul už jen na jediný bod.
Mšeno kontroluje situaci
Jenže domácí dokázali hrozící nebezpečí odvrátit včas. Adrian Rymel celá čtyři kola rozjížďky s číslem čtrnáct ukazoval výfuk Vladimíru Višváderovi. Od Březolup se navíc odvrátilo štěstí.
Martin Vaculík nejlépe odstartoval do patnácté jízdy. V první zatáčce mu ovšem Věroslav Kollert sebral vedení. Ve snaze získat jej zpět se slovenský junior přetočil a následovala rána do mantinelu. Sanitka jela naštěstí na ovál zbytečně, protože Martin Vaculík po chvíli vyskočil na nohy.
„Jsem v pohodě, jenom ta noha trochu bolí,“ říkal, když kulhal zpátky ke svému boxu. „Motorka je trochu rozhašená, ale jinak dobrý.“ A jak k incidentu došlo? „Odstartoval jsem a držel,“ popisoval. „Věrouš se středem dostal přede mě. Středem jel i do druhé zatáčky a zavřel mě. Chtěl jsem se mu vyhnout, protože jinak bych si o něj líznul nebo ho dokonce sestřelil.“
Repete vyznělo jednoznačně pro Věroslava Kollerta. A to tím spíše, když si Pavel Fuksa ustlal ve druhé zatáčce přesně na tom samém místě jako prve diskvalifikovaný Slovák. Pád provázel také následující rozjížďku. Postihl Richarda Wolffa, ale Jiří Hejtík uplatnil úzus první zatáčky.
Pražský závodník, který jako jediný výrazně bodoval pro svůj tým, vyrazil po vylétnutí pásky hned za Jakubem Hejralem. A nedopřál mu ani sekundu oddechu. Situace se vyhrotila v poslední zatáčce. Mšenský závodník takřka spadl. Nakonec však v dramatickém finiši, kdy oba borce dělila vzdálenost síly listu kancelářského papíru, vedení uhájil. „Je tam díra,“ vysvětloval Jakub Hejral příčinu svých patálií. „Ale hlavně jsem už nemoh´. Jel jsem hodně silově. Ale nakonec jsem to zachránil.“
Jakub Hejral zvýšil mšenské vedení už na sedm bodů, ovšem nervy domácích čekala ještě jedna zatěžkávací zkouška. Karel Průša vedl sedmnáctou jízdu, ale v první zatáčce druhého kola podlehl útoku Richarda Wolffa. V dalším oblouku se však sklouznul a spadl.
Avšak i to se nakonec z generálního hlediska mšenského triumfu stalo prkotinou. Věroslav Kollert vyhrál osmnáctou jízdu, když v prvním výjezdu objel Vladimíra Višvádera. Ten se pokusil o odvetu, ale i jemu se stala osudná díra ve výjezdu ze zatáčky u depa. Neúnavný bojovník ovšem stačil ještě zachránit bod před Jakubem Fabianem.
A tím bylo o dalším mšenském vítězství definitivně rozhodnuto. Jakub Hejral vzápětí vyhrál rozjížďku s číslem devatenáct, by v posledním oblouku vyrobil navlas stejnou kopii své předešlé chyby. Mítink, o jehož uskutečnění se zprvu dalo úspěšně pochybovat, dospěl do své závěrečné jízdy.
Ta nakonec skončila stylově. Adrian Rymel suverénně vedl takřka celá dvě kola. Pak však v zatáčce u depa potkal nechvalně známou díru a upadl. „Vypadla mi na ní noha z háku a nechtěl jsem rozbít celý stadión,“ smál se po návratu do svého boxu. Všichni si mohli oddechnout, protože z bitvy s blátem vyšli závodníci se zdravou kůží.
Hlasy z depa
„Docela dobrý závody,“ liboval si Jakub Hejral. „Zlepšil jsem si náladu po tom Polsku. Ten pád v tréninku bylo, že jsem se normálně sklouznul. Všude tam byla kaluž a já měl sjetou gumu. Ještěže to nebylo o závodech.“ Mšenský závodník zaznamenal svůj nejlepší prvoligový výsledek, nebo k maximu chyběl jediný bod. „Šel jsem odvnitř,“ líčil Jakub Hejral klíčové momenty rozjížďky s číslem dvanáct, kde jej porazil Miroslav Fencl. „Byly tam koleje a nebylo, o co by to dláblo. Dnes se toho moc vymejšlet nedalo. A pro mě ta poslední kola taky 
nebyla nic moc. Mám za sebou čtyři náročný dny. Úterý a středa jsme v Pile trénovali, pak byl závod. Domů jsem přijel dnes ve tři a šel si lehnout až od jedenácti do dvanácti. O půl jedný jsem zase jel do Mšena. Musím malinko pilovat fyzičku, ale kdybych se jen dobře vyspal, tělo je na tom taky hned líp. Zejtra musím dělat na motoru, v neděli jedu zase v Rawiczi.“ První liga se prozatím stává výsostnou záležitostí Mšena. „O našich ambicích jsem se zmiňoval už na začátku sezónu,“ komentoval astronomický náskok svého klubu Jakub Hejral. „Ale ještě všechno může bejt jinak. Je teprve půlka sezóny. A hlavně ten slavnej dvojzávod s tím může zamotat. Klekne ti motorka a všechno je pryč. Ale všichni děláme maximum a snad jsme na nejlepší cestě.“
„Byla to docela makačka,“ řekl magazínu speedwayA-Z Věroslav Kollert. „Dráha byla těžká, ale hlavně jednokolejka. Start a konečná. Moc se nepředjíždělo.“ A čím si Věroslav Kollert vysvětluje takovou suverenitu svého celku? „Maj´ z nás strach,“ žertoval. „Ale fakt nevím proč. Daří se nám. Pan Kasper a pan Grepl si vybrali dobře. Těžko soudit, zad je reálný vyhrát všechny závody, ale celej seriál pravděpodobně jo. Nejvíc se to zamíchá ve Svitavách. Budou to dva závody v jeden den. A když se někdo zruší nebo někomu odejde motorka, bude zle.“
„Bylo to hrozný,“ nechal se slyšet Miroslav Fencl. „Dráha nakonec byla sjízdná, ale koleje a ďoury na ní byly stejně. Byli jsme tady od čtyř odpoledne, teď je deset, takže to byl záhul. Vedro a únava.“
„Super,“ hodnotil stručně Vladimír Višváder. „Pořád se špekulovalo, jet, nejet. Ale jak říká Saša Kopecký, dráha je stejná pro všechny. Mladý to nezvládají, ale ustlal jsem si i já. Chtěl jsem si na to bahno kouknout (smích). Když jsem se mu celej závod vyhejbal, tak jsem se jít kouknout musel.“
„To bylo myšleno z pěti jízd,“ uváděl Richard Wolff věci na pravou míru, když měl hodnotit závod, až bude mít patnáct bodů, jak slíbil, a měl šestnáct. „Trošku mě mrzí ta jízda s Kubou. Z věže to musí bejt vidět líp, ale bylo to těsný.“ Richard Wolff také dvakrát narazil na svého pražského kolegu Adriana Rymela. „Aďa je dobrej,“ vysekl mu poklonu. „Ale porazit se dá. Poprvý jsem ho objížděl. On si toho všimnul a vyhnal mě ven, kde to nedrželo. Vybral si tak optimální stopu. Na tu další jízdu jsem už neměl hranu. Aďa jezdil přede mnou, ale upadl. Jinak by to bylo o bod míň.“ A jak se Richardu Wolffovi v první lize? „Když jedeš 
za Markétu, jedeš pořád proti silnějším,“ dotknul se staré známé pravdy. „A ti to uměj. Těch závodů není moc, proto jsem vzal i tu Markétu. Chci dokázat, že to umím, a že dokážu porazit kohokoliv. Mrzí mě, že jakejkoliv závod, co jedu na Jawě, je nic moc. Na Jawách stále musím pracovat. Uvidíme. Úplně vyladěný motory ještě nemám.“
„Mirda mě zaklap‘ do nájezdu,“ popisoval Pavel Fuksa zážitky ze své první účasti v rozjížďce s číslem dvacet. „Zkusil jsem to ještě, ale neměl jsem na něj. Jinak to pro mě byly poučný závody. Poprvý jsem jel na takovejch sračkách. Jakž takž jsem se s tím srovnal. Kdyby byla ale dráha lepší, bylo by to lepší.“
„Dneska jsem stagnoval,“ netajil se Jaroslav Petrák. „Ani ne kvůli dráze, ale ve druhý jízdě mi to Karel Průša dost znepříjemnil. A tak jsem si řekl, že zejtra je taky den a jen jsem si zatrénoval.“ A jak se pardubický matador díval na stav dráhy? „Byla hrozná,“ posteskl si. „Kdyby to aspoň rozhrabali traktorem. Takhle to bylo fakt náročný. Dlouho jsem na tom neseděl a těšil se na krásnou dráhu. Pak začalo pršet a když mi to ještě Karel znepříjemnil, řekl jsem ne.“
| 1. PDK Grepl Mšeno |
|
44 |
| Jakub Hejral |
3 3 2 3 3 |
14 |
| Věroslav Kollert |
3 0 2 3 3 |
11 |
| Karel Průša |
2 3 2 M F |
7 |
| Adrian Rymel |
3 3 3 3 F |
12 |
| Jaromír Otruba |
|
DNR |
| |
| 2. AK Březolupy |
|
38 |
| Martin Málek |
2 2 3 1 2 |
10 |
| Martin Vaculík |
2 2 1 X – |
5 |
| Vladimír Višváder |
1 2 3 2 1 |
9 |
| Miroslav Fencl |
2 2 3 3 2 2 |
14 |
| Martin Gavenda |
|
DNR |
| |
| 3. AK Markéta Praha |
|
23 |
| Richard Wolff |
3 3 2 2 3 3 |
16 |
| Jakub Fabian |
E 0 1 2 0 |
3 |
| Adam Vandírek |
R 1 E 0 – |
1 |
| Patrik Doubek |
1 1 0 1 0 |
3 |
| Dominik Jech |
|
DNR |
| |
| 4. ZP Pardubice 2 |
|
14 |
| Jaroslav Petrák |
1 0 1 0 1 1 |
4 |
| Luboš Velinský |
ex R R – – |
0 |
| Roman Andrusiv |
F 1 0 1 2 |
4 |
| Pavel Fuksa |
1 1 0 2 1 1 |
6 |
Poznámka: Luboš Velinský byl v rozjížďce s číslem dvě předjet o kolo.
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.
Aktuální prvoligová tabulka:
| |
malé body |
velké body |
| 1. Mšeno |
199 |
16 |
| 2. Březolupy |
102 |
10 |
| 3. Praha |
91 |
9 |
| 4. Pardubice |
71 |
5 |
Česká první liga 2006 v detailech:
| |
BŘE |
MŠE |
PHA |
MŠE |
TOTAL |
| |
23.4. |
1.5. |
23.5. |
16.6. |
| |
| Grepl Mšeno |
4 |
4 |
4 |
4 |
16 |
| |
49 |
52 |
54 |
44 |
199 |
| Adrian Rymel |
15 |
14 |
15 |
12 |
56 |
| Filip Šitera |
12 |
15 |
15 |
– |
42 |
| Věroslav Kollert |
13 |
9 |
5 |
11 |
38 |
| Karel Průša |
DNR |
14 |
11 |
7 |
32 |
| Jakub Hejral |
9 |
– |
8-R |
14 |
31 |
| Jaromír Otruba |
– |
– |
– |
DNR |
– |
| |
| Březolupy |
3 |
2
| 2 |
3 |
10 |
| |
32 |
22 |
25 |
23 |
102 |
| Miroslav Fencl |
12 |
2 |
12 |
14 |
40 |
| Martin Málek |
12 |
9 |
8 |
10 |
39 |
| Vladimír Višváder |
5-R |
6 |
1 |
9 |
21 |
| Martin Vaculík |
– |
– |
3 |
5 |
8 |
| Martin Gavenda |
2 |
5 |
1-R |
DNR |
8 |
| Patrik Linhart |
1 |
– |
– |
– |
1 |
| |
| Markéta Praha |
1 |
3 |
3 |
2 |
9 |
| |
15 |
24 |
29 |
23 |
91 |
| Richard Wolff |
– |
– |
11 |
16 |
27 |
| Matěj Kůs |
4 |
10 |
8 |
– |
22 |
| Antonín Galliani |
4-R |
10 |
8 |
– |
22 |
| Adam Vandírek |
4 |
2 |
1 |
1 |
8 |
| Patrik Doubek |
0 |
2 |
1-R |
3 |
6 |
| Jakub Fabian |
– |
– |
– |
3 |
3 |
| Michal Matula |
3 |
0 |
– |
– |
3 |
| Dominik Jech |
– |
– |
– |
DNR |
– |
| |
| Pardubice |
2 |
1 |
1 |
1 |
5 |
| |
24 |
21 |
12 |
14 |
71 |
| Hynek Štichauer |
13 |
10 |
5 |
– |
28 |
| Pavel Fuksa |
3 |
3 |
3 |
6 |
15 |
| Roman Andrusiv |
2 |
7 |
1 |
4 |
14 |
| Jaroslav Petrák |
6 |
1 |
3 |
4 |
14 |
| Luboš Velinský |
– |
– |
DNR |
0 |
– |
| Ladislav Kratochvíl |
– |
– |
* |
– |
– |
Legenda: R-nasazen jako náhradník, DNR-náhradník bez jediné jízdy v závodě. Závod na pražské Markétě měl původní termín 17.5. – jury jej přeložila kvůli rozbahněné dráze a nepříznivé předpovědi počasí. * Ladislav Kratochvíl byl v sestavě ZP pro závod v původním termínu, ale poté jej nahradil Roman Andrusiv.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Pavol Pučko.
