Archiv pro den: 4.2.2006

MS Na ledě

Na vzdálených frontách bojují o finále oba Klatovští

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Inzell a Krasnogorsk – 4. února
Na dvou od sebe vzdálených místech se dnes konaly první rozjížďky semifinálových bojů mistrovství světa na ledové dráze. Českou republiku reprezentují bratři Klatovští, protože Jan Pecina v ruském Krasnogorsku nenastoupil na start. Antonín Klatovský, který se z rakouského Saalfeldenu kvalifikoval jen jako náhradník, tak zaujal jeho místo. A po úvodních pěti sériích prozatím figuruje na průběžné sedmé příčce. Jeho mladší bratr Jan je v bavorském Inzellu prozatím desátý, přičemž od osmého místa jej dělí pouhé dva body.

Průběžné pořadí semifinálových závodů po prvním dni:

Krasnogorsk:
1. Vladimir Lumpov (RUS) 14, 2. Ilja Drozdov (RUS) 14, 3. Michail Bogdanov (RUS) 13, 4. Andrej Šišegov (RUS) 11, 5. Antti Aakko (FIN) 9, 6. Stefan Svensson (S) 9, 7. Antonín Klatovský (CZ) 8, 8. Johny Tuinstra (NL) 8, 9. Markus Skabraut (A) 7, 10. Kaj Lehtinen (FIN) 7, 11. Harald Simon (A) 5, 12. Torleif Burman 5, 13. Marian Kreklau (D) 4, 14. Tomi Kirilov (FIN) 3, 15. Andreas Roth (D) 1, náhradník 16. Heinz Göldi (CH) 1, 17. Rene Verhoef (NL) 0

Inzell:
1. Franz Zorn (A) 14, 2. Per Olof Serenius (S) 13, Maksim Zacharov (RUS) 12, Junir Bazejev (RUS) 11, 5. Dmitrij Bulankin (RUS) 10, 6. Tommy Flyktam (S – SML) 10, 7. Vjačeslav Nikulin (D) 10, 8. Nikolaj Krasnikov (RUS) 9, 9. Robert Eibl (D) 8, 10. Jan Klatovský (CZ) 7, 11. Tommy Björklin (S) 5, 12. Fredrik Olsson (S) 3, 13. Per Anders Lindström (S) 3, 14. Jouni Seppänen (Fin) 2, 15. Anton Weber (D) 2, 16. Josef Kreuzberger (A) 1, náhradníci Sebastian Gegenbauer (D) a Martin Leitner (A) DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Ostatní závody

Reprízu plochodrážní MotoGP vyhrál Filip Šitera

Auckland – 4. února
Plochodrážní turné na Novém Zélandu mělo dnes nad ránem středoevropského času zastávku opět v aucklandském Waikaraka Parku. Stejně jako před týdnem se na malinkatém ovále startovalo ve stylu silničních závodů, přičemž lepší umístění znamenalo místo vzdálenější od pásky. I když Filipa Šiteru trápilo bolavé koleno, tentokrát stanul na nejvyšším stupni vítězů.

Plzeňský junior nasbíral sedmnáct bodů, zatímco hned tři z jeho pronásledovatelů měli po patnácti. Ti se nakonec za ním seřadili v pořadí Daniele Tessari, Matia Carpanese a Jason Bunyan.

„Dráha byla tvrdá,“ komentoval dnešní podnik Filip Šitera. „A ochozy byly plný lidí. Po nás závodilo ještě asi osmdesát aut. Sice mě ještě bralo to koleno, ale jinak super.“

Zítra čeká Filipa Šiteru v aucklandském Rosebanku závěrečný závod. „Je to ten nejdůležitější,“ svěřil se plzeňský junior magazínu speedwayA-Z. „Mistrovství Nového Zélandu.“

Pro zajímavost nahlédněme do jeho startovní listiny: Andrew Aldridge, Andrew Bargh,
David Bargh, Jason Bunyan (GB), Kyle Best, Aaron Cronin, Mattia Carpanese (I), Paul Habib, Jason McKay, Mitchell McHardy, Jamie Moohan, Jade Mudgway, Craig Ramsey, Filip Šitera (CZ), Lance Stott, Daniele Tessari (I), Kody Tocher a Darrin Wilson.

Speedway cestopisy

O víkendu končí novozélandské turné

Auckland – 4. února
Závěrečnými dvěma koly o víkendu vyvrcholí plochodrážní turné na Novém Zélandu. Filip Šitera využil volný týden, aby se čtenářům magazínu speedwayA-Z opět svěřil se svými zážitky. A tak si opět můžete přečíst něco na jinou notu než běžné zpravodajství ze závodů.

Na Severním ostrově poznali závodníci dva nové ovály. „Dráha ve Whangarei byla dobrá,“ hodnotí Filip Šitera první z nich. „Měla dlouhý roviny a zatáčky za roh. Povrch byl jílu, takže to bylo hodně rychlý. Ke všemu v první zatáčce nebyl mantinel, ale les. Kdybys tam měl pád, na houby to máš doopravdy jen kousek (smích)!“

Opravdové překvapení však na Filip Šiteru čekalo v Palmerston North. „To byl nejlepší stadión, na kterým jsem kdy byl,“ nezastírá. „Velkoplošná televize a obrovská tribuna hned naproti startu. Dráha byla dlouhá, ale docela dost úzká. Měla tvrdý povrch, takže se moc nepředjíždělo.“

V posledním článku Filip Šitera přirovnal spolužití závodníků mnoha národností k televizní reality show. „U Big Brothera to jde pořád super,“ říká. „Časté chodíme na vodní lyže a na pláže. A večer do města.“

Ovšem nejen závoděním je živ plochodrážník. „Na jídlo chodíme do města,“ popisuje stravovací rituály mezinárodní party Filip Šitera. „Když není čas tak do fast foodů jako McDonald nebo Subway. Jinak si něco i uvaříme nebo jíme u našeho bosse Johna McCalluma. A občas zajdeme i do normální restaurace.“

A jak závodníky vnímají místní lidé? „Jsou hodně přátelský,“ zní komentář plzeňského juniora. „Každý ti tu pomůže, když máš problém. My naštěstí neměli žádnej. Teda kromě našeho pana domácího. Jinak je to v pohodě. Divákům se na závodech líbí show. Tak jí po závodech vždycky asi pět minut děláme. Ve městě si nás většinou všimnou, když máme týmový trika.“

I když spolu tráví většinu času už víc jak pět týdnů, ponorková nemoc se mezi závodníky zatím nevyskytla. „S klukama se domlouvám v pohodě,“ odmítá podobné spekulace Filip Šitera. „Všichni se shodneme a nemáme spolu žádný problémy.“

A nestýská se mu po středoevropských zimních radovánkách nebo šroubcích na zamrzlých českých rybnících? „Šroubky mi tu nechybí,“ směje. „Protože nechci zase na sobě něco rozpárat. Až budu chtít, pojedu na šroubky zase s Kubou Hejralem (smích). Jinak tady je přes den 35 – 40 stupňů a voda je teplá podle toho.“

Nicméně život plzeňského juniora komplikuje naražené koleno z Waikaraka Parku. „Dva dny jsem nemohl skoro vůbec chodit,“ líčí Filip Šitera následky střetu s jezdcem startujícím v řadě před ním. „Ale zlepšuje se to. Musím to teď ještě vydržet na dva závody. Jestli to ale nesplaskne, budu muset k doktorovi.“