Nikolaj Krasnikov vyhrál druhou velkou cenu

Saransk – 26. února
Stejně jako včera se z vítězství ve druhé letošní velké ceně na ledové dráze stal Nikolaj Krasnikov. Na stupních vítězů mu dělali společnost krajané Junir Bazejev a Michail Bogdanov. Naprosto totožné pořadí je také v průběžné klasifikaci seriálu, jenž vyvrcholí za čtrnáct dnů v nizozemském Assenu. Ke slovu se poprvé dostal Antonín Klatovský, jenž se do finálové části probojoval jako náhradník. Magazínu speedwayA-Z po závodech sdělil, že je spokojen.

Úřadující mistr České republiky skončil desátý, když ve finále C byl rychlejší pouze finský tesař Antti Aakko. Příděl devíti bodů stačí Antonínu Klatovskému na průběžnou čtrnáctou příčku.

„V Assenu už nejsem náhradník,“ oddechl si po závodech Antonín Klatovský. „A pocity? První dvě jízdy jsem se tak nějak hledal. Pak to už šlo, takže se závodu mám dobrej pocit. Byly mínus čtyři a rychlej led.“

1. Nikolaj Krasnikov, RUS 3 2 3 3 3 14 1.
2. Junir Bazejev, RUS 3 3 3 3 3 15 2.
3. Michail Bogdanov, RUS 3 1 3 2 3 12 3.
4. Vladimir Lumpov, RUS 2 3 3 3 2 13 4.
5. Ilja Drozdov, RUS 1 0 2 3 1 7 1.
6. Franz Zorn, A 2 3 2 1 2 10 2.
7. Stefan Svensson, S 0 2 1 2 3 8 3.
8. Andrej Šišegov, RUS 3 2 2 1 1 9 4.
9. Antti Aakko, FIN 2 3 1 1 0 7 1.
10. Antonín Klatovský, CZ 0 1 2 2 2 7 2.
11. Per Olof Serenius, S 2 1 2 0 2 7 3.
12. Maksim Zacharov, RUS 1 0 0 2 1 4 4.
13. Dmitrij Bulankin, RUS 1 2 0 0 0 3 1.
14. Vjačeslav Nikulin, RUS 0 1 0 0 0 1 2.
15. Harald Simon, A 1 0 0 0 0 1 3.
16. Robert Eibl, D 0 0 1 1 1 3 4.
res Johnny Tuinstra, NL   DNR  
res Tommy Flyktmann, S (SML)   DNR  

Průběžné pořadí po dvou velkých cenách:

  Saransk Saransk TOTAL
  25.2. 26.2.  
1. Nikolaj Krasnikov, RUS 25 25 50
2. Junir Bazejev, RUS 20 20 40
3. Michail Bogdanov, RUS 14 18 32
4. Vladimir Lumpov, RUS 16 16 32
5. Andrej Šišegov, RUS 18 11 29
6. Franz Zorn, A 12 13 25
7. Stefan Svensson, S 10 12 22
8. Ilja Drozdov, RUS 6 14 20
9. Antti Aakko, FIN 9 10 19
10. Dmitrij Bulankin, RUS 13 6 19
11. Maksim Zacharov, RUS 11 7 18
12. Per Olof Serenius, S 7 8 15
13. Vjačeslav Nikulin, D 8 5 13
14. Antonín Klatovský, CZ DNR 9 9
15. Harald Simon, A 5 4 9
16. Johnny Tuinstra, NL 4 DNR 4
17. Robert Eibl, D DNR 3 3
18. Tommy Flyktman, S (SML) 3 DNR 3

Šampionát vyvrcholí v Assenu ve dnech 11. a 12. března.

Česká plochá dráha má další rodinný tandem

Křižanov – 26. února
V naší zemi je plochodrážní sport mnohdy rodinnou záležitostí, která se dědí z otce na syna. Případy, kdy často stejnojmenný potomek dokonce dosáhne kvalit svého rodiče, nejsou nikterak výjimečné. Česká plochodrážní historie už také zaznamenala tři generace plochodrážních závodníků. Ovšem situace, kdy jména otce a syna figurovala ve startovní listině stejného závodu, jsou skutečně vzácné. Minulou sobotu se o primát v tomto směru postarali Vladislavové Kuncové z jihočeského Křižanova.

Vladislav Kunc starší (1952) se nakazil motocyklovým bacilem už v útlém věku. Současně se ziskem řidičského průkazu se vrhnul na silniční okruhy. Jeho hvězda rychle stoupala a už ve svých dvaceti letech se dostal až do mistrovství Československa.

V elitním federálním šampionátu absolvoval neuvěřitelných sedmnáct sezón, když v něm skončil až roku 1988. Jeho doménou byly dvěstěpadesátky, které mu přinesly životní devátou (1981) a dvě desáté (1972 a 1980) příčky v závěrečné klasifikaci. V dvaasedmdesátém sedlal ČZ, v obou dalších případech Yamahu.

Naproti tomu v třistapadesátkách, jenž byly při absenci půllitrů domácím vrcholem, odjezdil pouhé dvě sezóny. V této kubatuře skončil nejlépe třináctý s Yamahou v roce 1976.


Ve druhé polovině sedmdesátých let přišel společně s dalším silničárem Jaroslavem Francem na pražskou Rudou hvězdu a začali zkoušet ledy. Zpočátku měl vrch Jaroslav Franc, ovšem stihnul pouze jedinou sezónu. V roce 1979 se totiž zabil na Těrlickém okruhu u Karviné.

Vladislav Kunc se začal ledové dráze věnovat naplno po ukončení své silničářské kariéry. Záhy se dostavily i vavříny z mistrovství republiky. V letech 1991 a 1993 v něm získal třetí místo. Přišla také pozvánka do reprezentace, v níž to dotáhl až do semifinále mistrovství světa v Assenu v roce 1996. Tehdy však publikum zaujal rovněž spektakulárním pádem, když mu v plné rychlosti na rovince vypadla přední vidlice.

O rok později vypadl už ve čtvrtfinále v běloruském Minsku. Ztratil chu do závodění a po dvoudenním domácím mistrovství na Větřkovické přehradě u Kopřivnice pověsil svou typickou černočervenou kombinézu na hřebík. Své v jeho rozhodnutí sehrál dozajista také pořadatelský půst, protože v letech 1997 až 2004 se u nás nenašel jediný ledařský pořadatel. Diváci jej však měli příltežitost spatřit v akci během exhibičních akcí Klabo Teamu v Milevsku, Táboře a Českém Krumlově.

O to větší překvapení však čekalo na všechny, kteří si jeho jméno přečetli v nominační listině pro letošní mistrovství republiky. „Mladej by chtěl zkusit ledy,“ ukazoval na svého syna se stejným křestním jménem. „A tak jsme postavili motorku.“


Vladislav Kunc mladší (1985) sice vzhledem k rodinnému prostředí jezdil na motocyklech už od dětství, avšak hrál hokej a na dvou kolech nikdy nezávodil. Letos si zatrénoval na rybníku a rozhodl se zkusit štěstí ve vloženém závodě Golden Spiku. Už ve své druhé jízdě však upadl a odkázal do role diváka nejen sebe, ale i svého otce.

Ten mezitím v sedle vypůjčeného stroje od Klabo Teamu skončil jedenáctý. K šesti bodům pak přidal dalších pět v Českých Budějovicích, takže mu patří celková šestá příčka. S patřičnou dávkou štěstí se však dostal do finálové jízdy. Jeho syn inkasoval dva body a je celkově sedmnáctý.

Ve stejné sestavě by se otec a syn Kuncovi měli předvést na ledových oválech také v příštím roce. Soupeři a diváci se mají vskutku na co těšit.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)