Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Minirozhovor

Ondřej Smetana drží slovo

Mořina – 16. června
S životem profesionála pražské Markéty se již rozloučil, nicméně minulý týden byl k zastižení při tréninku na plzeňských Borech. Příští sobotu se totiž ve Slaném koná Memoriál Antonína Vildeho, který třikrát vyhrál. Jeho bývalí parťáci mu dali košem a tak Smestav Team nastoupí v sestavě Ondřej Smetana – Eduard Krčmář.

 

Ondřej Smetana bude příští sobotu zase závodit | foto Pavel Fišer

„Kombinéza mi pasuje,“ usmívá se stále ještě úřadující šampión českých dvojic. „Už v zimě jsem říkal, že Memoriál Antonína Vildeho pojedu. Jezdím ho od začátku, co jezdím, každej rok. Chtěl bych tuto tradici dodržovat.“

Dá se tedy předpokládat, že bychom Ondřeje Smetanu viděli i v dalších závodech? „Uvidím,“ říká neutrálně. Zatím nemám ani licenci, záleží, jak mi vyjde ten Vilde…“

Výběr jezdeckého kolegy však naznačuje nemalé ambice. „Volal jsem Simoťákovi,“ vysvětluje. „Dvakrát jsme to spolu vyhráli. Ale řek‘ mi, že nepojede. Škurlič se oženil, tak taky ne. Nakonec táta zavolal Edovi a domluvili jsme se. Konec konců chodí s mojí ségrou, takže to složitý nebylo.“

Michal Škurla a Ondřej Smetana po triumfu v Memoriálu Antonína Vildeho v květnu 2016 | foto Pavel Fišer
Minirozhovor

Matouš Kameník si reprezentační debut odložil pouze o necelý týden

Libež – 2. června
Pakliže by se mu v květnu roku 2006 chtělo z maminčina bříška více na náš svět, měl by již za sebou první start v juniorském národním týmu. Jenže on tuto příležitost prošvihl o jediný den. Šestnácté narozeniny slavil až nazítří po pardubické české těsné prohře s Velkou Británií. Post prvního náhradníka pražské ouvertury SGP2 však Matouši Kameníkovi neunikl.

 

Matouš Kameník debutoval v SGP2 jako náhradník | foto Pavel Fišer

„Jawa valí,“ poukazuje na značku svých motorů, jimž servisní péče Václava Hromase jde náramně k duhu. „Praha byla velká zkušenost. Na přeboru byla dráha víc mokrá, na Grand Prix byla taky rozbitá místa.“

Ovál měl možnost poznat třikrát. „Maximální spokojenost,“ odtuší hodnocení. „Pět dnů po narozeninách to vyšlo. Předtím v Pardubicích jsem nestihnul mistrovství Evropy o jedinej den.“

Divišovský závodník má za sebou pódia v nižších kubaturách, po letošním debutu s pětistovkou na své první vavříny čeká. Daleko k nim neměl během závodů o MACEC Cup v Žarnovici a v Pardubicích…

„Ta bedna snad za chvíli bude, to přijde,“ uvažuje. „V sobotu pojedu první ligu v Kopřivnici za Pardubice.“

Matouš Kameník v akci na Markétě | foto Štěpán Ševčík

 

Minirozhovor

Bruno Belan doufá, že v sobotu za Žarnovicu pojede lépe než v neděli v Žarnovici

Slaný – 31. května
Nominace na post druhého náhradníka úvodního dílu SGP2 v Praze z něj učinila přímého aktéra velkolepé podívané, jakou za svou plochodrážní kariéru nezažil. Navíc se i osmnáctkou na vestě podíval na dráhu a získal světový bod. Nicméně plochodrážní kolotoč se točí dál, Bruno Belan má za sebou dva podniky MACEC Cupu a v sobotu se chystá na první ligu do Kopřivnice.

 

Bruno Belan na autogramiádě před závodem | foto Pavel Fišer

„V pátek jsem měl hezkej pocit,“ netajil se Bruno Belan. „Udělal jsem první bod v mistrovství světa. Ale dráha byla docela na prd, byla hodně měkká. Ale závod byl pro mě velká zkušenost. A motivace, abych se tam dostal zase, taky.“

Neděle jej už zastihla v Žarnovici. Speedway Club jej oslovil s nabídkou startu v kopřivnické první lize. Garantoval, že dlouhou cestu ze Slaného nebude vážit jen kvůli tréninku a slavnostnímu nástupu, protože se závodníci prostřídají. A tak jim Bruno Belan řekl ano.

Bruno Belan získal bod do juniorského mistrovství světa | foto Karel Herman

S takovou nabídkou byl spokojený, ale se svým odpoledním účinkování v MACEC Cupu již méně. „Nedařilo se mi,“ krčí rameny. „Trénink byl pěknej, pak mi ale v první jízdě prasknul velkej řetěz. Ve druhý shořela spojka, ve třetí zase řetěz, rozbilo se vodítko. Čtvrtou jízdu jsem vyhrál a pak dojel třetí. V Kopřivnici se budu snažit udělat co nejvíc bodů.“

Bruno Belan chce dál kráčet po chodníku světové plochodrážní slávy | foto Štěpán Ševčík
Minirozhovor

Beránek Josef Franc nemůže být Starým Beranem

Praha – 12. května
Od slánského Memoriálu Antonína Vildeho nás ještě šest týdnů dělí. Nicméně na sestavách zúčastněných týmů se pilně pracuje, protože o prestiž jde až v první řadě. Vladimír Vopat dokonce jmenoval kapitány svých dvou sestav, Jakuba Valkoviče v INTERTEAMu a Hynka Štichauera ve Starých Beranech. Ve druhém případě mu vytanul na mysl i Josef Franc. Jenže on pojede za Miletice, o jejichž sestavu se stará také Jiří Beránek z českého zastoupení PRO-TEC, a to dost možná s jedním z objevů sezóny Matoušem Kameníkem. Josef Franc má zatím v hlavě sobotní mistrovství republiky na dlouhé dráze v Mariánských Lázních, kde by se mohl dostat na čelo historických statistik.

 

Josef Franc vyhrál domácí titul na dlouhé dráze šestkrát | foto Pavel Fišer

„V pondělí jsem testoval dlouhána,“ vysvětluje Josef Franc svou přítomnost při české juniorce v Pardubicích. „Nezadařilo se. Převodovka je citlivá, stačí milimetr jinak a je všechno špatně. Hlo se to vevnitř a kola o sebe chroupou a vypadává rychlost.“

Pakliže závodník pražské Markéty stane v sobotu na nejvyšším stupínku obřího lázeňského pódia, získá sedmý titul mistra republiky na dlouhé dráze. Překoná nejen svého mentora Zdeňka Schneiderwinda, s nimiž se s šesti zlatými medailemi o hrot historické statistiky dělí.

„To bych rád, ale bude tam hodně dobrejch závodníků,“ uvědomuje si. „Martin Málků a Hynek Štichauer zbrojí jak vzteklí. Musím dodělávat spousta věcí, ještě zejtra mám hodně práce. A Bulhar mi řek‘, že se mnou v sobotu nejede, takže si budu dělat mechanika sám.“

Pardubice jsou pro Josefa France tradiční testovací baštou | foto Karel Herman
Minirozhovor

Jan Jeníček věří prognózám novojických chirurgů

Pardubice – 11. května
Předevčírem se svítkovské tribuny měly dívat, jak na ovále bojuje o první body do letošní juniorky. A řada ze závodníků na jeho deflektor. Jenže kopřivnická středa řádila v jeho plánech stejně jako tlustý černý fix normalizačního cenzora v příliš otevřeném textu. Jan Jeníček se proměnil na diváka, nicméně půjde-li vše dobře, za měsíc se role zase otočí.

 

Jan Jeníček se na první juniorku musel bohužel jen dívat | foto Karel Herman

„Na výjezdu byla kolej,“ vrací se k osudové poslední zatáčce čtvrté jízdy kopřivnického přeboru. „Zvedlo se mi to. A pak jsem s tím nemoh‘ nic dělat.“

Výsledkem se stala sádra na pravačce pardubického juniora.“Mám zlomený obě dvě kosti na zápěstí,“ přibližuje svůj zdravotní stav. „Je to na čtyři až sedm tejdnů.“

Samozřejmě Jan Jeníček by nechtěl svou přestávku prodlužovat. „Když to bude dobrý, tak čtyři týdny, jinak to bude delší,“ říká. „Když mi to srovnali a zasádrovali, říkali, že je to dobrý…“

Minirozhovor

Martin Málek dohání dvouleté zpoždění

Divišov – 5. května
Vánoce nebyly v posledních dvou letech častěji, to je pravda. Nicméně pandemická opatření v Německu a v Nizozemí přece jen zmáčkla závody na dlouhých a travnatých oválech na naprosté minimum. Jejich absenci pociťuje také Martin Málek. Po nedělním pódiu v Dingolfingu zamířil dnes do Mariánských Lázní trénovat. Není divu, český šampionát se na zdejším kilometru koná již příští sobotu.

 

Pódium v Dingolfingu: Stephan Katt, Michael Härtel a Martin Málek | foto Eduard Kutač

„Začátek dobrý, ale ta dvouletá pauza na dlouhých oválech je trochu znát,“ vrací se Martin Málek k Dingolfingu. „I kdy se mi podařilo vyhrát první jízdu, tak jsem se docela trápil se starty. Odvedl jsem Hynka, ale ten mi to další jízdu vrátil. Dráha byla ráno po dešti trochu náročnější, ale postupně jsem se do toho dostával, ale ty starty byla tragédie. V Dingolfingu je to hlavně o startu. Nakonec ve finále třetí místo je bomba. Ale většinou jsem to doháněl zezadu… Jinak bych chtěl poděkovat jak Mišovi Hádkovi, tak Edovi Kutačovi za pomoc, ale taky Káčovi Kadlecovi za manažerskou práci. Myslím, že jsme si to všichni užili, ale bylo to po tom čarodějnickém večeru trochu pro některé náročnější na fyzičku.“