Praha – 23. května
Sobotní termínová kolize mezi druhým dílem české juniorky v Divišově a evropským pohárem stopětadvacítek v Pardubicích se na první pohled jeví nešastně. Nicméně s jistým omlazením české kolibří reprezentace však postihne Filipa Hájka. Pražský závodník se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že svého vyřazení z divišovského závodu příliš ani nelituje.

Svůj reprezentační debut si Filip Hájek vysloužil triumfem v kontrolním závodě, který zkraje minulého týdne završil dvoudenní soustředění stopětadvacítkářů na svítkovském ovále. Jeho vítězství ovšem nebylo nikterak jednoduché.

„V pondělí jsme dali motor, kterej‘ se hned v první rozjížďce rozsypal,“ netají se pražský závodník, že byl minulé pondělí spolu se svým týmem na pokraji zhroucení. „Odvezli jsme ho do Litomyšle panu Šmídovi.“

Renomovaný specialista na osminkové motory, který měl lví podíl na úspěšném tažení Michala Škurly, nezklamal ani tentokrát. „Udělal ho přes noc,“ pokračuje Filip Hájek ve svém vyprávění. „Dali jsme ho tam a já vyhrál. Všem jsem ujížděl, kluci říkali, že jsem jim dával rovinku.“

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. „Sobota je důležitá,“ uvědomuje si. „Těším se hodně, uvidím. V Pardubicích mám natrénovaný, teď jsem trénoval taky na Markétě.“ A co nutnost zamávat šátečkem divišovskému mítinku? „Stojí za to vypustit Divišov,“ říká jednoznačně. „V junioráku bych neudělal to, co můžu v Evropě.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Bernardov – 16. května
Má za sebou povedený týden. I když do kvalifikace světového juniorského šampionátu odjížděl bez jednoho motoru zadřeného při pardubické extralize, nakonec v Červenogradu hrál úlohu jediného suveréna. V neděli v Žarnovici byl nejlepším z českého týmu, který vyhrál ouverturu jadranského šampionátu družstev. Poslední nula šla na vrub zkratu v elektrickém okruhu. Včera ve Mšeně byl jedním z mála, kdo neláteřil na stav dráhy. By se mu v jednom případě nevyhnul pád, zatížil pardubické konto čtrnácti body. Václav Milík se magazínu speedwayA-Z svěřil nejen se svou touhou po medailích v mistrovství světa juniorů, ale také s vírou, že mu zítřejší SGP České republiky poskytne jezdecký prostor.

„Silnice děravý a úplně na prd,“ svěřuje se Václav Milík se svými dojmy z Ukrajiny. Ovšem cestu do Červenogradu už důvěrně zná. Stejně jako místní ovál, což se dokonale projevilo rovněž v sobotu. „Po Evropě jsem věděl, jak nastavit motorky. Když přišly závody, dařily se mi starty. Ten den se mi chtělo závodit!“

Jeho bodové konto se radovalo nad maximálními příděly, jimiž ho pardubický závodník neúnavně zásoboval. „První dvě jízdy to bylo od startu do cíle,“ popisuje svá úvodní sóla. „Ve třetí jsem neodstartoval, ale Vladimira Borodulina jsem dojel v druhý zatáčce.“

Po třech sériích se devítibodovému Václava Milíkovi nemohl rovnat vůbec nikdo. „Ve čtvrtý jízdě to bylo taky dobrý,“ trošku bagatelizuje své další vítězství. „Až v poslední jízdě na mě odstartoval Andrzej Lebeděvs. Nešlo to dohnat. Byla to jednokolejka s jednou rychlou stopou. Nedalo se s tím nic dělat.“

Václav Milík je stejně jako loni jediným českým finalistou světového šampionátu, jehož po červnové ouvertuře v Pile čekají zastávky v Berwicku a Terenzanu. „Doufám, že se bude dařit i tam,“ přeje si. „Celková bedna je můj cíl. Už loni jsem poznal, že nejsou neporazitelný. A kdo odstartuje, vyhrává. Doufám, že se bude dařit a já na tý bedně budu.“

Zítra večer Václava Milíka očekává start v pražské velké ceně, kde se podruhé domácího publiku předvede v úloze prvního náhradníka. „Dneska si pojedu zatrénovat,“ říká. „Doufám, že se na to Nicki nakonec vyprdne (smích).“

Jenže dánský borec dává jasně najevo, že nastoupí i se zlomeným předloktím, na něž si pořídil speciální chránič. „Nějaká rozjížďka by mohla vyjít,“ komentuje Václav Milík situaci. „Hlavně ne poslední, když je člověk studenej‘, je to na prd.“

Úřadující český šampión se prozatím do světa velkých cen zapsal jedinou nulu. Zaznamenal ji loni na Markétě, když v rozjížďce s číslem nahradil Kennetha Bjerre, který kvůli poruše motocyklu pošvihnul dvouminutový limit.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

Mšeno – 1. května
Po sobotním triumfu na své moravské dráze pomýšlel březolupsko-žarnovický celek hodně vysoko také při prvomájovém pokračování první ligy ve Mšeně. Jenže čarodějnice předešlého večera evidentně spřádaly zlá kouzla proti němu. Markéta Open netrvalo snad ani čtvrt hodiny a z nahlášené koaliční sestavy zbyla pouhá třetina. Nejprve se po svém pádu v rozjížďce s číslem dvě převlékal Daniel Hádek a o dvě jízdy později skončil v sanitce Martin Málek. Ten nyní může na půldruhého měsíce na závodění bohužel zapomenout.

„Zezačátku byla hodně divoká dráha,“ vyprávěl březolupský borec, proč pro něho Markéta Open skončilo tak brzy. „Prostě chyba. Co si tak pamatuju, chtěl jsem se už vykašlat na stíhání Andreje Kudrjašova. Udělal jsem hodně rychlý nájezd na lajnu. A nepodrželo mě to tam.“

Jan Holub ve snaze nenajet do svého soka volil raději dobrovolný pád, nicméně Martin Málek se přesto postaral zdravotníkům o práci. „Smůla byla, že mi motorka přiklepla nohu,“ povzdechl si. „Dvě kosti v kotníku jsou zlomené, teď mě čeká léčba. Od včerejška je to čerstvé a první zprávy jsou šest týdnů klidu.“

Do poloviny června čekají jeho extraligový Slaný výjezd do Mšena a domácí duel s Prahou. Do mistrovství Evropy však zasáhne až koncem šestého měsíce v Murecku.

Foto: Eva Palánová