Lukáš Hutla věří, že v Heerenveenu najde rychlost

Přelouč – 19. března
Jeho březnové dny jsou plné událostí. Brno. Výstava MOTOCYKL 2026. Setkání s českým prezidentem. A s mnoha dalšími fanoušky. Výroba improvizované činky z petek s minerálkou. Poté příprava na Inzell. Mistrovství světa. Život prostě není vždycky jen sladký. Naděje v něm zůstává vždycky. Boj o krále ledařské planety vrcholí příští měsíc v Heerenveenu. A pak se tady Lukáš Hutla spolu s Andrejem Divišem a Davidem Lizákem nastoupí do Ice Speedway of Nations.

 

Český prezident v sedle

Český prezident Petr Pavel v sedle | foto laskavostí Lukáše Hutly

Bylo by krásné, kdyby se Petr Pavel sám po příjezdu na brněnské výstaviště s památníčkem a lihovým fixem v rukou řítil za vicemistrem ledařské Evropy. Požádal o autogram a kartičku, která by se stala perlou jeho sbírky. Bylo by, bylo…

„Ve čtvrtek jsem viděl prezidenta, jak jde kolem,“ vypráví Lukáš, že hlavě České republiky musel jít naproti. „Úplně se mi rozbušilo srdce. To přece není nějakej hej počkej. Šel jsem k němu, pane prezidente, mám tady motorku na ledovou plochou dráhu, nechcete se podívat?“

S prezidentem republiky se plochodrážníci dost možná potkali naposledy za husákovské éry. „On se zeptal, kde ji máte,“ pokračuje přeloučský ledař. „Asi dvacet metrů napravo. Prezidentská kolona změnila směr a on se na mojí motorce vyfotil.“

 

Kamikadze nevyhrává

Dny na výstavě uběhly rychle. Lukáš Hutla myslel na Inzell, posiloval krk s improvizovanou činkou, kterou si vyrobil z plastikových láhví s minerálkou. Medaile z mistrovství světa mu ve vitrínce trofejí ještě chybí. Ale na bavorském ledovém ovále se mu nedaří prakticky již tradičně. Ani letos.

Úchvatná atmosféra v Inzellu | foto Pavel Fišer

„Na mně to nezáleželo,“ komentuje svůj výsledek z minulého víkendu. „Udělal jsem maximum, ale motorka nebyla rychlá. Nastavení bylo stejný jako ve Varkaus, ale něco se pokazilo. Moh‘ jsem letět do nájezdu dvacet číslem ve vzduchu s oběma koly jako kamikadze, ale nebylo to nic platný. Nebyla tam rychlost. Prostě jsme ji neměli a v Inzellu je na dlouhých rovinkách potřeba.“

V sobotu skončil desátý, v neděli sedmý, když mu místo dvou bodů k účasti v rozjížďce poslední šance chyběl jediný bod. „Už jsem věděl, že světová placka nebude,“ přibližuje své rozpolení před druhým finálovým kláním. „Hlavou se mi honily milióny myšlenek. Změnil jsem nastavení, ale rychlost chyběla. Snad dotyčná odpovědná osoba najde důvod.“

 

Dubnový nizozemský konec

S mechaniky Radimem Lamberským a Martinem Běhalem | foto Pavel Fišer

Konečný účet světovým ledům anno domini 2026 vystaví až Heerenveen před půlkou dubna. „Doufám, že rozloučení v Holandsku bude důstojné,“ říká Lukáš Hutla. „O výsledku rozhodla už sobota v Inzellu. Ne, že bych se jen vozil, ale už to bylo špatně. Něco je špatně. Doufám, že přijdeme na to co. A budu zpátky, jak jsem byl, teď jsem tahal za plyn, ale nešlo to.“

Finále jednotlivců se zde uzavře v sobotu, ale v neděli se opět vrací boj o medaile v mistrovství světa družstev. „Švédové, Finové jsou jasný,“ přemítá. „Třetí místo? Záleží, kdo pojede za Němce a Holanďany. Za Rakousko Franky a Simon, ale na rozbitým ledu nebudou rychlí. Problémem je také bodování 4 – 3 – 2 – 0, ale nějaká šance je vždycky.“

Lukáš Hutla na inzellském ledě | foto Pavel Fišer