Monte Carlo – 2. prosince
Víkendové zasedání FIM v Monte Carlu mělo vyřešit otázku sportovní autority při řízení motocyklového sportu v České republice mezi AČR a ČSMS. Rada ředitelů FIM nedoporučila změnu, nedala ji na program jednání a tím pádem potvrdila stávající stav, tedy výkon sportovní autority prostřednictvím AČR. Pokud se týká pražského klubu, který letos pořádal plochodrážní mistrovství pod hlavičkou ČSMS, na sezónu 2013 přihlašuje své podniky do kalendáře AČR.

Foto: Michal Kohout

Jelikož konkurence nikdy nespí, nebo alespoň nezahálí, pustili jsme se ještě v letošní sezóně trochu s předstihem do nových kombinací motorů. Cílem bylo ověřit si funkčnost nových tuningových dílů, tak abychom na sezónu 2013 mohli zákazníkům nabídnout nejenom něco nového ale i něco lepšího, ale hlavně výkonnějšího. Pod vedením našeho tunera Ing. Petra Schmída jsme se pustili do dvou nových modelů motorů s krycími názvy „ŠPENDLÍKY“ tedy motor se čtyřmi ventily o rozměrech špendlíků a „KVRDLAČKA“, která ke svému jménu vděčí za odhadovaný pohyb nízkého a lehkého pístu ve válci.

Z hlediska náročnosti konstrukce a výroby dílů se na svět dostal rychleji motor s lehounkým pístem tvaru „T“ a s vrtáním 57 mm při zdvihu 49,5mm. Běžně používáme písty 54 mm při zdvizích 54,5 až 56,2 mm. Tady bylo potřeba sladit rozměry motoru, tedy zdvih, délka ojnice, pístu a rozvodového řetězu, aby se dosáhlo co nejlepší komprese.

To se vcelku povedlo a v průběhu srpna motor absolvoval zkušební jízdy s Patrikem Mikelem a Michalem Škurlou. Očekávaný rychlý nástup motoru do otáček, i díky použité lehké klice, a zvolené odstupňování převodovky přineslo problémy při startu, kdy jednička byla moc pomalá a motocykl připomínal vzpínajícího se koně ze znaku Ferrari.

Jelikož jsme se nechtěli účastnit Velké pardubické tak nezbylo, než upravit převodovku. To se vcelku povedlo a tak jsme byli rádi, že se Michal Škurla odhodlal použít tento motor v blížícím se závodě zlatého poháru UEM v Blijhamu. Je fakt, že Michal se při úvodním testování perfektně naučil řadit při jízdě na zadním kole a tak i s upravenou převodovkou předváděl v Blijhamu tuto startovní ekvilibristiku.

Zhlédnout je to možné na odkazu: zde.

Nakonec se v Blijhamu objevila i další naše novinka a to motor se čtyřventilovou technikou, i když jen na výstavním stojanu.

Motor zkušebně zavrčel na brzdě, tak jsme ho vzali s sebou na ukázku potencionálním zákazníkům. Použité ventily o rozměrech talířků: sací 21,5mm a výfukové 18,5mm mají průměr dříku 4mm. Jsou to opravdu špendlíky.

Titěrnost tohoto řešení ještě umocňuje svíčka se závitem M8. Dát do kupy tento motor bylo z hlediska úpravy jednotlivých komponentů dost náročné a nakonec se kvůli jiným karterům muselo změnit uložení převodovky, zcela změnit typ a pohon olejového čerpadla a ještě několik maličkostí.

První dojmy byly pozitivní, motor má sílu v celém rozsahu otáček. Vůbec si v otáčkách libuje a určitě na to má vliv celková malá hmotnost celého rozvodu včetně rozdvojených duralových vahadel s kladkou. Takže i tady to vypadalo na požadované zlepšení výkonových parametrů.

Po Blijhamu jsme motor zabudovali do podvozku a po dohodě s Michalem Škurlou absolvoval poslední závod mistrovství republiky v Březolupech. Tady vcelku úspěšně proháněl nového mistra republiky Patrika Mikela i vítěze závodu Igora Kopece.

Z testování na dráze se ukazuje, že motor s lehkou klikou vyžaduje opravdu už zkušeného závodníka, který si dokáže poradit s výhodami i nevýhodami tohoto řešení. Tenhle motor zkrátka nic neodpustí. Naproti tomu čtyřventil v kombinaci s velkou klikou slibuje nárůst výkonu v ještě zvýšeném rozsahu otáček a lepší stabilitu otáček v kritických situacích.

V nejbližší době chceme na válcové brzdě porovnat tyto nové dva motory s naším běžným typem a vyzkoušet další úpravy. Sezóna 2013 se blíží…

Foto: Shupa Team a Eva Palánová

Počátkem týdne zemřel ve věku pouhých šestapadesáti let po delší těžké nemoci vynikající holandský ledař Tjitte Bootsma.
Ve své bohaté kariéře, kterou započal už v polovině osmdesátých let minulého století, byl mimo jiné několikanásobným účastníkem světových finále, či série Grand Prix. Nejlepšího umístění dosáhl v Assenu v roce 1997, kdy mu patřila jedenáctá příčka na světě, stejný výsledek dokázal zopakovat i v GP o dva roky později.

Asi největšího úspěchu dosáhl bojovník s typickým knírkem v roce 1993, kdy se spolu se spolu s Robertem Janem Munnecomem a Anne van der Helmem radoval z bronzu ve světovém šampionátu družstev. K jediné světové medaili v historii holandské ledové dráhy tehdy přispěl nejvyšším počtem sedmnácti bodů.

Tjitte Bootsmu jsme mohli několikrát vidět i na našich ledových oválech. Určitě nejvýraznější stopu zanechal na větřkovické přehradě u Kopřivnice v únoru 1997, kdy se ozdobil vítězstvím ve dvojdílném českém šampionátu.

Asi poslední okamžik, kdy seděl na ohřebovaném speciálu byl březen 2010. Tehdy neodolal a ve švédském Örnsköldsviku se aktivně zúčastnil volného závodu k pětadvacetiletému výročí působení Jouni Seppänena na ledových oválech.

U ploché dráhy zůstal i poté, co pověsil kombinézu na hřebík. Ještě během aktivní kariéry začal konstruovat a vyrábět rámy ledovou dráhu známé pod značkou TIBO.

Čest jeho památce!

Praha – 3. listopadu
Dvakrát do roka se scházejí bývalí automobiloví a motocykloví závodníci na své schůzi, kde bilancují uplynulý rok. Naposledy se sešli v sobotu kolem osmé ráno. Jako každý rok se platily příspěvky na další rok, které zůstávají ve svazu veteránů a mimo jiné se z nich financuje vydávání a distribuce klubového časopisu Veterán.

Roman Ječmínek zhodnotil uplynulý rok, kolik se odjelo závodů mistrovských i republikových. Po něm přečetl svoji zprávu z účetní knihy pan Kazda a příjmy a výdaje přednesl velice podrobně.

Jedním z hlavních bodů dopoledne bylo předání pohárů a dárkových tašek jubilantům. Z největší dálky dorazil závodník až z Řecka. Mimo jiné byl z plochodrážní sekce vyhlášen i Antonín Kasper, který se 31. října dožil osmdesáti let.

Dalším bodem byla volba nového výboru, kterým byl na další čtyři roky jednomyslně zvolen Petr Válek. Po skončení schůze byli všichni pozváni na občerstvení na gulášek s chlebem nebo rohlíkem včetně pivka, jak v přízemní restauraci, tak v místě konání v prvním patře, kde je sál pro tyto i jiné schůze,

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mies – 26. října
Tradičně v těsném závěsu za BSI organizující SGP a SWC zveřejnila svůj mistrovský kalendář také plochodrážní komise CCP při FIM. Jeho společným jmenovatelem je příklon k dlouhodobějším seriálům a omezení kvalifikačních příležitostí díky úbytku kvalifikačních kol. Vedle bezprecedentní šance vidět velkou cenu a vyvrcholení světového poháru se čeští fanoušci mohou těšit na finále juniorských družstev a kvalifikační kolo pro challenge v Mariánských Lázních. Zkrátka nepřijdou ani příznivci flat-tracku, jelikož pohár FIM vyvrcholí v Pardubicích.

Kalendář FIM 2013:

Ve svých třiatřiceti letech jsem konečně dosáhl výsledku, po kterém jsem toužil a kvůli němuž jsem vlastně začal plochou dráhu i jezdit. Samozřejmě bych něco podobného předvedl i na klasické dráze, ale ještě není všem dnům konec. Rád bych tímto článkem shrnul letošní sezónu. Třetí místo na mistrovství světa na dlouhé dráze je pro mě osobně veliký úspěch, v němž bych chtěl pokračovat. Je to hodně dřiny, nesmí chybět hodně štěstí, motorky bez technických potíží a hlavně parta lidí, která se kolem mě dala dohromady. Bez nich to prostě nejde a nepůjde! Stojí za mnou a to je pro mě dost důležité.
Taka
Čekal, že jednou ze mě bude dobrej‘ závodník, dal do mě všechno, co měl, a dělal pro mě maximum. Nikdy jsem mu nedovezl to ovoce, které čekal. Ale z téhle medaile by měl velkou radost a oslavoval by jí až do jara.

Maminka
Na moje závody nejezdí, protože se bojí. Nedivím se. Poslední dva ze třech až pěti závodů, co se byla podívat, jsem končil hubou v zemi. Mám ji moc rád, vždy když jsem doma, se o mě stará. Zvykla si, že jsem pořád v čudu, ale chce, abych už byl doma s Terezkou a nikam nejezdil. Vždycky, když jí vyprávím o závodech, se diví, proč ještě jezdím.

Olinka (sestra)
Máme se rádi, i když si to tak moc neříkáme, ale víme to. Moc mi fandí.

Nemám na ně skoro vůbec čas a dva měsíce není moc. Mají určitě radost. Slibuju, že už budu hodnej‘ a nikam jezdit nebudu a sedat na motorku už taky nebudu (smích).

Brambůrka (Terezka)
Moje láska a velká podpora, která se o mě stará ve všech směrech a občas ani nevím, jak moc. Připravila pro mě nejedno překvapení, které jí rád vrátím.

Profesor (Zdeněk Schneiderwind)
Několik desítek let velký závodník a reprezentant Olympu Praha, dříve Rudé hvězdy a naší země, který vybojoval nejeden úspěch a trofej. Znám ho odmala a on mě vlastně naučil závodit. Dělal jsem mu mechanika a jezdil s ním po závodech. V současné době je to naopak. Dělá mně mechanika, rádce, časoměřiče, řidiče, maséra, trenéra v jedné osobě a přitom je to kamarád. Kdyby mu zdraví dalo, ještě by nám ukázal, jak se jezdí na motorce. Bez Zdeňka by to nešlo a moc si toho vážím. Místo aby se válel doma na gauči a věnoval se rodině, raději jede se mnou. Jeho zkušenosti, které mně předává, mají velikou cenu. Letos se to zúročilo. Takže pánbůh ti to zapla!

Nesmím zapomenout na Honzu Hlačinu, Bulhara (Jiřího Georgieva) a Maikýho (Michaela Gregora), kteří odvedou dobrou práci. A mohou fungovat čtyřiadvacet hodin denně, když je potřeba.

Pan Bejlís (Vopat)
Skoro můj pan táta, kterého jsem poznal před několika lety jakou fanouška, manažera extraligového týmu, sponzora a kamaráda. Hodný a neutrální člověk, který poděkuje, podpoří a netočí se zády, když se nedaří. Bez takových lidí to nejde. Hlavně v klídku (smích).

Michal Stárek
Kolem ploché dráhy se drží již mnoho let. Snažil se o pozvednutí našeho sportu u nás v extralize a v mistrovství republiky. Jsem rád, že jsem u toho mohl být, protože se mu to dařilo. Pro mě to jsou skvělé vzpomínky. Bohužel házení klacků pod nohy a závist to vše ukončily. Jsem rád, že se přidal k nám a podporuje nás.

V mém dream teamu jsou dále lidé, kteří nám pomáhají různými způsoby a vážím si jich. Bez nich by to také nešlo. Centrum sportu MV, AK Markéta Praha, Fuchs Oil, pan Matula, Alan Zubr, Stuha, 3F Vision, pan Beránek, Jitka Kern, pan Kárník, BVE.

Nejúspěšnější sezóna na klasické a dlouhé dráze! Už teď vím, kde a jaké chyby jsem udělal. Určitě se jich vyvaruji a nic nesmím podcenit. Budu makat o to víc, aby ta příští sezóna byla o půl schůdku lepší. Nic neslibuju, jsou to závody a ledacos se může přihodit. Bronzová medaile ale není jen moje, ale naše. A moc vám za ní děkuju!

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Michal Kohout a Jiří Georgiev