AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 23. srpna
Pátý závod letošní české juniorky v tropickém odpoledni na Markétě rozehráli Václav Milík, Michael Hádek, Jan Holub a Roman Čejka ve vítězném rytmu. Prvních osm jízd neznalo jiného vítěze, ale do poslední série si punc neporazitelnosti udržel pouze slánský závodník. Rozjížďka s číslem dvacet dokonale zapadla do formátu mítinku plného zvratů. Původně to vypadlo na tříčlenný rozjezd o vítězství, ale nakonec Jan Holub předjel Romana Čejku. Slaňák mu to v dodatkové jízdě o třetí místo vrátil. Václav Milík porazil Michaela Hádka v rozjezdu o vítězství, avšak spíše kvitoval udržení své jednobodové převahy v průběžné klasifikaci.

Sedmkrát start – cíl po sobě
Co nevyšlo v sobotu ve Mšeně, stalo se realitou dnes. Lukasz Sowka opět nedorazil, nicméně pět přítomných mimo první dvanáctku znamenalo nutnost kvalifikace o čtyři místa v hlavním klání. Nejpřímější cestou vyřešili kvalifikační záležitost David Štěrovský a Patrik Nagy. Pardubičan vyřešil mšenské závodníky v rozjížďce s číslem jedna ve stylu start – cíl, maďarský závodník ho napodobil hned vzápětí.

V hlavním podniku se ovšem nevedlo ani jednomu z nich. David Štěrovský v rozjížďce s číslem pět zastavil vinou přetrženého primárního řetězu a napáchané škody nestačil opravit včas před devátou jízdou. Nakonec mítink nedokončil, když spadl ve kvůli předchozímu pádu Michala Kleina v poslední jízdě. A Maďarovi jakoby tropické vedro vysálo veškerou chu a bojovnost, které ho zdobily ve Mšeně.

Ve třetí kvalifikační rozjížďce dlouho vedl Michal Klein, aby ovšem Stanislav Pouznar využil jeho chyby na sklonku druhého okruhu. Zdeněk Růžička zůstal v úloze náhradníka, avšak příležitost ke svezení se mu naskytla už v rozjížďce s číslem tři. Běžely dvě minuty a Stanislav Pouznar nikde. Objevil se, až když už bylo příliš pozdě. „Chyt‘ mě průjem,“ vysvětloval svou nepřítomnost.

Jak už je to v závodech české juniorky obvyklé, první čtyřka z průběžné klasifikace se utká až navzájem v rozjížďce s číslem dvacet. A v prvních fázích má víceméně snadnější práci. Dnešní mítink poskytl pádný důkaz, když po osmi jízdách byla na čele top čtyřka, aniž by ztratila jediný bod.

Rozjížďku s číslem jedna zcela opanoval Václav Milík, zatímco Michal Dudek jakoby po Mšeně ještě nenašel ztracenou motivaci. Pardubičanovo velké sólo vzápětí napodobil Michael Hádek. Eduard Krčmář přišel v tréninku o své čerstvě repasované GM a teď ho vedle Michaela Hádka odvedl i Michal Škurla.

Roman Čejka odvedl v rozjížďce s číslem tři Ondřeje Veverku a čtveřici neporažených posléze zkompletoval Jan Holub, když záhy zmizel Pavlu Pučkovi. Ten už měl sice ukončenou neschopenku, nicméně na následky nemoci si stěžoval pořád. A tak po první přestávce ani příliš nekousal a byl rád za druhou příčku za Michaelem Hádkem.

V rozjížďce s číslem šest si Jan Holub prodloužil svou neporazitelnost na úkor Eduarda Krčmáře. Vzápětí měl Roman Čejka příležitost zazářit svým excelentním startem hned dvakrát. Michal Škurla vehementně útočil na druhou příčku Michala Hádka, avšak ve druhé zatáčce se přetočil a upadl. Při repete si však Roman Čejka počínal stejně neohroženě a svou druhou trojku přivezl stylem start – cíl.

Až rozjížďka s číslem osm nenabídla pohled na vedoucího suveréna. Václav Milík sice perfektně odstartoval, avšak Ondřej Smetana ho v první zatáčce objel. Pardubičan zůstával ve střehu a v nájezdu do druhého kola se do vedení vrátil. Ondřej Smetana nepolevoval v nájezdech, avšak pod šachovnicovou vlajkou mu přece jen pár centimetrů chybělo. Ondřej Veverka, v jehož boxu se v průběhu mítinku objevil také Josef Franc, skončil až třetí.

Patent na bodové maximum neexistuje
Řádění neporažené čtveřic ovšem pro ostatní soupeře bylo stejně motivující jako červený hadr v rukou toreadora na rozzuřeného býka. Roman Čejka inkasoval svůj třetí triumf v rozjížďce s číslem devět ještě docela v pohodě. Michael Hádek už ovšem měl za svými zády Ondřeje Veverku, který se zdržel, než v prvním oblouku podjel stále lepšícího se Michala Kleina.

První nečekaný výsledek ovšem přinesla rozjížďka s číslem jedenáct. Nejrychlejší reakci na let pásky měl Patrik Nagy, jenže ještě v nájezdu do první zatáčky se okolo něho jen mihnul Daniel Hádek. Jan Holub jel s ním, útočil na vedoucí příčku až do cíle, ale nakonec se musel smiřovat s porážkou. „Z dvojky to jelo hrozně,“ popisoval mladý Plzeňan své vítězství. „Odved’ jsem Holoubka, odstartoval jsem a nenechal mu místo.“

Na bodovou ztrátu svého bezprostředního soupeře zíral i Roman Čejka, který zamířil do šatny i v průběhu mítinku. „Byl jsem se koupat, je hrozný vedro,“ nechal se slyšet. Dvanáctá jízda se vrátila do výsledkového normálu, když Václav Milík jezdil první od startu až do cíle. Michal Škurla posílil své vyhlídky na pozvánku do extraligového týmu na čtvrteční výjezd do Mšena. Sice zapomněl vestu, s níž přiběhl bývalý závodník Michal Šnajberk, ale v úvodním výjezdu překonal Pavla Pučka.

Po přestávce odčinil Jan Holub svou porážku. Nyní rychle pronikl do čela a přehradil Ondřeji Veverkovi slibnou dráhu do čela. Hned nato Roman Čejka rychle přeskočil Zdeňka Holuba, přes něhož se dral i Pavol Pučko. Když Slaňák projížděl vítězně cílem, nemohl tušit, že před poslední sérií zůstane na čele průběžné klasifikace opuštěný jako Robinson Crusoe po ztroskotání své plachetnice.

Podobnému scénáři nic nenasvědčovalo ani po vylétnutí pásky v rozjížďce s číslem patnáct. Vedení se ujal Michael Hádek. Jenže ve druhé zatáčce se nechal vynést příliš daleko a otřel se o nafukovací mantinel ve výjezdu. V čele jel rázem Ondřej Smetana před Michalem Dudkem, zatímco Michaelu Hádkovi komplikoval pronásledování ucházející vzduch ze zadní pneumatiky. „Kdybych nebyl debil, vyhrál bych, protože mi to úplně ušlo, až když jsem projel cílem,“ označil Michael Hádek za největší příčinu své ztráty kočkování s nafukovacím mantinelem.

V šestnácté jízdě nejlépe odstartoval Eduard Krčmář. Václav Milík se v první zatáčce chvilku mihl před ním, avšak slánský junior ve svých rukou pevně třímal delší konec provazu. „Nedal jsem novou hranu a on na mě odstartoval, pak jsem jezdit pořád venek jako on,“ uvědomoval si Pardubičan v cíli.

Před rozhodující dvacátou jízdou ovšem nemohl nikdo velkou čtyřku ohrozit. Stanislavu Pouznarovi vítězství, které zdědil po upadnuvším Patriku Nagymu, přineslo jeho dnešní první body vůbec. Daniel Hádek se díky druhému triumfu v rozjížďce s číslem osmnáct umístil na skvělém šestém místě, ale vedoucí závodníky ohrozit nemohl. Stejně tak Ondřej Veverka, když se skvěle vypořádal s Pavlem Pučkem, Eduardem Krčmářem a Michalem Dudkem.

Před klíčovou rozjížďkou s číslem dvacet měl Roman Čejka dvanáct bodů, Jan Holub a Václav Milík po jedenácti a Michael Hádek deset. A právě on pochopil, že žádnou další ztrátu si už nesmí dovolit. Skvělý start ho vynesl do vedení před Václavem Milíkem. Toho však svým nájezdem zdržel Roman Čejka.

V prvním výjezdu šel po něm stejně tvrdě jako inkvizitor po jakékoliv známce hereze. Oba borci do sebe narazili. „Byl tvrdej‘,“ líčil Slaňák. „Já ohnul hák, ale ukočíroval jsem to a nespad‘.“ Václav Milík proháněl Michaela Hádka až do cíle. Z depa to vypadalo, že ho nakonec předčil, avšak František Kalina viděl z věže rozhodčího cílovou čáru kolmo. A vítězství přiřkl Michaelu Hádkovi. Roman Čejka ve druhé zatáčce třetího okruhu podlehl Jan Holubovi. A místo, aby se rozjížděl o vítězství, musel s ním do dodatkové jízdy o třetí místo.

V ní ovšem nedal Janu Holubovi šanci. A zatímco na první stupně vítězů čekal dlouho, nyní jakoby se jich nemohl nabažit. Během třech dnů na ně šel už potřetí. Stejně jednoznačný průběh měl i rozjezd o vítězství. „Nechali jsme to stejně nastavený,“ řekl Václav Milík cestou na startovní rošt. Po skvělém startu se usadil v čele, zatímco Michael Hádek si uvědomoval zbytečnost dalšího boje. „Jít na držku nebo ničit motor, když máme stejně bodů do celkový klasifikace?“

Hlasy z depa
„Jel jsem z bedny a hodil jsem si to za ucho,“ kroutil hlavou Václav Milík. „Dobrý, první rozjížďky jsem vyhrával, pak byla jízda s Edou. Nedal jsem novou hranu a on na mě odstartoval. Já jezdil pořád venek jako on. Jenomže nám to jelo stejně a já ho nedokázal předjet. Na poslední jízdu jsem ušetřil hranu, ale nepoved‘ se mi start. V cíli jsem si myslel, že jsem byl první já. Je to pořád o bod, třeba příště v Pardubicích…“

„Jsem mantinelová brzda,“ vracel se Michael Hádek ještě k incidentu v rozjížďce s číslem patnáct. „Jsem za to šastnej‘ (smích). Moh‘ jsem výst šampionát, ale hovno. Ještě Pardubice a Liberec. V poslední jízdě jsem ho pořád slyšel, ale nevěděl, kde je. Tak jsem jezdil jako debil a vyplatilo se. V rozjezdu o nic nešlo, tady je to o startu nebo kdo udělá chybu jako já. A jít na držku nebo ničit motor, když body stejně nestáhneš?!“

„Dneska super,“ pochvaloval si Roman Čejka, který už podruhé nesestoupil ze stupňů vítězů. „Šlo to, akorát v poslední jízdě to nevyšlo. Myslel jsem, že Milda ubere. Byl tvrdej‘, já ohnul hák, ale ukočíroval jsem to a nespad‘. Z třetího místa jsem udělal chybu a on mě předjel Holoubek. V rozjezdu jsem měl dobrou pozici a odjel. Povedlo se mi podruhý bejt‘ na bedně, doufám, že to půjde i nadále.“

„jestli jsem dneska jednou odstartoval, je to moc,“ smutnil Jan Holub. „Otočit se to dá, ale nevím jak, nevychází to vůbec. Dráha tady byla nejhorší, co jsem tady jel. Škoda bodu s Haďasem a pak ta poslední jízda. Hlavně starty!“

„Nemohli jsme nastavit správně motorku,“ tvrdil Ondřej Veverka. „V půlce závodu mi začal pomáhat Pepe Franc a bylo to vidět. Bylo to lepší a lepší a teď to bylo v poslední jízdě nejlepší. Měl jsem dobrej‘ start.“

„Dneska dobrý, ale zezačátku jsem byl nasranej‘,“ svěřoval se Daniel Hádek. „Říkal jsem, že to nejede. Bylo to o startech, odved‘ jsem Holoubka. Z dvojky to jelo hrozně. Odstartoval jsem a nenechal mu místo. Ještě jsem měl bobky, jak se to zvedlo ve druhý zatáčce. Takže to byl jinak nakonec dobrej‘ závod.“

„Na hovno,“ odtušil Eduard Krčmář na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „Fungl nový GM po repasi se rozlítlo. Když se daří, tak se daří. Přijel jsem na dráhu a o tréninku si neudělal ani kolečko. Poslední čtyři závody úplně na hovno.“

„Nasralo mě, že jsem neporazil Pučkina,“ litoval Ondřej Smetana. „Posral jsem start. Ten rozhod‘. Vítězství bylo dobrý, ale kdyby Haďas neudělal chybu, bylo by to jiný.“

„Asi tejden prodělávám nemoc,“ svěřoval se Pavol Pučko. „Nebyl jsem ve Mšeně a pořád to není dobrý. Mám plnej‘ rypák a chyběly mi síly. Motorky nebyl dobrý, ale spíš to bylo ve mně. Ale neupad‘ jsem, to je hlavní. V první trojce už nebudu, v pětce možná, tak o co jde? Zachránit si svoji čest.“

Kvalifikace:

	I.	II.	III.
1. David Štěrovský, Pardubice	1.
2. Patrik Nagy, H		1.
3. Stanislav Pouznar, Mšeno	2.		1.
4. Michal Klein, Mšeno		2.	2.
5. Zdeněk Růžička, Mšeno	3.		3.

Hlavní závod:

1. Václav Milík, Pardubice	3 3 3 2 2	13+3
2. Michael Hádek, Mšeno	3 3 3 1 3	13+2
3. Roman Čejka, Slaný	3 3 3 3 0	12+3
4. Jan Holub, Mšeno	3 3 2 3 1	12+2
5. Ondřej Veverka, Praha	2 1 2 2 3	10
6. Daniel Hádek, Plzeň	1 1 3 1 3	9
7. Eduard Krčmář, Slaný	1 2 2 3 1	9
8. Ondřej Smetana, Praha	1 2 1 3 2	9
9. Pavol Pučko, Praha	2 2 1 2 2	9
10. Zdeněk Holub, Praha	2 1 1 1 1	6
11. Michal Dudek, Slaný	1 2 0 2 0	5
12. Michal Škurla, Praha	2 X 2 1 R	5
13. Stanislav Pouznar, Mšeno	– 0 0 0 3	3
14. Zdeněk Růžička, Mšeno (res)	0 0 2	2
15. Patrik Nagy, H	0 0 1 0 1	2
16. Michal Klein, Mšeno	0 1 F E X	1
17. David Štěrovský, Pardubice	0 E – 0 F/R	0

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	PLZ	DIV	MŠE	PHA	TOT
	23.4.	25.5.	16.7.	20.8.	23.8.
1. Václav Milík, Pardubice	13	15	14	(8)	13	55(63)
2. Michael Hádek, Mšeno	14	13	14	(12)	13	54(66)
3. Jan Holub, Mšeno	13	12	(12)	14	12	51(63)
4. Roman Čejka, Slaný	(8)	11	12	13	12	48(56)
5. Michal Dudek, Slaný	10	11	13	8	(5)	42(47)
6. Ondřej Veverka, Praha	(8)	9	9	10	10	38(46)
7. Pavol Pučko, Praha	13	8	8	–	9	38
8. Eduard Krčmář, Slaný	10	9	(6)	9	9	37(43)
9. Daniel Hádek, Plzeň	–	7	9	8	9	33
10. Ondřej Smetana, Praha	4	(1)	4	8	9	25(26)
11. Zdeněk Holub, Praha	6	5	(2)	5	6	22(24)
12. Michal Škurla, Praha	–	–	5	9	5	19
13. Dominik Hinner, Praha	2	6	5	–	–	13
14. Stanislav Pouznar, Mšeno	3	3	2	(0)	3	11
15. Patrik Nagy, H	–	–	–	7	2	9
16. Michal Klein, Mšeno	(0)	3	1	3	1	8
17. Jaroslav Hladký, Praha	3	DNR	4	–	–	7
18. Zdeněk Vrba, Praha	7	–	–	–	–	7
19. Zdeněk Růžička, Mšeno	–	2	0	2	2	6
20. Roland Benkö, H	4	1	–	–	–	5
21. David Štěrovský, Pardubice	–	–	–	2	0	2
22. René Vidner, Pardubice	2	–	–	–	–	2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 22. srpna
Po čtvrtém podniku české juniorky v sobotu ve Mšeně nebyla mezi borci bojujícími o stupně vítězů v celkové klasifikaci vesměs hovorná nálada. Rozličné patálie zapříčinily, že z nejlepší šestice byli spokojení pouze Jan Holub a Roman Čejka. Ostatní želeli minimálně jedné jízdy a dobře si uvědomovali, že se jejich kvóta pro škrtnutí nejhoršího výsledku právě naplnila.

Rozdíl mezi vedoucím Václavem Milíkem a jeho nejbližším pronásledovatelem Michaelem Hádkem zůstal na jediném pouhopouhém bodu. Jan Holub jim ovšem dýchá na záda a od pozice leadera ho dělí tři body. Výrazně si polepšil rovněž Roman Čejka, jenž přeskočil Michala Dudka. Situaci si zkomplikoval rovněž Pavol Pučko. Ve Mšeně se omluvil kvůli nemoci a v průběžné klasifikaci může stoupat k medailovým výšinám už jen díky nadprůměrným bodovým dávkám.

Za těchto okolností zítra pokračuje šampionát jednadvacetiletých svým pátým kolem na pražské Markétě. Opět je naplánovaná kvalifikace, a to i zásluhou účasti dvou zahraničních závodníků. Patrik Nagy už po sobotě výsledkově předčil svého krajana Rolanda Benköa. Vůbec poprvé však do šampionátu zasáhne Lukasz Sowka, jenž měl startovat již při prvním pokusu o pořádání mšenského závodu.

Šestice kvalifikantů se představí nejprve ve dvou jízdách, z nichž si přímý postup zajistí vítěz. Poslední rozjížďka nabídne šanci pro první dva. Kvalifikace se uskuteční bezprostředně po skončení oficiálního tréninku.

Startovní listina:

kvalifikace:	Stanislav Pouznar, Mšeno
	Patrik Nagy, H
	Michal Klein, Mšeno
	Zdeněk Růžička, Mšeno
	David Štěrovský, Pardubice
	Lukasz Sowka, PL
hlavní závod:	1 vítěz kvalifikace
	2 Zdeněk Holub, Praha
	3 Michal Dudek, Slaný
	4 Václav Milík, Pardubice
	5 Michael Hádek, Mšeno
	6 Eduard Krčmář, Slaný
	7 Michal Škurla, Praha
	8 druhý z kvalifikace
	9 Daniel Hádek, Plzeň
	10 třetí z kvalifikace
	11 Roman Čejka, Slaný
	12 Ondřej Veverka, Praha
	13 Pavol Pučko, Praha
	14 Jan Holub, Mšeno
	15 čtvrtý z kvalifikace
	16 Ondřej Smetana, Praha
	17 pátý z kvalifikace
	18 šestý z kvalifikace

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 20. srpna
Jan Holub byl prozatím poněkud opomíjeným hercem v dramatu letošního juniorského šampionátu. Jenže dnes ve Mšeně nejprve Václav Milík najel do pásky a pak Michael Hádek zastavil kvůli zadřenému motoru. Ten sice vyhrál v rozjížďce s číslem dvacet, avšak triumf v ostatních případech stále vítězícímu Janu Holubovi už nemohl sebrat. Na druhou příčku se prosadil Roman Čejka, který si pro cenu v juniorce přišel vůbec poprvé v kariéře.

Patálie favoritů
Už dvakrát dal Michael Hádek přednost reprezentační vestě před českou juniorkou. Loni vycestoval na mistrovství světa na dlouhé dráze a na sklonku sezóny litoval, že ho absence možná připravila o titul. Historie se opakovala i letos s travnatým semifinále v La Reole. Jenže o pár set kilometrů východněji nad Mšenem lilo jako z konve, a proto byl mítink přeložen na dnešek.

Michael Hádek figuroval v sestavě českého národního týmu pro světový šampionát družstev na dlouhé dráze jako náhradník, avšak nakonec ho na poslední chvíli zastoupil Pavel Ondrašík. „Je to až nad Hamburgem,“ vysvětloval. „A trénink je tam už o půl devátý ráno.“

Poslední juniorská sezóna je holt poslední. A Michael Hádek vyslal jasný signál, jak moc po titulu prahne. V rozjížďce s číslem jedna nedal nikomu šanci. Ani Eduardu Krčmářovi, jenž o tréninku přišel o svůj GM a tak společně se svým otcem musel dumat nad optimálním naladěním rezervního JRM.

Mezi favority se vzápětí pasovali Michal Dudek, s absolutním přehledem triumfující v rozjížďce s číslem dvě. Loktovačka Michala Kleina s Davidem Štěrovským vynesla bod domácímu mladíkovi, zatímco Pardubičan v posledním oblouku upadl a narazil si nedávno zhojenou ruku.

Šok ovšem přinesla už rozjížďka s číslem tři. Václav Milík se chytil do startovní pásky a nezbylo mu, než zmizet ve svém boxu. Ondřej Veverka využil nastalé přestávky. Přeskočil na druhý motocykl. A v jeho sedle dokázal v první zatáčce objet Patrika Nagyho. Syn slavného otce v české juniorce dnes debutoval a rázem skončil na patnáctou příčku průběžné klasifikace.

Favorité neměli ustláno na růžích ani nadále. Jakub Růžička, mechanik Romana Čejky, před pátou rozjížďkou sprintoval jako o olympijskou nominaci, aby svému závodníkovi včas donesl správný červený povlak. V závodě proti časovému limitu byl úspěšný. A Roman Čejka, který o jízdu dříve podlehl jen Janu Holubovi, zaznamenal důležitý triumf stylem start – cíl.

To Michal Dudek, jenž mu měl být více než zdatným soupeřem, dopadl mnohem hůře. Nedojel ani ke startovnímu roštu a už musel zpátky do depa. „Prasknul mi řetěz,“ vysvětloval. Když si vzal druhý stroj, byl kvůli chybějícímu krytu zastaven technikem. Než s mechanikem Zdeňkem Uhlem sjednali nápravu, bylo už pozdě.

Václav Milík se vítězstvím v sedmé jízdě vydal dohánět úvodní bodové manko. Michael Hádek byl ovšem v klidu. Zatímco Ondřej Veverka za jeho zády rychle vysvětloval Ondřeji Smetanovi, že jeho místo je skutečně vzadu, Plzeňan ve mšenské vestě neomylně úřadoval na čele.

Po dvou startech se Michaelu Hádkovi mohl vyrovnat jen Jan Hádek. „Jsem rozhodnutej‘ to zlomit,“ nešetřil odhodláním dostat se ve výsledkových listinách opět na vyšší mety. A jak řekl, tak udělal. V rozjížďce s číslem čtyři o tom přesvědčil Romana Čejku, v šesté jízdě zase Daniela Hádka, který si myslel, že cesta před úřadujícího šampióna vede vnějškem první zatáčky.

V rozjížďce s číslem jedenáct Jan Holub odstartoval na Eduarda Krčmáře. Stále upíral své zraky k závěrečné jízdě, v níž měl narazit na Michaela Hádka. Jenže otázka průběžného vedení a v konečném důsledku i osoby dnešního vítěze se prakticky zodpověděla dvanáctou jízdou.

Kvůli pádu Zdeňka Holuba v úvodním nájezdu se rozblikala červená světla. Pražan dostal šanci v repete a nádavkem i dvojnásobný časový limit, aby stačil z pokrouceného motocyklu přezout označenou pneumatiku na druhý. Klaplo to, ovšem s jedinou vadou na kráse. Zdeněk Holub si nepustil metyl a po vylétnutí pásky se vůbec nerozjel.

Na čele vládl Michael Hádek. Jenže ve třetí kole zůstal stát. „Motor,“ odtušil smutně v depu. „Rána a nic.“ Pakliže se mohl radovat z náskoku na leadera průběžné klasifikace, nyní na tom byli oba stejně. A kvůli svým tučným bodovým ziskům z předchozích kol věděli, že dnešní výsledek se jim bude ze šampionátu škrtat, protože horší skóre si nepřejí ani v těch nejčernějších snech.

Vyrovnanější hrot průběžné klasifikace
Po třech sériích tedy Jan Holub na čele průběžné klasifikace osaměl. Na záda mu dýchali Roman Čejka a Ondřej Veverka. Slaňák profitoval z nepěkné rány, která se ozvala z útrob GM Michaela Hádka. Předtím si ovšem musel ohlídat Michala Škurlu, který v sedle pětistovky ještě nedokázal zklamat. Pražan zase zářil v desáté jízdě, kdy odvedl nejen Daniela Hádka, ale i Michala Dudka.

„Nemám chu závodit,“ stále se nemohl vyrovnat s prošvihnutým dvouminutovým limitem další favorit, jemuž se dnešní zisk coby nejhorší výsledek prozatím bude škrtat. Ztracený apetit našel až v patnácté jízdě. Sice odstartoval až třetí, avšak po vnější stopě vyvinul takový tlak na Michala Škurlu a Ondřeje Smetanu, že do druhého kola vjížděl už před nimi.

Zato Jan Holub zářil. S neskutečnou lehkostí zaznamenal v rozjížďce s číslem třináct další sólo. Ondřej Veverka dlouho trčel za Zdeňkem Holubem, avšak v poslední zatáčce se mu ho podařilo předčit. S deseti body mohl směle pomýšlet na stupně vítězů.

A stejně tak Roman Čejka, který svým dlouhým čekáním na vavřínový věnec už začínal připomínat Martina Gavendu, jenž se dočkal až ve svých jednadvaceti. Slánský závodník však nechtěl čekat tak dlouho. V rozjížďce s číslem čtrnáct předvedl start jako z učebnice a Václav Milík se mu celá čtyři kola musel dívat na záda.

Sen o premiérovém pódiu byl s jedenácti body na prahu reality. Chtělo to jen slušný výsledek v rozjížďce s číslem devatenáct. Se stejnými aspiracemi k ní vzhlížel i Ondřej Veverka, jenž měl v kolonce u svého jména o jeden bodík méně.

Jenže jeho sny se rozplynuly, když se přední kolo jeho motocyklu dostalo do křížku s páskou. „Nervy,“ nehledal žádné výmluvy, přičemž své čtvrté místo okomentoval pořádným zaklením. Mohl jen sledovat, jak Eduard Krčmář krouží jedno kolo za druhým na první příčce. Nula z patnácté jízdy však byla velkým handicapem. Zato druhý Roman Čejka měl jasno, že dlouhé čekání na pódium je u konce.

Rozjížďka s číslem dvacet, v níž se pravidelně střetávají čtyři nejlepší z průběžné klasifikace, přinesla nejlepší start Václavu Milíkovi. V prvním zatáčce ho předjel Jan Holub, ale okolo obou se jako blesk z čistého nebe přehnal Michael Hádek. Václav Milík si něco podobného nechtěl nechat líbit.

Avšak jeho útok v první zatáčce druhého kola skončil pádem. Pardubičan se bleskově zvedl a odtlačil motocykl z dráhy. V depu byl zamlklý natolik, že by mu každý skautský vedoucí okamžitě potvrdil zisk bobříka mlčení.

Jan Holub už Michaela Hádka nedohonil. „Jel jsem na jistotu, abych dojel a nešel na hubu,“ svěřil se později. Čtrnáct bodů mu však pojistilo zlatý věnec a v průběžné klasifikaci přiblížilo oběma rivalům, kteří s ním už možná ve svých strategických záměrech ani nepočítali.

Hlasy z depa
„Byl jsem odhodlanej‘ to přelomit,“ vysvětloval Jan Holub náhlý obrat se svých výsledcích. „Pomohlo mi štěstí, ale tomu se musí jít naproti. Poslední jízda byla spíš na jistotu, abych dojel a nešel na hubu. Líp to ani nemohlo dopadnout, teď jen, abych vyhrával všechno. Doufám, že to Hadovi s Milíkem ještě znechutím. Prahu nechám osudu, ale snad zase první!“

„Dneska se mi to moc líbilo,“ pochvaloval si Roman Čejka. „Konečně na bedně! Dráha byla hezká, předtím jsem byl v Krosnu a proti tomu je tohle super. Jsem spokojenej‘, všechno chodilo. Měl jsem i štěstí, Hádkovi odešel motor, Venca najel do pásky. Záleželo na startech a ty se mi ve dvou jízdách nepovedly. Nevadí, snad příště.“

„Mohlo bejt‘ líp,“ netajil se Michael Hádek. „Zradila technika. Zrada, zrada a zas‘ zrada. Najednou rána, pprsklo to a nejelo. Bylo lepší, než kdyby se to jelo minulej‘ měsíc. Třetí místo je dobrý, hlavně že body ztratil i Milíček.“

„Dobrej‘ závod,“ bilancoval Ondřej Veverka. „Prohrál jsem jen s lepšíma. S Hadem a Holubínem to není ostuda. Akorát ta poslední jízda. Neudržel jsem nervy. Moje chyba, jsem debil.“

„Nejel jsem GM, ale Jawu, o tréninku to klepalo jako kráva,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Jak na tom nejezdím, vychytali jsme to až v poslední jízdě.“

„V poslední době se to sere,“ povzdechl si Michal Dudek. „Od druhý jízdy jsem neměl už chu závodit. Prasknul mi řetěz, ani jsem se nerozjel. Na druhý motorce mě technik nepustil bez krytu a nakonec jsem nestihnul dvě minuty. Pak jsem už neměl ani náladu. Snad se to otočí.“

„Šlo to, ale mohlo to bejt‘ víc,“ přemítal Daniel Hádek. „Závody suprový. Dráha se mi líbila, byla dobrá. Mšeno, Plzeň a Pardubice jsou pro mě nejlepší. Kdybych to potáh‘ po venku, moh‘ jsem udělat Veveho. Holubína bych asi nedal, ale teď se Smetanou, to zase bylo!“

1. Jan Holub, Mšeno	3 3 3 3 2	14
2. Roman Čejka, Slaný	2 3 3 3 2	13
3. Michael Hádek, Mšeno	3 3 E 3 3	12
4. Ondřej Veverka, Praha	3 2 3 2 T	10
5. Eduard Krčmář, Slaný	2 2 2 0 3	9
6. Michal Škurla, Praha	1 1 2 2 3	9
7. Václav Milík, Pardubice	T 3 3 2 F	8
8. Michal Dudek, Slaný	3 M 1 3 1	8
9. Ondřej Smetana, Praha	1 1 2 1 3	8
10. Daniel Hádek, Plzeň	1 2 2 1 2	8
11. Patrik Nagy, H	2 2 1 2 0	7
12. Zdeněk Holub, Praha	2 1 E 1 1	5
13. Michal Klein, Mšeno	1 0 0 0 2	3
14. Zdeněk Růžička, Mšeno	ex 1 0 0 1	2
15. David Štěrovský, Pardubice	F 0 1 1 E	2
16. Stanislav Pouznar, Mšeno	T 0 F 0 X	0

Poznámka: Zdeněk Růžička byl v rozjížďce s číslem jedna předjet o kolo. Jelikož nedorazili Pavol Pučko a Dominik Hinner, kvalifikace odpadla a její účastníci – Zdeněk Růžička, David Štěrovský, Patrik Nagy, Michal Škurla a Stanislav Pouznar – byli nasazeni přímo.

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	PLZ	DIV	MŠE	TOT
	23.4.	25.5.	16.7.	20.8.
1. Václav Milík, Pardubice	13	15	14	(8)	42(50)
2. Michael Hádek, Mšeno	14	13	14	(12)	41(53)
3. Jan Holub, Mšeno	13	12	(12)	14	39(51)
4. Roman Čejka, Slaný	(8)	11	12	13	36(44)
5. Michal Dudek, Slaný	10	11	13	(8)	34(42)
6. Pavol Pučko, Praha	13	8	8	–	29
7. Ondřej Veverka, Praha	(8)	9	9	10	28(36)
8. Eduard Krčmář, Slaný	10	9	(6)	9	28(34)
9. Daniel Hádek, Plzeň	–	7	9	8	24
10. Ondřej Smetana, Praha	4	(1)	4	8	16(17)
11. Zdeněk Holub, Praha	6	5	(2)	5	16(18)
12. Michal Škurla, Praha	–	–	5	9	14
13. Dominik Hinner, Praha	2	6	5	–	13
14. Stanislav Pouznar, Mšeno	3	3	2	(0)	8
15. Patrik Nagy, H	–	–	–	7	7
16. Michal Klein, Mšeno	(0)	3	1	3	7
17. Jaroslav Hladký, Praha	3	DNR	4	–	7
18. Zdeněk Vrba, Praha	7	–	–	–	7
19. Roland Benkö, H	4	1	–	–	5
20. Zdeněk Růžička, Mšeno	–	2	0	2	4
21. David Štěrovský, Pardubice	–	–	–	2	2
22. René Vidner, Pardubice	2	–	–	–	2

Foto: Eva Palánová

Mšeno – 18. srpna
Letošní léto je skutečně rozmarné a přináší starosti nejen provozovatelům venkovních koupališ a kempů či rekreantům, ale také pořadatelům plochodrážních závodů. Obzvl᚝ ve Mšeně, kde během týdne museli odvolat hned dva mítinky. Nyní se však vrátilo letní počasí s tropickými teplotami a všechno zlé je konec konců někdy na něco dobré.

Řeč je o startovní listině. Na rozdíl od původního termínu v ní nechybí Michael Hádek, jenž na sklonku července musel na evropský šampionát do La Reole. Jeho boj s Václavem Milíkem o hrot průběžné klasifikace, kde je Pardubičan o jeden bod vpředu, bude velkým, nicméně nikoliv jediným magnetem sobotního závodu.

Vedle obou leaderů totiž do modrých mšenských boxů přijede minimálně šest dalších závodníků, jejichž případná cesta na stupně vítězů se obejde bez přídavných jmen nečekaná a senzační.

A protože počet přihlášených převýšil šestnáct, přijde ke slovu opět kvalifikace. Bude se konat bezprostředně po skončení tréninku. Mělo by se v ní objevit šest závodníků. Premiéru v české juniorce si odbude David Štěrovský a také Patrik Nagy z Maďarska. Syn slavného otce, jehož kariéru zkomplikoval pád shodou okolností ve Mšeně při mistrovství světa, řeší startem u nás nedostatek závodů ve své zemi.

Na rozdíl od původního data se pozítří ve Mšeně začne závodit už úderem čtrnácté hodiny.

Startovní listina:

kvalifikace:	Stanislav Pouznar, Mšeno
	Michal Škurla, Praha
	Michal Klein, Mšeno
	Zdeněk Růžička, Mšeno
	David Štěrovský, Pardubice
	Patrik Nagy, H
hlavní závod:	1 čtvrtý z kvalifikace
	2 Daniel Hádek, Plzeň
	3 Eduard Krčmář, Slaný
	4 Michael Hádek, Mšeno
	5 Michal Dudek, Mšeno
	6 Pavol Pučko, Praha
	7 Zdeněk Holub, Praha
	8 třetí z kvalifikace
	9 Dominik Hinner, Praha
	10 druhý z kvalifikace
	11 Václav Milík, Pardubice
	12 Ondřej Veverka, Praha
	13 Roman Čejka, Slaný
	14 Jan Holub, Mšeno
	15 vítěz kvalifikace
	16 Ondřej Smetana, Praha
	17 pátý z kvalifikace
	18 šestý z kvalifikace

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 9. srpna
Protože český juniorský nároďák vinou nepříznivých okolností nepostoupil do finále evropských devatenáctek, je sobota 20. srpna volným termínem. Právě v tento den se od čtrnácti hodin uskuteční mítink domácího juniorského šampionátu, jenž na sklonku července nemilosrdně spláchnul d隝.

Startovní čísla pro přímo nasazenou dvanáctku:

1 kvalifikace

2 Daniel Hádek, Plzeň

3 Eduard Krčmář, Slaný

4 Michael Hádek, Mšeno

5 Michal Dudek, Slaný

6 Pavol Pučko, Praha

7 Zdeněk Holub, Praha

8 kvalifikace

9 Dominik Hinner, Praha

10 kvalifikace

11 Václav Milík, Pardubice

12 Ondřej Veverka, Praha

13 Roman Čejka, Slaný

14 Jan Holub, Mšeno

15 kvalifikace

16 Ondřej Smetana, Praha

Kvalifikace: uzávěrka startovní listiny je 16. srpna.

Foto: Wojta Zavřel

Mšeno – 1. srpna
Náhradní termín mšenské zastávky českého juniorského šampionátu, který v sobotu uplaval v přívalech dešové vody, bude stanoven až zkraje příštího týdne. Důvodem je totiž semifinále mistrovství Evropy juniorských družstev do devatenácti let. Řešení rébusu mnoha alternativ mají v rukou plně čeští mladíci.

Volná sobota 20. srpna, kdy by se odložený mšenský podnik mohl uskutečnit, koliduje s finálovým závodem evropského šampionátu. Pakliže by tam český výběr postoupil, domácí šampionát bez čtveřic e reprezentantů by postrádal jakoukoliv logiku.

Kromě této alternativy je ve hře také řešení stylem juniorského supervíkendu 17. a 18. září. Juniorka by se mohla konat v neděli po sobotních juniorských družstvech a stopětadvacítkách.

Foto: Wojta Zavřel