Liberec – 3. srpna
Pro případ, že by to v sobotu nevyšlo s titulem mistra republiky, kluci začali testovat novou živnost. I tak by se dal nazvat tento snímek. Jenže ono to tak úplně není. Kdo chtěl ještě před zítřkem testovat nastavení svých motocyklů, měl včera poslední možnost. Stejný čas patnáct hodin a stejná teplota plus šestatřicet hodně napověděly, jak to bude ve Starých Pavlovicích vypadat. Závodníci pod vedením Tomáše Topinky brali všechno nesmírně vážně. Zítřek bude maso a ten, kdo si odveze titul mistra republiky dvojic, určitě bude muset sáhnout až na dno sil. Startujeme úderem patnácté hodiny a vy zatím můžete tipovat, kdo si stoupne na bednu.

Tipujte:

 Loading ...

Pardubice – 2. srpna
S výjimkou let 1981 – 1985 se mistrovství republiky dvojic jezdí pravidelně od sezóny 1977. Je proto s podivem, že se Pardubice navzdory silným sestavám v průběhu celé historie svého prvního titulu dočkaly až v Březolupech na sklonku srpna 2013. Od té doby se Východočeši radovali ze zlata ještě třikrát. Ve všech případech byl u jejich vítězství Václav Milík a pokaždé měl jiného kolegu. Tento zajímavý rekord však nebude v sobotu v Liberci pokračovat, jelikož pardubický kapitán nastoupí po boku Hynka Štichauera, který s ním byl u prvního titulu před pěti lety.

„Vašek si vybral Hynka,“ objasňuje pozadí nominace Lubomír Vozár. „A tak jedou spolu. Už to jednou spolu vyhráli, můžou to zopakovat. Ale Pražáci jsou silný, uvidíme, jenom doufám, že nebude takové vedro.“

I když by v případě pardubického triumfu padnul rekord Václava Milíka, že vítězí pokaždé s jiným partnerem, do statistik by se naproti tomu dostal Hynek Štichauer. Stal by se totiž prozatím jediným borcem, s nímž by pardubický kapitán vyhrál podruhé.

V minulosti si však Pardubice většinou s jedním týmem nevystačily… „Bylo víc dvojic, teď to vyšlo na sedm,“ komentuje Lubomír Vozár první změnu rozpisu po patnácti letech. „Nestavěli jsme druhou dvojici, protože Josef Novák a Martin Mejtský měli jet MACEC Cup v Rawiczi. Ale tak pak dali až na sedmnáctého.“

Pardubické tituly v mistrovství republiky dvojic:

Foto: Pavel Fišer

Liberec – 31. července
Sobotní mistrovství republiky dvojic v Liberci se ponese v duchu vzpomínky na Alexandra Kopeckého. Nicméně českodubský technický mág nebude jedinou velkou plochodrážní osobností, již si ve Starých Pavlovicích připomeneme. Zkraje měsíce uběhlo již devatenáct let od chvíle, kdy naposledy vydechl Emil Sova. Hned napřesrok odstartovala tradice jeho memoriálů ve Mšeně. Když plochodrážní klub z městečka u Mělníka zabředl do současné patové situace, konal se Memoriál Emila Sovy loni v září v Divišově. Nyní jeho export musí pokračovat a tak uzavře šampionát dvojic. Krásné poháry a další ceny jsou již připravené, podoba rozpisu se zrodí rovnou na místě.

Foto: Josef Štěpánek a Karel Herman

Liberec – 30. července
Původně s ním Tomáš Topinka počítal až na nedělní extraligu v Žarnovici, protože v pátek večer měl startovat v Glasgowě. Odtud se měl po závodech přemístit do Edinburghu do Prahy a připravit se na šesté kolo naší vyšší soutěže. Jenže mítink britské Championship byl odvolán a Matěj Kůs prostřednictvím facebooku nabízí sobotní letenku ze skotské metropole na Ruzyň. Změněné situace využil i pražský kouč, který jej promptně nominoval na šampionát republiky dvojic v Liberci coby náhradníka k Josefu Francovi a Eduardu Krčmářovi.

Foto: Karel Herman

Praha – 26. července
Nominace na mistrovství republiky dvojic, které příští sobotu uvidí liberecké Pavlovice, doslova zaskočila Eduarda Krčmáře. Slánský závodník počítal, že jako obvykle nastoupí za svůj klub v tandemu, který by opět mohl aspirovat na nejvyšší příčky, nicméně za barvy středočeského královského města budou hájit Roman Čejka a Michal Dudek. Nicméně plochodrážník takových kvalit nemohl zůstat neosloven z tábora soupeřů, což ve startovní listině rozpoutalo opravdovou tsunami.

Obtížně pochopitelné zůstává především skutečnost, že slánský klub Eduarda Krčmáře neměl ani kontaktovat s nabídkou startu v prestižním šampionátu dvojic. A že nepojede, si sám závodník prý přečetl až v článku v magazínu speedwayA-Z.

Antonín Vilde, šéf slánského klubu, zatím celou záležitost nechtěl komentovat, nicméně přislíbil své vyjádření během samotného libereckého závodu příští sobotu. Každopádně příležitost nominovat Eduarda Krčmáře se chopil Tomáš Topinka.

Reglementy umožňují každému týmu učinit jednu změnu vůči původní nominaci jako v předchozích letech, navíc vzhledem k návratu rozpisu klasických dvojic, může kouč nasadit také náhradníka. Pražskému Olympu se rozpadlo spojení Josef Franc – Matěj Kůs, jelikož kapitán extraligové Markéty jede v pátek v Glasgowě a pak se musí dostat na nedělní extraligu do Žarnovice.

Tomáš Topinka proto k Josefu Francovi nominoval osiřelého Eduarda Krčmáře. Zdeňka Holuba poslal do sestavy KFPD Třebusice, jíž Vladimír Vopat nahradil původně plánovaný liberecký tandem, a odkud pražský kouč vytáhl Filipa Hájka, z něhož učinil náhradníka AK Markéta.

Personální tsunami v mistrovství republiky dvojic:

Foto: Karel Herman

Liberec – 20. července
I když nebude postavena domácí dvojice při českém šampionátu dvojic na libereckém stadiónu, uděláme to tak, aby se všichni cítili u nás jako doma. Přespříští sobota rovněž připomene jednu z výrazných osobností ploché dráhy a to nejen na Liberecku. Stačí jen vyslovit jméno Alexander Kopecký nebo prostě jen Saša a všechno je jasné.

Saša začínal jako vesnickej kluk, kterého bavilo něco tvořit.  Po úrazu na Pionýru bylo jasné, že závodit nebude, ale jeho schopnosti a hlavně člověčí povaha brzo zafungovala.  To, že opravoval všechno, co jsme postupně ničili, byl jenom začátek jeho působení.  Se Sašou jsem se potkal na stadionu ve Starých Pavlovicích a od začátku bylo jasné, že to může mezi námi fungovat.

Saša a já jsme nakonec oba ve stejném znamení, Beran. To nebyla vždy výhoda, ale alespoň jsem nezapomínal na jeho narozeniny. Se Sašou jsem absolvoval nekonečné množství závodů a to klubovým autobusem, tak i v jeho Škodě 1000 MB, kterou nám i půjčoval.

Saša dokázal to co nám dnes, a to nejen u ploché dráhy schází, a sice položit se do práce pro druhé. Postupně se vypracoval v kouzelníka, co se týká v opravy plochodrážní techniky a Český Dub, kde bydlel, byl tím mezi sportovní veřejností najednou ve středu pozornosti.

Saša udělal Český Dub slavný a to i přesto, že tam nemají ani koleje pro vlak. Tím jsem ho v legraci provokoval, ale nemohl jsem tuto větu používat často, většinou jsem něco potřeboval a podobné legrácky mě mohly stát… Život. Čas ale běžel.

Saša nám oznámil svou diagnózu a nikomu okolo něj nebylo vůbec dobře.  Držel se, a to tak, že dokázal sedět v dílně u stolu s rouškou přes obličej a makal a makal. Chtěl do poslední chvilky klukům pomoc, aby to co opraví, mohli zase rozbíjet.

Saša tak zůstává u nás pořád. Škoda, že jeho některé výroky, co vešly nám okolo něho do podvědomí, se nedají publikovat. V sobotu 4. srpna se tedy bude jak závodit o mistrovský titul, tak i vzpomínat na našeho Sašu. Jako na fotografii, kdy jsme ještě jezdili společně a mohli se radovat ze života.