Avesta – 3. října
V úterý 3. října se ve švédské Avestě konal volný závod, ve kterém se naposled ve své kariéře objevil i Tony Rickardsson. Tonyho přišlo do Avesty podpořit neuvěřitelných 4527 fanoušků.

Závod pro něj nezačal zrovna nejlépe. Z prvních třech rozjížděk si odnesl jenom dva body. Ale poslední jízdu si šestinásobný mistr světa náležitě vychutnal. Odstartoval z vnitřní dráhy a s přehledem vedl až do cíle. Pak ještě jednou objel ovál po zadním kole za doprovodu tónů písně The Final Countdown (švédská hardrocková skupina Europes) a tleskajících diváků. Jako první ho v depu přivítaly jeho dvě dcery Michelle a Nathalie a poté následoval zástup jeho kamarádů, kteří mu přišli pogratulovat k vítězství.

„Byl jsem trochu nervózní, protože mi na dnešním závodě moc záleželo. Ze začátku jsem se nemohl vůbec soustředit. Ale závěr mi vyšel tak, jak jsem si představoval. Myslím, že lepší zakončení kariéry jsem si ani nemohl přát.” komentuje Tony svůj výkon. „Nechci byt melancholický, ale kariéra je cesta, která jednoho dne skončí. Já jsem kupodivu měl to štěstí, ze jsem mohl závodit tak dlouho.“

Oslava pro 400 lidí
Co ale chystá Tony Rickardsson do budoucna, nechce prozradit. „Určitě si nechám alespoň jednu ze svých motorek. No a taky uspořádám po závodě velkou oslavu pro 400 lidí v místní staré hospůdce Avesta Jernverks.”

Hokej nebo plochá dráha?
Když se Tony vracel jako osmnáctiletý začínající průměrný jezdec ze závodu z Anglie, tak mu jeho trenér Torbjörn Harrysson dal jednu radu: „Víš co, Tony, raději se na plochou dráhu vykašli. Nemyslím si, že z tebe někdy bude špičkový plochodrážník. Bude lepší, když se raději budeš věnovat hokeji – na to máš aspoň talent.”

Tony Rickardsson se ale nenechal odradit a následoval svého kamaráda Henku Gustafssona. Henka byl jeden ze švédských juniorských supertalentů. Dokázal vyhrát juniorský šampionát čtyřikrát za sebou. Byl po celou dobu mnohem lepší než Rickardsson. Sám ale přiznává, ze když jim bylo oběma 23 let (Henka je jen o tři dny starší), tak se něco změnilo. Ani jeden z nich to nedokáže přesně vysvětlit.
Henka se dokázal spokojit s tím, ze byl mezi prvními deseti nejlepšími plochodrážníky světa. Tonymu to ale nestačilo. Chtěl mnohem víc.

Tony Rickardsson je fenomén. Dokázal, že i z průměrného plochodrážníka se může stát několikanásobný mistr světa. Jak sám říká, chce to jenom pořádnou dávku vůle a odhodlání…

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Lonigo – 7. října
Australan Jason Crump vyhrál včera před půlnocí prestižní Golden Gala v Lonigu. Na stupních vítězů mu dělali společnost Slovinec Jernej Kolenko a Angličan Scott Nicholls. Podniku se zúčastnila dvojice českých závodníků. Zdeněk Simota skončil v konkurenci dvaceti závodníků čtrnáctý a Matěj Kůs jedenáctý. Pražský junior to ovšem neměl nikterak jednoduché, jak magazínu speedwayA-Z napsal jeho otec Milan.

Matěj Kůs byl v italském Lonigu poprvé a nastupoval do závodu bez tréninku. „Startoval na GM od Boba Brhela,“ vypráví Milan Kůs. „V prvním výjezdu si ho tradičně hodil za ucho. Vymknul si kotník a čímsi si probodl nohu. Dál jel na jawce od inženýra Míky. Snad po pár pokusech už pochopil, že dost bolo GM. Poslední jízdu vyhrál a o dva body mu uteklo semifinále. Teď už je to lepší, ale nohu má jak bambuli a sotva leze.“

Jedenácté místo pražského juniora je za těchto okolností úspěchem. „Byla to od nás docela drzost,“ připouští závodníkův tatínek. „Matěj tu nikdy nebyl, jelo se naostro bez tréninku, neznal motor… Trošku jsem znejistěl, když jsem ho viděl na nástupu Crumpem, Nichollsem a Adamsem. Ale dobrý. Třeba Steve Johnston dostal Matěje až v posledním kole, když mu ulítly dva štefty ze spojky.“

Dvacet jezdců startovalo v rozpise na čtyři série. A poté následovalo semifinále a finále. Zdeňku Simotovi v posledním kole praskl řetěz, což ho stálo postup.

24. Golden Gala Lonigo:
1. Jason Crump, AUS, 2. Jernej Kolenko, SLO, 3. Scott Nicholls, GB, 4. Leigh Adams, AUS, 5. Steve Johnston, AUS, 6. Jurica Pavlic, CRO, 7. Mattia Carpanesse, I, 8. Daniele Tessari, I, 9. Armando Castagna, I, 10. Joachim Kugelmann, D, 11. Matěj Kůs, CZ, 12. Andrea Maida, I, 13. Jesper B. Jensen, DK, 14. Zdeněk Simota, CZ, 15. Guglielmo Franchetti, I, 16. Alessandro Milanesse, I, 17. Simone Tadiello, I, 18. Simone Terenzani, I, 19. Denis Tessari, I, 20. Manuel Hauzinger, A.