Pardubice – 14. září
Historický sál pardubické radnice utichl. Zlatým hřebem pondělní tiskové konference se tradičně stalo odhalení letošní zlaté přilby. Takového úkolu se nemohl zhostit nikdo jiný, než její tvůrce. Pavel Lejhanec přiblížil její design, který se má změnit až s jubilei závodu všech závodů v následujících letech.
Tipujte:

„Mám stejný vztah ke Zlaté přilbě stejně jako Evžen Erban, vždy byla přítomna v naší rodině,“ říkal mistr klenotnický, když svou drahocennou trofej opatrně vyndával z černé krabice. Sál vmžiku oněměl a dychtil po podrobnostech.
„Má stejný tvar jako loni,“ popisoval Pavel Lejhanec své dílo. „Jen písmenka jsme roztáhli do šířky. Přilba váží necelá dvě kila, je z ryzího stříbra, galvanicky pozlacená, nápis a znak ze sterlingového stříbra. Nechybí samozřejmě ani šest granátů na paměť závodníků, kteří v závodě položili svůj život.“
Zlatá trofej má zprvu klidný život. Prezentuje se na různých akcích, ale vesměs se vystavuje na odiv ve výkladní skříni Lejhancova klenotnictví na pardubické Třídě Míru. V neděli dopoledne jí vypraví slavnostní kolonu do Svítkova jako opravdové královně. Podívá se na všechny rozjížďky a při vyhlášení jí mnohdy nastanou bouřlivé časy.

„Poskytujeme i servis ošetření po šampaňském,“ usmívá se pardubický klenotník. „Naposledy jsem takovou generálku dělal Jasonu Doylovi. Stavil se u mě do krámu.“
S největší pravděpodobností se tvar zlaté přilby změní za dva roky, kdy se pojede osmdesátý ročník závodu, který v další sezóně oslaví století od svého vzniku. „Na jubilea připravíme nový typ,“ slibuje Pavel Lejhanec. „Ale na zlatou přilbu je těžké něco vymyslet.“
