Malilla – 12. srpna
Takto v kostce by se dala charakterizovat Grand Prix Skandinávie. Návštěvnost vzhledem k deštivému počasí byla úžasná, dráha i přes nepřízeň byla připravená velmi dobře, i když ke konci už spíše připomínala pole, ale za to rozhodně organizátoři nemohli.Tony Rickardsson se představil jen nakrátko, aby divákům naposledy zamával coby úřadující mistr světa, který už svou sbírku titulů v tomto sportu zřejmě nikdy nerozšíří. Poté se uklidil kamsi do ústraní, aby mohl v klidu sledovat celý závod.

Za Rickardssona nastoupil do závodu Sullivan, o kterém se v loni mluvilo v souvislostech se zákeřnou chorobou krve, naštěstí Sullivan je zpět, zdráv a i když se mu závod vůbec, ale vůbec nevydařil a skončil s jedním bodem beznadějně poslední, byl asi rád, že je zase mezi svými a může se radovat z plných ochozů. Ryan se poprvé představil v jízdě číslo tři společně s Richardsonem, Iversenem a od prken startujícím Protasiewiczem. Start se nejvíce povedl Richardsonovi za ním v celku dobře vyrazil právě Sullivan, ale hned první zatáčka ho vynesla k prknům a odsunula až na poslední místo, když se před něho dostal Protasiewicz. Richardson všem ujížděl, jen Iversen se snažil s ním držet krok, což se mu celkem dařilo, za nimi pak byla propastná díra. Richardson své první místo uhájil a radoval se ze třech bodů. Druhý byl Iversen a třetí Protasiewicz. Sullivan si svou premiéru v letošní GP zřejmě představoval jinak, přijel jako poslední a tudíž ze své první jízdy neměl ani bod. Dráha byla opravdu velmi mokrá a tak jezdci měli co dělat, aby do cíle dojeli ve zdraví, když už nebyli téměř k poznání. Hlavně dráha u vnějšího okraje byla velmi kluzká a tam jsme byli svědky i několika pádů, naštěstí bez přítomnosti sanitky.

Opětně v závodě exceloval Andersen, který snad vyhlásil pomstu BSI za to, že nedostal možnost jet celý seriál GP a byl z něho vyloučen, tím že se rozhodl závod co závod být na bedně. Po druhé jízdě kterou absolvoval měl na svém kontě již šest bodů.

Jason Crump svou první jízdu proměnil ve vítězství a znovu se na startu objevil v jízdě číslo sedm. Z červeným povlakem na hlavě byl jeho soupeřem Richardson, s modrým Jonsson, bílý povlak měl právě Crump a žlutý Nicki Pedersen. Jonsson vyrazil do čela jízdy ihned po startu a Crump to zkoušel venkem, jenže tam se nebylo čeho chytit a kdo zkoušel venek téměř pokaždé prohrál. Crump, který vypadal, že bude nejrychlejší ve výjezdu ze zatáčky byl nakonec na rovince až třetí za Pedersenem. Jonsson ujel téměř o celou rovinku svým pronásledovatelům a tak se o body rvali jen Dán s Australanem. Crump to zkoušel ze všech možných pozic, ale Pedersen držel svou stopu a před sebe ho nepustil. K radosti švédských fandů si pro tři body zaslouženě dojel Jonsson, před druhým Pedersenem. Crump byl rád za bodík a s nulou projel cílem Richardson.

Prvním nešastníkem, který se podíval pod nafukovací vaky byl Richardson a opět to bylo, když startoval ze čtvrté dráhy. Další pády pak na sebe nedaly dlouho čekat. Ve dvanácté jízdě se představili Hampel, Sullivan, Pedersen a Lindback. Do čela se dostal Hampel, na stejné úrovni byl pak Lindback se Sullivenem. Jenže opět to Sullivana vytáhlo ven motocykl se mu smekl a Sulliven zmizel pod vaky a bohužel s nohou pod motocyklem. Navíc „chcípák“ odmítl poslušnost nevytrhl se Sullivanovi a motor bouřil vesele dál. Ryanovi okamžitě přiběhl na pomoc jeden z pořadatelů, pomohl mu vypnout motor a vytáhl ho zpod ochranných mantinelů. Bohužel Sullivan do depa odkulhal sice po svých, leč s bolestivou grimasou. Opakovanou jízdu ve třech nakonec vyhrál Hampel, před Pedersenem a Lindbackem.

1. semifinále
Leje a leje. Všichni se modlí, aby se vše zvládlo a závod se dojel, už zbývají přeci jen tři jízdy. Provazy vody bičují dráhu a dělají kaluže, zaplňují vyjeté koleje vodou, dráha se mění v nebezpečnou. Už není čas, musí se hodně spěchat. První dráha Hancock, druhá Jonsson, třetí Crump a čtvrtá Hampel. Startmaršál žene jezdce k pásce. Poslušně všichni aktéři přijíždí ke startovacímu zařízení a za pár vteřin letí páska nahoru. Je to opět Jonsson, který vyráží jako první vstříc finále. Za ním se na druhou příčku dostává Hancock, jenže v zádech má Crumpa. Jakoby Hancock neměl sílu v závěrečných fázích závodu udržet Crumpa za sebou. Opět ho Crump předjíždí jako již letos poněkolikáté v nejméně vhodnou dobu a zabrání mu tak zazávodit si ještě ve finále a snížit na něho bodovou ztrátu. Do finále jde Jonsson s Crumpem.

2. semifinále
Andersen, Adams, Pedersen a Nicholls. Do čela již velmi spěchajícího závodu se dostává Adams za ním se řítí Pedersen spolu s Nichollsenem. Pedersen však v nájezdu do druhé zatáčky padá a snaží se hodit vinu na Nichollse. Ten však tentokrát za nic nemohl a Pedersen spadl sám, rozhodčí jej nekompromisně vylučuje. Start opakované jízdy, znovu jde do čela Adams, za ním jede Andersen, kterého stíhá Nicholls. Ten však provede něco, co se asi opravdu málokdy vidí. Několikrát nevybíravým způsobem najede do Andersena loktem, pak i motocyklem a znovu loktem a Andersen se stále drží na oválu. Jenže za stavu dráhy jaká už v tu dobu byla to dlouho nevydrží a padá. Nicholls je vyloučen a velmi se zlobí. Slova, která padala se nedají napsat. Pravdou ovšem je, že vyloučen byl zcela po právu. Jízda ve dvou se už nekoná a jde se rovnou na losování drah do finále kam postoupil Adams s Andersenem.

Finále
Adams, Andersen, Jonsson a Crump. Jezdci jsou připraveni na startu, motocykly běží na plné obrátky a je odstartováno. Dráha je už opravdu velmi rozbitá a hlavně nacucaná jak houba a tak Crump padá hned v první zatáčce. Jízda se musí opakovat, vylučovat se tentokrát nebude. Startovací zařízení pouští jezdce znovu na dráhu. Do čela jde Andersen za ním Jonsson a třetí je Adams. Crumpovi start ze čtvrté dráhy vůbec nevyšel. Na začátku druhého kola navíc Jason padá, stačí ale svůj stroj včas uklidit mimo dráhu a tak boj může pokračovat bez přerušení jízdy. Andersen stále vede, pak však přijde rozhodující okamžik.

Motocykl se mu vzepře na zadní a je až s podivem co všechno tento večer dokázal Andersen ustát. Motocykl sice zkrotí, ale stojí ho to první místo, okamžitě ho totiž podjíždí Jonsson a za řevu diváků už první příčku nepustí a dojede si pro první vítězství v GP v jeho kariéře. Druhý je Andersen, jeho třetí závod v letošním ročníku a potřetí bedna. Tak tomu se tedy říká skvělá bilance. Třetí celkem v klidu a v pohodě je Adams. Crump letos poprvé nebude na stupních vítězů.

Příští Grand Prix, ale už asi definitivně rozhodne o jeho titulu a tak se můžeme těšit, že matička Praha uvidí další korunovaci, tentokrát však ne českého krále, ale toho plochodrážního. Přejme si společně, aby vyšlo počasí, aby byli diváci, kteří budou mít dobře vychlazené pivo a hlavně, aby to Bohoušovi Brhelovi lítalo.

Londýn – 15. srpna
Grand Prix Velké Británie, která se už posedmé v řadě pojede na Stadiónu milénia ve velšské metropoli Cardiff, má potvrzené své datum. Londýnská BSI včera oznámila, že se tam bude závodit 30. června. Její šéf John Postlethwaite při té příležitosti slíbil ještě více atraktivní doprovodnou show než doposud. Fanoušci si zároveň mohou objednávat vstupenky a pokud tak učiní před Silvestrem, pořadatel jim garantuje stejnou cenovou relaci jako letos.

Malilla – 12. srpna
Seriál Grand Prix má nového vítěze. V první velké ceně, která se vůbec kdy jela bez Tonyho Rickardssona, poprvé triumfoval jeho krajan Andreas Jonsson. Na povrchu dráhy se negativně podepsaly vytrvalé deště a právě mladý Švéd se se zrádným povrchem vypořádal nejlépe. Během večera musel několikrát předjíždět zezadu a ve finálové jízdě podjel Hanse N. Andersena. Na třetí místo nakonec vystoupil Leigh Adams, když Jason Crump upadnul. Přesto však s obrovským náskokem vede celý seriál. Na potvrzení jeho vlády si však budeme muset počkat minimálně do Prahy, protože ve zbývajících třech kolech je k mání 75 bodů. A Australan vede o 61.

Aktuální stav šampionátu:
Jason Crump 156, Greg Hancock 95, Nicki Pedersen 85, Andreas
Jonsson 84, Leigh Adams 80, Scott Nicholls 67, Bjarne Pedersen 66, Tomasz
Gollob 66, Jarek Hampel 63, Hans Andersen 63, Matej Zagar 58, Antonio
Lindbäck 48, Lee Richardson 41, Niels-Kristian Iversen 36, Lee Richardson
34, Piotr Protasiewicz 18.

Lonigo – 29. července
V italském Lonigu se v sobotu odehrála další bitva o titul nejvyšší o titul mistra světa. V té době panovalo na evropském kontinentu obrovské horko a tak se není co divit, že pořadatelé kropili dráhu jak o život, až se jim v poslední zatáčce před cílem podařilo vytvořit mohutnou louži, která dělala jezdcům ze začátku poměrně veliké problémy. Kdo nejel jako první, v cíli nebyl téměř k poznání.

Na startu závodu nechyběla žádná esa, krom toho nejvyššího z loňského roku Tonyho Rickardssona, který měl zdravotní problémy a lékaři mu start v GP nedoporučili. Hned v úvodní jízdě předvedl mladý Antonio Lindbäck jak nemá vypadat start. Byl zřejmě příliš nabuzen na závody a tak nepočkal až vyletí páska nahoru, pustil spojku, motocykl se mu postavil na zadní kolo, předním kolem zachytil pásku a sám se ocitl ve velice nepěkném pádu na zádech. Naštěstí ho stroj nezasáhl a tak odcupital do depa po svých s vidinou vyloučení, která byla samozřejmě potvrzena rozhodčím.

Domácí fandové tak měli možnost hned v první jízdě vidět svého jezdce, který Lindbäcka na startu vystřídal. Byl jím Daniele Tessari, který měl za soupeře zdatné borce Golloba, Hancocka a Richardsona. Celá jízda byla velice pěkná, dramatická až do konce. Po startu se do čela dostal Gollob, na rovince jej však dojel jak Hancock tak i Richardson a všichni tři aktéři jeli těsně vedle sebe, až ve druhé zatáčce se dopředu dostal Hancock, který využil vnitřní okraj dráhy a jak Golloba tak i Richardsona podjel.

Jenže přišla opět rovinka a ta rozhodla, že rychlejší motocykl má Richardson, který se usídlil na prvním místě. Pak došlo k přetahované mezi Gollobem a Hancockem, jednou byl na druhém místě ten, podruhé ten druhý. Nakonec se ze dvou bodů radoval Gollob. Zvítězil tedy Richardson před Gollobem, třetí dojel Hancock a čtvrtý do počtu byl Tessari, ani ten se však nevzdal bez boje a v jednu chvíli dokonce bral na Hancocka bod.

Jason Crump přijel do Itálie se zraněným kotníkem a bylo zřejmé, že svoji levou nohu bude hodně šetřit. Předvedl se ve třetí jízdě, kterou vyhrál a dokázal si, že i se zraněním může v pohodě závodit. Za Tonyho Rickardssona naskočil do závodu Hans N. Andersen a ve čtvrté jízdě předvedl nádherný souboj s Nicki Pedersenem, když Nicki celý závod vedl, ale mladý Dán ho těsně před cílem předjel a sebral mu tři body. V té chvíli ještě netušil, že vyhraje celou základní část a bude to právě on, který si jako první bude vybírat dráhu do semifinále.

V osmé jízdě se postavili na start Richardson, Adams, Hampel a Nicki Pedersen. Nejlepší start měl Richardson, jenže okraj dráhy ho rozhodil motocykl se mu narovnal a poslal ho až na čtvrté místo, toho okamžitě využil Pedersen a začal se rvát o první příčku s Adamsem. Nakonec ale veškeré útoky ze strany Australana odrazil a v jízdě zvítězil. Adams byl druhý, třetí Hampel a Richardson dojel do cíle s velikou ztrátou.

Jízda s číslem čtrnáct a v ní tito jezdci. Hancock, Andersen, Adams a Iversen. Jako první se vrhl do závodu Hancock a ihned si vytvořil náskok před druhým Andersenem. Po prvním kole se pořadí ustálilo a do cíle přijeli jezdci v pořadí Hancock, Andersen, Adams a Iversen.

1. semifinále
První losuje Andersen, který v základní části zvítězil o jeden bod před Crumpem a získal čtrnáct bodů. Bere si první dráhu. Druhý losuje Žagar a sahá po čtvrté dráze, třetí přistupuje k pultíku Nicholls a vybírá mezi druhou a třetí dráhou, nakonec se rozhodne pro třetí. Druhá dráha zbyla na Hancocka.

Všichni čtyři jezdci se po startu doslova natlačí k postraní čáře a jen těžko se dá odhadovat, kdo z této tlačenice bude jako první na rovince. V tomto souboji je tam první Hancock za ním je Andersen a tvrdý boj se odehrává mezi Žagarem a Nichollsem.

Nicholls ve třetím kole pošle Žagara k zemi, ten i přestože byl jasně do prken poslán Nichollsovým zadním kolem je z jízdy vyloučen. Žagar se marně telefonicky domáhá změny rozhodnutí, verdikt je stanoven, jízda se bude opakovat pouze se třemi jezdci. Na tu bohužel nejvíce doplatí Hancock, který špatně odstartuje dostane se na třetí příčku, která znamená stop v závodě. Jízdu vyhrává Andersen před Nichollsem a tito dva se spolu sejdou ve finále.

2. semifinále
S červeným povlakem na hlavě si k startovacímu zařízení postaví svůj motocykl Crump, s modrým Nicki Pedersen, s bílým Adams a se žlutým Bjarne Pedersen. Australsko-dánské drama o postup do finále. Já na bráchu brácha na mě.

Zřejmě domluvená taktika, jenže pouze na jedné straně a to na straně Austrálie. Dopředu jde Adams za ním hlídkuje Crump, jenže Nicki se nechce dát a dává Crumpovi co proto. Crump má co dělat, aby útoky Pedersena odvrátil. Ve třetím kole se zdá, že to přehnal a Nickiho téměř pošle k zemi, ten má co dělat, aby to ustál, kdyby spadl, možná by se Crump do finále nedostal, jenže to se nestalo a tak oba „bráchové“ jdou do finále spolu. Dánové mohou balit.

Finále
Od vnitřní dráhy Andersen, Nicholls, Crump a Adams. Andersen po vnitřní dráze jede jako první za ním se tlačí Crump s Nichollsenem, celou čtyřku uzavírá Adams. Crump zkouší předjet Andersena vnějškem, ale to se mu nedaří, znovu tedy sjíždí k vnitřnímu okraji dráhy doslova se na namáčkne na Andersena a zespodu ho odtlačí, ten je nucen najet větší oblouk, tím se pod něho dostává nejen Crump, ale i Nicholls.

Adams se ještě snaží třetího Andersena předjet, ale čtyři kola mu na to nestačí. Opět jak jsme si letos již pomalu zvykli vítězí Crump a připisuje si dalších 25 bodů. Nejlepším letošním výsledkem se blýskl Nicholls, který si dojel pro druhé místo, bronz zbyl na Andersena, který skvěle zastoupil Tonyho Rickardssona.

Co k tomu dodat, Crump se rozhodl být letos králem plošinářů a jak to tak vypadá mohl by se jím stát již v příštím závodě v Mallile. A když ne tam, tak možná v Praze, každopádně ale je jasné, že dohnat jeho náskok půjde ostatním jen velmi těžko.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)